Nařízení komise (ES) č. 244/2009 o světelných zdrojích pro domácnost
Ing. Jiří Novotný, FCC Public s. r. o.
Úvod
Název příspěvku představuje zjednodušený název NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových*)světelných zdrojů pro domácnost (dále jen Nařízení). V tomto příspěvku jde o charakteristiku tohoto úředního Nařízení z hlediska všech jeho uživatelů počínaje výrobci světelných zdrojů a konče konečnými spotřebiteli. Zde je nutné uvést, že právní stránky a případných sankcí vyplývajících z porušení Nařízení se příspěvek netýká. Naopak, hlavní pozornost je věnována vymezení výrobků a jejich požadovaným technickým parametrům dotčených Nařízením.
Nařízení obsahuje úvodní část, vlastní nařízení a Přílohy I až IV, z nichž v daném přehledu nejsou komentovány Příloha I, která obsahuje seznam většinou běžných technických parametrů a jejich definice, a Příloha IV, která obsahuje nejlepší referenční parametry tzv. nesměrových světelných zdrojů pro domácnost. V textu a tabulkách jsou většinou ponechány termíny použité v Nařízení.
Přestože oficiální český překlad je vcelku dobrý, pro české světelné techniky by si zasloužil terminologickou přílohu nebo korekturu textu směrnice. Kromě termínu životnost světelného zdroje, který je zde nahrazen ve světelné technice kodifikovaným termínem život světelného zdroje, by bylo vhodné i termín účinnost světelného zdroje všude nahradit správným termínem měrný výkon světelného zdroje, což odpovídá termínu efficasy uvedenému v anglickém originálu. Termín účinnost je v textu a v tabulkách ponechán, neboť se vždy pro každý světelný zdroj uvádí nepřímo světelným tokem a příkonem.
Terminologický problém nastává při překladu rated value jako jmenovitá hodnota a nominal value jako nominální hodnota. Tyto termíny jsou používány v textu Nařízení a z tohoto důvodu jsou uvedeny jejich definice:
- jmenovitou hodnotou se rozumí hodnota veličiny používaná pro účely specifikací, stanovená pro určený soubor provozních podmínek výrobku; není-li uvedeno jinak, jsou všechny požadavky stanoveny ve jmenovitých hodnotách,
- nominální hodnotou se rozumí hodnota veličiny, která se používá pro označení či určení výrobku.
Některé další nově použité termíny jsou vysvětlovány průběžně v textu, u tabulek nebo poznámkami pod čarou.
Výchozí záměry Nařízení
V úvodu Nařízení se s odvoláním na řadu směrnic Evropského parlamentu a Rady, především na směrnici 2005/32/ES z 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně dalších směrnic…, uvádí 22 důvodů pro přijetí Nařízení. Z této části uveďme hlavní myšlenky:
- cílem Nařízení je snížit spotřebu energie dotčenými výrobky o 20 % (39 TW·h) v roce 2020 oproti předpokládané spotřebě ve stejné době bez zavedení jakýchkoliv opatření a současně snížit celkové emise rtuti,
- zlepšení v oblasti spotřeby elektrické energie výrobky podléhajícími tomuto Nařízení by mělo být dosaženo využitím stávajících nepatentovaných nákladově efektivních technických prostředků, které povedou ke snížení kombinovaných výdajů na koupi a provoz těchto zařízení,
- Nařízení se vztahuje na výrobky, které jsou v zásadě určeny pro plné nebo částečné osvětlení místností v domácnostech a nevztahuje se na světelné zdroje pro zvláštní účely, např. pro signalizaci, osvětlení terárií nebo v domácích spotřebičích,
- Nařízení by se mělo týkat také nových výrobků, jako jsou světelné diody LED,
- požadavky na ekodesign podle Nařízení by neměly ovlivnit funkčnost z hlediska uživatele a neměly by mít nepříznivý vliv na zdraví, bezpečnost ani životní prostředí; zejména by výhody plynoucí ze snížení spotřeby elektřiny ve fázi používání výrobku měly převažovat nad případnými dalšími potenciálními nepříznivými dopady na životní prostředí při produkci výrobků podléhajících tomuto nařízení,
- postupný vstup požadavků na ekodesign v platnost by měl výrobcům poskytnout dostatečný časový rámec pro příslušnou změnu designu výrobků, které podléhají tomuto nařízení; časový rozvrh daných fází by měl být stanoven tak, aby bylo zabráněno negativním dopadům na funkčnost zařízení na trhu a aby při zajišťování včasného dosažení cílů tohoto Nařízení byly zohledněny i dopady nákladů na koncové uživatele a výrobce, především na malé a střední podniky,
- závazné požadavky na ekodesign se vztahují na výrobky uvedené na trh Společenství bez ohledu na místo jejich instalace nebo používání, a tyto požadavky proto nelze činit závislými na způsobu, jakým je daný výrobek používán (např. pro osvětlení v domácnostech).
