Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Osvětlení v prosklené kanceláři


Osvětlení v prosklené kanceláři

Ing. Jana Lepší, Zdravotní ústav se sídlem v Plzni

V současné době stále přibývá budov, jejichž stěny z velké části tvoří sklo (obr. 1). Tyto budovy navrhují architekti a často jsou i oceňovány jako architektonické skvosty. Podívejme se však na prostory v nich z pohledu pracovníka, který sedí u počítače (viz kancelář na obr. 2). Z hlediska osvětlení jde o místa s dlouhodobým pobytem s náročnou zrakovou činností.


Hodnocené kanceláře

V rámci hodnocení byla měřena osvětlenost ve výškové budově (obr. 3). Na obr. 4 je kancelář se dvěma stoly s počítači v této budově večer bez denního osvětlení. Tentýž prostor při denním osvětlení lze vidět na obr. 5. Na displejích počítačů se zrcadlí okna. Tomu je třeba zabránit. Uvedený požadavek částečně plní vnitřní žaluzie. Na obr. 6 je stejný prostor po zatažení venkovních žaluzií. Protože ani jedny žaluzie nejsou natolik kvalitní, aby mezerami nepropouštěly ostré paprsky slunce přímo na počítač, je nutné používat venkovní i vnitřní žaluzie zároveň. Na jaké úrovni ale bude hladina denní osvětlenosti?

V jiném případě bylo třeba zhodnotit světelné podmínky v budově (obr. 7) z důvodu stížností vývojových pracovníků pracujících na PC. V kanceláři (obr. 8) na první pohled neodpovídají normě činitele odrazu podlahy (černý koberec) a stropu (černé podhledy). Svítidlo postavené u stolu by mělo využívat odraznou plochu stropu, to však v tomto případě není možné. Úkolem bylo zhodnotit pouze pracoviště na obr. 9. I zde podlahu pokrýval černý koberec, z nedostatku finančních prostředků už nedošlo na černé podhledy. Ze stejného důvodu byly venkovní žaluzie instalovány pouze na jedné straně budovy. Proti působení vysokých jasů a přímého slunce se proto pracovníci bránili různými stojany a papíry (viz obr. 9 a obr. 10). Umělé osvětlení a jasy z vybraných míst zde byly poprvé měřeny večer pouze při umělém osvětlení, podruhé v denní době, kdy světelné podmínky nebyly nejnepříznivější, protože slunce nesvítilo přímo proti oknům. Následovalo vyhodnocení naměřených hodnot podle naší platné legislativy. Jeho výsledky jsou uvedeny v závěru článku.

Požadavky na osvětlení kanceláře podle platné legislativy

  • Základní požadavky na osvětlení kanceláře obsahuje Nařízení vlády 178/2001 Sb. částka 68 Příloha 7 Část A – Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou

    1. … obrazovka: Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.

    6. Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.

    7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a odrazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla.

  • Další požadavky obsahuje norma pro umělé osvětlení ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.


    Hlavní sledované parametry

    1. Rozložení jasu L (kap. 4.2)
    Rozložení jasů v zorném poli určuje úroveň adaptace zraku, která ovlivňuje viditelnost úkolu.

    Velmi dobře vyvážený adaptační jas je potřebný ke zvětšení:

  • zrakové ostrosti (ostrosti vidění),
  • kontrastní citlivosti (rozlišení malých poměrných rozdílů jasu),
  • účinnosti zrakových funkcí,

    Tab 1. Účelný rozsah činitelů odrazu hlavních povrchů místnosti

    povrch

    činitel odrazu

    strop

    0,6 až 0,9

    stěny

    0,3 až 0,8

    pracovní roviny

    0,2 až 0,6

    podlaha

    0,1 až 0,5

    Rozložení jasu v zorném poli ovlivňuje také zrakovou pohodu. Z tohoto důvodu je nutné vyloučit:

    • příliš velké jasy, jež mohou zvětšit oslnění,
    • příliš velké kontrasty jasů, jež mohou způsobit únavu v důsledku trvalé readaptace zraku,
    • příliš malé jasy a kontrasty jasů, jež vedou k monotónnímu nestimulujícímu pracovnímu prostředí,
    • účelný rozsah činitelů odrazu hlavních povrchů místnosti je v tab. 1.

