Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Doprovodný program SIGNALu ovládne Maotik, DJ Maceo a The Cupcake Collective i Containall V obří nafukovací kupoli SIGNAL Dome, která se v rámci SIGNAL festivalu už podruhé objeví…

Více aktualit

České muzeum hudby – osvětlení interiéru

číslo 4/2005

České muzeum hudby – osvětlení interiéru

Petr Žák, Etna s. r. o.

České muzeum hudby a zde umístěná expozice, která patří pod sbírky Národního muzea v Praze, nyní sídlí v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny na Malé Straně ze 17. století. Neobvyklé spojení barokní církevní architektury s klasicistní užitkovou přestavbou a právě dokončenou rekonstrukcí je efektní kombinací monumentality a detailu. Obr. 1. Zvláště dvorana je působivá svojí mohutností, členěním, využitím denního světla i propojením s exteriérem. Základem stálé výstavy v Českém muzeu hudby je bohatá sbírka hudebních nástrojů. Nová expozice zaujímá přibližně 700 m2 prvního patra; vzhledem k prostorovým možnostem je vystaven pouze zlomek sbírkových předmětů. Hlavní myšlenkou nového uspořádání je prezentovat cennou sbírku hudebních nástrojů v historických a společenských souvislostech, aniž by cílem autorů bylo vyčerpávající pojednání o dějinách hudby nebo kompletní systematická expozice. Hudba a hudební nástroje provádějí návštěvníky muzea historickou dobou i současností, slavnostní i každodenní hudbou a uměním českých i evropských výrobců nástrojů. Expozice je určena nezasvěceným zájemcům o hudbu, ale i odborníkům.

Expozice Českého muzea hudby byla otevřena v listopadu 2004. Autorem návrhu rekonstrukce budovy je ateliér TŠ, autorem návrhu expozice je ateliér g.l. architekti. Základním principem návrhu expozice bylo výrazné scénické pojetí s mnoha nově vloženými interiérovými prvky. Slouží pro vystavení exponátů nebo tematické doplnění prostoru expozice. Vedle volné instalace do prostoru bylo pro prezentaci předmětů použito několik tvarově atypických vitrín. Rozměry exponátů se pohybují od rozměrných klávesových nástrojů po relativně drobné dechové nástroje. Součástí výstavy jsou i dobové texty, vyžadující splnění přísných požadavků na ochranu před poškozujícími účinky světla. Součástí expozice je také multimediální produkce, spojující zvuk, světlo, obraz a pohyb (autorem je Milan Cais).

Obr. 2.

Obr. 1. Centrální prostor muzea se schodištěm
Obr. 2. Model expozice (G. L. ARCHITEKTI s. r. o.)

Koncept osvětlení

Po úvodních diskusích o míře využití denního světla bylo s přihlédnutím k jeho dynamickému charakteru, k velkým plochám oken, možným problémům s adaptačním jasem a odlesky i vzhledem k možným problémům s hladinou osvětlenosti využití denního světla vyloučeno. Výjimkou je pět historických sálů, kde denní světlo působí tlumeně a částečný výhled do exteriéru vizuálně propojuje expozici s malostranským prostředím s výhledem na kostel sv. Mikuláše. Vyloučení denního světla bylo v jedné části výstavních prostorů řešeno prosklenými neprůhlednými stěnami, které současně jsou částí instalačního mobiliáře. Ve druhé části výstavních prostorů byly před stěny s okny předsazeny textilní stěny potištěné hudebními motivy, které velmi dobře plní svoji funkci a současně velmi elegantně dotvářejí interiér expozice. Návrh umělého osvětlení vycházel z těchto principů:

  • možnost osvětlení exponátů volně umístěných v prostoru i exponátů ve vitrínách,

  • nalezení optimálního poměru mezi osvětlením exponátů a osvětlením prostoru,

  • vnesení přiměřené dynamiky do expozice, která expozici oživí,

  • reakce osvětlení na návštěvníka,

  • minimalizace přímého oslnění od svítidel i odrazů od vitrín,

  • minimalizace rušivých světelných efektů (průmět částí vitrín na exponáty, průměty skleněných ploch vitrín na stěny interiéru apod.),

  • oživení expozice ve vybraných částech barevným akcentem.

Popis osvětlovací soustavy

Pro respektování uvedených principů je systém výstavního osvětlení rozdělen do dvou samostatných osvětlovacích soustav, které jsou ovládány prostřednictvím řídicího systému. Použité světelné zdroje umožňují plynulou regulaci světelného toku a použitá svítidla lze osadit potřebným příslušenstvím (clony, filtry, Fresnelovy čočky).

Obr. 3. Vizualizace (G. L. ARCHITEKTI s. r. o.)
Obr. 4. Výstavní prostor, konzolová, nástěnná a pultová vitrína

Obr. 3. Obr. 4.

První osvětlovací soustavou je přípojnicový (lištový) systém, umístěný v úrovni sníženého podhledového stropu. V každé místnosti má systém tři samostatné okruhy:
okruh č. 1 – spínán centrálně, pevná úroveň 100 %,
okruh č. 2 – spínán místním čidlem pohybu, pevná úroveň 100 %,
okruh č. 3 – spínán místním čidlem pohybu, dvě plynule nastavitelné úrovně 0 až 100 %.

