Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Osvětlení Městského úřadu v Semilech

číslo 3/2005

Osvětlení Městského úřadu v Semilech
„Od myšlenky do finále …“

Ing. Pavel Novotný

Úvod

Městský úřad v Semilech je na první pohled zcela běžná stavba. Akce popisovaná tomto článku není ani největší, ani zde nejsou tisíce svítidel, a přesto je mimořádně zajímavá. Dobrý nápad, koncepce stavby, dokonalá příprava a důslednost při realizaci projektu vedly ke skvělému výsledku.

Obr. 1.

Obr. 1. Původní objekt továrny VISTA Semily

Autor zde formou rozhovoru provádí čtenáře tímto projektem krok za krokem.

Začněme tedy v Semilech u místostarosty Mgr. Stanislava Pěničky

Novotný: Jaký byl první impuls pro stavbu nové budovy městského úřadu ve vašem městě?
Pěnička: Reformou veřejné správy byly k 1. lednu 2003 zrušeny dosavadní okresní úřady a významná část agendy státní správy přešla na tzv. městské úřady III. stupně, jedním z nich je i Městský úřad v Semilech. Dosavadní rozmístění jednotlivých odborů městského úřadu na šesti různých místech je nedůstojné a neodpovídá hlavní myšlence reformy – přiblížit úřad lidem. Nově vzniklé správní území má rozlohu zhruba 230 km2 a žije na něm více než 26 800 obyvatel.

N.: Soustředit pracoviště pod jednu střechu, snížit tím provozní náklady a umožnit občanům města a spádových oblastí vyřídit záležitosti na jednom místě, je jistě velmi racionální argument. Proč ale bývalá továrna?
P.: Proč továrna? Protože je v těsné blízkosti radnice a nachází se na Riegrově náměstí. Její přestavbou se řeší centrum města a bezproblémová dostupnost úřadu. Uvedenou úpravou se Riegrovo náměstí prodlouží a bude dotvořena jeho nová – ucelená koncepce.

Obr. 2.

Obr. 2. Chodba I. a II. NP

N.: Rozhodli jste se pro rekonstrukci starého průmyslového objektu.
P.: Tento světový trend, který vychází z uchování historicky vzniklých objektů, a ne z jejich demolice, dorazil i do Semil a především do uvažování některých zastupitelů. Z architektonického a výtvarného hlediska jde o snahu navrátit objektu původní výraz.

N.: Architektonické a výtvarné hledisko ... Vypsali jste výběrové řízení, které vyhrálo Studio ARTIKL Liberec. Proč?
P.: Studio ARTIKL proto, že řešení architektů F. Horatschkeho a J. Dudy bylo originální a rovněž nejlacinější. Ostatní čtyři ateliéry požadovaly částky na rekonstrukci mnohonásobně vyšší. Osobně znám některé realizace zmíněných architektů; svou tvorbou dokazují, že patří mezi nejlepší nejen v Libereckém kraji, ale v celé ČR, možná i v EU.

Obr. 3.

Obr. 3. Trámová vazba v podkroví s novou úpravou střechy

N.: Řekl jste mi samá pozitiva, takže soulad a podpora?
P.: Ohlasy zastupitelů, ale i občanů se různí. Někteří si myslí, že za tyto peníze bylo možné opravit kino, bazén, komunikace aj. Avšak tato úvaha je mylná, neboť jde o finance, které jsou vyčleněny pouze a jedině na reformu státní správy. Celková částka za přestavbu včetně DPH se pohybuje kolem 37 mil. korun. To je obdivuhodné a chvályhodné.

Návrh osvětlení

Odskočme si do Studia ARTIKL Liberec k Ing. arch. Janu Dudovi a Ing. arch. Filipu Horatschkemu

N.: Pan místostarosta Pěnička prohlásil, že jste „originální a nejlacinější“ ...
Duda: My jsme nejlacinější právě proto, že jsme originální.

