Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Osvětlování venkovních pracovních prostorů podle evropské normy


Osvětlování venkovních pracovních prostorů podle evropské normy

Ing. Jiří, Novotný, FCC Public s. r. o.

Úvod

Do roku 2006 je činnost sekretariátu komise CEN/TC 169 Světlo a osvětlení financována německým světelnětechnickým průmyslem, elektrickými podniky a statutárními úrazovými pojišťovacími institucemi. Podle posledních informací toto financování nemusí dále pokračovat, žádná zainteresovaná organizace členské země Evropského výboru pro normalizaci CEN zatím nechce na provoz přispět ani sekretariát převzít. Tento stav může vést k přerušení činnosti komise CEN/TC 169. Předchozí text obsahuje závěr z květnového dopisu sekretariátu této komise ohledně podnikatelského plánu všem členům.

Na tuto skutečnost upozorňuje německá strana již delší dobu a není vyloučeno, že právě to zpomalilo probíhající práce na společných evropských normách a že normalizace osvětlení bude zastavena. To by mohlo vysvětlovat, proč již několik let čekáme na evropskou normu pro osvětlování venkovních pracovišť. Konečný návrh této normy, společně připravený Divizí 5 Mezinárodní komise pro osvětlení CIE a komisí CEN/TC 169 Světlo a osvětlení, také zřejmě neprošel hlasováním v komisi ISO/TC 205 na začátku loňského roku. Proto Český normalizační institut dosud neobdržel schválenou verzi normy a pozastavil přípravu českého překladu.

Lze předpokládat, že další postup v této záležitosti byl na programu plenárního zasedání CEN/TC 169 v Bernu 16. a 17. října 2006 a jednání zmíněné ISO/TC 205 rovněž v říjnu minulého roku. Zatím nejsou výsledky těchto jednání známy.

V tomto příspěvku je informace o obsahu a stavbě normy podle jejího posledního návrhu pod označením ISO/FDIS 8995-2 Lighting of work places – Part 2: Outdoor (Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní prostory) z 15. září 2005, neboť zejména projektanti postrádají vodítko k řešení osvětlení uvedených prostorů.

1. Účel a předmět normy

Tato norma stanovuje požadavky na osvětlení zrakových úkolů ve většině venkovních pracovních a přilehlých prostorů z hlediska kvantity i kvality osvětlení. Poskytuje také doplňující doporučení pro dobrou osvětlovací praxi.

K účinnému a preciznímu vykonávání zrakových úkolů zvláště v noci je nutné poskytnout vyhovující osvětlení. Požadavky na úroveň viditelnosti a zrakový komfort pro různá venkovní pracoviště se určují podle typu a trvání činnosti.

Předložený návrh normy nespecifikuje požadavky na osvětlení z hlediska bezpečnosti a zdraví pracovníků, ačkoliv stanovené požadavky na osvětlení těmto požadavkům zpravidla vyhovují.

Norma neposkytuje ani specifické řešení, ani neomezuje svobodu projektantů při využití nové techniky, ani neomezuje použití inovovaného zařízení.

Tyto formulace jsou obdobné úvodním textům téměř všech evropských norem pro osvětlení, které do této doby vyšly.

2. Normativní odkazy

Pro použití normy jsou nutné tyto dokumenty.

CIE 112-1994 Glare evaluation system for use within outdoor sports and area lighting. (Systém hodnocení oslnění pro venkovní sportoviště a prostranství.)

CIE 115-1995 Recommendations for the lighting of roads for motor and pedestrian traffic. (Doporučení pro osvětlení komunikací pro motorová vozidla a pro chodce.)

CIE 140-2000 Road lighting calculations. (Výpočet osvětlení silničních komunikací.)

CIE 150-2003 Guide on the limitation of the effects of obtrusive light from outdoor lighting installation. (Příručka k omezení vlivu rušivého světla od venkovních osvětlovacích soustav.)

CIE 154-2003 The maintenance of outdoor lighting system. (Údržba venkovních osvětlovacích soustav.)

3. Termíny a definice

V této kapitole normy je (kromě odvolávky na názvoslovnou normu IEC/CIE – v ČR zavedenou jako ČSN IEC(845), třídicí znak330050) uvedeno celkem třináct technických termínů. Z nich skutečně nové jsou tyto:

  • doba omezení rušivého světla (curfew – původně zákaz vycházení), úředně stanovená doba omezení rušivého světla, vyhlašovaná zpravidla místní správou, tj. jakási světelná obdoba nočního klidu v domovním řádu,

  • rovnoměrnost osvětlení (Ud) (diversity), poměr minimální osvětlenosti (jasu) povrchu k maximální,

  • rovnoměrnost osvětlení (Uo) (illuminance uniformity), podíl minimální osvětlenosti (jasu) k průměrné osvětlenosti (jasu) na (daném) povrchu,

  • limitní činitel oslnění (GRL) (glare rating limit), největší hodnota činitele oslnění podle systému CIE 112-1994,

  • rušivé světlo (obtrusive light), rozptýlené světlo, které v důsledku kvantitativních, směrových nebo spektrálních vlastností v dané situaci zvětšuje obtěžování, nepohodu, rozptýlení nebo snižuje schopnost pozorovat hlavní informaci,

  • rozptýlené (ztrátové, přelité) světlo (spill light (stray light)), světlo vyzařované osvětlovací soustavou mimo hranice osvětlovaného objektu,

  • okolí úkolu (surrounding area), pruh obklopující místo zrakového úkolu uvnitř zorného pole (má mít šířku aspoň 2 m),

  • horní účinnost (ULR) (upward light ratio), podíl (poměrná část) světelného toku svítidla (svítidel) vyzařovaného nad horizont v pracovní poloze a umístění svítidla (svítidel),

  • pracoviště (work place), prostor k umístění pracovních míst v určeném a/nebo vymezeném areálu a jakýkoliv další prostor v tomto areálu, do něhož mají pracovníci během pracovní činnosti přístup,

  • pracovní místo (work station), soubor a prostorové uspořádaní pracovního vybavení obklopeného pracovním prostředím podmíněným pracovními úkoly.

Zde poznamenejme, že jde o pracovní překlad názvů a definic, které by měly být při budoucím zavádění schválené normy do systému českých technických norem zpřesněny. Nicméně stojí za povšimnutí, že anglický termín work station zde jednoznačně odpovídá našemu pracovnímu místu, nikoliv termínu pracovní stanice, který byl použit při překladu doporučení pro osvětlení počítačových pracovních míst.

4. Kritéria pro navrhování osvětlení

V této kapitole jsou podrobně popsána kritéria pro řešení osvětlení, obdobně jako v ČSN EN 14464-1 pro osvětlení vnitřních prostorů. Tato kritéria jsou popsána a uspořádána téměř shodně jako ve zmíněné normě pro osvětlení vnitřních prostorů.

Pozn.: Názvy jednotlivých článků charakterizující jejich obsah jsou: světelné prostředí, rozložení jasu, osvětlenost, oslnění, rušivé světlo, směrované osvětlení, hlediska barev, míhání a stroboskopické jevy, udržovací činitel, energetická hlediska, hlediska údržby, nouzové osvětlení.

Při porovnání s vnitřními prostory jsou světelnětechnické požadavky v článcích stejného názvu příslušně upraveny tak, aby odpovídaly podmínkám venkovního prostředí.

Zásadní odlišnost je u hodnocení oslnění, které se počítá podle Publikace CIE 112-1994. Hodnotí se tzv. činitel omezujícího oslnění (GR), jehož mezní hodnoty (GRL) pro jednotlivé prostory, úkoly a činnosti jsou uvedeny v kap. 5 normy.

Zcela nový je článek rušivé světlo, v němž jsou uvedeny hodnoty světelnětechnických světelnětechnických parametrů obsažených v tab. 1 a v tab. 2.

Tab. 1. Maximální dovolené hodnoty rušivého světla venkovních osvětlovacích soustav

Zóna prostředí

Světlo na objektu

Svítivost svítidla

Světlo vyzařované nahoru

Jas

Ev (lx)

I (kcd)

ULR (%)

Lb (cd/m2)

Ls (cd/m2)

před omezením rušivého světlaa)

v době omezení rušivého světla

před omezením

v době omezení

 

průčelí (fasády) budov

značky

E1

2

0b)

2,5

0,0

0

0

50

E2

5

1

7,5

0,5

5

5

400

E3

10

2

10,0

1,0

15

10

800

E4

25

5

25,0

2,5

25

25

1 000

Pozn.:
a) Není-li požadováno omezení rušivého světla, větší hodnoty nesmí být překročeny a nižším hodnotám by se měla dát přednost.
b) V případě svítidel veřejného osvětlení může být tato hodnota zvýšena do 1 lx.
EV je maximální hodnota vertikální osvětlenosti na objektu v luxech,
I svítivost každého zdroje v potenciálně rušivém směru,
ULR viz 3. Termíny a definice,
Lb, Ls jas fasád budov a značek.

Tab. 2. Maximální hodnoty prahového přírůstku TI od jiné než uliční osvětlovací soustavy

Technický parametr

Třída komunikacea)

jiné než uliční osvětlení

M5

M4/M3

M2/M1

prahový přírůstek TIb)c)d)

15 % při adaptačním jasu 0,1 cd/m2

15 % při adaptačním jasu 1 cd/m2

15 % při adaptačním jasu 2 cd/m2

15 % při adaptačním jasu 5 cd/m2

Pozn.:
a) Klasifikace osvětlovacích soustav silničních komunikací podle CIE 115-1995.
b) Klasifikace TI podle CIE 140-2000.
c) Omezení se používají tam, kde se u uživatelů dopravního systému projevuje snížení schopnosti vidět základní informace. Hodnoty platí pro relevantní polohu a pohled ve směru komunikace.
d) V tabulce 5.2 Publikace CIE 15:2003 jsou uvedeny odpovídající hodnoty závojového jasu LV.
V závěru kapitoly 4 je uvedeno, že při volbě osvětlovacích prostředků by měla být věnována pozornost údržbě.
Nouzové osvětlení by mělo odpovídat příslušným normám a být zapnuto při výpadku normálního napájení.

V tab. 1 se rozlišují tyto zóny (oblasti) prostředí:

  • E1 představuje skutečně tmavá prostranství jako národní parky nebo chráněná území,
  • E2 představuje okrsky s malým jasem jako průmyslová a rezidenční venkovská území,
  • E3 představuje středně světlé okrsky jako průmyslová a rezidenční předměstí,
  • E4 představuje velmi světlé zóny jako městská centra a obchodní čtvrti.

V závěru kapitoly 4 je uvedeno, že při volbě osvětlovacích prostředků by měla být věnována pozornost údržbě. Nouzové osvětlení by mělo odpovídat příslušným normám a mělo by být zapnuto při výpadku normálního napájení.

5. Světelnětechnické požadavky

Hlavním obsahem této předposlední kapitoly navrhované normy jsou rozsáhlé tabulky požadavků na osvětlení venkovních pracovních prostorů a činností. Jde o téměř 100 položek, rozdělených do patnácti oborů, počínaje všeobecnými komunikačními prostory na venkovních pracovištích a konče venkovními vodovodními a kanalizačními zařízeními. Pro představu o požadovaných parametrech osvětlení a jejich hodnotách jsou v tab. 3 uvedeny údaje pro komunikační venkovní prostory.

Tab. 3. Světelnětechnické parametry komunikačních prostorů na venkovních pracovištích

Druh prostoru, úkolu nebo činnosti

Ēm (lx)

Uo

GRL

Ra

Poznámky

cesty výhradně pro pěší

5

0,25

50

20

 

dopravní plochy pro pomalu jedoucí vozidla (max. 10 km/h), např. jízdní kola, tahače a rypadla

10

0,40

50

20

 

normální provoz vozidel (max. 40 km/h)

20

0,40

45

20

v přístavech a docích může GRL být 50

cesty pro pěší, provoz vozidel, nakládací a vykládací místa

30

0,40

50

20

pro čtení štítků Ēm = 50 lx

Vysvětlivky k tabulce:
Ēm průměrná udržovaná osvětlenost na srovnávací rovině pro prostory, úkoly nebo činnosti uvedené v prvním sloupci,
Uo nejmenší rovnoměrnost osvětlení na srovnávací rovině pro prostory, úkoly nebo činnosti uvedené v prvním sloupci,
GRL mezní hodnoty činitele oslnění v síti kontrolních bodů a standardních směrech pohledu 2° pod horizontální rovinou,
Ra nejmenší hodnota všeobecného indexu podání barev světla použitých světelných zdrojů,
ve sloupci poznámky jsou uvedeny výjimky a zvláštní ustanovení pro prostory, úkoly nebo činnosti uvedené v prvním sloupci.

6. Ověřovací postupy

V této kapitole normy jsou velmi stručně popsány metody ověřování parametrů osvětlovací soustavy. Důraz je kladen na kontrolu dodržení projektových parametrů. Z údajů pro rušivé světlo se kontrola měřením vykonává jen u parametrů EV , Lb, Ls, u ostatních údajů se kontroluje, zda odpovídají projektu, a prahový přírůstek výpočtem.

Závěr

Návrh normy je doplněn informativní přílohou A, která obsahuje světelnětechnické požadavky na venkovní prostory z hlediska bezpečnosti práce a ochrany objektů. Uspořádání je stejné jako v kapitole 5, přičemž osvětlenosti jsou odstupňovány v řadě 5, 10, 20 a 50 lx.

Ze stručného přehledu obsahu navrhované normy je patrné, že tento dokument umožní, kromě řešení vlastního osvětlení většiny venkovních prostorů, také hodnocení a omezování rušivého světla.

Předpokladem pro budoucí používání normy (kromě jejího schválení a zavedení) je také zpřístupnění publikací CIE, které jsou uvedeny v normativních odkazech.