Čidla pohybu jsou instalována v místě napájecích koncovek lištového systému. Díky nim osvětlovací soustava reaguje na přítomnost a pohyb návštěvníka. V rámci lištového systému jsou použity dva základní typy svítidel. Pro směrové osvětlení jsou určena svítidla Le Perroquet (iGuzzini) pro 50W halogenové žárovky s dichroickým reflektorem. Svítidla umožňují individuální plynulou regulaci 0 až 100 % a u halogenových žárovek lze zvolit úhel poloviční svítivosti z řady 10°, 24°, 38° a 60°. Tato svítidla jsou určena pro osvětlení volně instalovaných exponátů, popř. pro dosvětlení exponátů ve vitrínách. Druhým typem svítidel jsou svítidla Parallel (iGuzzini) pro 150W halogenové lineární žárovky. Tato svítidla jsou potřebná pro plošné přisvětlení prostoru a zpravidla jsou v liště připojena na okruh č. 3. Oba typy svítidel jsou v převážné míře doplněny clonicími nastavitelnými klapkami, které minimalizují případné oslnění. Ve dvou průhledových místech jsou svítidla Le Perroquet osazena modrými filtry a v části prostoru vytvářejí barevný akcent. U některých svítidel jsou použity Fresnelovy čočky, které umožňují změnit tvar světelného svazku.

Obr. 5. Výstavní prostor, barevný akcent
Obr. 6. Nástěnná vitrína s LED
Obr. 7. Konzolová vitrína s optickými kabely

Obr. 5. Obr. 6. Obr. 7.

Druhou osvětlovací soustavou je soustava zabudovaná do vitrín; liší se podle typu vitríny. V expozici jsou použity čtyři základní typy: konzolová (prostorová), stěnová, nástěnná a pultová. Každý typ se v expozici zpravidla vyskytuje v několika rozměrových modifikacích. Stejně jako první osvětlovací soustava, je i soustava ve vitrínách ovládána prostřednictvím řídicího systému. Konzolové vitríny s podstavcem, zpravidla umístěné v prostoru, jsou osvětleny systémem optických kabelů (Crescent). Vzhledem k tomu, že systém osvětlení musel být instalován až na místě, byly použity plastové optické kabely, které se takto, v porovnání se skleněnými optickými kabely, snáze instalují. Koncovky optických kabelů ve vitríně jsou pohyblivé a umožňují částečné směrování světelného toku. V několika případech byla použita atypická zrcátka, aby bylo možné dosvětlit detaily, které nebyly v rámci možného pohybu koncovek dosažitelné. Optické kabely, umístěné v podstavci vitríny, jsou napájeny z projektorů s halogenovou žárovkou 100 W. Každý projektor má ventilátor a je napájen ze dvou transformátorů. Jeden transformátor napájí ventilátor, druhý napájí halogenovou žárovku a je stmívatelný (DALI). Řídicí systém se využívá ke dvěma účelům: Pokud není v místnosti návštěvník, klesne hladina osvětlenosti na 30 %. Tím se šetří provozní náklady a prodlužuje se doba života žárovek. Jestliže návštěvník vstoupí do místnosti, plynule se zvýší hladina osvětlenosti ve vitríně na úroveň 90 %. Kontrolou horní meze napájecího napětí se opět prodlužuje doba života světelného zdroje. Atypickým řešením je pultová vitrína s textovými dokumenty, ve které je použita hliníková konstrukce kruhového průřezu, z níž vedou jednotlivá optická vlákna (SAAS). Tato konstrukce vytváří lineární světelný zdroj. Optické kabely jsou napájeny ze dvou projektorů pro halogenové žárovky 50 W, připojené přes stmívatelné transformátory (DALI). Stěnové vitríny výšky 3 m jsou určeny pro objemnější exponáty. Vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí větší světelné toky a jde o exponáty s malou citlivostí na poškození světelným zářením, byla použita atypická zářivková svítidla (Halla), upevněná v úrovní předního rámu vitríny nad horním sklem. Svítidla jsou opět osazena stmívatelnými elektronickými předřadníky. Pokud návštěvník není v sále, je osvětlení vitrín ztlumeno na 30 %, při příchodu návštěvníka se jeho hladina zvýší na 70 %. Poslední typ vitríny, nástěnná, je charakteristický malou hloubkou. Osazení systému osvětlení uvnitř je poměrně komplikované vzhledem k malým vzdálenostem mezi exponáty a možným místem pro upevnění osvětlovacího systému. Jelikož je vitrína celoskleněná, musí být systém velmi subtilní. Proto byl zvolen systém se světelnými zdroji LED (Osram), jenž je umístěn v subtilním hliníkovém profilu tvaru L po obvodu vitríny. Hliníkový profil slouží k upevnění systému osvětlení i jako clona pro omezení oslnění. Sytém LED je napájen ze stejnosměrného stmívatelného zdroje (DALI).

České muzeum hudby: Karmelitská 2/4, Praha 1
Rekonstrukce objektu: Ing. arch. Tomáš Šantavý, ateliér TŠ
Návrh expozice: akad. arch. Vlastimil Vagaday, G.L.ARCHITEKTI s.r.o.
Návrh multimediální části: Milan Cais, MgA
Návrh osvětlení: Petr Žák, Etna s. r. o.
Svítidla: iGuzzini, Crescent, SAAS, Halla
Řídicí systém: Ing. Petr Kadlec, ApolloArt
Vitríny: František Záhrobský, Revyko

Foto: Petr Janžura

ETNA, s. r. o.
Mečislavova 2/307
140 00 Praha 4
tel.: 257 320 595, 257 320 597
fax: 257 310 604, 241 742 759
e-mail: etna@etna.cz
http://www.etna.cz