N.: …??
Horatschke: Budově bývalé továrny VISTA je 150 let. Na svůj věk byla po statické stránce v pořádku. Podívejte se na fotografie (obr. 1). Zvenčí není nijak pozoruhodná, uvnitř jsme ale našli nádherné litinové sloupy s držáky na transmise (obr. 8), masivní a vesměs zdravé trámy. Využití již existujících stavebních prvků v maximální možné míře právě náš projekt výrazně zlevnilo, zejména co se týče stavební části. Práci nám ale komplikovala neúplná stavební dokumentace. Proto jsme si museli podklady pro vizualizace vytvořit sami, zejména výkresy ve formátu DVG.

Obr. 4.

Obr. 4. Vizualizace studia ARTIKL

D.: Vy ale píšete článek do časopisu SVĚTLO. Věříte, že největším problémem bylo právě „světlo„?
H.: To bylo ale denní. To Vás asi nezajímá …

N.: Nás zajímá jakékoliv světlo. Můžete ten problém čtenářům přiblížit?
H.: Představte si dvě podlaží klasických výrobních hal. Vysoké stropy, po stranách velké okenní otvory, jinak volný prostor. Denní osvětlení zcela vyhovující. My jsme ale do tohoto prostoru museli umístit kanceláře a zázemí pro úředníky a občany!

N.: To ale lze vyřešit prosklenou stěnou.
H.: Kanceláře jsme umístili po stranách objektu a uprostřed vznikl víceúčelový prostor – chodba, čekárna, místo pro informace. Ten jsme v I. NP i II. NP koncipovali do tvaru písmene T. Tím se prostor mezi kancelářemi opticky zvětšil do šířky i do délky. Celý hlavní vchod je prosklený a je orientován do volného prostranství před budovu městského úřadu. Naproti vchodu je již zmiňované velké okno. Ve II. NP jsou naproti sobě okna dvě. Denní osvětlení v další části chodby zajišťuje prosklení horní třetiny stěn kanceláří a dále prosklené dveře.

Obr. 5.

Obr. 5. Výpočet osvětlení – program WILS 6.3

D.: Na ten největší otvor jsi ale zapomněl.
H.: Ten vlastně s prosvětlením prostoru také souvisí. Nechali jsme vybourat centrální průhled mezi patry v ose haly. Průhled je olemován zábradlím z čirého skla tak, aby se světlo – a nejen denní, mohlo uplatnit souběžně v obou patrech. Každý z odborů totiž má „svoji barvu„ a bez kvalitního osvětlení by náš záměr odlišení nevyzněl tak, jak jsme zamýšleli (obr. 2). A jak to bylo s „tvým„ podkrovím?
D.: Podívejte se na fotografii (obr. 3). Fantastická trámová konstrukce, absence okna, zkosený prostor a požadavek na zasedací místnost. Řešili jsme zde problém složky denního osvětlení. Navrhli jsme zvednout střechu. Ne však celou, pouze jsme „uřízli„ část hřebene střechy, zvedli ho asi o jeden metr a vzniklou mezeru vyplnili okny.

N.: A co umělé osvětlení?
D.: Měli jsme představy (obr. 4) přiznání charakteru továrny. Na chodbách jsme chtěli umístit průmyslová svítidla, v kancelářích svítidla technického vzhledu, avšak se zárukou kvalitního osvětlení. Venkovní svítidla instalovaná na fasádě musela osvětlit fasádu, střešní valbu a chodník. Podmínkou bylo zabránit osvětlení sousedních budov. Uvědomme si, že budova úřadu je ve středu města a navazuje na Riegrovo náměstí. Více informací ohledně svítidel poskytne Ladislav Dvořák z firmy E-Projekt, věnující se projektům elektro. Další údaje získáte v libereckém středisku firmy Eurolux lighting, které svítidla pro tuto akci navrhlo a dodalo.

