Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Adaptace interiéru Rock Café v Praze 1

číslo 3/2002

Adaptace interiéru Rock Café v Praze 1

Ing. arch. Luboš. Sekal, A. A. L. S.
Počítačová vizualizace: Miloš Hořínek

Nynější interiér vstupních partií pražského podniku působí spíše jako čekárna – chodba vyvolávající pocit rychle projít kamsi dál. Současnou snahou je vytvořit intimnější prostor pro jeho celodenní využívání.

Protože se nepředpokládá dlouhé přerušení provozu s celkovou rekonstrukcí (bude se využívat stávající barový pult, ač bude přesunut na jiné místo), je třeba zvolit maximálně jednoduché, na instalaci rychlé výrazové prostředky. Jedním z těchto prostředků jsou svítidla a osvětlení obecně.

Obr. 1. Obr. 2.

Současně s rychlou realizací adaptace je požadována i minimalizace investičních nákladů. Z těchto základních údajů vychází návrh interiéru: nejprve bude hmotově rozlámán do různých výškových úrovní s maximálním využitím světlé výšky.

Hlavním prvkem utváření prostoru se stává světlo. Sevřenost prostoru rozbíjejí svítící pásy s prosvětleným grafickým ztvárněním názvu podniku. Zmíněné pásy budí dojem horního či bočního přisvětlení denním světlem (prostor baru je v částečně zapuštěném podlaží ve vnitrobloku), ale patřičnou atmosféru Rock Café navozují až scénické světlomety.

Jelikož však bar nebude využíván pouze při hudební produkci, jsou navrženy proměnlivé způsoby osvětlení, které pracují s barvou, s regulací intenzity osvětlení a se způsobem nasvícení. Je navrženo tyto varianty měnit podle charakteru programu, podle druhu hudební produkce, podle denní doby.

Obr. 3. Obr. 4.

Nasvícení na obr. 1 je určeno pro produkci rockové hudby. Naopak „černobílé“ nasvícení (obr. 2) bude využíváno v případě, kdy stěny budou sloužit jako galerie výtvarných děl nebo fotografií. Na obr. 3 je představeno jemnější nasvícení „měkčí“ hudební produkce. Varianty jsou kombinací tří předcházejících typů, ovšem se zdůrazněním stolového uspořádání. Stropními svítidly s mimořádně úzkoúhlým vyzařováním (4°) jsou nasvíceny středy stolků. Tím je nahrazeno klasické vybavení restauračních podniků – vázička s květinou by se v těchto prostorách mohla stát nežádoucím „bitevním“ předmětem. Většinou v dosti silně zakouřeném prostředí vytvářejí tyto reflektorky jakousi vznosnou sloupovou síň se stínohrou, vstoupí-li někdo nebo něco do světelného paprsku.

Snahou této rekonstrukce je opticky propojit restaurační plochy s produkcí v hlavním sálu do sjednoceného prostředí, a to tak, aby všechny prostory měly charakter odpovídající názvu a zaměření podniku.

Jednotlivé režimy osvětlení lze měnit jednoduchou obsluhou samostatně napájených větví svítidel s centrálním stmíváním.

Obr. 5.
  • První okruh tvoří zapuštěná podhledová svítidla s halogenovou žárovkou 50 W a optikou 4° s možností stmívání.

  • Druhý okruh obsahuje zavěšená reflektorová svítidla s halogenovými žárovkami 100 W, která jsou nasměrována na zadní stěnu. Jelikož jsou tato svítidla osazena elektromagnetickými transformátory, je opět možné je stmívat a centrálně nastavovat potřebnou intenzitu osvětlení. Svítidla jsou navržena s výměnnými barevnými filtry. Předpokládá se, že při instalaci nové expozice výtvarných děl na stěnách se kromě zajištění nutné údržby vymění či doplní barevné filtry. Svítidla s výměnnými barevnými filtry, které je možné měnit podle situace i např. před večerním programem, jsou instalována v počtu šest až osm. Jsou zavěšena asi 2,2 m nad úrovní podlahy, takže výměna je snadná a časově zvládnutelná během deseti až patnácti minut. Existují i svítidla pro dynamické barevné osvětlování s automatickým programovatelným nastavováním barvy osvětlení. Avšak vzhledem k jejich vyšším pořizovacím nákladům a k preferenci designu konkrétního svítidla bylo navrženo řešení s manuální výměnou filtrů.

  • Třetí okruh tvoří svítidla v čelní řadě, která jsou viditelná již od vstupu. Protože vstupní chodba je asi o 1,5 m výše, má tato řada světelných bodů na podlaze za úkol vytvořit přístupovou linii viditelnou již z chodníku, která přitáhne zejména v denních hodinách návštěvníky baru. Ti dnes v tmavých prostorách hledají nějaké aktivity jen obtížně. Zde se uvažuje o instalaci typově stejných svítidel, ale osazených halogenidovou výbojkou 70 W s optikou 10° a denní barvou světla – 4 100 K. U těchto svítidel se stmívání ani změny barvy světla nepředpokládají.
    Pro další okruh byla vybrána směrová svítidla, jež budou umístěna přibližně 200 mm nad zemí v konstrukci obvodové lavice – ta slouží k ostřejšímu osvětlení podlahy čarami s hrou stínů. Kromě dekorativní funkce má toto osvětlení i úlohu bezpečnostní pro bezproblémový pohyb v jinak potemnělých prostorách.

  • V posledním okruhu jsou zapojena zářivková svítidla nad i za průsvitnými pruhy s textovou grafikou. Zmíněná svítidla lze podle potřeby stmívat; vždy se ale počítá s jejich svitem, neboť zásadně vymezují prostor.

Projekt je nyní ve fázi studie před předáním světelnému technikovi k výpočtu intenzity osvětlení a k případné úpravě příkonů jednotlivých svítidel.