časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Činitel denní osvětlenosti Dw, odstupový úhel a prostor bez denního světla

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. |

Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.

1. Denní osvětlení v bytech a na pracovištích

Nařízení vlády číslo 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci, [1] rozeznává z hlediska přítomnosti denního světla tři druhy pracovišť. Kritériem pro hodnocení je činitel denní osvětlenosti D (%). Jestliže se zde výklad omezí jen na boční osvětlení, pak zjednodušeně řečeno jde o tyto tři kategorie:

1. pracoviště osvětlená denním světlem D ≥ 1,5 %,

2. pracoviště se sdruženým světlem D ≥ 0,5 % (sdružené osvětlení je současné použití denního světla spolu se světlem umělým),

3. pracoviště bez denního světla D < < 0,5 %.

Pracoviště bez denního světla lze navrhovat pouze v případech, kdy technologické či stavební podmínky neumožňují zřídit denní osvětlení nebo alespoň osvětlení sdružené – blíže odst. (6) §45 nařízení [1]. Návrh pracovišť bez denního světla je tedy vždy nutné odůvodnit. Kromě požadavků na denní osvětlení pracovišť jsou z hlediska ochrany zdraví stanoveny požadavky také na denní osvětlení všech typů škol od mateřských po střední, a to ve vyhlášce číslo 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, [2]. Denní osvětlení bytů zdravotnictvím garantováno není. Na tuto problematiku resort zdravotnictví nemá ani legislativní nástroj, ani odbornou kapacitu a svůj nezájem již manifestoval v rozhodnutí [3]. Požadavky na denní osvětlení bytů jsou závazné podle vyhlášky číslo 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, [4] která je podzákonným předpisem ke stavebnímu zákonu číslo 183/2006 Sb. [5]. Za osvětlení denním světlem v bytech je tedy zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj.

Souvislost mezi denním osvětlením v bytech a na pracovištích však nelze přehlédnout. Byty i pracoviště dlouhodobě užívají titíž lidé se stejným zrakem a stejnými potřebami zrakové pohody. Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, nikoliv pouze jako absenci nemoci či vady [6]. Ztráta zrakové pohody způsobená nedostatečným denním osvětlením proto znamená ztrátu zdraví uživatelů budovy bez ohledu na to, zda a jakou nemoc závadné osvětlení u nich časem způsobí. Z hlediska veřejného zdraví i zdraví jednotlivce je přitom jedno, v jakém prostředí závady vznikají. I v bytech probíhá dlouhodobě a opakovaně výuka a koná se zde práce. Představa bytu jako místa přespání před odchodem do práce neodpovídá většinovému způsobu bydlení. Byt je domovem, kde lidé trvale žijí přinejmenším řadu let po svém narození, léčí se zde ze svých nemocí a bydlí mnoho let na sklonku svého života. I pro populaci v tzv. produktivním věku je byt stále více místem dlouhodobého pobytu i přes den. Rychlý rozvoj komunikačních technologií umožňuje stále většímu počtu lidí pracovat doma. Ještě před epidemií covidu-19 provozovala home office 4 % českých pracujících, ale už 14 % Nizozemců nebo Finů [7]. Probíhající pandemie tento trend posiluje. Provedené průzkumy [8] vypovídají o tom, že home office ve sledované době pandemie využívalo 20 % českých zaměstnanců. Jedna z moderních urbanistických teorií „město krátkých cest“ se snaží omezit každodenní dlouhé dojíždění lidí do zaměstnání a tím šetřit čas a snížit plýtvání energií. Je to naprosto správné a není kratší cesty do práce než z ložnice do pracovního koutu v obývacím pokoji. Vzhledem k těmto stále posilujícím trendům spolu se skutečností, že životnost dnes stavěných obytných domů se počítá na desítky let, je třeba dennímu osvětlení v projektovaných bytech věnovat stejnou pozornost jako pracovištím a školám. Význam denního světla a přímého slunečního záření pro zdravý pobyt v budovách podtrhuje i nová evropská norma ČSN EN 17037 [9].

 

Obr. 1. Představa nekonečné stínící překážky
Obr. 1. Představa nekonečné stínící překážky

 

celý článek ZDE