Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Doprovodný program SIGNALu ovládne Maotik, DJ Maceo a The Cupcake Collective i Containall V obří nafukovací kupoli SIGNAL Dome, která se v rámci SIGNAL festivalu už podruhé objeví…

Více aktualit

Osvětlení přechodů pro chodce

Ing. Tomáš Maixner,
Siteco Lighting, spol. s r. o.
 
Osvětlování přechodů pro chodce je „řešeno“ velice stručně a neurčitě přílohou B normy [1]. Je zde uvedeno, že chodce lze na přechodu zdůraznit pozitivním nebo negativním kontrastem proti pozadí (vozovce). Přitom negativní kontrast je možné zajistit základním osvětlením komunikace (podotýkám, že správně navrženým). O pozitivním kontrastu se praví, že jas osvětlované osoby má být „výrazně vyšší“ než jas vozovky. Co to znamená, však již předpis neříká.Je známo, že oko vnímá jasy. A rovněž je známo, že při nízkých adaptačních jasech (které jsou i na nejlépe osvětlené komunikaci) je možné rozlišit jasy v poměru asi 1 : 3. Jas chodce by tedy měl být alespoň trojnásobný než jas vozovky, aby byl chodec „výrazně“ více osvětlen. Ze známého vztahu mezi jasem a osvětleností lze odvodit:
 
Ech = 3 Lkom (π/ρ)          (lx; cd·m–2, –)
 
Ech je osvětlenost chodce, Lkom jas komunikace, ρ střední činitel odrazu světla chodce (lambertovský).
 
Při předpokladu, že ρ = 0,20 (přesněji 0,209), pro osvětlenost chodce bude platit:
 
Ech = 45 Lkom          (lx; cd·m–2)
 
Pro komunikace třídy osvětlení ME jsou odpovídající hodnoty osvětlenosti chodce uvedeny v tab. 1. Pro třídy CE (tab. 2) jsou nejdříve osvětlenosti komunikace přepočítány na jasy (předpokládaný střední činitel odrazu povrchu vozovky je 0,1) a dále se již postupuje shodně jako v případě třídy ME. Jde o osvětlenost svislé roviny. Protože chodci mohou být na kterékoliv části přechodu, je vhodné zvolit kompromisní umístění srovnávací roviny v ose přechodu (napříč komunikací). Příloha (i selský rozum) doporučuje osvětlit také nástupní prostor, tedy chodník, do vzdálenosti přibližně jednoho metru od krajnice. Zde by neměla být osvětlenost nižší o více než jeden stupeň.
 

Umístění svítidla

Svítidlo musí být instalováno v dostatečném odstupu před přechodem, obvykle asi třetinu jeho výšky nad vozovkou. V případě, že bude přechod vést napříč vozovkou s více jízdními pruhy, k jeho dostatečnému osvětlení nebude postačovat jen jedno svítidlo na chodníku, ale bude třeba je „posílit“ dalším svítidlem poblíž středového pruhu. Svítidlo ve středu vozovky musí být „levostranné“, tedy vyzařující směrem k přechodu.
 
Na obr. 1 jsou graficky znázorněny výsledky výpočtu osvětlenosti na svislé rovině vzdálené 3 m od svítidla. Svítidlo je ve výšce 6 m nad vozovkou vyloženo tak, že je v počátku souřadnic (0). Z obrázku je zřejmé, že i osvětlenost svislé roviny špičkového svítidla je velmi nerovnoměrná. Proto je možné určené požadavky splnit pouze v malém výškovém rozmezí. Pro vyhodnocení osvětlenosti byla zvolena výška kontrolních míst 1,2 m nad povrchem komunikace. To zhruba odpovídá výšce dítěte.
 
Na obrázku jsou naznačeny úseky vyhovující jednotlivým třídám osvětlení. Například pro ME1 je vyhovující osvětlenost asi 4 m směrem do vozovky a přibližně 3 m směrem k chodníku. Bude-li svítidlo vyloženo 2 m od krajnice, osvětlí vozovku o šířce 6 m a nástupní prostor chodníku. Výpočet potvrzuje „pravidlo“ pro umístění svítidla – bude-li šířka přechodu 2 m, bude vzdálenost svítidla od jeho hrany též 2 m, tedy právě již zmiňovanou třetinu jeho výšky nad vozovkou. Připomínám, že jde o orientační pomůcku, pro konkrétní podmínky je bezpodmínečně nutné ověřit umístění stožáru výpočtem.
 
Z uvedeného vyplývá, že je zcela vyloučeno dosáhnout vyhovujícího kontrastu za použití stožárů zabudovaných na hraně přechodu. A přece je takové umístění k vidění v drtivé většině případů. Dokonce stožár bývá i na hraně za přechodem. „Odborník“ viděl, že se stožáry instalují vedle přechodu – z které strany, považuje za nedůležité.
 

Zdůraznění přechodu

Viditelnost chodce však není pouze otázkou kontrastu. Je-li řidič informován, že se blíží k přechodu, jistě zpozorní, a tím významně klesne riziko střetu s chodcem.
 
Zdůraznit přechod je možné několika způsoby:
  • zvýšením hladiny osvětlení – osvětlenosti, resp. jasu,
  • barevným odlišením, tedy použitím světelného zdroje s jiným barevným tónem světla, než jaký je použit k osvětlení průběžné komunikace,
  • zdůrazněním svislým značením, popř. doplněným blikajícím návěštím,nejlépe však kombinací všech.
Úmyslně byla vynechána další z možností, jako je zdůraznění přechodu svítidly zapuštěnými do vozovky. Dosavadní reakce na tento způsob zvýraznění jsou velmi rozporuplné. Například nepřijatelně oslňuje motocyklisty, neboť motocykl neposkytuje „clonění“ jako kapota automobilu.
 

