Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Více aktualit

Nenápadný půvab festivalu v Dubrovníku

Mgr. Alena Kottová
 
Na letošní Dubrovnický letní festival (Dubrovačke ljetne igre) jsem jela s předsevzetím, že vedle umělecké části napíšu také něco o jeho osvětlení. Přestože dojmy byly působivé, jako by nebylo o čem psát. Samá klasika, byť velkolepá.
 
Festival, skládající se z divadelních představení, koncertů klasické hudby (a dokonce jedné opery), literárních setkání a vystoupení lidových souborů, se konal v historických prostorách města: především v renesančních palácích Sponza a Kneževi dvor (Rektorský palác), lépe řečeno v jejich atriích, v hradebních pevnostech Revelin a Lovrjenac a na náměstíčku Boškovičeva poljana, ohraničeném kuželkovou balustrádou.
 
Světla nebylo mnoho, nečetné reflektory tradičně vrhaly nezbytný kužel viditelnosti na účinkující a decentně a měkce nasvicovaly architektonické prvky. Nejteplejší osvětlení bylo „netechnické“, dva velké svícny o pěti svíčkách po stranách jeviště při jubilejním představení renesanční komedie Marina Držiče (letos uplynulo 500 let od jeho narození) Dundo Maroje. Světla nemohlo být méně, ale napadá mne, že ho nemohlo (nebo nemělo) být ani více. A to proto, aby se nesmazala jedinečná atmosféra navozující staré časy, dobu renesančních karnevalů, inspirovaných nedalekými Benátkami, aby se nenarušilo přirozené působení staré architektury a doména letní noci nad mořem.
 
Osvětlení dubrovnického festivalu může být příkladem umělecké i technické uměřenosti a kázně, smyslu pro génia loci, pro historii, pro charakter architektury i kulturních programů. Světlo nedominovalo a neupozorňovalo na sebe, ale umožňovalo vidět: jak probíhající děje, tak nádheru a jedinečnost lokalit. Světlo bylo diskrétní. To je také hodnota.
 
Obr. 1. Decentní klasické světlomety jen poodhalují stavební poklady pevnosti Lovrjenac (foto Alena Kottová)
Obr. 2. Osvětlení navozuje divadelní scenérii (Händelův Acis a Galatea, pevnost Lovrjenac) (foto Damil Kalogjera)
Obr. 3. Náznaková hra světel umožňuje střídání noci a dne, slunce a měsíce (Händeluv Acis a Galatea, pevnost Lovrjenac) (foto Damil Kalogjera)
Obr. 4. Minimum klasických světlometů dotváří něžnou atmosféru renesančního paláce Sponza (foto Alena Kottová)