Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Více aktualit

Babylon aneb zmatení jazyků pokračuje

Světlo 1/01

jný

Babylon aneb zmatení jazyků pokračuje

Před nějakým časem jsme se pokusili o krátkou exkurzi do odborné světelnětechnické terminologie (SVĚTLO, 1998, č. 2, s. 16). V tomto příspěvku chceme upozornit na některé další používané výrazy a slova a zamyslet se nad jejich významem. Nejde nám o přemrštěnou snahu o zachování čistoty jazyka, ale o používání srozumitelného názvosloví, které umožňuje přesné a úsporné odborné vyjadřování.

V současné době ve světě převládá angličtina. Podle české anekdoty jsou však Angličané hrozní podivíni, říkají např. kesídrl, píšou cathedral, a myslí tím kostel. To však zdaleka není vše. Angličtina je také mnohoznačná, a tak některá slova mají desítky významů, přičemž často úplně rozdílných a protichůdných. Např. hardware je počítačová elektronika a vybavení, ale také železářství, železářské zboží, zbraně. A právě z angličtiny k nám v poslední době proniká mnoho slov a slovních spojení, která jsou mnohdy chápána jako termíny, tj. výrazy s přesně definovaným významem, ač tomu tak není.

Jedna firma nabízí LEDŽÁROVKY, tedy zřejmě křížence elektroluminiscenční diody (LED) a žárovky1), tj. něco, jako když auto nazveme motorový kočár nebo snad kočárový motor? Z prospektu se dozvíme:

  • wolframové vlákno je nahrazeno vysoce intenzivním svitem2) LED diody, rozuměj z diody LED vezmeme svit, popř. vyzařovanou barvu3), a nahradíme jím vlákno žárovky;
  • vyzařovaná barva je u typu bílá bílá, nikoliv nažloutlá jako u žhavených žárovek, z čehož plyne, že tyto zdroje lze použít k výrobě barev, a dále překvapující poznatek, že zjevně existují také nežhavené žárovky;
  • vyráběné barvy svitu jsou bílá, žlutá, ... atd., nabízí se myšlenka kupovat pouze svity barev nebo snad barvy svitu jako komponenty a ostatní si udělat sám;
  • intenzita světla – 0,3 až 1 cd4), snad by podle předcházejícího textu mělo být uvedeno intenzita svitu;
  • vyzařovací úhel5) – jde asi o poloviční nebo desetinovou divergenci, nebo úhel clonění a doplňkový vyzařovací úhel?, zeptáme se u výrobce;
  • životnost, to by mohl být i život6), ale na tom už ani tak nezáleží.

Na všechno, čemu jsme nerozuměli, se přece můžeme zeptat u výrobce; vyrábí-li tak kvalitně, jako nás informuje ve svém prospektu, je to třída. Vynikající kombinace anglického a českého názvosloví a české vynalézavosti.

Některé firmy nám nabízejí designová a technická svítidla. Než si půjdeme koupit to první nebo druhé, musíme si to řádně rozmyslet. Do nedávné doby se ve světelné technice rozlišovala svítidla dekorativní, u nichž prvořadý byl vzhled (tvar, povrchová úprava), eventuálně světelné efekty (třpyt, barevný tón světla apod.), a svítidla účelová, jejichž konstrukce mají zajistit účinné a spolehlivé osvětlení v různých prostorech a na příslušných površích. V poslední době někteří výrobci a dodavatelé ve svých propagačních tiskovinách uvádějí také svítidla designová, která jsou jak technicky, tak esteticky řešena co nejdokonaleji a také jsou zpravidla dodávána na zvláštní objednávku, rovněž jsou mnohem dražší než svítidla prvních dvou skupin. Z tohoto rozdělení tedy vypadá pojmenování technická svítidla, který je pokryt obecnějším názvem účelová svítidla. Ve všech těchto případech jde o všeobecně užívané názvy, které však zatím nemají přesnější vymezení, a nejsou tedy kodifikovány jako termíny. Zde je třeba upozornit na posun významu slova design, přejatého z angličtiny, v češtině. Původní význam je navrhovat, projektovat, konstruovat nebo návrh, projekt, konstrukce, v češtině se používá spíše ve významu zvláštního výtvarného řešení skloubeného s funkcí a používáním předmětu, které uskutečňuje odborník – designér.

Na závěr několik perliček z prospektu obchodního domu Globus. Především se nabízejí různé druhy lustrů, tj. dekorativních závěsných svítidel. Smíříme-li se s názvem lustr (jako termín není definován), který aspoň nenarušuje stávající názvosloví, narazíme na stojací a stolní lampy7), což jsou podle obrázku stojanová a stolní svítidla. Zcela zavádějící je název „úsporná žárovka“, neboť jde o kompaktní zářivku. Pro obchodníky je zjevně důležitější za každou cenu prodat, obdobně jako u „LEDžárovek“, než dobře informovat zákazníky. V prospektu Globusu je též řada světel8) a vrcholem nabídky je set (snad sada) zapuštěných světel. Opravdu světový vynález a splněná tužba mnoha projektantů, architektů i uživatelů: nakupovat jen světlo a nezaneřádit budovy a místnosti světelnými rozvody, konstrukcemi a svítidly. Nevím, proč je třeba světlo zapouštět, když by postačilo jen ho do místnosti nalít nebo nasypat.


Podle názvoslovné normy ČSN IEC 50(845) je:

1) žárovka světelný zdroj vyzařující světlo z tělesa (vlákna) rozžhaveného průchodem elektrického proudu;

2) svit – fotometrická veličina směrodatná pro dojem jasnosti zdroje světla tak vzdáleného, že jeho zdánlivý průměr je zanedbatelný. Měřítkem svitu je osvětlenost (lx) v rovině oka pozorovatele kolmé na směr ke zdroji;

3) svítící barva – barva vnímaná jako vlastnost plochy, která zdánlivě emituje světlo jako primární zdroj nebo která zdánlivě odráží takové světlo zrcadlově (pozn. světlo primárních zdrojů pozorované v přirozeném prostředí vykazuje obvykle tuto vlastnost);

4) svítivost (zdroje v daném směru cd = lm/sr) – podíl světelného toku, který zdroj vyzařuje ve směru elementu prostorového úhlu a velikosti tohoto prostorového úhlu;

5) úhel vyzařování – úhel sevřený vertikální osou a směrem pohledu, měřený od nadiru, z něhož již nelze vidět zdroj a povrchy s vysokým jasem;

6) život – celková doba svícení světelného zdroje (zpravidla v hodinách) do okamžiku, kdy je nepoužitelný, nebo se za takový považuje podle stanovených kritérií;

7) termín lampa definován jen ve spojeních petrolejová lampa a důlní (plamenná) lampa;

8) termín světlo (kromě viditelného elektromagnetického záření) používán s upřesňujícími přívlastky pro různé druhy světla a pro označení světelných přístrojů v dopravní signalizaci, např. denní světlo, navigační světlo.