Hlavní body vlastního Nařízení
Vlastní Nařízení obsahuje sedm článků:
- článek 1 – Předmět a oblast působnosti Nařízení,
- článek 2 – Definice,
- článek 3 – Požadavky na ekodesign,
- článek 4 – Posuzování shody,
- článek 5 – Ověřovací postup pro účely dohledu nad trhem,
- článek 6 – Orientační referenční hodnoty,
- článek 7 – Revize.
Tento příspěvek je zaměřen na důležitější články 1, 3, 5 a 7.
K článku 1
Toto Nařízení stanovuje požadavky na ekodesign pro uvádění nesměrových světelných zdrojů pro domácnost na trh, včetně případů, kdy jsou na trh uváděny pro použití mimo domácnosti nebo jsou zabudovány do jiných výrobků. Dále také stanovuje požadavky na informace o výrobku u světelných zdrojů pro zvláštní účely.
Výjimky
Požadavky uvedené v tomto nařízení se nepoužijí pro tyto světelné zdroje pro domácnost a pro zvláštní účely:
- světelné zdroje s těmito trichromatickými souřadnicemi světla (viz obr. 1): x < 0,200 nebo x > 0,600, y < –2,3172x2 + 2,3653x – 0,2800 nebo y > –2,3172x2 + 2,3653x – 0,1000,
- směrové světelné zdroje,
- světelné zdroje se světelným tokem menším než 60 lm a větším než 12 000 lm,
- světelné zdroje, u nichž je podíl záření v pásmu vlnových délek 250 až 400 nm nejméně 6 % z celkového záření a maximum leží v rozmezí 315 až 400 nm (UVA) nebo 280 až 315 nm (UVB),
- zářivky bez integrovaného předřadníku,
- vysoce intenzivní (rozuměj vysokotlaké) výbojky,
- žárovky na napětí do 60 V bez integrovaného transformátoru s paticemi E14, E27, B22, B15 ve fázích 1 až 5, viz odst. K článku 3.
Vymezení oblasti zdrojů s barvou světla danou dvěma přímkami a dvěma parabolami, na kterou se nevztahuje (vztahuje) Nařízení podle nerovností shora uvedených, je patrné z obr. 1. Tímto se upřesňuje kritérium speciálních zdrojů.
K článku 3
V prvním bodě tohoto článku se uvádějí požadavky na ekodesign formou odvolávky na přílohu II Nařízení (viz níže) a specifikují se jednotlivé fáze (etapy) platnosti Nařízení:
1. fáze: 1. září 2009,
2. fáze: 1. září 2010,
3. fáze: 1. září 2011,
4. fáze: 1. září 2012,
5. fáze: 1. září 2013,
6. fáze: 1. září 2016.
Hned od počátku první fáze se požaduje u zdrojů pro zvláštní účely označení na obalu a ve všech druzích informací o výrobku uvádět účel a to, že nejsou vhodné pro osvětlení v domácnosti. V souboru technické dokumentace vypracované pro posouzení shody podle čl. 8 směrnice 2005/32/ES se uvede seznam případných technických parametrů, díky nimž je světelný zdroj určen pro zvláštní účel uvedený na obalu.
K článku 5
Zde je stanoven ověřovací postup pro účely dohledu nad trhem takto: Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES použijí orgány členských států u požadavků uvedených v příloze II tohoto Nařízení ověřovací postup popsaný v příloze III tohoto Nařízení.
K článku 7 – Revize
Nejpozději do pěti let od vstupu Nařízení v platnost je Komise přezkoumá s ohledem na technologický pokrok a předloží výsledek tohoto přezkumu konzultačnímu fóru.
