Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Malé světelné objekty z tabulového skla

číslo 2/2002

Malé světelné objekty z tabulového skla

Jana Pauly, vedoucí kurátor odd. průmyslového designu
Národního technického muzea v Praze

Obr. 1.

Tabulové sklo bylo vstupním a inspirativním materiálem pro neobvyklé interiérové světelné objekty nadějné mladé designérky Jitky Skuhravé, v současnosti studentky ateliéru skla na VŠVU v Praze u prof. V. Kopeckého. Svítidly z plochého skla se systematicky zabývá již od své klauzurní práce na Fakultě užitého umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Jejím prvním pokusem (v roce 1999) v této oblasti byla tři svítidla jednoduchých geometrických tvarů z transparentního křišťálového tabulového skla. Kvůli jejich naprosté průhlednosti musela autorka přiznat veškeré technické uchycení a spoje svíticích trubic instalovaných uvnitř objektů. Odhalením technických „vnitřností“ podtrhla puristicky estetický dojem z bíle svítících objektů a jejich vzhled posunula do roviny high tech. Lesklé plochy tabulového skla zrcadlily okolí a uvnitř sebe sama vytvářely klidný až strohý prostor, ohraničený svítícími hranami lepených tabulí skla o tloušťce 4 mm.

Na první vydařený pokus navázala talentovaná studentka ve své závěrečné bakalářské práci. Byly jí rozměrnější skleněné, barevně zářící plastiky, v nichž dokázala rozehrát zajímavé prostorové řešení vycházející z abstrahovaných geometrických tvarů. Tentokrát nebylo výchozím materiálem čiré tabulové sklo, ale působení autorčina záměru bylo umocněno použitím tabulového reliéfního skla s dekorativním vzorem.

Obr. 2.

Tyto tři prostorové svítící objekty vznikly na základě její úvahy o vlivu světla na psychiku lidí. Proto si pro každou z plastik zvolila určitou barevnou symboliku. Pro kruhový objekt si vybrala spojení trubic se žlutým, oranžovým a červeným světlem, které navozuje pocit radosti a vjem svitu slunce a vyvolává pocit činorodé energie. Druhý, největší objekt je v základním tvaru definován elipsou a je charakteristický kombinací bílého a modrého světla, vhodného pro koncentraci. Třetí objekt – obdélníkového tvaru – září modrým a zeleným světlem, jež přináší stav uvolnění a klidu.

K vyřezání navržených tvarů ze skleněných ploch autorka využila technologii řezání vodním paprskem (užívanou firmou Aqua-dekor v Ústí n. L.). Před definitivním uzavřením skleněných slepovaných objektů poslední tabulí skla byly do každého z nich odborně instalovány (podle jejích nákresů) barevné světelné trubice.

Obr. 3.

Po svém rozsvícení popisované plastiky přitahují pozorovatele barevným světlem, které navozuje magické prostředí fascinující iluminací. Nerozsvícená skleněná plastika částečně mění svoji podstatu – nezáří, ale přesto není nezajímavá. Působí jako výsostně křehké sochařské dílo s tajuplným, lehce tušeným obsahem. Tyto barevné světelné objekty byly vybrány prof. M. Knížákem a prof. S. Kolíbalem, autory nové expozice Veletržního paláce, k prestižní instalaci v části Národní galerie, kde jsou představeni mladí talentovaní autoři.

Třetí pokus byl veden snahou o vytvoření nového funkčního a esteticky působivého osvětlovacího tělesa. Při jeho navrhování myslela designérka na volné víceúčelové prostory, které jsou osvětlovány podle potřeby z několika světelných zdrojů. Doplňujícím svítidlem se měl podle její představy stát malý světelný objekt. Autorka navrhla tři základní varianty samostojných objektů, sestavených a poté slepených z promyšlené kombinace plochého pískovaného a transparentního skla o tloušťce 2 mm. Světelným zdrojem je zde volně provlečené svíticí vlákno (stranově vyzařující vláknový světlovod).

Obr. 4. Obr. 5.

Tyto relativně malé světelné objekty, určené k atypickému a neformálnímu osvětlení interiéru, představují nový, u nás dosud netradiční přístup k interiérovému svítidlu, které by se mohlo vyrábět průmyslově v limitovaných sériích.

Foto: Jitka Skuhravá