Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Je denní zářivka vhodná k osvětlení bytu?


Je denní zářivka vhodná k osvětlení bytu?

Už přes půl století se u nás k osvětlení používají zářivky. (Na tomto místě bych rád připomněl, že zářivka je oficiální kodifikovaný termín zavedený v odborném názvosloví před více než padesáti lety.) Zpočátku to bylo především v průmyslu a v administrativních budovách, v posledních deseti až patnácti letech i v interiérech a v bytech. Zdálo by se, že tedy jde o všeobecně známý světelný zdroj a že k jeho používání není co dodat. Bohužel jsem se přesvědčil o opaku, když jsem chtěl do bytu koupit na pohled hezké svítidlo na kruhové zářivky.

V kobyliském Bauhausu mi nabídli svítidlo podle mých představ, avšak osazené kruhovými zářivkami s tzv. denním světlem s teplotou chromatičnosti 6 400 K. Když jsem namítl, že do bytu jsou vhodné zářivky s teplotou chromatičnosti světla kolem 3 000 K blízkou teplému světlu žárovek, pracovník tohoto oddělení mi odpověděl, že svítidlo takto kompletuje dodavatel. K mému údivu ani v náhradních zářivkách jsem zářivky s jinou barvou světla nenašel. Zatelefonoval jsem tedy dodavateli, zda by mí svítidlo nedodal přímo s příslušným typem zářivek. Odpověď mě udivila ještě více. Svítidlo mohu dostat zkompletované pouze zmíněnými denními zářivkami a k tomu si mohu přikoupit také požadované teple bílé zářivky. Tento postup byl zdůvodněn tím, že všichni spotřebitelé chtějí jen denní světlo. Zajímavé svítidlo se zajímavou cenou (původem z jihovýchodní Asie) jsem nekoupil, odmítl jsem kupovat zářivky, které bych (podle zákona o odpadech) jako nové musel odevzdat k recyklaci. Přesvědčil jsem se, že přetrvávající obava z používání zářivek je zaviněna nedostatečnými informacemi o parametrech a použití těchto hospodárných světelných zdrojů.

Připomeňme si, že denní přírodní světlo je velmi proměnné jak barvou (teplotou chromatičnosti), tak intenzitou v závislosti na denní a roční době a na počasí. Večer a ráno je denní světlo velmi „teplé“ s převahou červeného a žlutého světla a jeho intenzita je malá. Tomu je vývojově přizpůsoben lidský zrak. Proto při běžných malých intenzitách osvětlení v bytech preferujeme teplou barvu světla (žárovky a teple bílé zářivky).

Kvalita spektra, tj. vhodného zastoupení záření ve všech viditelných vlnových délkách, se charakterizuje všeobecným indexem podání barev Ra, který má mít pro běžné osvětlení hodnotu nejméně 80 (maximum je 100). Oba zmíněné parametry evropští výrobci zářivek charakterizují trojčíslím na konci typového označení. Například vhodná zářivka pro osvětlení bytu má koncovku 827 (Ra = 80, náhradní teplota chromatičnosti 2 700 K). Rozhodně zde není vhodná např. zářivka s koncovým označením 664 ani 864, tj. v obou případech tzv. denní zářivka, která má ve spektru hodně krátkovlnného světla, vedle žárovky vypadá modře a osvětlený bytový interiér se jeví nepřirozeně zšeřelý.

Této problematice se budeme v časopisu SVĚTLO i nadále věnovat.

Jiří Novotný
šéfredaktor