Příloha II Nařízení Požadavky na ekodesign u nesměrových světelných zdrojů pro domácnost
1. Požadavky na účinnost světelného zdroje
Maximální jmenovitý příkon (Pmax) pro daný jmenovitý světelný tok (Φ) je uveden v tab. 1.
Výjimky
Výjimky z požadavků uvedených v tab. 1 jsou specifikovány v tab. 2
2. Požadavky na funkčnost světelného zdroje
Požadavky na funkčnost světelných zdrojů jsou pro kompaktní zářivky**) stanoveny v tab. 3 a pro světelné zdroje s vyloučením kompaktních zářivek a světelných zdrojů LED v tab. 4.
V případě světelných zdrojů, které mají jmenovitý život delší než 2 000 h, se požadavky fáze 1 uvedené v tab. 4 a tab. 5 u parametrů jmenovitý život světelného zdroje, činitel funkční spolehlivosti světelného zdroje a činitel stárnutí světelného zdroje, začnou uplatňovat až ve fázi 2.
Pro účely zkoušek zjišťujících, kolikrát lze světelný zdroj vypnout a zapnout, než nastane porucha, se spínací cyklus skládá z jedné minuty v zapnutém stavu a tří minut ve vypnutém stavu; ostatní testovací podmínky jsou vymezeny podle přílohy III Nařízení. Pro účely zkoušek zjišťujících život světelného zdroje, činitel funkční spolehlivosti světelného zdroje, činitel stárnutí a předčasnou poruchu se použije standardní spínací cyklus podle přílohy III Nařízení.
3. Požadavky na informace o výrobku u světelných zdrojů
U nesměrových světelných zdrojů pro domácnost se, jestliže není stanoveno jinak, poskytují níže uvedené informace počínaje fází 2.
3.1 Informace viditelně uváděné před prodejem konečným uživatelům na obalech a na volně přístupných internetových stránkách.
Informace nemusí být podány přesně ve znění uvedeném v seznamu níže. Místo textu mohou být poskytnuty v podobě grafů, obrázků nebo symbolů.
Tyto požadavky na informace se nepoužijí pro světelné zdroje se žhavicím vláknem, které nesplňují požadavky naúčinnost fáze 4.
a) Jestliže je v souladu se směrnicí 98/11/ES nominální příkon světelného zdroje uveden mimo energetický štítek, musí být zvlášť uveden také nominální světelný tok světelného zdroje, a to alespoň dvakrát větším písmem než nominální příkon uvedený mimo štítek.
b) Nominální život světelného zdroje v hodinách (ne delší než jmenovitý život).
c) Počet spínacích cyklů do předčasné poruchy světelného zdroje.
d) Teplota chromatičnosti (vyjadřuje se také jako hodnota v kelvinech).
e) Zahřívací doba do 60 % světelného výkonu (je-li kratší než jedna sekunda, může se uvést okamžité rozsvícení).
f) Upozornění v případě, že světelný zdroj není možné stmívat nebo jej lze stmívat jen s určitými stmívači.
g) Je-li světelný zdroj určen pro optimální provoz za nestandardních podmínek (např. teplota okolí Ta ≠ 25 °C), uvedou se informace o těchto podmínkách.
h) Rozměry světelného zdroje v milimetrech (délka a průměr).
i) Jestliže se na obalu uvádí srovnání se žárovkou, uvede se ekvivalentní příkon žárovky (zaokrouhlený na celé watty), který podle tab. 5 odpovídá světelnému toku světelného zdroje obsaženého v balení. Střední hodnoty světelného toku i uváděného příkonu žárovky (zaokrouhleného na celé watty) se vypočítají lineární interpolací mezi dvěma přilehlými hodnotami.
j) Výraz „úsporná zářivka“ nebo jiné obdobné propagační tvrzení o výrobku související s účinností světelného zdroje smějí být použity pouze v případě, že odpovídají požadavkům na účinnost použitelným na jiné než jasné světelné zdroje ve fázi 1 v souladu s tabulkami 1, 2 a 3.