    Nelze opomenout ani doporučený poměr jasů podle národní přílohy NA (Změna Z1) – informativní – dříve obsaženo v ČSN 36 0450.

    Doporučený optimální poměr jasu místa zrakového úkolu k jasu bezprostředního okolí úkolu a k jasu pozadí (prostoru) je 10 : 4 : 3.

    2. Osvětlenost – Ēm (kap. 4.3, 4.3.1)

    2.1 Udržovaná osvětlenost Ēm (kap. 3.4)
    Udržovaná osvětlenost je hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout (kdy již má být provedena údržba). Hodnoty uvedené (v kap. 5 normy) jsou udržované osvětlenosti v místech zrakového úkolu na srovnávací rovině, jež může být vodorovná (horizontální), svislá (vertikální) nebo nakloněná.

    Podle tabulek ČSN EN 12464-1 je v místě zrakového úkolu doporučená průměrná osvětlenost (tab. 5.3 normy):

    Administrativní prostory (Kanceláře)

  • psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat – 500 lx (referenční číslo 3.2)

    Průměrná osvětlenost v každém místě zrakového úkolu (na pracovním místě) se nesmí zmenšit pod tuto hodnotu bez ohledu na stáří a stav osvětlovací soustavy. Tyto hodnoty platí pro normální zrak. Hodnota osvětlenosti může být upřesněna (zvýšena) nejméně o jeden stupeň řady osvětleností, liší-li se zrakové podmínky od normálních předpokladů (vyhovujícího denního osvětlení).

    Národní příloha NA (Změna 1) – informativní

    pozn.: Vyhovující denní osvětlení v prostorech s trvalým pobytem osob je doporučeno požadovat za nutný předpoklad dobrých zrakových podmínek.

  • v prostorách s trvalým pobytem osob (dle NV 178 trvalá práce – práce na pracovištích delší než 4 hod. za pracovní dobu) nesmí být udržovaná osvětlenost menší než 200 lx (za normálních zrakových podmínek).

    Udržované osvětlenosti zajišťují potřebnou zrakovou pohodu a zrakový výkon.

    2.2 Osvětlenost bezprostředního okolí zrakového úkolu – Ēm (ČSN EN 12464-1 kap. 4.3.2)
    Osvětlenost bezprostředního okolí úkolu musí souviset s osvětlením místa zrakového úkolu a má poskytovat vyvážené rozložení jasů v zorném poli.

    Velké prostorové změny osvětleností v okolí úkolu mohou způsobit namáhání zraku a zrakovou nepohodu. Osvětlenost bezprostředního okolí zrakového úkolu může být menší než osvětlenost úkolu, avšak nesmí být menší než hodnoty uvedené v tab. 2.

    Tab. 2. Rovnoměrnost osvětlení a poměr osvětlenosti bezprostředního okolí a úkolu

    Osvětlenost úkolu (lx)

    Osvětlenost bezprostředního okolí úkolu (lx)

    ≥750

    500

    500

    300

    300

    200

    ≤200

    Eúkolu

    rovnoměrnost osvětlení: ≥0,7

    rovnoměrnost osvětlení: ≥0,5

    2.3 Rovnoměrnost osvětlení – r (kap. 4.3.3)
    Rovnoměrnost osvětlení r je poměr minimální a průměrné osvětlenosti na daném povrchu.

    Osvětlení místa zrakového úkolu musí být co nejrovnoměrnější. Rovnoměrnost osvětlení místa úkolu a bezprostředního okolí úkolu nesmí být menší než hodnoty uvedené v tabulce 2.

    Národní příloha NA (Změna 1) – informativní
    Doporučuje se však dodržet minimální hodnota rovnoměrnosti osvětlení prostoru 0,3. Splnění tohoto požadavku pomůže zamezit vytvoření velkých kontrastů jasů v prostoru.

    Doporučuje se, aby poměr průměrných osvětleností při celkovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními propojenými prostory (např. dveřmi) nebyl menší než 1 : 5 (0,2).

    3. Oslnění (kap. 4.4)
    Oslnění je způsobeno povrchy s velkým jasem v zorném poli a může být pociťováno buď jako rušivé, nebo jako omezující oslnění. Oslnění způsobené odrazy v zrcadlových površích je běžně chápáno jako závojové oslnění nebo jako oslnění odrazem. Omezení oslnění je důležité pro vyvarování se chyb, únavy a úrazů.

