Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Architekturní osvětlení Petřínské rozhledny

číslo 2/2003

Architekturní osvětlení Petřínské rozhledny

Ing. Jiří Černý, Artechnic – Schréder a. s.

Historie

Dokonáno jest velké dílo, které nás všechny interesovalo po dva roky a vyžadovalo neúmorné píle četných sil.
Jest to dílo, jemuž se cizina nejen obdivovati, jehož nám záviděti bude.

Obr. 1.

Těmito slovy otevřel šéfredaktor listu „časopis turistů“ Dr. Vilém Kurz 20. srpna 1891 nově postavenou Petřínskou rozhlednu veřejnosti.

Ukončení stavby ocelové konstrukce věže, spolu s uvedením lanové dráhy na Petříně v roce jubilejní zemské výstavy do pravidelného provozu výrazně potvrdilo technickou úroveň českého průmyslu na konci devatenáctého století a i její konkurenceschopnost na náročném evropském trhu.

Konstrukčním zpracováním věže rozhledny byli pověřeni v té době nejlepší konstruktéři a statici Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček, kteří ve spolupráci s arch. Pasovským navrhli unikátní tvarové a konstrukční řešení. Výsledkem jejich práce byla štíhlá, šedesát metrů vysoká ocelová věž, ve vnitřním tubusu vybavená výtahem, se zasklenou pozorovatelnou obepínající její špičku a v ocelové konstrukci paty věže oktagonální technická budova zajišťující dennodenní provoz rozhledny.

Dvojramenné šroubové schodiště spojovalo nástupní prostor návštěvníků s nejvyšším bodem rozhledny a výtah umožňoval i tělesně postiženým návštěvníkům pohled na panorama Prahy.

Po schválení technické dokumentace městskou radou byl vybrán dodavatel stavby. Stala se jím Mostárna pražská při Českomoravské strojírně v Praze, která dokázala postavit a smontovat ocelovou konstrukci věže za neuvěřitelných deset měsíců. Celá stavba včetně projektové a konstrukční dokumentace nepřesáhla devatenáct měsíců.

Revoluční technické řešení bylo vysoce oceněno v mnoha evropských odborných časopisech a právem se řadilo mezi světové technické památky devatenáctého století.

Obr. 2.

V jubilejním zářijovém čísle roku 1891 časopisu turistů byla otištěna dobová kolorovaná fotografie rozhledny s porovnáním nadmořských výšek rozhledny a některých významných pražských objektů (obr. 1):

  • vrchol rozhledny 384 m,
  • budoucí věž sv. Víta 380 m,
  • druhé patro rozhledny 377 m,
  • první patro rozhledny 344 m,
  • ochoz vedoucí věže sv. Víta 337 m,
  • přízemí rozhledny 324 m,
  • hořejší nádraží na Petříně 306 m,
  • nejvyšší ulice Pražská – Pohořelec 292,5 m,
  • ochoz na Národním muzeu 262,5 m,
  • hladina Vltavy u Františkova mostu 187 m,
  • nejnižší ulice Pražská – Klimentská 186 m.

Silueta rozhledny je již více než sto let technickým a estetickým symbolem Prahy, současný snímek věže je na obr. 2.

Od svého vzniku sloužila rozhledna nejen turistům a obdivovatelům pražského panoramatu, ale i jako televizní vysílač, na který byla necitlivě upravena v padesátých letech minulého století. V té době byl omezen pohyb návštěvníků rozhledny, demontována ozdobná korunka věže, která byla nahrazena soustavou televizních antén. Současně byl pro nevyhovující technický stav uzavřen osobní výtah. Po výstavbě žižkovské televizní věže a následném zrušení petřínského televizního vysílače se rozhledna opět stala významnou turistickou atrakcí českých a zahraničních návštěvníků.

Obr. 3.

Zajímavou historickou skutečností je, že při návrhu rozhledny nebylo nikdy uvažováno s jejím architekturním nasvětlením a po celou dobu její existence se neuplatňovala její silueta jako součást architekturního osvětlení Prahy.

V roce 1998 nový správce pražského veřejného osvětlení, firma Eltodo – Citelum, zadal studii a následně projekt osvětlovacích systémů architekturního osvětlení rozhledny.

