časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Přehled nových nařízení ekodesignu a štítkování pro světelné zdroje

Mgr. Ing. Michal Staša | SEVEn, The Energy Efficiency Center z. ú. | www.svn.cz/cs

Ekodesign je evropský nástroj pro zvyšování účinnosti skupin výrobků, které mají významnou spotřebu energie. Nařízení ekodesignu existují pro řadu domácích spotřebičů (např. pračky, myčky) i pro profesionální výrobky (např. oběhová čerpadla, tepelná čerpadla). Princip ekodesignu není zaměřen pouze na efektivitu, ale také spočívá v nastavení minimálních funkčních parametrů a minimálního rozsahu zveřejňovaných informací pro danou skupinu výrobků.

Historie a působnost

Ekodesign se rovněž vztahuje na oblast světelné techniky. Původní nařízení ekodesignu sestávala ze tří odlišných nařízení (tab. 1), jejichž rozsah nebyl členěn přehledně a odlišoval se také způsob předpisu minimálních účinností. Evolucí prošly též výjimky z nařízení jako reakce na časté obcházení. Evropská komise nepodcenila přípravu nového nařízení a po řadě konzultací a kompromisů přišla s novým a jediným nařízením. Nařízení má číslo 2020/2019 a počátek platnosti 1. září 2021.

Tab. 1. Tabulka působností jednotlivých nařízení [1]
Tab. 1. Tabulka působností jednotlivých nařízení [1]

Nařízení ekodesignu předepisuje minimální účinnosti a funkční požadavky pro světelné zdroje a samostatné předřadné přístroje. Světelný zdroj v působnosti nařízení je dán charakterem vyzařovaného světla (je v rozmezích uvedených trichromatických souřadnic), rozmezím světelného toku 60 a 82 000 lm, nenulovým podáním barev a maximálním světelným tokem na průmětu osvětlené plochy. Z povahy definice se tedy nařízení nevztahuje na monochromatické světelné zdroje, indikační světelné zdroje, specifické zdroje s velmi vysokým světelným tokem, lasery a nízkotlaké sodíkové výbojky. Dále definice vyřazuje LED součástky, LED čipy a výrobky obsahující světelný zdroj, který lze vyjmout pro potřeby ověření. Robustní seznam výjimek vylučuje z působnosti světelné zdroje, které se nepoužívají pro všeobecné osvětlení (např. automobilové osvětlení, nouzové osvětlení, svítilny s baterií, speciální technologické světelné zdroje, scénické osvětlení, žárovky do trouby apod.).

Novým pojmem v nařízení je výrobek obsahující světelný zdroj/předřadný přístroj (v angličtině se označuje kratším termínem „containing product“). Jde o výrobek, který obsahuje jeden či více světelných zdrojů a/nebo jeden či více předřadníků. Příkladem výrobku obsahující světelný zdroj/předřadný přístroj je svítidlo, ze kterého lze jednotlivé součásti vyjmout pro ověření. Definici naplňují ale také domácí spotřebiče s osvětlením (digestoř, chladnička) a nábytek s osvětlením (police, zrcadlo). Pokud nelze výrobek obsahující světelný zdroj/ /předřadník rozebrat na součásti pro ověření, bere se pro účely nařízení jako světelný zdroj, resp. samostatný předřadný přístroj. Tento princip je poměrně zásadní a plyne z něho např. fakt, že svítidlo s nevyjmutelným světelným zdrojem a vyjmutelným předřadníkem je z pohledu nařízení nesíťový světelný zdroj. Všechny možnosti a jejich důsledky znázorňuje tab. 2. Termínem „vyjmutelné pro ověření“ se z pohledu nařízení míní způsob popsaný výrobcem při použití běžně dostupných nástrojů.

Tab. 2. Zjednodušené shrnutí požadavků účinnosti pro jednotlivé druhy světelných zdrojů
Tab. 2. Zjednodušené shrnutí požadavků účinnosti pro jednotlivé druhy světelných zdrojů

Požadavky na účinnost

Požadavky na účinnost světelných zdrojů jsou dány jednotným vzorcem pro výpočet maximálního příkonu (W): 

kde C, R a F jsou bezrozměrné korekční činitele uvedené v nařízení podle typu světelného zdroje. Uvedené činitele zvýhodňují či penalizují některé vlastnosti. Například nařízení zvýhodňuje vyšší index podání barev Ra > 80, penalizuje Ra < 80 a zvýhodňuje směrovost světelných zdrojů. Nařízení uvádí i některé další vlastnosti. L je konečný ztrátový činitel (W) a η je prahový měrný výkon (lm/W); L a η jsou udány jako konstanty v tabulce nařízení podle kategorie světelných zdrojů a neodrážejí skutečné parametry. Φuse je užitečný světelný tok světelného zdroje (lm).

