Ing. Bronislav Berounský slaví jubileum

Oslavenec se narodil 3. prosince 1930 v Doudlebách nad Orlicí. Mladí trávil v Kostelci nad Orlicí. V roce 1950 maturoval na reálném gymnázium v Kostelci nad Orlicí a roku 1954 promoval na Strojní fakultě ČVUT Praha ve specializaci zdravotní technika (nyní se tento obor nazývá technika prostředí). Při studiu se seznámil s problematikou osvětlování a začal se jí hlouběji zabývat. Během studia pracoval jako pomocná vědecká síla, nejprve v Ústavu silnoproudé elektrotechniky, pak v Ústavu zdravotní techniky.

Po vstupu do praxe ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce při řešení problematiky osvětlování konzultoval své závěry se staršími, velmi zkušenými světlenými techniky, jako např. s J. Netušilem, Ing. Polanem, Ing. Šůlou s Ing. Miškaříkem či s Ing. Baudyšem. Ve školním roce 1968–1969 postgraduálně studoval na Akademii pracovního lékařství v Západním Berlíně obor hygieny práce. Do jeho pracovní náplně patřilo denní i umělé osvětlení, barevná úprava pracovišť, větrání, odprašování a klimatizace, vytápění a ochrana před nadměrným teplem.

V letech 1980 až 1985 se ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky zabýval využitím obnovitelných zdrojů energie.

Obr. 1. Manželé Berounských v r. 1955

Při své činnosti v odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví vypracoval metodiku měření a hodnocení osvětlení pracovišť, kterou pak hlavní hygienik republiky vyhlásil jako závaznou. Pro zlepšení dozoru nad osvětlením pracovišť Ing. Berounský vyškolil pracovníky tohoto dozoru, kteří svou činnost vykonávali v krajských a okresních hygienických stanicích.

Navrhl a na realizovaném díle v praxi prověřil vzduchový sluneční kolektor s akumulací, vhodný např. pro dosoušení píce (oceněn na budějovické Zemi živitelce v roce 1984 Zlatým klasem). Vypracoval zásady pro výpočet a realizaci přirozeného větrání skleníků.

Své zkušenosti předával dalším v rámci své pedagogické činnosti. Přednášel, zkoušel a vedl diplomové práce či je oponoval na více vysokých školách, např. na Stavební fakultě a na Elektrotechnické fakultě ČVUT, na Filozofické fakultě KU a na Vysoké škole zemědělské. Dále přednášel v Ústavu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů a v Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků.

Na Stavební fakultě ČVUT přednášel už od školního roku 1968–1969. Od roku 1955 přednáší též v rámci různých kursů bezpečnosti a hygieny práce, především o osvětlení a větrání pracovišť. Přednášel i v kursech pro projektanty vzduchotechniky.

Je autorem několika vynálezů, na něž byly uděleny patenty, a mnoha zlepšovacích námětů.

Byl členem několika odborných společností, např. už od založení odborných skupin pro osvětlení při České energetické společnosti a při VTS pro techniku prostředí byl členem výborů těchto organizací.

Od konce 50. let minulého století byl členem předsednictva ČSNK CIE, od roku 1985 v době svého zaměstnání v Tesle Holešovice vědeckým a výkonným tajemníkem ČSNK CIE. Dosud je členem předsednictva Českého národního komitétu CIE a jeho čestným členem.

Obr. 2. Ing. Bronislav Berounský v r. 2005 (foto Ing. Tomáš Maixner)

Aktivně se zúčastňoval odborných konferencí doma i v zahraničí.

Některé jeho publikace byly citovány či přetištěny v zahraničí (např. v Polsku). Citován je i v Mezinárodním slovníku bezpečnosti a hygieny práce, který vydal Mezinárodní úřad práce (ILO) ve Švýcarsku.

Svou práci považoval více za koníčka než za povinnost. Pro svůj věk však již opustil své životní koníčky, malování obrazů a přiměřený sport, např. plavání či dálkovou turistiku.

Jeho činnost a její výsledky byly oceněny několika uznáními, vyznamenáním ČSVTS a celostátní cenou za řešení a zavádění originálního způsobu větrání průmyslových provozů.

Při pravidelných návštěvách ve studovně Státní technické knihovny sleduje novinky z oboru světelné techniky, publikované v zahraničních odborných časopisech, a s těmi pozoruhodnými seznamuje zájemce v krátkých článcích v odborných časopisech. Naši čtenáři jistě znají jeho články podepsané značkou (DVĚBÉ).

Žije v harmonickém manželství, které má na podzim 2005 oslavit zlatou svatbou 50 let svého trvání. Má dvě dcery a čtyři vnoučata.

Po dovršení 74 let s ohledem na svůj zdravotní stav, odpovídající tomuto věku, omezil některé aktivity, např. publikační a pedagogickou činnost a více se věnuje odpočinku. Dosud přednáší ve výukové organizaci Gradua.

K jeho životnímu jubileu mu přejeme dobré zdraví a hodně dalších aktivních let ku prospěchu světelné techniky.

Redakce časopisu SVĚTLO