Ideový záměr

Základní idea návrhu byla efektové osvětlení ocelové konstrukce věže z vnější i vnitřní strany kombinací žluté (teplé) barvy světla, přes neutrální až ke studené (s modrou tonalitou barvy). Protože rozhledna, která je situována na vrcholu petřínských sadů se uplatňuje v blízkých, středních a dálkových pohledech, musel projekt architekturního osvětlení splnit požadavky všech uvažovaných pohledových vzdáleností. Na začátku projektových prací byl změřen činitel odrazu stávajícího nátěru ocelové konstrukce a stanovena základní jasová úroveň celé stavby. V daném prostředí se středně tmavým pozadím byla navržena jasová úroveň v rozmezí 4 až 7 cd/m. Protože v hustě obydlené aglomeraci s předpokladem vysoké koncentrace smogu a prašných částic v ovzduší, vyvolávající sníženou viditelnost při dálkových pohledech, byly stanovené jasové hodnoty dolní části rozhledny zvýšeny dvakrát a pro horní část bylo zvýšení dvaapůlnásobné.

Realizované řešení

Základní konfigurace osvětlovacích soustav rozhledny je v náčrtcích na obr. 3 a obr. 4. Dolní část rozhledny byla osvětlena teplým žlutým barevným odstínem kombinací sodíkových a halogenidových výbojek s výslednou náhradní teplotou chromatičnosti kolem 2 800 K. Podíl žluté barvy se s výškou zmenšoval, vrcholek věže byl nasvětlen světlomety s úzkým svazkem vyzařovaného světla (Imax/2 = 2 × 5°) osazenými halogenidovými výbojkami produkujícími bílé světlo (6 200 K).

Obr. 4.

Střecha pozorovatelny byla osvětlena asymetrickými světlomety. V nich byly instalovány halogenidové výbojky s keramickými hořáky (CDM-T ) s náhradní teplotou chromatičnosti 4 200 K.

Po třech letech provozu rozhledny byla zahájena celková rekonstrukce stavby, včetně generální opravy technických podlaží a instalace výtahu. Osvětlovací soustavy byly demontovány a uloženy u správce veřejného osvětlení. Na popud vedení firmy Eltodo – Citelum byla provedena úprava osvětlovacích soustav tak, aby bylo radikálně sníženo „světelné znečištění“ atmosféry v souladu se zákonem o ochraně ovzduší z února 2002.

Po nutných světelných zkouškách byla realizována nová instalace osvětlovacích soustav. Svítidla jsou vybavena nástavci, odstraňujícími nežádoucí parazitní paprsky, optické systémy byly individuálně upraveny tak, aby nebylo vyzařováno světlo mimo konstrukci věže, a část světlometů byla přemístěna na vnitřní ocelovou konstrukci.

Základna věže s technickou stavbou, zcela zakrytá vegetací a neuplatňující se v dálkových pohledech, není z tohoto důvodu i z důvodu možného vandalismu osvětlena. K osvětlení dolní části věže do úrovně prvního patra je použito osm světlometů typu RD3 400 W s vysokotlakými sodíkovými výbojkami spolu se čtyřmi světlomety RD3 250 W osazenými halogenidovými výbojkami (obr. 5).

Horní část věže osvětlovaná čtyřmi světlomety Olympia 2 1000W s halogenidovými výbojkami a protioslňujícími nástavci spolu s osmi světlomety RD3 400 W se sodíkovými výbojkami realizuje umělecký záměr přechodu od teplé tonality světla po studený odstín druhého patra rozhledny (obr. 6).

Obr. 5. Obr. 6.

Na střeše pozorovatelny je umístěno osm světlometů s asymetrickým vyzařováním. Ty jsou osazeny halogenidovými výbojkami s náhradní teplotou chromatičnosti 4 200 K, logicky navazující na osvětlení horní části věže.

Celkem bylo pro architekturní osvětlení použito 32 svítidel (mimo svítidla osvětlující vnitřek pozorovatelny a kromě technických svítidel na schodištích a v provozní budově). Celkový instalovaný příkon svítidel architekturního osvětlení (včetně předřadníků) činí 13,67 kW.

Závěrem chci poděkovat vedení firmy Eltodo za vstřícný postoj při realizaci nového návrhu osvětlovacích soustav, správci architekturního osvětlení za pomoc při nasvětlování a montážním pracovníkům Eltodo Power za perfektní přípravu instalací.

Světelně technický návrh: Artechnic – Schréder a. s., Ing. Jiří Černý
Výpočty osvětlení: Artechnic – Schréder a. s., Ing. Roman Sedláček
Dodávka svítidel: Schréder Group – Belgie
Montáž svítidel: Eltodo Power s. r. o.
Foto: Mgr. Zdeněk Stuchlík

Artechnic – Schréder a. s.
Vinohradská 74
130 00 Praha 3
tel.: 222 522 930
fax: 222 521 722
mobil: 603 164 603
e-mail: info@artechnic-schreder.cz
http://www.schreder.com
Member of Schréder Group G.I.E.