Požadavek na účinnost lze vyjádřit i minimálním měrným výkonem. Příklad porovnávající tři světelné LED zdroje s odlišnými parametry je znázorněn v grafu na obr. 1.

Obr. 1. Příklad minimálních měrných výkonů pro různé typy světelných zdrojů
Obr. 1. Příklad minimálních měrných výkonů pro různé typy světelných zdrojů

Nařízení obsahuje různé kategorie světelných zdrojů, nově včetně organických světelných diod a indukčních výbojek. Některé kategorie naopak uvedeny nejsou a je třeba se řídit obecnými minimálními požadavky. Pro většinu světelných zdrojů (např. zářivky, výbojky) jsou požadavky na účinnost podobné jako v předchozích nařízeních. Shrnutí změn oproti současnosti uvádí tab. 2. Nejvýznamnější změny z hlediska požadavků na účinnosti:
– Zákaz uvádění lineárních zářivek T8 na trh Evropské unie od 1. 9. 2023 (týká se pouze délek 60, 120 a 150 cm).
– Zákaz uvádění na trh reflektorových halogenových žárovek od 1. 9. 2021 a malých halogenových žárovek (G9, G4, GY6,35) od 1. 9. 2023.
– Omezení dostupnosti dvoupaticových halogenových žárovek R7s na typy pouze do 2 700 lm.
– Zákaz uvádění na trh kompaktních zářivek s integrovaným předřadníkem (CFLi) od 1. 9. 2021.
– Stanovení minimálních účinností pro všechny typy světelných zdrojů (nově zahrnuje všechny typy výbojek, OLED a indukčních výbojek).

Nařízení dále stanovuje minimální účinnost pro samostatné předřadné přístroje. Tento požadavek je specifikován pro předřadníky pro halogenové žárovky, zářivky, vysokotlaké výbojky, LED a OLED.

Funkční požadavky

V rámci ekodesignu se na světelné zdroje vztahuje několik funkčních požadavků. Hlavní změny jsou v tab. 3. Mezi nově zavedené funkční požadavky patří maximální míra míhání, které je udáno pomocí parametru Pst LM, vycházejícího z komplexní metriky krátkodobých flikrů podle IEC TR 61547-1. Dalším novým funkčním požadavkem je určení maximální míry stroboskopické viditelnosti SVM podle IEC TR 63158.

V nařízení ekodesignu je implementován také základní požadavek cirkulární ekonomiky na výměnu komponent. Konkrétně je dán požadavek na nahraditelnost světelných zdrojů a předřadníků s použitím běžně dostupných nástrojů a bez trvalého poškození. Výjimka musí být technicky odůvodnitelná ve vztahu k funkci výrobku obsahujícího světelný zdroj/předřadník a musí být uvedena v technické dokumentaci. Asociace Lighting Europe nabízí několik případů výjimek: např. je-li krytí svítidla provedeno lepidlem, může hrozit kontaminace či poškození světelných zdrojů apod. [7].

Tab. 3. Výběr funkčních požadavků na světelné zdroje a jejich změn od 1. 9. 2021
Tab. 3. Výběr funkčních požadavků na světelné zdroje a jejich změn od 1. 9. 2021

Požadavky na informace

Nařízení obsahuje požadavek na zveřejnění informací o světelném zdroji a předřadném přístroji. Požadavky vycházející z nařízení ekodesignu se pro světelné zdroje doplňují požadavky vycházejícími z nařízení o štítkování. Pro celistvý obrázek o požadavcích na informace je tedy vhodné vycházet z obou dokumentů.

Na světelném zdroji by měl být uveden užitečný světelný tok a náhradní teplota chromatičnosti včetně jednotek. Na směrových světelných zdrojích má být uveden také úhel poloviční svítivosti. Nařízení zahrnuje řadu parametrů, které musí být uvedeny na balení samostatně prodávaného světelného zdroje, mimo jiné hodnota doby života L70B50 pro LED a OLED v hodinách, pohotovostní příkon (W), možnosti stmívání a další. Pro světelné zdroje uváděné na trh samostatně nařízení o štítkování dále uvádí parametry, které mají být v informačním listě, jež se ukládají do evropské databáze výrobků (EPREL).

Na balení předřadného přístroje nesmí chybět např. maximální výkon a typ světelného zdroje, pro který je určen, a účinnost v procentech. Na volně dostupné internetové stránce mají být k dispozici další informace.

