Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem
7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Konferencia SVETLO 2017 – 1. oznámenie Slovenská svetelnotechnická spoločnosť a Česká společnost pro osvětlování vás pozývajú na…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Odešel významný pedagog – světelný technik doc. Ing. Josef Linda, CSc.

Narodil se v roce 1938 v Nových Mit­rovicích. Ve třiadvaceti absolvoval na pl­zeňské Vysoké škole strojní a elektrotech­nické. Na této škole zůstal jako asistent a o tři roky později se stal odborným asistentem. Koncem sedmdesátých let dva­cátého století absolvoval postgraduální kurz světelné techniky na ČVUT v Praze a v roce 1981 obhájil vědeckou hodnost v oboru osvětlování. Docentem se stal za dalších jedenáct let.
 
Během svého působení na vysoké ško­le přivedl ke světlu mnoho budoucích od­borníků. Přitom sám patřil mezi naše nej­významnější osobnosti tohoto oboru. I to byl jeden z důvodů, proč mu byla v roce 2004 udělena Pamětní medaile Západo­české univerzity v Plzni.
 
Osvětlování se věnoval i mimo školu. Ať už jako člen redakční rady časopisu Světlo nebo odborný i organizační garant mnoha kurzů a seminářů – proslulých pl­zeňských setkání s třicetiletou tradicí. Byl také zakládajícím členem Společnosti pro osvětlování, předseda její regionální sku­piny v Plzni. Byl i čestným členem Spo­lečnosti pro rozvoj veřejného osvětlení. Tak bych mohl ještě dlouho pokračovat, přesto bych jistě na mnohé z jeho akti­vit zapomněl.
 
Ale nemohu nezopakovat první řádky z nedávného blahopřání k jeho naroze­ninám: „Sudičky měly předposlední den měsíce ledna roku 1938 velice dobrou náladu. Narozenému Pepíčkovi nadělily jen to dobré. První nesmírnou laskavost, druhá moudrost a ta třetí skromnost…“
 
Takový zůstal až do konce.
 
V onom blahopřání jsem ještě vzpo­menul jeho pečlivost, s jakou vedl zázna­my o zápočtech a zkouškách. Tehdy za­plňoval již třetí sešit. Velice tlustý sešit. Nenapadlo mě v té chvíli, jak málo času zbývá. Nevěřil jsem, že by snad třetí sešit nenaplnil do poslední řádky a nesáhl po čtvrtém. Přesto se tak stalo. Onemocněl, a aniž by bylo nemoci dáno jméno, pod­lehl jí ve středu 6. dubna 2011.
 
A stalo se něco neuvěřitelného. Něko­lik málo hodin po jeho odchodu se naro­dila jeho vnučka.
Za všechny kolegy a přátele
Ing. Tomáš Maixner
 
Obr. 1. Doc. Linda slaví v Nečtinách svých 70 let
Obr. 2. I v době počítačových prezentací zůstal u fixů a průsvitné fólie; je z toho cítit člověčina..., ta z něho vždy vyzařovala