Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Fotovoltaika v ČR – novinky v oblasti legislativy

aneb Splašená fotovoltaika – co s ní?
­
Ing. Jan Kanta, ČEZ, a. s.,
Ing. Jakub Slavík, MBA, manažerský poradce,
Ing. Pavla Slavíková, FCC Public, s. r. o.
 
Fotovoltaika se nám utrhla ze řetězu. Do­nedávna záležitost takřka jen kosmických lodí a elektrotechnických nadšenců začala znena­dání lámat rekordy v počtu žádostí o připoje­ní k rozvodné síti za prohlubujících se vrásek distributorů, krčení ramen úřadů a velkole­pých představ podnikatelů. Nyní, po omeze­ní dalších připojení, působí mezi zúčastně­nými podnikateli naopak nervozitu, pocity ohrožení slibného byznysu a nechápavé dota­zy, co se to vlastně děje. Kde je tedy problém? A jak ho řešit?
 

Příroda a trh

 
Základem problému i klíčem k jeho pochopení je rozdíl mezi fyzikální a trž­ní povahou elektřiny.
 
Po fyzikální stránce je elektřina ener­gií elektromagnetického pole ve vodičích. Platí pro ni tudíž to, co pro každou ener­gii: Nelze ji vyrobit, pouze přeměnit z ji­ného zdroje energie. Nelze ji také efek­tivně skladovat – v každém okamžiku tu­díž musí být v síti právě tolik elektrické energie, kolik se spotřebuje. Prvotní zdro­je energie, z nichž se elektřina vyrobí (či přesněji, přemění) si žádná země nevybí­rá ani nevytváří, ale jsou dány geografic­kou polohou, zásobami nerostných suro­vin či vývojem technologií. První dva fak­tory určují, z čeho lze elektřinu vyrobit, třetí, jak efektivně to lze udělat. Šťastná země, která má dostatek přirozených ob­novitelných zdrojů energie (OZE) fungu­jících bez velkých výkyvů po celý rok – např. horské řeky v Norsku či Rakousku. Méně šťastná země musí spoléhat na ne­obnovitelné zdroje, čímž nutně zatěžuje přírodu. Pokud chce ale využívat obno­vitelné zdroje i v míře, kterou jí příroda nenabízí, říká si o problémy.
 
Elektřina je zároveň tržním produk­tem, pro nějž platí stejné či podobné trž­ní a ekonomické principy jako pro kte­rýkoliv jiný výrobek či službu, od rohlí­ku po transkontinentální let. Jeho cenu tedy určují náklady na výrobu, nabídka, poptávka a konkurence. Jeho prodej zá­roveň vytváří nové trhy pro dodavatele výrobních zařízení.
 
Vzhledem k fyzikální povaze elektřiny a k důsledkům z ní plynoucím nelze její výrobu a rozvod nechat pouze napospas trhu. Jsou nutné administrativní zásahy zmenšující dopady trhu na přírodu nebo spotřebitele. Každý umělý zásah do při­rozených zákonitostí přírody či trhu ale zároveň s sebou nese riziko, že se příro­da nebo trh začnou chovat zcela jinak než podle představ úředníků. A přesně to se stalo i v české fotovoltaice.
 

Obnovitelné zdroje energie a jejich regulace v ČR

 
Graf na obr. 2 ukazuje, že podíl ob­novitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR průběžně roste. Podíl foto­voltaiky na těchto zdrojích pro rok 2010 se předpokládá asi 7 %.
 
Přitom je třeba si uvědomit tyto sku­tečnosti:
  • Členským státům EU jsou směrnicí 2009/28/ES stanoveny jako povinné minimální podíly výroby energie z ob­novitelných zdrojů na hrubé koneč­né spotřebě energie v roce 2020 a ony samy si rozhodují, jakou cestou ulože­né cíle naplní. Pro ČR činí tento podíl 13,1 %.
  • Výroba elektřiny z OZE zatím není u většiny typů OZE konkurenceschop­ná na trhu s elektřinou.
  • Podpora výroby energie z OZE tedy primárně slouží členskému státu k za­jištění naplnění přijatých cílů v oblas­ti výroby energie z OZE, a to do doby, dokud nejsou OZE konkurenceschop­né na příslušném trhu s energií.
  • S rostoucím rozvojem instalací OZE daného typu (rozvojem dané techno­logie) obvykle v čase klesají investič­ní náklady na příslušná zařízení. Tím klesá potřeba podpory, protože vyrá­běná elektřina se stává konkurence­schopnou.
Současná regulace obnovitelných zdrojů energie – a tedy i fotovoltaiky – staví na některých důležitých principech. Popišme si je blíže.
 
Zákon předepisuje Energetickému re­gulačnímu úřadu (ERÚ) způsob nasta­vení podpory obnovitelných zdrojů. Vý­robce elektřiny z OZE má přitom právo na přednostní připojení výrobny do elek­trizační soustavy.
Existuje povinný subjekt, který musí elektřinu vyrobenou z OZE vykoupit za stanovených podmínek (provozova­telé sítí, kteří mají používat vykoupenou elektřinu na pokrytí ztrát ve svých sítích). Vykupující subjekt povinně přebírá za vý­robce zodpovědnost za odchylku.
 