Svítidla a „zebra“

Ve způsobech zdůraznění přechodu zdánlivě chybí zvýraznění použitím svítidla s černobílými pruhy – „zebrou“. Názor, že je to správné, ba dokonce nezbytné, je značně rozšířený omyl. V noci by byl řidič pohledem na „zebru oslněn a v několika následujících okamžicích by vůbec neviděl. I za dne je totiž mnohem výraznější upozornění dopravní značkou označující přechod v nápadné pozici – nejlépe přímo na výložníku. Popřípadě doplněnou již zmíněným světelným návěštím.
 
Na přechodech by se měla výhradně používat svítidla s plochými skly. Je to požadavek ve prospěch ekologie. Jednotlivé svítidlo s plochým sklem je totiž k noční obloze šetrnější než klasické svítidlo, protože světlo se k obloze dostává pouze odrazem od terénu, kdežto klasické svítidlo vyzařuje na oblohu určité množství světla přímo. U soustav většího počtu svítidel je tomu jinak (viz např. [2]). Na přechodech však počet svítidel nezávisí na typu difuzoru; téměř nezávislá je i jejich pozice. To znamená, že zde svítidla s plochým sklem vyzařují minimální množství rušivého světla. Svítidla s vypouklou mísou jsou vhodná pouze tehdy, když je požadován jednotný vzhled osvětlovací soustavy.
 
Praktická poznámka: V rámci jednoho města se komunikace obvykle osvětlují různými světelnými zdroji. Pro provozovatele veřejného osvětlení je výhodné použít co nejmenší počet rozdílných náhradních dílů. Tento požadavek ideálně splňují svítidla k osvětlování přechodů konstruovaná pro vysokotlaké sodíkové výbojky. V ulicích s „chladným“ světlem se osadí sodíkovou výbojkou. Naopak na ostatních komunikacích se barevného odlišení dosáhne jejich osazením halogenidovými výbojkami HCI-TT (Osram), které jsou konstruovány tak, že pracují s elektrovýzbrojí určenou pro sodíkové výbojky. Lze je však použít pouze v teplotně odolných svítidlech, tedy uzavřených plochým nebo mírně vypouklým sklem – další důvod pro volbu svítidel s plochým sklem.
 
Dosáhnout kvalitního osvětlení přechodů lze pouze svítidly s příčně asymetrickou fotometrickou plochou svítivosti (tedy svítícími převážně ve směru kolmém na osu přechodu). Jiná svítidla (i ta s asymetrií ve směru osy přechodu) splní svůj účel jen částečně. Zvýrazní sice přechod vyšší osvětleností (popř. barvou), avšak již nemohou dostatečné osvětlit chodce, a tedy velikost kontrastu je mnohem menší než u svítidel se správným směrováním světla. Úspora několika stokorun s sebou nese neúměrné zvýšení rizika sražení chodce.
 

Svítidla Siteco k osvětlení přechodů pro chodce

 

Řada SR100

Venkovní svítidlo pro univerzální montáž na výložník nebo na dřík za použití příruby. Třída ochrany: II. Krytí: IP65. Těleso svítidla z polyesteru zesíleného skleněnými vlákny. Nosný rámeček a příruba stožáru z tlakově litého hliníku. Povrch světle šedý. Asymetrická fotometrická plocha svítivosti (levá/pravá). Kryt: ploché sklo nebo čirá mísa z PMMA či PC (obr. 2).
 

Řada SQ100

Venkovní svítidlo pro univerzální montáž na výložník nebo na dřík. Třída ochrany: II. Krytí: IP66 (celé svítidlo). Zapojení: kompenzované. Asymetrická fotometrická plocha svítivosti (levá/pravá). Povrch: lakovaný, rámeček bílý hliník RAL 9006, stříška šedý hliník RAL 9007. Kryt: ploché sklo nebo čirá mísa z PMMA či PC (obr. 3, obr. 4).
 
Do obou typů svítidel je možné osadit světelné zdroje s různým podáním barev (HST/HCI-TT nebo naopak vysokotlaké sodíkové výbojky).
Na obr. 5 je ukázka správného umístění svítidla v dostatečné vzdálenosti před přechodem. Na obr. 6 je patrné zdůraznění přechodu s vyšší osvětleností a odlišnou barevností. Ovšem svítidlo je umístěno, jak je obvyklé, tedy nesprávně, na hraně přechodu.
 
Další informace lze získat na adresách www.siteco.cz nebo t.maixner@siteco.cz
 
Literatura:
[1] ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací – Část 2: Výkonnostní požadavky.
[2] MAIXNER, T.: Rušivé světlo – část 2. – „Ekologická“ svítidla. Světlo, 6/2005.
 
 
Obr. 1. Osvětlenost svislé roviny ve vzdálenosti 3 m od svítidla SR100 (vysokotlaká sodíková výbojka 150 W)
Obr. 2. Svítidlo pro osvětlování přechodů – Siteco, řada SR100
Obr. 3. Svítidlo pro osvětlování přechodů – Siteco, řada SQ100
Obr. 4. Reflektor svítidla řady SQ100 – nově i pro řadu SR100
Obr. 5. Přechod pro chodce za dne
Obr. 6. Přechod pro chodce za tmy – smutný doklad toho, že není v lidských silách uhlídat všechny realizace tak, aby byly v souladu s projektem osvětlení
 
Tab. 1. Minimální osvětlenost chodce (Ev) – teoretické hodnoty (Ech) jsou zaokrouhleny nahoru podle normalizované řady osvětleností
Tab. 2. Osvětlenost chodce pro třídy osvětlení CE