    Ve vnitřních pracovních prostorech může být oslnění způsobeno přímo svítidly a okny s velkým jasem. Tomu lze zabránit například vhodným cloněním světelných zdrojů nebo zastíněním oken žaluziemi.

    Podle ČSN EN 12464-1 je pro činnosti stanovena mezní hodnota omezení oslnění UGRL

  • psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat (referenční číslo 3.2) UGRL – 19.

    4. Podání tvaru (kap. 4.5.1)
    Osvětlení nesmí být příliš směrové, nesmí vytvářet ostré stíny ani se nesmí podání tvaru zcela ztratit.

    Tab. 3. Skupiny barevného tónu světla světelných zdrojů

    Barevný tón světla

    Náhradní teplota
    chromatičnosti Tcp (K)

    teple bílý

    do 3 300

    neutrálně bílý

    3 300 až 5 300

    chladně bílý

    nad 5 300

    5. Hlediska barev

    5.1 Barevný tón světla (kap. 4.6.1) – viz tab. 3.

    5.2 Podání barev (kap. 4.6.2)
    Je důležité, aby barvy předmětů a lidské pokožky v prostředí byly podány přirozeně.

    Index barevného podání Ra.

    Minimální hodnoty všeobecného indexu podání barev jsou uvedeny v tab. ČSN EN 12464-1:

    tab. 5.3 Administrativní prostory (Kanceláře)

    – psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat (referenční číslo 3.2) Ra≥ 80.

    Světelné zdroje s indexem podání barev menším než 80 nesmí být použity ve vnitřních prostorech, v nichž osoby pracují nebo pobývají dlouhodobě.

    6. Míhání a stroboskopické jevy (kap. 4.7)
    Míhání působí rušivě a může vyvolat fyziologické projevy jako bolest hlavy.

    Osvětlovací soustavy musí být navrženy tak, aby nevznikala míhání ani stroboskopické jevy.

    7. Udržovací činitel (kap. 4.8)
    Doporučená osvětlenost pro každý zrakový úkol se uvádí jako udržovaná osvětlenost. Udržovací činitel závisí na provozních charakteristikách světelných zdrojů a předřadníků, svítidel, prostředí a na plánu údržby.

    Nemůžeme opomenout ani požadavky, které musí splnit projektant:

    • uvést udržovací činitel a přehled předpokladů přijatých při odvození jeho hodnoty,

    • specifikovat osvětlovací zařízení vhodné pro užití v daném prostředí,

    • připravit kompletní plán údržby, včetně intervalů výměny světelných zdrojů, čištění svítidel a místností a způsobů jeho provádění.

    8. Energetická hlediska (kap. 4.9)

    V současné době by se stále více měla zohledňovat také energetická hlediska soustavy. Osvětlovací soustava musí vyhovovat požadavkům na osvětlení daného prostoru bez plýtvání energií. Přesto je důležité nedělat kompromisy z hlediska vizuálního a jednoduše nezmenšovat spotřebu energie. To vyžaduje zvolit vhodnou osvětlovací soustavu, zařízení, řízení a využití dostupného denního světla.

    9. Denní světlo (kap. 4.10)
    Denní světlo je pro člověka velmi důležité. Může poskytovat úplné nebo částečné osvětlení pro zrakový úkol. Okna mohou poskytovat vizuální kontakt s okolním světem. Tomuto většina lidí dává přednost. V místnostech s bočními okny se poskytované světlo prudce zmenšuje se vzdáleností od oken. K zajištění požadovaného osvětlení na pracovních místech a k vyrovnání rozložení jasů v místnosti je nutné doplňkové osvětlení.

    K omezení oslnění okny musí být použito stínění tam, kde je to možné.

    10. Osvětlení pracovních míst – zobrazovací jednotky
    Osvětlení pracovních míst musí vyhovovat všem úkolům na nich vykonávaných, např. čtení na displeji, tištěného textu, rukopisu a práce na klávesnici.

    Zobrazovací jednotky a v některých případech i klávesnice vykazují odlesky, jež způsobují omezující a rušivé oslnění. Je proto nutné vybrat, rozmístit a uspořádat svítidla tak, aby se odstranily odlesky o velkém jasu.