Existují diferencované ceny pro růz­né kategorie obnovitelných zdrojů (roz­dílné investiční a provozní náklady jed­notlivých typů OZE). Technicko-ekono­mické parametry pro výpočet výkupních cen stanovuje ERÚ vyhláškou.
 
Český výrobce z obnovitelných zdro­jů energie si může vybrat z těchto dvou systémů podpory:
  • výkupní ceny (povinný výkup),
  • zelené bonusy.
Systém výkupních cen funguje takto:
  • vykupujícím je provozovatel přenoso­vé nebo distribuční soustavy, přičemž elektřina je určena ke krytí ztrát v sí­tích těchto provozovatelů,
  • vykupující přebírá odpovědnost za od­chylku za výrobce elektřiny z OZE,
  • předmětem podpory (vykupována za cenu povinného výkupu) je dodávka do přenosové nebo do distribuční soustavy (hodnoty jsou naměřeny mě­řidlem na rozhraní mezi předacím mís­tem výrobny a příslušnou soustavou),
  • cena je stanovena energetickým regu­lačním úřadem (ERÚ),
  • je zaručena prostá doba návratnosti do patnácti let,
  • je zaručena cena po celou dobu eko­nomické životnosti zdroje při respek­tování indexu PPI,
  • u nově instalovaných výroben se vý­kupní ceny mohou snížit o max. 5 % oproti předchozímu roku,
  • tento systém nelze uplatnit u spoluspa­lování obnovitelného a neobnovitelné­ho zdroje.
Systém zelených bonusů funguje takto:
  • vykupujícím je obchodník s elektřinou nebo zákazník, popř. výrobce elektři­ny z OZE může uplatnit tuto elektři­nu na organizovaných trzích,
  • vykupující přebírá odpovědnost za od­chylku za výrobce,
  • předmětem podpory je „netto výroba“,
  • provozovatel přenosové nebo distri­buční soustavy hradí výrobci elektřiny z OZE cenu zeleného bonusu za netto výrobu,
  • zelený bonus je stanoven na období kalendářního roku,
  • objem elektřiny, který je předmětem podpory, nemusí být shodný s obje­mem elektřiny, kterou výrobce elektřiny z OZE prodá obchodníkovi nebo zákaz­níkovi nebo na organizovaných trzích,
  • cena za elektřinu, kterou výrobce elek­třiny z OZE prodá obchodníkovi nebo zákazníkovi nebo na organizovaných trzích, není nijak legislativně stanove­na a je předmětem výsledku obchod­ního jednání výrobce elektřiny z OZE s vykupující protistranou.
Existuje přitom zvýhodnění zeleného bonusu (při jeho stanovení) oproti povin­nému výkupu. Platí totiž, že zelený bonus + očekávaná tržní cena silové elektřiny je vyšší než povinný výkup.
 

Důsledky regulace

 
Graf na obr. 3 ukazuje, že tento způ­sob regulace vedl k velmi dynamickému rozvoji fotovoltaických elektráren.
 
Hlavním důvodem je skutečnost, že ERÚ nemůže při stanovení výše podpo­ry dostatečně reagovat na výrazné změny vstupních parametrů pro výpočet pod­pory. Zásadním omezením je maximální meziroční pětiprocentní pokles výkupní ceny, což je výrazně méně, než jak v po­sledních letech klesaly náklady na poří­zení fotovoltaických elektráren. Renta­bilita těchto zařízení je tudíž v ČR např. 1,4násobná v porovnání s Francií, nebo dokonce dvojnásobná v porovnání s vel­mi ekologicky smýšlejícím Německem(!)
 
Zatímco však fotovoltaika představuje již zmíněných 7 % celkové výroby z obno­vitelných zdrojů, její podíl na ceně kry­tí vícenákladů je 40 %. Není to tedy, na­vzdory silné podpoře, ten ekonomicky nejefektivnější způsob výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
 
Lze konstatovat, že za vzniklou situa­ci může především příliš statický přístup ke konstrukci systému regulace výroby z obnovitelných zdrojů. Tento systém za­pomněl zohlednit základní princip trhu: Na každou poptávku zpravidla rychle reaguje nabídka, konkurence tlačí ceny dolů a vývoj technologií umožňuje snížit vý­robní náklady k dosažení těchto cen. Zde však působení trhu na ceny bylo adminis­trativně omezeno, zatímco vývoj technolo­gie značně zefektivnil výrobu fotovoltaic­kých zařízení. Z fotovoltaiky se tak v pod­statě stal zlatý důl: Přináší nadprůměrné zisky, a přitom je omezený – kdo dřív při­jde, má větší šanci.
 
K tomu přispěly i další vlastnosti sys­tému regulace, především to, že součas­ný systém neobsahuje možnost zastavit vyplácení podpory pro určitý druh OZE při dosažení limitů elektrizační soustavy absorbovat výrobu elektřiny z OZE nebo při dosažení požadovaného podílu dané­ho druhu OZE na celkovém mixu OZE.
 
Důsledky jsou neradostné pro celou elektrizační soustavu i pro konečného spotřebitele, protože:
  • množství „obnovitelné elektřiny“ po­vinně vykupované provozovateli sítí v jednotlivých hodinách může být vý­razně větší než ztráty těchto provozo­vatelů sítí,
  • v současném systému přebytek elektři­ny znamená odchylku, čímž by v celém systému vznikaly zbytečné vícenáklady,
  • současný systém zbytečně zatěžuje cel­kovou cenu za elektřinu.

Nový model podpory

 
V současné době Česká republika při­pravuje implementaci nové směrnice EU o OZE (směrnice 2009/28/ES). Při příle­žitosti této imple­mentace se nabí­zí možnost upra­vit současný model výroby elektřiny z OZE tak, aby byly odstraněny již zmíněné nedostat­ky a systém přežil aspoň dalších de­set let.
 
Pro zachování kontinuity se sou­časným systémem podpory jsou v na­vrhovaném mode­lu zachovány tyto základní principy současného modelu:
  • stávajícím zákonem garantovaná ná­vratnost v případě povinného výkupu,
  • existence subjektu s povinností vyro­benou elektřinu z OZE vykoupit,
  • vykupující přebírá odpovědnost za od­chylku za výrobce.
Elektřina vyrobená z OZE by však měla, stejně jako jakákoliv jiná, projít vel­koobchodním trhem s elektřinou a měla by být konfrontována s aktuální poptáv­kou po elektřině. Regulované subjekty (provozovatelé soustavy, operátor trhu s elektřinou) však nesmí aktivně obcho­dovat se silovou elektřinou.
 
Nový model podpory zavádí efektiv­nější funkční systém podpory, který zo­hlední uvažované objemy produkce ob­novitelných zdrojů v cílovém stavu v roce 2020 (zejména FVE). Vychází to z celkové snahy podporu výroby elektřiny z OZE směrovat k ekonomicky efektivnějším ty­pům výroben elektřiny z OZE.
 
Tento nový model by měl platit jak pro výrobu elektřiny z nových zdrojů OZE po účinnosti nového zákona, tak i pro výrobu elektřiny ze zdrojů uve­dených do provo­zu před účinnos­tí nového zákona. Ústředním bodem systému podpory je tržní cena sta­novená na denním trhu operátora trhu s elektřinou (OTE).
 
Nový model za­tím využívá stejný zdroj financování podpory výroby elektřiny, tj. z regu­lované složky ceny elektřiny. Na rozdíl od současného sta­vu jsou však finanč­ní toky směrovány přes operátora trhu s elektřinou (OTE). Finanční toky pod­pory jsou tak zatím navrženy po linii zá­kazník – provozovatel distribuční sítě – operátor trhu s elektřinou – povinný vy­kupující/vykupující – výrobce. Podrobněji znázorňuje související finanční toky graf na obr. 4, kde je patrná důležitá role ope­rátora trhu s elektřinou. Je jistě k disku­si, zda je ještě nezjednodušit a napojit vý­platu podpory přímo od OTE k výrobci.
 

Konec zlatokopů, rozvoj fotovoltaiky

 
Je tedy zřejmé, že v dané situaci „zla­tokopeckého“ rozvoje fotovoltaiky bylo nezbytné udělat oba kroky: adminis­trativně omezit přihlašované projekty a zároveň změnit systém podpory tak, aby umožnil více a efektivněji zapojit do procesu tržní síly. Právě zásadní od­tržení systému podpory od reality trhu s elektřinou a technologiemi pro její vý­robu totiž vedlo k současným potížím fotovoltaiky.
 
Je otázka, zda a do jaké míry se po­daří takto nastavenému systému napra­vit nedostatky svého předchůdce, popř. zda nový systém nepřinese nové problé­my. Tam, kde člověk – třebas v nejlep­ším úmyslu – zasahuje do zákonitos­tí přírody či ekonomiky, není nikdy nic jisté předem.
 
Je však zřejmé, že nový systém pod­pory není směrován k omezení fotovol­taických elektráren, ale naopak k jejich podpoře – ovšem pouze tam, kde jde o seriózní a životaschopné projekty. Roz­voj fotovoltaiky v Čechách tedy nekončí. Končí (doufejme) jen éra fotovoltaických zlatokopů. A to je dobře.
 
Obr. 1. Velký boom fotovoltaických elektráren v ČR
Obr. 2. Podíl výroby elektřiny z OZE v ČR (Zdroj: ERÚ)
Obr. 3. Dynamický rozvoj fotovoltaických elektráren v ČR
Obr. 4. Nový model podpory – datové, finanční a smluvní vazby a toky (Zdroj: příprava novely zákona 180/2005 Sb., zákona o OZE, v rámci implementace směrnice 2009/28/ES)