Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Iniciálové zkratky v textu

Světlo 1/01

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Iniciálové zkratky v textu

Zkratek nejrůznějšího typu všude kolem nás neustále přibývá. Vedou k tomu především snahy po vyjadřovací ekonomii a nezřídka také touha po větší výraznosti, nápadnosti, popř. i originálnosti. Vedle toho pak pochopitelně může působit i celá řada nejrůznějších motivů dalších. Ne vždycky však přitom umíme se zkratkami správně zacházet – a to pokud se jedná jak o jejich řešení pravopisné, tak i o jejich používání v textu.

Jde-li o pravopisné řešení jednotlivých typů zkratek, základní poučení snadno nalistujeme v platných Pravidlech českého pravopisu (rok vydání 1993 a dále) v kapitole Zkratky a značky. Pokud však jde o užívání zkratek v textu, není souhrnné poučení obdobného typu dosud k dispozici, proto je třeba upozornit alespoň na některé základní problémy a jejich řešení.

Současná jazyková praxe ukazuje, že největší problémy v textu nám působí iniciálové zkratky (tj. např. ČR, USA, EU, OSN, CEN, CENELEC, ISO, GATT, ABB, ČEZ, ČKD atd.). Iniciálové zkratky se tvoří z počátečních písmen víceslovných vlastních názvů, a jak už jejich název napovídá, jsou psány velkými písmeny. Za jednotlivými velkými písmeny ani na konci celé zkratky se nepíše tečka. Tyto zkratky zastupují vlastní název a jako vlastní název pak také v textu fungují.

Při používání iniciálových zkratek bychom měli počítat s tím, že v současném jazyce existuje na jedné straně určitý omezený okruh zkratek, který je běžně znám poměrně širokému okruhu uživatelů jazyka (sem patří např. frekventované zkratky názvů států, mezinárodních organizací a institucí, podniků apod.), vedle toho tu však současně existuje nepoměrně větší skupina zkratek, které jsou omezeny pouze na určité oblasti, obory, zájmové skupiny apod. Proto bychom u všech jazykových projevů určených širší veřejnosti měli užívání zkratek velmi pečlivě zvažovat a pracovat pouze se zkratkami, které jsou pro danou oblast a daný okruh čtenářů běžně srozumitelné, a ke zkratkám méně běžným raději podat při jejich prvním použití v textu potřebný výklad. Kromě toho bychom pak neměli ztrácet ze zřetele ani požadavek, aby text nebyl zkratkami přetížen na úkor přehlednosti, jasnosti a srozumitelnosti.

Neměli bychom zapomínat ani na to, že jediná podoba iniciálové zkratky nezřídka může odpovídat více různým názvům. Například zkratkou UK se může označovat přinejmenším jednak Univerzita Karlova, jednak také Univerzitní knihovna; zkratka VIP neoznačuje pouze velmi důležitou osobnost (z anglického very important person), ale také druh technologie integrovaných obvodů (z anglického vee-insulation process); zkratka VK může označovat 1. veslařský klub, 2. vkladní knížku, 3. vodnost kalu a např. zkratka AA může označovat přinejmenším hned čtrnáct různých skutečností. Proto tam, kde by mohlo být používání zkratky na překážku sdělovaného obsahu, zkratku raději neužíváme, popř. s ní pracujeme pouze po patřičném úvodním vysvětlení. V žádném případě bychom se však neměli dopustit toho, abychom v rámci jednoho textu, popř. souboru textů (sem patří např. sborník, odborný časopis jako celek apod.) střídavě používali jednu podobu zkratky pro označení více různých skutečností.

To se týká nejen češtiny, ale také většiny ostatních jazyků. Není proto také vůbec od věci nahlédnout občas do některého ze slovníků (popř. seznamů apod.) zkratek, abychom se neudržovali v mylném přesvědčení, že platí a je správné pouze to, co my sami jsme si kdysi zafixovali a co je pro nás známé a samozřejmé.