    Důležité jsou též požadavky, které uvádí norma ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – část 1: Základní požadavky kap. 4.5.2

    Denní osvětlení musí být navrženo tak, aby uživatelé vnitřních prostorů byli chráněni proti oslnění, a to jak při zatažené obloze, tak při jasné nebo polojasné obloze.

    kap. 4.5.3
    Vnitřní prostory budov se mají chránit před vnikáním přímého slunečního světla v těch případech, kde by mohlo zhoršovat zrakovou pohodu a oslňovat, zejména u činností třídy I až IV (běžná kancelář) podle tabulky. Kde se nevyžaduje proslunění…; u ostatních prostorů se může použít pevných nebo pohyblivých zařízení pro regulaci přímého slunečního světla.

    kap. 4.5.4
    Jas osvětlovacích otvorů při průhledu na oblohu nebo při ozáření sluncem nesmí být při běžném směru pohledu tak velký, aby způsoboval oslnění; přitom je vždy nutné brát ohled na úhel umístění osvětlovacích otvorů od obvyklého směru pohledu pozorovatele.

    Při úhlu pohledu menším než 60° od obvyklého směru pohledu nemá jas osvětlovacích otvorů překročit hodnotu 4 000 cd/m2 a poměr jasů pozorovaného předmětu a oblohy hodnotu 1 : 200

    Pozn.: Při hodnocení přípustného jasu osvětlovacích otvorů je nutné vzít v úvahu, zda je směr pohledu omezen trvale jen na určitou část vnitřního prostoru, zda se často mění nebo zda je prakticky neomezený.

    kap. 4.5.5
    Pro vytvoření podmínek zrakové pohody mají být dodrženy tyto hranice poměrů průměrných jasů v zorném poli pozorovatele mezi pozorovaným předmětem a
    a) plochami bezprostředně obklopujícími pozorovaný předmět (blízké okolí) 1 : 1 až 3 : 1
    b) vzdálenými tmavými plochami 1 : 1 až 10 : 1
    c) vzdálenými světlými plochami 1 : 1 až 1 : 10

    Přitom se předpokládá rozsah pozorovaného předmětu v kuželu se středovým úhlem do 10° od směru pohledu, pozadí od 10° do 60° a vzdálených ploch více než 60°.

    kap 4.6.1
    Pro povrchy vnitřních prostorů budov a jejich zařízení se používají nelesklé materiály a povrchové úpravy, aby nedocházelo k oslňování odrazem světla. Lesklých povrchů lze používat jen v odůvodněných případech a na takovém místě, kde nemohou způsobit oslnění. Zvláště se musí zabránit oslnění odrazem světla od lesklých povrchů v dolní části zorného pole, na které je lidský zrak zvlášť citlivý (např. lesklá pracovní plocha, lesklá podlaha apod.).

    kap. 4.6.3
    Hodnoty činitele odrazu světla hlavních povrchů vnitřních prostorů se navrhují v těchto mezích (v novém stavu)
    a) strop nejméně 0,75, strop s akustickým povrchem nejméně 0,7
    b) stěny v horní části (nad srovnávací rovinou) nejméně 0,5, ve spodní části – nejméně 0,4
    c) činitele odrazu světla ploch bezprostředně sousedících s osvětlovacími otvory (okenní příčle, rámy, parapety, okenní pilíře, okenní stěny při bočním osvětlení) nejméně 0,7
    d) podlaha v mezích 0,2 až 0,4

    Od těchto hodnot se lze odchýlit:
    a) jde-li o menší plochy nebo jejich části, které nemají vliv na osvětlení a zrakovou pohodu
    b) vyplývá-li návrh z funkčního nebo výtvarného záměru, nezhoršuje-li zrakovou pohodu a hospodárnost osvětlení a nezvyšuje-li energetickou náročnost budovy.

    kap. 4.6.4
    Kolorita povrchů se musí navrhovat také s ohledem na odražené světlo a podání barev. Ve vnitřním prostoru, kde záleží na podání barev a na rozlišování barev, se nemají používat na větší plochy barevné odstíny, které mohou podání barev nepříznivě ovlivnit (výrazné, syté barevné odstíny).

    kap. 4.7.1
    …posuzovat komplexně … s cílem dosáhnout vyhovujících podmínek zrakové pohody prostředí co nejúsporněji a s co nejmenší celkovou spotřebou energií při realizaci i užívání budov.

    kap. 4.7.5
    …snadný přístup k ovládání, údržbě a čištění konstrukcí osvětlovacích otvorů.

    kap. 4.9.1
    4.9.1 Zařízení a prostředky pro regulaci denního osvětlení vnitřních prostorů budov se navrhují tak, aby co nejméně omezovaly denní osvětlení v době, kdy je ho nedostatek (při zatažené obloze v zimním období).

    kap. 4.9.2
    Vnitřní povrchy clon, žaluzií, rolet a závěsů mají mít činitel odrazu světla přibližně tak velký jako okolní stěny.