V případě, že pro výrobek platí výjimka z požadavků na účinnost a funkčních požadavků, ale vztahuje se na něj požadavek na informace, má být uveden zamýšlený účel opravňující výjimku v technické dokumentaci, na balení, produktových informacích a reklamách. Tento požadavek se týká jak výjimek v nařízení ekodesignu, tak výjimek uvedených v nařízeních o štítkování.

Energetický štítek

Energetický štítek pro konečného spotřebitele má stimulovat výběr účinnějších výrobků na trhu. Povinností uvádět energetický štítek v místě prodeje se nově zabývá nařízení 2015/2019, které od 1. 9. 2021 nahrazuje předchozí nařízení 874/2012. Nový energetický štítek pro světelné zdroje je velmi podobný tomu předcházejícímu (viz obr. 2). Mezi největší změny patří přeškálování tříd: nově jsou uváděny třídy A až G, kde třída A odpovídá měrnému výkonu 210 lm/W. Na štítku je nově QR kód odkazující na příslušný záznam evropské produktové databáze, kde si zákazník může dohledat další informace. Energetický štítek pro svítidla podle 874/2012 byl pro svoje omezené použití zrušen již na konci roku 2019 a v novém nařízení nemá náhradu.


Obr. 2. Podoba nového energetického štítku pro světelné zdroje

Uvádění energetického štítku se vztahuje na všechny samostatně prodávané světelné zdroje, jejichž definice je stejná jako v nařízení ekodesignu. Výjimky z působnosti jsou o něco stručnější než v případě ekodesignu; některé světelné zdroje tedy nemusí dodržet minimální účinnosti a funkční požadavky, ale musí být opatřeny energetickým štítkem (týká se to např. některých speciálních halogenových žárovek).

Povinností dodavatelů světelných zdrojů je dodat energetický štítek vytištěný na balení, informační list do evropské produktové databáze a elektronickou verzi štítku včetně informačního listu obchodníkům. Obchodníci musí v místě prodeje opatřit světelné zdroje energetickým štítkem; třída či štítek musí být viditelné. Při prodeji prostřednictvím internetu je třeba zobrazit štítek alespoň v podobě šipky se třídou a škálou a informační list v blízkosti ceny výrobku. Nový energetický štítek je nutné zveřejňovat pro světelné zdroje uváděné na trh od 1. 9. 2021. Pro světelné zdroje uvedené před tímto datem platí přechodná doba osmnácti měsíců (do 28. 2. 2023), během které lze uvádět i předchozí energetický štítek a během níž dodavatel na požádání prodejců dodá samolepky s novým štítkem pro již naskladněné produkty. Od 1. 3. 2023 musí být starý energetický štítek překryt novým.

Shrnutí

Nové nařízení o ekodesignu světelných zdrojů sjednocuje a zjednodušuje předchozí méně přehledná nařízení. Požadavky na minimální účinnosti jsou spíše evolucí předchozích trendů a největší dopad bude mít pravděpodobně zákaz uvádění lineárních zářivek T8 na trh Evropské unie od 1. 9. 2023 (datum je kompromisem různých přání v EU). Lze očekávat, že zákaz zářivek T8 povede k častějšímu využití LED náhrad či ke zvýšenému tlaku na celkovou modernizaci osvětlovacích soustav. Nový požadavek nahraditelnosti světelných zdrojů a předřadníků může v některých případech zvýšit cenu svítidel. Až nadcházející měsíce a roky ukážou funkčnost nového nařízení a složitě dojednaných kompromisů. Aktualizované informace k ekodesignu a štítkování jsou dostupné na https://ekodesign-svetlo.cz.

Zdroje:
[1]Nařízení č. 244/2009, 245/2009, 1194/2012, 2020/2019 (ekodesign).
[2]Nařízení č. 874/2012, 2015/2019 (štítkování).
[3]CELMA & ELC. Průvodce aplikací nařízení č. 245/2009, doplněného nařízením č. 347/2010, nastavujícím požadavky ekodesignu pro „světelnou techniku terciárního sektoru“. Prosinec 2010.
[4]LIGHTINGEUROPE. Průvodce aplikací nařízení č. 874/2012, verze 3. Červenec 2014.
[5]LIGHTINGEUROPE. Průvodce aplikací nařízení č. 1194/2012. Červenec 2013.
[6]LIGHTINGEUROPE. Průvodce aplikací nařízení č. 2015/2019 (štítkování), verze 2. 6. října 2020.
[7]LIGHTINGEUROPE. Průvodce aplikací nařízení 2020/2019 (ekodesign), verze 2. 6. října 2020.