V souvislosti s tvořením nových iniciálových zkratek by bylo na místě připomenout, že písmena použitá ve zkratce by měla plně odpovídat počátečním písmenům příslušného názvu, to znamená včetně všech diakritických znamének (háčků, čárek). Neexistuje žádný důvod pro to, aby se v češtině např. délky samohlásek v iniciálové zkratce rušily apod.

U některých frekventovanějších iniciálových zkratek (většinou slabičných a zakončených na souhlásku) se v současné češtině stále častěji projevují snahy o jejich skloňování. To mívá v psaném projevu několik podob:

  1. Bezprostředně za zkratku psanou velkými písmeny se připojuje pádová koncovka psaná písmeny malými (srov. např. v CENELECu, s CENem, usnesení FIPu, Kodex GATTu apod.).

  2. Pádová koncovka psaná malými písmeny se za zkratku připojuje pomocí spojovníku (srov. např. generální shromáždění CENELEC-u, nabídka ELKAS-u, schůzka s ČEZ-em, rozhodnutí ČEZ-u apod.).

  3. Pádová koncovka se píše bezprostředně za zkratku velkým písmenem (srov. např. usnesení FIPU, Kodex GATTU, představy o funkci CENU, jednání s ČEZEM apod.).

Zatímco první dvě možnosti jsou z hlediska komunikační jasnosti a jednoznačnosti přijatelné, třetí způsob již jako přijatelný a komunikačně únosný označit nelze. Je pro adresáty textu zavádějící, protože neumožňuje jednoznačně identifikovat podobu zkratky. Může naopak vést k tomu, že daná podoba zkratky bude přiřazována ke zcela jinému názvu.

Zbytečné problémy může působit i situace, když se v textu jedna a tatáž iniciálová zkratka někdy skloňuje a jindy zůstává nesklonná, popř. když se střídavě používají různé způsoby jejího skloňování. Takováto nejednotnost ztěžuje orientaci v textu a navozuje představy, že rozdílné grafické podoby zkratky označují rozdílné skutečnosti.

V současné době nelze dost dobře vymezit okruh zkratek, které by bylo možné v textu bez obav a bez problémů skloňovat, a zkratek, které by měly zůstat nesklonné. To je dáno tím, že jde o záležitost značně dynamickou, že na skloňování či neskloňování iniciálových zkratek má vliv nejen jejich formální podoba, jejich rod, jejich stránka významová, ale také jejich všeobecná známost a rozšířenost, frekvence atd. – to znamená kombinace faktorů jazykových a mimojazykových.

U iniciálových zkratek zakončených na samohlásku nepřipadá analogické formální řešení vůbec v úvahu, aniž by se zkomplikovala identifikace původní podoby zkratky ještě více než v případě zkratek zakončených na souhlásku – srov. např. pokusy poslední doby psát do NATA, do NATOA, do NATOa; s ISOem, s ISO-em, s ISEM; pro ETU, v ETĚ apod., které již překračují jakoukoli míru únosnosti.

Celkově se ukazuje, že skloňování iniciálových zkratek není v žádné z výše uvedených (jakož i mnoha dalších možných) podob pro psaný jazyk přínosem, naopak tu představuje dosti velkou a zbytečnou zátěž, a proto je lépe se mu raději vyhýbat.

Skloňování iniciálových zkratek lze obejít vhodnou formou stylizace textu tak, aby zkratka mohla zůstat v podobě nesklonné, popř. použitím tzv. nominativu jmenovacího. To znamená, že před zkratkou, zkratkovým slovem, popř. též vlastním názvem aj. se uvádí ještě určující podstatné jméno v podobě skloňované – tj. např. s firmou ELSYST (a nikoliv s ELSYSTem, s ELSYST-em, s ELSYSTEM apod.), se společností CABLOFIL, od vekoobchodu ELKAS, pro podnik ETA (nikoliv pro ETU, pro ETA-u apod.) atd. Podobně též např. v časopise Naše řeč, s časopisem Světlo, v knize Psohlavci, do hotelu Praha apod., aby byl vlastní název vždy snadno a zcela jednoznačně identifikovatelný.