Obr. 6.

Obr. 6. Kancelář v I. NP, současnost

N.: Vybrali jste si spolupráci s firmou Eurolux proto, že dodávala svítidla i pro Sazka arenu v Praze?
H.: To, že zmíněná firma dodala svítidla pro Sazka arenu, víme, ale úspěšně s ní spolupracujeme již několik let a s odborným přístupem jejích pracovníků jsme velmi spokojeni. Eurolux není jen běžný velkoobchod, ale poskytuje kompletní a odborné služby. Důkazem této spolupráce je například realizace školy třetího tisíciletí ZŠ Dobiášova v Liberci, Obchodní akademie Jablonec nad Nisou, menza liberecké Technické univerzity, interiéry rodinných domů atd. Za projekt již zmíněné menzy jsme obdrželi cenu Stavba Libereckého kraje za období 2000–2004.

Opusťme nyní kancelář Studia ARTIKL a vstupme do budovy Městského úřadu v Semilech. Barevné stěny kanceláří a prosklení v jejich horní části je skutečně dokonalé. Když jsme v prostoru pořizovali fotografie, bylo přáním fotografa být přítomen ve dne i v noci, aby byly pokryty všechny světelné momenty. Můj pocit z denního osvětlení (na rozdíl od fotografa, který si stěžoval na stíny) byl velmi dobrý. Nejen že je denní osvětlení ve všech prostorech určitě dostačující a podle normy, navíc odpolední sluneční světlo rozehrálo barvy na stěnách a osvětlilo i stropy s nosnými trámy. Škoda, že atmosféru podkroví nebylo možné na obrázcích zachytit. Průhledy ve vrcholu střechy jsou mnohem zajímavější než klasická střešní okna.

Obr. 7.

Obr. 7. Noční snímek fasády objektu

Další zastavení je v Radimovicích u Sychrova ve firmě E-Projekt Ladislava Dvořáka

N.: Jako autor projektu elektro jste musel respektovat vize architektů Dudy a Horatschkeho.
Dvořák.: Máte pravdu. Měl jsem k dispozici jejich vizualizace a znal jsem jejich představu. Museli jsme nejen navrhnout svítidla, ale i spočítat osvětlenost podle platných norem, svítidla zavěsit a napojit na nové rozvody. Při výběru svítidel a provádění výpočtů jsem spolupracoval s firmou Eurolux lighting; má velké zkušenosti s výpočty osvětlení, zejména složitých prostor, a dále velký výběr svítidel všech kategorií. Pro instalaci jsem zvolil rozvody tažené souběžně s novými zdmi tak, aby zásah do stropu byl co možná nejmenší.

Použitá svítidla

Ředitel střediska Eurolux lighting v Liberci Libor Sochor na dotaz způsobu výběru svítidel odpověděl takto:

V projektu jsme řešili tři druhy prostorů:

  • chodby, kde si architekti přáli „průmyslová“ svítidla,
  • kanceláře, které musely splnit požadavek vysokého světelného komfortu,
  • venkovní osvětlení.

Chodby

Na chodbách jsme použili tzv. hrnce. V průmyslových objektech se používají výbojková svítidla. Našim požadavkům nejvíce vyhovovalo svítidlo BABOO od firmy Intra (obr. 9). Je to svítidlo s polykarbonátovým průsvitným krytem podobné těm průmyslovým, které zajišťuje světelný tok i do horního poloprostoru. V každém svítidle jsou dvě kompaktní zářivky 42 W provozované na elektronickém předřadníku. Jejich světelný tok splnil požadavky na intenzitu osvětlení. Vysoká kvalita podání barev Ra = 80 i za umělého osvětlení dokáže rozehrát barevnou atmosféru celého projektu.

Obr. 8.

Obr. 8. Detail sloupu a zavěšení svítidel Hunter

Nepřímá složka světelného toku osvětluje konstrukci stropu a zvýrazňuje detaily, například hlavice sloupů.

