Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Zemřel profesor Václav Černý

číslo 11/2005

Zemřel profesor Václav Černý

Začátkem října, nedlouho po svých jednaosmdesátých narozeninách, zemřel dlouholetý aktivní člen redakční rady ELEKTRO a spolupracovník časopisu ELEKTRO prof. Ing. Václav Černý, CSc.

Profesor Černý si navzdory nemalým zdravotním potížím uchoval téměř do posledních chvil svého života neutuchající pracovní elán a činorodost. Čtenáři našeho časopisu se o tom mohli přesvědčit v každém čísle časopisu, kde jako autor publikoval odborné články z různých oborů elektrotechniky. Pravidelně též přispíval rozsáhlejšími statěmi i do ročenek ELEKTRO.

Obr. 1.

Václav Černý maturoval v roce 1943 na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Byl totálně nasazen, aktivně se zúčastnil domácího protifašistického odboje i Pražského povstání. Po skončení války započal studium na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Navzdory vážným zdravotním potížím studium v roce 1953 úspěšně dokončil a nastoupil jako asistent k prof. Janu Baštovi na katedru teorie a zkoušení elektrických strojů. Později přešel na katedru elektrotechniky prof. Františka Fetra Strojní fakulty ČVUT. Teoreticky náročným problémem pulsního vybíjení magnetického pole se zabýval za svého jednoročního pracovního pobytu ve výzkumném ústavu IEN Torino v Itálii.

Aspirantské studium dokončil a kandidátskou práci obhájil v roce 1962 a o rok později odevzdal i docentskou habilitační práci. V roce 1964 byl prof. Václav Černý jmenován vedoucím katedry elektrotechniky a automatizace Mechanizační fakulty ČVUT.

Kromě zdravotních problémů musel prof. Černý v té době překonávat nemalé překážky i ve své profesní kariéře. Postupně byla jeho odborná a pedagogická činnost omezována a později, s nástupem normalizace, byl zbaven možnosti dále působit i jako vysokoškolský pedagog. Nebylo mu ani umožněno získat jakékoliv zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci. Teprve v druhé polovině osmdesátých let získal zaměstnání jako vědecký pracovník v tehdejším Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Praze-Běchovicích. V roce 1990 byl rehabilitován a prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor silnoproudé elektrotechniky.

Příspěvky prof. Černého se vyznačují jasným výkladem a vysokou odbornou erudicí, vycházející z hluboké znalosti dané problematiky. I proto byly velmi často redakční radou vyhodnocovány jako nejlepší příspěvky. Obohacovat jeho široký odborný zájem a získávat znalosti ohledně odborné a vědecké problematiky ve světovém kontextu mu umožňovalo jeho mimořádné jazykové vybavení (francouzština, italština, němčina, angličtina a ruština). Prof. Černý je autorem více než dvaceti původních vědeckých prací, šesti patentů a mnoha výzkumných zpráv. Počet jeho odborných článků a referátů dosahuje téměř čtyř set.

Širší odborné veřejnosti je asi málo známa jeho aktivita v mládí – byl významným členem skautského oddílu Pražská dvojka, v jejímž čele stál dnes již legendární Jestřáb – Jaroslav Foglar. V mladíkovi překypujícím elánem našel Foglar i vzor pro jednoho z členů slavných Rychlých šípů. Prof. Černý na toto období a na tábory ve Sluneční zátoce rád vzpomínal i při svých návštěvách v redakci. S členy Pražské dvojky se nepřestal scházet i v době nepřející skautskému hnutí.

Těžkosti, které mu život v tak hojné míře dopřával, překonával statečně a se značnou dávkou laskavého humoru. Velkou zásluhu na tom mělo i jeho harmonické rodinné soužití. Václav Černý, moudrý a krásný člověk, nám všem bude velmi chybět. Čest jeho světlé památce.

Za redakci ELEKTRO
Ing. Jiří Kohutka, Ing. Josef Heřman, CSc.