Jestliže světelný zdroj obsahuje rtuť:
k) obsah rtuti ve světelném zdroji ve tvaru X,X mg,
l) informace, na které internetové stránce lze v případě náhodného rozbití světelného zdroje najít pokyny k odstranění úlomků světelného zdroje.
3.2 Informace, které se zveřejní na volně přístupných internetových stránkách
Přinejmenším se alespoň ve formě hodnot uvedou tyto informace:
a) informace stanovené v bodě 3.1,
b) jmenovitý příkon (s přesností na 0,1 W),
c) jmenovitý světelný tok,
d) jmenovitý život světelného zdroje,
e) účiník světelného zdroje,
f) činitel stárnutí světelného zdroje na konci nominálního života,
g) startovací doba (ve tvaru X,X sekund),
h) podání barev.
Jestliže světelný zdroj obsahuje rtuť:
i) pokyny, jak uklidit úlomky světelného zdroje v případě jeho náhodného rozbití,
j) doporučení ohledně odstranění světelného zdroje po skončení života.
PŘÍLOHA III Nařízení Ověřovací postup pro dohled nad trhem
Orgány členských států provedou zkoušku vzorové dávky nejméně dvaceti světelných zdrojů stejného modelu od stejného výrobce, jež náhodně vyberou.
Tato dávka se považuje za vyhovující příslušným ustanovením přílohy II Nařízení, jestliže se průměrné výsledky dávky neodchylují od mezních, prahových či deklarovaných hodnot o více než 10 %.
V opačném případě se model považuje za nevyhovující.
Pro účely kontroly plnění požadavků použijí orgány členských států přesné a spolehlivé nejmodernější metody měření, které vedou k opakovatelným výsledkům, včetně:
- harmonizovaných norem, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 9 a 10 směrnice 2005/32/ES, jsou-li dostupné,
- v ostatních případech metod stanovených v těchto dokumentech viz tab. 6:
Závěr
Na Nařízení stručně popsané v tomto příspěvku navazuje NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 245/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek (rozuměj vysokotlakých) a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek, a kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/55/ES. Toto další Nařízení se týká všech světelných zdrojů pro všeobecné osvětlování nespadajících pod předchozí Nařízení.
Obě Nařízení tak zahrnují všechny světelné zdroje pro všeobecné osvětlování, nikoliv tedy jen žárovky, jak se obvykle uvádí. Z celého textu Nařízení je zřejmé, že Komise ES tím sleduje několik cílů:
- splnit požadavky směrnic na ekodesign nejvíce rozšířených elektrických spotřebičů (v daném případě světelných zdrojů), tj. snížit spotřebu elektrické energie při dodržení dalších ekologických požadavků a nezvýšení celkových nákladů při jejich nákupu a provozu,
- poskytnout spotřebitelům ochranu před neúčinnými a nebezpečnými výrobky,
- omezit import neúčinných a nebezpečných výrobků do evropského prostoru,
- poskytnout výrobcům účinných a kvalitních výrobků prostor pro jejich uplatnění.
Tato nařízení jsou rozpracována do velmi podrobných technických detailů a etap, které budou konečnými uživateli velmi obtížně sledovatelné a kontrolovatelné.
Obr. 1. Vymezení chromatičností světla světelných zdrojů, na něž se Nařízení vztahuje – v obrazci uvnitř diagramu chromatičnosti (popř. nevztahuje – vně obrazce)
Tab. 1. Požadavky na účinnost světelného zdroje
Tab. 2. Výjimky
Tab. 3 Požadavky na funkčnost u kompaktních zářivek*)
Tab. 4. Požadavky na funkčnost světelných zdrojů pro světelné zdroje s vyloučením kompaktních zářivek a světelných zdrojů LED
Tab. 5 Ekvivalentní příkon žárovky
Tab. 6. Dokumenty pro kontrolu plnění požadavků na světelné zdroje, pro něž nejsou harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie podle článků 9 a 10 směrnice 2005/32/ES
*) Nesměrovým světelným zdrojem se rozumí světelný zdroj, který není směrovým světelným zdrojem; směrovým světelným zdrojem se rozumí světelný zdroj s alespoň 80 % světelného toku v rozmezí prostorového úhlu π sr (odpovídá kuželu s úhlem 120°).
**) V Nařízení je kompaktní zářivka definována jako zdroj s integrovaným předřadníkem.