Kanceláře

V kancelářích jsme byli omezeni mnoha limity. Svítidla musela kopírovat trámoví, jejich vzhled měl být technický a přitom splňovat požadavky na osvětlenost podle platných norem (viz výpočet osvětlení). Opět jsme použili výrobek slovinské firmy Intra, svítidlo HUNTER, osazené lineárními zářivkami řady T5. HUNTER je montážní systém z hliníkových obdélníkových profilů, kde jsou kvalita, výkon a cena ve velmi příznivém poměru. Firma Intra, se kterou Eurolux dlouhodobě spolupracuje, nám vyšla vstříc výrobou atypických sestav svítidel přesně podle našeho zadání. Souvislé řady umožnily napojení svítidel zboku, jak vyžadoval projekt elektro Ladislava Dvořáka. Všechna svítidla jsou v barvě RAL 9006 (obr. 5 a 6). „Bonbonkem„ realizace osvětlení bylo podkroví. Tam jsme museli vzít v úvahu složitou konstrukci střešní vazby, dostatečně a rovnoměrně osvětlit prostor a co nejméně narušit ráz vzhledu místnosti. Instalovali jsme opět svítidla HUNTER 2 × 35 W, a to ve dvou řadách délky 20 m, zavěšená přímo pod střechou. Za doplňkové osvětlení k podtržení atmosféry byly zvoleny reflektory SILVERADO od firmy TARGETTI.

Venkovní prostory

Ve venkovním prostoru jsou použita výbojková svítidla LIFT od italského výrobce SIMES. Světelný tok výbojky je rozdělen na dvě části (fotografie). Osvětlení chodníku a zamezení oslnění okolních budov bylo základní podmínkou (obr. 7). Použitím svítidla s rozděleným světelným tokem jsme dosáhli i zajímavého akčního osvětlení fasády. Podařilo se nasvětlit střešní valbu i zdola; tím jsme se vyhnuli časté chybě vznikající při instalaci slavnostního osvětlování budov, kdy střecha objektu vlastně zmizí ve tmě a ze stavby se po západu slunce stane „zřícenina„. Součástí návrhu venkovního osvětlení byla i rekonstrukce nádvoří před budovou úřadu; budou zde instalována zemní a sloupková svítidla, taktéž od výrobce SIMES.

Obr. 9.

Obr. 9. Svítidlo BABOO 2 × 42 W od firmy Intra

Projekty zmíněného typu můžeme uvádět v život jen díky výbornému kolektivu kvalifikovaných techniků a obchodníků, kteří mají velmi dobré odborné znalosti sortimentu nabízeného na trhu a zkušenosti z praxe z již realizovaných projektů.

Závěr

Až při psaní článku jsem si uvědomil, jak na sebe jednotlivé kroky v dokonalém sledu navazovaly. Od prvotní myšlenky k vizualizacím, od dílčích projektů, výpočtů, výběru materiálů až k přípravě realizace. Každý zúčastněný měl zájem na dobrém výsledku, každá profese přispěla tím nejlepším, co umí. I proto, že při realizaci se neobjevil tak častý jev „levných náhrad„, bylo dosaženo popisovaného výsledku.

Při mé návštěvě se teprve připravovala instalace interiérů, ale jestliže se i v tomto ohledu splní představy architektů, bude dojem souhry starého a moderního ještě umocněn.

Naplánujte si při své cestě severem Čech malou zastávku v Semilech a porovnejte mé dojmy se skutečností.

Foto: Ing. Petr Niesig

Nový showroom a sídlo firmy:
Eurolux lighting, s. r. o.
Business Park Avenir
Radlická 714/113
158 00 Praha 5
tel.: +420 235 097 611, +420 271 742 241
fax: +420 235 097 622, +420 271 742 242
e-mail: eurolux@eurolux.cz
http://www.eurolux.cz