Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Doplňkové osvětlení přechodů pro chodce v praxi

číslo 1/2003

Doplňkové osvětlení přechodů pro chodce v praxi

Ing. David Drozd, Artechnic-Schréder a. s.

Již v minulosti se objevovaly záměry zvýšit bezpečnost chodců přecházejících přes komunikace, zejména v nočních hodinách, kdy je riziko jejich přehlédnutí vyšší než ve dne. Ve vyspělých zemích, především ve Velké Británii, se začalo používat doplňkové osvětlení na přechodech pro chodce ohraničených tzv. zebrou.

Obr. 1.

Doplňkové osvětlení přechodů se doporučuje všude tam, kde jsou chodci vystaveni většímu nebezpečí při přecházení, zejména v nepřehledných úsecích, na komunikacích s velkou hustotou provozu a dále s ohledem na charakter dopravní situace na uvažované komunikaci.

Svítidla pro doplňkové osvětlení přechodů mívají vlastní charakteristické provedení a jsou vybavována světelnými zdroji s odlišnou teplotou chromatičnosti světla pro zajištění dostatečného zvýraznění přechodu. Ve většině případů se jako zdroj volí halogenidová výbojka, ať už klasická nebo v provedení s keramickým hořákem, která je dostatečným kontrastem k běžně používaným vysokotlakým sodíkovým výbojkám ve svítidlech určených pro veřejné osvětlení.

Doplňkovým osvětlením se dosahuje především zvýšeného pozitivn ího kontrastu chodce na přechodu. Používání pozitivního kontrastu převažuje nad druhým typem, tj. negativním kontrastem, kdy je osvětlována postava chodce proti směru jízdy a jeví se jako tmavá silueta na mnohem více osvětleném povrchu ve srovnání s okolím. Při použití pozitivního kontrastu může řidič lépe rozpoznat úmysl chodce a přizpůsobit tak jízdní vlastnosti svého vozidla.

Uskutečněné průzkumy ukazují, že na komunikacích s doplňkovým osvětlením přechodů dochází ke zpomalování rychlosti vozidel blížících se k přechodu. Podstatné je, že na těchto zvýrazněných úsecích komunikací ubývá dopravních nehod, zejména vážných úrazů a úmrtí.

Je nutné brát v úvahu, že z pohledu bezpečnosti jde pouze o předpoklady a odhady účinnosti těchto doplňkových dopravních zařízení. Jakému počtu dopravních střetů a neštěstí se předešlo, se ve skutečnosti nikdy nelze dozvědět.

Osvětlovací soustava pro osvětlení dané komunikace se obecně volí podle jejího zatřídění nebo podle charakteru dopravy. Doporučené průměrné hodnoty jasů na komunikaci, zjištěných z ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení a rozhodujících pro adaptaci zraku řidiče, se pohybují podle dosud platné ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací nebo podle ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic v řadě 1,6; 0,8; 0,4; 0,2 cd·m–2.

Obr. 2.

Připravovaná nová evropská norma pro osvětlení komunikací EN 13201 se věnuje osvětlení přechodů v příloze B druhé části Performance Requirements. Je zde obecně popsáno osvětlování přechodů při negativním a pozitivním kontrastu překážky s pozadím. Dále je zde doporučeno, aby vertikální osvětlenost na přechodu byla mnohem větší než horizontální osvětlenost vytvořená osvětlovací soustavou VO na povrchu komunikace. Také by měly být dostatečně osvětleny plochy, kde čekají chodci na vstup na přechod.

K doplňkovému přisvětlení přechodů pro chodce se využívá osvětlovací soustava tvořená svítidly nazvanými Zebra. Tato svítidla mají reflektor (optický systém) s typickým charakterem vyzařování světelného toku, který vytváří ohraničený osvětlený pás.

Optický blok má po obvodu vrchní strany krytu pás s bílo-černými pruhy, jenž je specifický pro jeho vzhled a představuje spojitost s přechodem. Tento pás je viditelný i v noci.

Pro lepší představu byl vytvořen model standardního přechodu na komunikaci šířky 7 m se dvěma jízdními pruhy (obr. 1). Stožár (pata stožáru) svítidla typu Zebra se instaluje do chodníku, zpravidla asi 1 m před přechod. Pro zvýraznění přechodu se svítidlo používá s výložníkem minimálně 1,5 m (tzn. přesah nad vozovku je 0,5 m) a tvoří tak určitou světelnou signalizaci viditelnou z dostatečné vzdálenosti. Délka vyložení je závislá na šířce komunikace (vychází z měření a výpočtů pro konkrétní situaci).

Svítidla se zpravidla umísťují do výšky 6 m nad vozovku. Jde o jistý kompromis, který zahrnuje několik důvodů. Výška je menší než výška svítidel běžného veřejného osvětlení, která je zpravidla od 8 m výše, avšak je větší než běžné průjezdní profily a výška trolejových tratí.

Důležitým faktorem je, že přijíždějící řidič ve svém zorném poli vidí výrazný světelný bod, který ho upozorní na blížící se přechod.

