Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Doprovodný program SIGNALu ovládne Maotik, DJ Maceo a The Cupcake Collective i Containall V obří nafukovací kupoli SIGNAL Dome, která se v rámci SIGNAL festivalu už podruhé objeví…

Více aktualit

Měnič frekvence – aneb o užitečnosti spolupráce oborových specialistů s lingvisty


Měnič frekvence – aneb o užitečnosti spolupráce oborových specialistů s lingvisty

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Časopis Elektro 10/2006 svým čtenářům nabídl technický a lingvistický pohled na vztah termínů frekvenční měnič a měnič frekvence. Vzájemná nevyváženost těchto pohledů je na první pohled zřejmá a citelně ovlivňuje celkové vyznění této stati. Zatímco technické výklady jsou jasné, stručné a přesvědčivé, lingvistické výklady jsou spíše chaotické, svědčí o jistém tápání, pokud jde jak o lingvistickou terminologii samu, tak i o nazírání obecně jazykové, terminologické a stylistické problematiky a jejich vzájemných souvislostí. V důsledku toho některé příklady, argumenty a vývody připomínají spíše klopotné úsilí kombinované s ekvilibristikou. Pozoruhodné však přitom je, že na tomto zbytečně labilním a z mnoha stránek napadnutelném základě se v závěru dospívá k relativně přijatelným závěrům. Převažujícím dojmem tak zůstává zklamání nad tím, že skutečná lingvistika přichází na scénu (jako ostatně nezřídka) teprve tehdy, když už je vlastně „hotovo“ a když už jí nezbývá nic jiného, než uvádět věci na pravou míru a minimalizovat ztráty. V jiném gardu by přitom mohla být mnohem užitečnější.

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde