Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem
18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

V českých zemích se svítí již 170 let 15. září 1847, tedy přesně před 170 lety se pražské ulice poprvé ozářily plameny z více…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Nejvyšší dřevěná stavba na světě zahájí konferenci Požární bezpečnost staveb 2017 Přípravy 2. ročníku konference odborného portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb 2017,…

Více aktualit

Je denní zářivka vhodná k osvětlení bytu?


Je denní zářivka vhodná k osvětlení bytu?

Už přes půl století se u nás k osvětlení používají zářivky. (Na tomto místě bych rád připomněl, že zářivka je oficiální kodifikovaný termín zavedený v odborném názvosloví před více než padesáti lety.) Zpočátku to bylo především v průmyslu a v administrativních budovách, v posledních deseti až patnácti letech i v interiérech a v bytech. Zdálo by se, že tedy jde o všeobecně známý světelný zdroj a že k jeho používání není co dodat. Bohužel jsem se přesvědčil o opaku, když jsem chtěl do bytu koupit na pohled hezké svítidlo na kruhové zářivky.

V kobyliském Bauhausu mi nabídli svítidlo podle mých představ, avšak osazené kruhovými zářivkami s tzv. denním světlem s teplotou chromatičnosti 6 400 K. Když jsem namítl, že do bytu jsou vhodné zářivky s teplotou chromatičnosti světla kolem 3 000 K blízkou teplému světlu žárovek, pracovník tohoto oddělení mi odpověděl, že svítidlo takto kompletuje dodavatel. K mému údivu ani v náhradních zářivkách jsem zářivky s jinou barvou světla nenašel. Zatelefonoval jsem tedy dodavateli, zda by mí svítidlo nedodal přímo s příslušným typem zářivek. Odpověď mě udivila ještě více. Svítidlo mohu dostat zkompletované pouze zmíněnými denními zářivkami a k tomu si mohu přikoupit také požadované teple bílé zářivky. Tento postup byl zdůvodněn tím, že všichni spotřebitelé chtějí jen denní světlo. Zajímavé svítidlo se zajímavou cenou (původem z jihovýchodní Asie) jsem nekoupil, odmítl jsem kupovat zářivky, které bych (podle zákona o odpadech) jako nové musel odevzdat k recyklaci. Přesvědčil jsem se, že přetrvávající obava z používání zářivek je zaviněna nedostatečnými informacemi o parametrech a použití těchto hospodárných světelných zdrojů.

Připomeňme si, že denní přírodní světlo je velmi proměnné jak barvou (teplotou chromatičnosti), tak intenzitou v závislosti na denní a roční době a na počasí. Večer a ráno je denní světlo velmi „teplé“ s převahou červeného a žlutého světla a jeho intenzita je malá. Tomu je vývojově přizpůsoben lidský zrak. Proto při běžných malých intenzitách osvětlení v bytech preferujeme teplou barvu světla (žárovky a teple bílé zářivky).

Kvalita spektra, tj. vhodného zastoupení záření ve všech viditelných vlnových délkách, se charakterizuje všeobecným indexem podání barev Ra, který má mít pro běžné osvětlení hodnotu nejméně 80 (maximum je 100). Oba zmíněné parametry evropští výrobci zářivek charakterizují trojčíslím na konci typového označení. Například vhodná zářivka pro osvětlení bytu má koncovku 827 (Ra = 80, náhradní teplota chromatičnosti 2 700 K). Rozhodně zde není vhodná např. zářivka s koncovým označením 664 ani 864, tj. v obou případech tzv. denní zářivka, která má ve spektru hodně krátkovlnného světla, vedle žárovky vypadá modře a osvětlený bytový interiér se jeví nepřirozeně zšeřelý.

Této problematice se budeme v časopisu SVĚTLO i nadále věnovat.

Jiří Novotný
šéfredaktor