Výšku zmiňovaného svítidla lze upravit podle místních podmínek nebo daných omezení. Zpravidla se nedoporučuje jeho výšku zmenšovat pod 4 až 5 m a zvyšovat nad 7 až 8 m. V krajních případech vzniká silná nerovnoměrnost osvětlení a zkreslení rozložení osvětlení přechodu, které má mít obdélníkový charakter.

Svítidla v konfiguraci na obr. 1 se používají do šířky komunikace přibližně 10,5 m. U větších šířek není dosahováno tak výrazného efektu, a proto se volí jiné varianty umístění svítidel.

Obr. 3.

Svítidla Zebra se vyrábějí pravostranná a levostranná. Pravostranná verze svítidla se používá v případě uvedeném na obr. 1, kde je nainstalována v páru. U velkých šířek komunikací, na směrově rozdělených komunikacích s více pruhy (např. obr. 3), se instaluje levostranná verze svítidla.

Při osvětlení přechodu svítidlem Zebra s halogenidovou výbojkou 250 W uvedeném na obr. 1 je možné dosáhnout průměrných hodnot jasů kolem 5 cd·m–2 na povrchu komunikace a 20 až 30 cd·m–2 na reflexním povrchu s rovnoměrností osvětlení Ekmin/Epk větší než 60 %. Pro názornost je na obr. 2 uvedeno rozložení horizontální osvětlenosti na přechodu a v jeho okolí. Z tohoto obrázku je patrné asymetrické vyzařování svítidel a směřování světelného toku především na přechod. Dále je zřejmé i dostatečné osvětlení v místech, kde čekají chodci na přejití.

Při použití halogenidové výbojky s keramickým hořákem o příkonu 150 W je průměrný jas asi 3,5 cd·m–2 na povrchu komunikace a asi 14 až 21 cd·m–2 na reflexním povrchu s rovnoměrností osvětlení Ekmin/Epk přesahující 60 %.

Tyto orientační hodnoty jasů jsou uvažovány pro povrch komunikace třídy CII a bílý reflexní povrch s činitelem odrazu 0,4 až 0,6. Každý případ osvětlení je nutné zvážit individuálně.

Nejčastěji se ve svítidlech používají halogenidové výbojky s příkony 250 a 150 W, jako protiváha k osvětlení vytvořenému vysokotlakými sodíkovými výbojkami užívanými ve veřejném osvětlení v drtivé většině případů.

Svítidla je možné vybavit tzv. soumrakovým spínačem a provozovat je v jiném spínacím režimu než v běžném, tedy při zapnutí nebo vypnutí daného úseku svítidel.

Adaptace zraku řidiče v nočních hodinách je úzce spjata s adaptací na jas okolí. Obecně se předpokládá velmi nízký jas pozadí v extravilánu a vyšší jas pozadí uvnitř měst. Adaptace lidského oka na vyšší hodnoty jasů je rychlejší, než je tomu při adaptaci z vyšších hodnot jasů povrchů na nižší.

V případech nevhodného použití doplňkového osvětlení přechodů pro chodce může dojít k lokálnímu zvýšení jasu povrchu komunikace, zejména na reflexní vrstvě přechodu. Na ni se může oko přibližujícího se řidiče adaptovat relativně dobře. Nicméně při vjezdu do úseku komunikace osvětleného na nízkou úroveň jasů nebo vůbec neosvětlenou může dojít k přechodnému oslnění, které může způsobit jistou ztrátu vidění po určitou dobu, jež je závislá na aktuálním stavu zraku řidiče. Možné následky není zapotřebí zdůrazňovat. Proto je důležité a správné nechat posoudit vhodnost přisvětlení a jeho intenzitu odborníkem – světelným technikem.

Obecně lze konstatovat, že oslnění způsobené doplňkovým svítidlem typu Zebra jako takovým je relativně nízké s ohledem na jeho vyzařovací charakteristiku.

Při použití svítidla pro vytvoření pozitivního kontrastu je úroveň oslnění velmi nízká s ohledem na to, že svítidlo vyzařuje světelný tok především ve směru jízdy – uvažováno z pohledu řidiče přijíždějícího vozidla.

Vyšší úroveň oslnění se vyskytuje v případě použití svítidla pro negativní kontrast, kdy svítidlo vyzařuje podstatnou část světelného toku proti směru jízdy.

Každý z nás více či méně dbá na svou bezpečnost. Někteří přecházejí komunikaci podle pravidel silničního provozu a někteří nedbají nebezpečí, které na ně číhá při přecházení komunikací se silným provozem, navíc mimo značené přechody.

Zvýšené osvětlení přechodů zvyšuje pocit bezpečí každého, kdo vstupuje na takovýto přechod, ať si to uvědomuje nebo nikoli. Nezapomeňme, že doplňkové osvětlení svítidly typu Zebra je účinné pouze v nočních hodinách, a proto je třeba dbát zvýšené pozornosti pokaždé, když člověk vstupuje na vozovku.

V České republice již bylo na přechodech nainstalováno více než 200 svítidel typu Zebra a je patrná rostoucí tendence jejich využívání.

Artechnic – Schréder a. s.
Vinohradská 74
130 00 Praha 3
tel.: 222 522 930
fax: 222 521 722
mobil: 603 164 603
e-mail: info@artechnic-schreder.cz
http://www.schreder.com
B>Member of Schréder Group G.I.E.