Od iniciálových zkratek je třeba odlišovat na jedné straně zkratková slova, tj. zkratky tvořené z počátečních slabik jednotlivých slov nebo charakteristické skupiny písmen, které již mají charakter slov (vlastních názvů) a jako taková také fungují. Pokud zastupují vlastní název, píší se s velkým počátečním písmenem, všechny se zcela běžně skloňují a také se mohou stát základem pro další odvozování – srov. např. Čedok, s Čedokem, čedokový, čedokářský ....; Semafor, v Semaforu, semaforský atd.

Na straně druhé je pak třeba od iniciálových zkratek odlišovat i vlastní názvy, které nemají jazykový charakter zkratek a které se píší v některých případech (např. z důvodu zvýraznění, upoutání pozornosti apod.) velkými písmeny, běžněji však pouze s počátečním písmenem velkým. Ani zde bychom neměli zapomínat na dostatečný ohled na adresáty jazykového projevu. Měli bychom si být vědomi toho, že způsob psaní není záležitostí zcela libovolnou, ale že jím můžeme buď naznačovat něco potřebného a důležitého, anebo naopak sugerovat něco nevhodného a zavádějícího.

Ukázkovým příkladem tu může být název časopisu, který bývá na titulní straně psán většinou verzálami (velkými písmeny) – to znamená např. SVĚTLO. Protože však nejde ani o inicálovou zkratku, ani o jiný typ zkratky, ale o vlastní název, lze jej stejně dobře psát pouze s velkým počátečním písmenem – tj. Světlo. Pokud s tímto názvem budeme pracovat v textu, měli bychom začít rozlišovat. V případě psaní verzálami by měl název zůstat v neskloňované podobě, popř. by se mělo používat nominativu jmenovacího. To znamená např.:

  • Na spolupráci se těší redakce SVĚTLO.
  • Další informace uvedeme v SVĚTLO 3/2001.
  • V časopise SVĚTLO si můžete přečíst ...

Nevhodné je psaní typu ... rok 1998 začínáme se SVĚTLEM v nové grafické úpravě, ... kdy identifikace základní podoby názvu již může působit obtíže. Podobně je tomu dále např. v případech jako: ... jediný den třeba na brněnském strojírenském veletrhu, na ELEKTŘE v Olomouci nebo na AMPERu Vám sdělí ... Zde jsou navíc v jediné větě zkombinovány hned dva různé způsoby skloňování a ani jeden z nich není z hlediska jazykového ani z hlediska komunikačního právě ideální...

Zkusme se v této souvislosti hlouběji zamyslet nad způsobem prezentace jediného názvu: ... přijdete-li do IKEA 1. května ...; ... v IKEA najdete nepřehledné množství mističek, pohárů i skleniček; ... bez IKEY se zkrátka neobejdete ...; ... překvapení IKEJE ; ... na IKEU je vždycky spolehnutí...; na IKEJI se můžete spolehnout... ;... to všechno lze najít v IKEY; ... v IKEI myslí na všechno...; ... nákup v IKEJI je potěšením ...; ... léto s IKEJÍ ...; s IKEÍ jde všechno lépe ... ; ... dovolená s IKEOU ... Téměř vyčerpávajícím způsobem se zde pracuje se všemi přijatelnými i méně přijatelnými skloňovacími možnostmi – to vše na úkor základní podoby iniciálové zkratky a spolu s tím i na úkor adresátů textu ...

Pokud skutečně chceme nebo potřebujeme skloňovat, měli bychom s daným pojmenováním pracovat jako s vlastním názvem, to znamená psát jej pouze s velkým počátečním písmenem, bez jakýchkoli dalších grafických příkras, které – jak se ukazuje – jsou pro adresáty textu spíše zbytečnou zátěží než přínosem.

A pokud nám více než grafické ztvárnění leží na srdci stránka obsahová a ohled na jasnost, přehlednost a sdělnost jazykového projevu, jistě rádi a v hojné míře využijeme možností, které nám nabízí nominativ jmenovací.