Osvětlení stadionu FC Slovan Liberec

Osvětlení stadionu FC Slovan Liberec

Ing. Petr Novotný, Bábíček Light s. r. o.

Informace o realizaci osvětlení libereckého fotbalového stadionu jsou i se zpožděním zajímavé, a to nejen pro fotbalové fandy. Ostře sledovaný zápas poháru UEFA FC Slovan Liberec – FC Liverpool se hrál 9. listopadu 2000 na stadionu u Nisy pod zbrusu novým osvětlením. Od podpisu smlouvy na realizaci osvětlení stadionu v té chvíli uplynulo právě 35 dnů. Tím, že se skutečně hrálo, se podařil firmě Abatec s. r. o., jako dodavateli svítidel a osvětlovacích stožárů, a stejně tak i všem ostatním, kteří se na této akci podíleli, husarský kousek.

Po výborných výsledcích Slovanu v předcházející sezóně se o instalaci osvětlení sice vážně jednalo, ale definitivní rozhodnutí padlo až po vylosování Liverpoolu jako soupeře pro druhé kolo. A potom začal měsíční kolotoč. Zdržení v harmonogramu, způsobené blokádou jihočeských hraničních přechodů a nekonečnými frontami na severočeských přechodech, se podařilo stáhnout, a tak se pět dnů před utkáním roku, za dychtivého očekávání zúčastněných, podařilo poprvé rozsvítit všechny světlomety. Za další dva dny bylo vykonáno měření intenzity pro předávací protokol a dva dny před utkáním bylo osvětlení předáno investorovi.

Požadavky a technické řešení

Základní požadavky byly stanoveny v souladu s reglementem FIFA: 1 400 lx ve vertikální rovině pro TV přenos při provozu ze sítě a 800 lx ve vertikální rovině pro TV přenos při výpadku sítě (z dieselagregátu). Kromě těchto nejdůležitějších režimů je možné spínání v dalších stupních: 1 000 lx ve vertikální rovině a 500 nebo 100 lx v horizontální rovině. To vše při dodržení předepsaných rovnoměrností a činitele oslnění.

Návrh osvětlení byl vypracován ve spolupráci s výrobcem svítidel a stožárů, renomovanou britskou firmou Abacus Lighting Ltd. Koncepce osvětlení je tradiční: s použitím čtyř osvětlovacích stožárů a baterií světlometů na střeše hlavní tribuny, určených ke zvýšení vertikální hladiny osvětlení ve směru od hlavní kamery. Méně tradiční v našich podmínkách je typ stožárů. Štíhlé, kónické ocelové osmnáctihranné stožáry s jednoduchým šikmým výložníkem nahoře však v kontextu libereckého stadionu působí velmi elegantně. Celková výška konstrukce jednotlivých stožárů kolísá mezi 35 a 42 m (patky dvou stožárů jsou zasekány do skalní stěny lemující stadion). Vrcholová plošina je dostupná po vnějším vertikálním žebříku, vybaveném certifikovaným protipádovým systémem. Bezpečný přístup z plošiny k jednotlivým svítidlům na výložníku zajišťují čtyři rovnoběžné šikmé žebříky, rovněž s možností zajištění obsluhy.

Na stožárech je umístěno celkem 180 symetrických světlometů Challenger 3 (po 58 na stožárech M1 a M2, 32 na M3 a M4), na tribuně 20 širokoúhlých asymetrických světlometů Challenger 1. Za světelný zdroj byly v případě svítidel Challenger 3 zvoleny lineární dvoupaticové halogenidové výbojky Osram HQI-TS 2000/D/S s náhradní teplotou chromatičnosti 5 900 K a pro Challenger 1 Philips MHD – TD 2000, 5 600 K.

Na tělese svítidla je upevněna skříňka se zapalovačem, předřadníky a kompenzační kondenzátory jsou umístěny v rozváděčích u paty stožárů. Toto řešení dovoluje odlehčení nosných konstrukcí a snadný přístup k připojovacím místům jednotlivých svítidel. Oba typy světlometů jsou vybaveny vnitřní clonící lamelou, efektivně omezující vyzařování mimo požadovaný rozsah úhlů. Tím se podstatně zmenšuje nežádoucí zatížení okolí stadionu tzv. světelným smogem a zlepšují se parametry svítidla z hlediska omezení oslnění.

Svítidla jsou v krytí IP65. Použité silikonové těsnění zajišťuje velmi dobrou ochranu proti vnějším vlivům a tak snižuje i náklady na údržbu. Držáky z pozinkované oceli umožňují rychlou a účinnou aretaci svítidel po jejich nasměrování. Oba typy svítidel jsou konstruovány s ohledem na minimalizaci aerodynamického profilu a tím i zatížení nosného systému větrem. Těleso svítidla Challenger 3 je konstruováno tak, že je možné uchytit optický zaměřovač. Díky tomuto detailu lze svítidla zaměřit do bodů určených výpočtem s přesností na desetinu stupně. Možnost rychlého a přesného směrování měla velký význam i v souvislosti s „šibeničním“ termínem, který reálně nedovoloval zásadnější korekci nastavení na základě uskutečněného měření ještě před plánovaným utkáním.

Zvláštností celého řešení byl i požadavek na možnost změny polohy hlavní kamery v souvislosti s předpokládaným vybudováním čtvrté tribuny. Stožáry a rozváděče jsou proto dimenzovány tak, aby poskytovaly možnost přemístit část svítidel ze stožárů M1 a M2 na M3 a M4, tj. v novém směru snímání hlavní kamery.

V současnosti je čtvrtá tribuna již dokončena, ale stávající pozice kamery je zřejmě vyhovující, a proto se o úpravě osvětlovací soustavy v nejbližší době neuvažuje.

Závěr

Výsledky měření prokázaly hodnoty o něco vyšší, než byly stanoveny výpočtem, a to zvláště u hodnot měřených ve vertikální rovině. Rovněž celková rovnoměrnost osvětlení vypočtená z naměřených hodnot je větší než vypočtená.

Jako příklad uvádíme srovnání vypočtených a naměřených hodnot pro nejdůležitější hladinu 1 400 lx ve vertikální rovině. Celková oslnivost realizované osvětlovací soustavy se dotázaným osobám zdála subjektivně přijatelná, i ohlasy hráčů a funkcionářů klubu byly příznivé.

Tab. 1. Ukazatele osvětlení stadionu při jmenovité hladině vertikální osvětlenosti 1 400 lx