    Ochranu před sluncem řeší ČSN 730580-4 Denní osvětlení budov – část 4 Denní osvětlení průmyslových budov kap. 3.3

    Osvětlovací otvory v průmyslových budovách se navrhují tak, aby byly vnitřní prostory osvětleny v souladu s charakterem jejich využití. Zároveň musí být dostatečně chráněny proti nepříznivým účinkům přímého slunečního světla (oslňování, nadměrné kontrasty jasů) a současně přímého slunečního záření (nadměrná tepelná zátěž). Toho se docílí vhodnou volbou umístění, tvaru, sklonu a orientace osvětlovacích otvorů, popř. dalších opatřeních k regulaci podle 4.9 ČSN 73 0580-1. Možnosti řešení osvětlovacích otvorů a vhodného stupně ochrany pro různé druhy vnitřních prostorů a činností jsou uvedeny v tab. 4 (ČSN 73 0580-4).

    Tab. 4. Ochrana vnitřních prostorů před přímým slunečním světlem a zářením

    stupeň ochrany

    druh činnosti

    vyhovující řešení osvětlovacích otvorů

    3

    středně přesná práce (práce s počítači – třída zrakové činnosti IV)

    okna orientovaná k SV a SZ

    Venkovními žaluziemi se zvýší ochrana o 3 až 4 stupně (vnitřní žaluzie pouze o 1 až 2 stupně).


    Předpisy vers. realita v hodnocené kanceláři
  • Podle NV 178/2001: Jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2splněno.

    Světlopropouštějící stěny nesmí způsobovat přímé oslnění a odrazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla – nesplněno.

  • Podle ČSN EN 12464-1: Doporučený optimální poměr jasů 10 : 4 : 3 – nesplněno.

    Osvětlenost pracovních míst stolů – nízká.

  • Podle normy ČSN 730580-1

    Při úhlu menším než 60° od obvyklého směru pohledu nemá poměr jasu pozorovaného předmětu a oblohy viděné oknem překročit hodnotu 1 : 200.
    – splněno, avšak v popisovaném případě osvětlovací otvor (= celá stěna) spadá do zorného pole pracovníka,

    poměry průměrných jasů v zorném poli pozorovatele mezi pozorovaným předmětem a
    a) plochami bezprostředně jej obklopujícími (jeho pozadím) 1 : 1 až 3 : 1 ve skutečnosti (obrazovka : stěna – 1 : 22) – nesplněno,
    b) vzdálenými tmavými plochami 1 : 1 až 10 : 1 (ve dne nejsou),
    c) vzdálenými světlými plochami 1 : 1 až 1 : 10, skutečně (obrazovka : obloha 1 : 35) – nesplněno.


    Závěr

    Z hodnocení tedy vyplývá, že zkoumané pracoviště nesplňuje požadavky platných předpisů. Přesto tato budova byla, stejně jako mnoho dalších, zkolaudována, a navíc získala ocenění stavba roku. Na závěr si tedy položme dvě otázky:

    1. 1. Platí pro architekty stejné předpisy?

    2. 2. Proč se tento druh staveb stále více objevuje v době, kdy je třeba spíše směřovat k energetickým úsporám?

    Recenze: Ing. Pavel Stupka

    Obr. 1. Budova, skrz niž je vidět – plná kanceláří
    Obr. 2. Kancelář, nebo výkladní skříň?
    Obr. 3. Výšková budova s prosklenou fasádou
    Obr. 4. Moderní pracoviště – bez denní složky osvětlenosti
    Obr. 5. Ve dne s vnitřními žaluziemi
    Obr. 6. S vnitřními a venkovními žaluziemi
    Obr. 7. Stavba roku
    Obr. 8. Kancelář s prosklenými stěnami
    Obr. 9. Počítačové pracoviště během dne
    Obr. 10. Počítačové pracoviště bez denní složky osvětlení

    Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde