Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo
tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Aktuality

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Více aktualit

Zemřel profesor Václav Černý

číslo 11/2005

Zemřel profesor Václav Černý

Začátkem října, nedlouho po svých jednaosmdesátých narozeninách, zemřel dlouholetý aktivní člen redakční rady ELEKTRO a spolupracovník časopisu ELEKTRO prof. Ing. Václav Černý, CSc.

Profesor Černý si navzdory nemalým zdravotním potížím uchoval téměř do posledních chvil svého života neutuchající pracovní elán a činorodost. Čtenáři našeho časopisu se o tom mohli přesvědčit v každém čísle časopisu, kde jako autor publikoval odborné články z různých oborů elektrotechniky. Pravidelně též přispíval rozsáhlejšími statěmi i do ročenek ELEKTRO.

Obr. 1.

Václav Černý maturoval v roce 1943 na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Byl totálně nasazen, aktivně se zúčastnil domácího protifašistického odboje i Pražského povstání. Po skončení války započal studium na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Navzdory vážným zdravotním potížím studium v roce 1953 úspěšně dokončil a nastoupil jako asistent k prof. Janu Baštovi na katedru teorie a zkoušení elektrických strojů. Později přešel na katedru elektrotechniky prof. Františka Fetra Strojní fakulty ČVUT. Teoreticky náročným problémem pulsního vybíjení magnetického pole se zabýval za svého jednoročního pracovního pobytu ve výzkumném ústavu IEN Torino v Itálii.

Aspirantské studium dokončil a kandidátskou práci obhájil v roce 1962 a o rok později odevzdal i docentskou habilitační práci. V roce 1964 byl prof. Václav Černý jmenován vedoucím katedry elektrotechniky a automatizace Mechanizační fakulty ČVUT.

Kromě zdravotních problémů musel prof. Černý v té době překonávat nemalé překážky i ve své profesní kariéře. Postupně byla jeho odborná a pedagogická činnost omezována a později, s nástupem normalizace, byl zbaven možnosti dále působit i jako vysokoškolský pedagog. Nebylo mu ani umožněno získat jakékoliv zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci. Teprve v druhé polovině osmdesátých let získal zaměstnání jako vědecký pracovník v tehdejším Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Praze-Běchovicích. V roce 1990 byl rehabilitován a prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor silnoproudé elektrotechniky.

Příspěvky prof. Černého se vyznačují jasným výkladem a vysokou odbornou erudicí, vycházející z hluboké znalosti dané problematiky. I proto byly velmi často redakční radou vyhodnocovány jako nejlepší příspěvky. Obohacovat jeho široký odborný zájem a získávat znalosti ohledně odborné a vědecké problematiky ve světovém kontextu mu umožňovalo jeho mimořádné jazykové vybavení (francouzština, italština, němčina, angličtina a ruština). Prof. Černý je autorem více než dvaceti původních vědeckých prací, šesti patentů a mnoha výzkumných zpráv. Počet jeho odborných článků a referátů dosahuje téměř čtyř set.

Širší odborné veřejnosti je asi málo známa jeho aktivita v mládí – byl významným členem skautského oddílu Pražská dvojka, v jejímž čele stál dnes již legendární Jestřáb – Jaroslav Foglar. V mladíkovi překypujícím elánem našel Foglar i vzor pro jednoho z členů slavných Rychlých šípů. Prof. Černý na toto období a na tábory ve Sluneční zátoce rád vzpomínal i při svých návštěvách v redakci. S členy Pražské dvojky se nepřestal scházet i v době nepřející skautskému hnutí.

Těžkosti, které mu život v tak hojné míře dopřával, překonával statečně a se značnou dávkou laskavého humoru. Velkou zásluhu na tom mělo i jeho harmonické rodinné soužití. Václav Černý, moudrý a krásný člověk, nám všem bude velmi chybět. Čest jeho světlé památce.

Za redakci ELEKTRO
Ing. Jiří Kohutka, Ing. Josef Heřman, CSc.