Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Zásuvky SCHUKO versus zásuvky podle ČSN

číslo 8-9/2004

elektrotechnická praxe

Zásuvky SCHUKO versus zásuvky podle ČSN
Stanovisko technické normalizační komise TNK 22 při ČSNI

Josef Rýmus

Ze strany ČOI byla znovu otevřena otázka zásuvek SCHUKO (německé zkratkové slovo Schuko – Schutzkontakt), tj. domovních dvojpólových chráněných zásuvek s ochrannými kontakty. Překvapivě to vypadá (i když ze strany SRN není znám nátlak), že ČOI by byla pro to, aby se u nás tento německý systém zavedl.
Dotaz (v rámci iiSEL na internetové adrese www.in-el.cz) zněl: „Se svým dotazem bych měl zřejmě kontaktovat EZÚ, možná mně však dokážete odpovědět taky. Jedná se o problém použití německých zásuvek s ochrannými kontakty v našich instalacích. V tomto případě zásuvky typu Schuko (možná, že název nemám napsán zcela přesně, protože ji momentálně nemám k dispozici).
Do těchto zásuvek se nedají zastrčit klasické vidlice s ochrannou zdířkou, ale pouze k tomu přizpůsobené a vyráběné vidlice, takže teoreticky nehrozí, že by napojený spotřebič nebyl chráněn před nebezpečným dotykovým napětím. V každém případě se však tyto zásuvky u nás, pokud mám zkušenost, vůbec nepoužívají. Německý zákazník si je však přeje použít ve své firmě, a to nejen v kancelářích, ale i v místnostech pro bydlení, vaření, mytí atd., kde je stávající elektrická instalace s „našimi„ zásuvkami – ty chce vyměnit. Ptám se, zásuvky SCHUKO – jsou schváleny v naší republice pro běžné používání?

Obr. 1

Odpověď

Zásuvkový systém s ochranným kolíkem byl u nás (Československo) normalizován již v roce 1933. V České republice a na Slovensku je zaveden a používán systém domovních dvojpólových zásuvek a vidlic s kolíkem podle ČSN 35 4515:1969 a ČSN 35 4516:1969. V současné době jsou platné normy ČSN IEC 60884-1:2003 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití – Část 1: Všeobecné požadavky a ČSN 354516:2001 Domovní zásuvky–Dvojpólové zásuvky a vidlice AC 2,5 A/250 V a 16 A/250 V. Tyto normy vycházejí z mezinárodních doporučení Publikace CEE 7:1963 a IEC 83:1975 (nahrazena IEC 60083:1997). Systém domovních dvojpólových zásuvek s ochranným kolíkem byl v ČSR zaveden již v roce 1934 (obr. 1). Zaveden je též v Belgii, Francii, Lucembursku, Polsku, Portugalsku a Španělsku. Systém zásuvek SCHUKO zajišťuje propojení ochranného vodiče stejně jako náš systém; nezajišťuje však polarizaci kontaktů zásuvek a vidlic (obr. 2). To z hlediska bezpečnosti není podstatné. Podstatné je to, že přístupem, který německý zákazník vyžaduje, se do našeho systému vnese zmatek. Spotřebiče, které se u nás prodávají (a nejsou to jenom tuzemské výrobky), jsou přizpůsobeny našemu systému.

Uvedená otázka, tj. možnosti použití zásuvkového systému SCHUKO (obr. 3, obr. 5) v naší republice, byla již několikrát diskutována v rámci Technické normalizační komise pro elektrotechnické předpisy (TNK 22), přičemž vyplynul závěr: nedoporučuje se

Obr. 2

Obdobný přístup při neoficiálním jednání o otázkách technické normalizace projevila i německá strana. V rámci Evropy do doby zavedení jednotného celoevropského systému si každá země drží svůj zásuvkový systém.

V ČR však v jednotlivých konkrétních případech záleží na stanovisku příslušného inspektorátu bezpečnosti práce.

Otázka na závěr Zajímalo by nás, jak tolerantně se na území SRN přistupuje k používání jiných zásuvkových systémů než SCHUKO. Zda se např. pro francouzské firmy povoluje používat systém s ochranným kolíkem, který se používá u nás. Dovoluje si snad někdo pomyslet, že by se něco takového povolilo naší firmě v SRN?

Otázka i odpověď vycházejí ze stanoviska TNK 22 i z konzultací s pracovníky EZÚ. Zde je vhodné připomenout, že:

  • otázka jednotného evropského zásuvkového systému byla mnoho let bezvýsledně projednávána,

  • jestliže nebude existovat evropská norma na jednotný zásuvkový systém, je zbytečné český zásuvkový systém měnit,

  • jestliže bude v Evropě normou jednotně přijat uvedený systém SCHUKO, i přes jeho určité nevýhody jej přijmeme; přijetí by neznamenalo žádný technický pokrok (který se očekával od již dříve projednávaného evropského systému),

  • přínosem by bylo evropské sjednocení zásuvkového systému, Obr. 3

  • do přijetí evropské normy je zbytečné náš zásuvkový systém (který je v podstatě totožný se systémem dalších evropských zemí, např. s francouzským a belgickým zásuvkovým systémem) měnit za jakýkoliv jiný systém,

  • argument uváděný pro změnu – totiž, že na trhu je dostatek adaptérů a vidlic (mj. též vidlic UNISCHUKO, obr. 4) – je možné použít též jako protiargument ve prospěch toho, aby se náš systém neměnil,

  • německé firmy mohou na náš trh dodávat své výrobky, na něž uplatní již zmíněná opatření, aniž je nutné náš (tj. český) dosavadní systém měnit, stejně jako naše či francouzské (viz obr. 1). Belgické a švédské výrobky se tak mohou bez problémů prodávat na německém a rakouském trhu. Německé firmy působící na území ČR proto ani nemusí ve svých provozovnách přeinstalovávat zásuvky a mohou do nich připojovat své přístroje vybavené vidlicemi UNISCHUKO a adaptéry,

  • výrobky s univerzálními vidlicemi UNISCHUKO jsou zřejmě o něco dražší než vidlice pro jeden systém; použitím vidlic UNISCHUKO v našem zásuvkovém systému je zachována jedna výhoda tohoto systému, totiž stálá orientace kontaktů fázového a středního vodiče. Naproti tomu se snižuje stupeň krytí vidlice zasunuté do zásuvky oproti naší klasické vidlici použité v našem zásuvkovému systému.

A nyní k tomu, proč bychom my měli přejít na systém německý. Vždyť je možné, že naši německo-rakouští spolubydlící v „evropském domě“ přijdou na výhody našeho zásuvkového systému. (Kromě již uvedených výhod zjistí, že náš kolík je bytelný oproti „caplíkům„ ochranných kontaktů u zásuvek SCHUKO, které se ulamují!)

Obr. 4

Třeba uznají, že je vhodné změnit jejich systém na náš. Nebudou lpět na systému SCHUKO a jejich odpovědné orgány doporučí, aby oni přešli na náš systém. A co dohoda dvou spřátelených „tahounů“ evropské integrace, Francie a Německa? Kdo z těch dvou velkých už přešel nebo přechází na systém toho druhého? Nebo tam již zavedli takovou liberalizaci, že v podstatě nezáleží na tom, který z těch dvou systémů bude kdo používat? Zřejmě ne. Tak daleko ještě asi nejsme.

Slovo na závěr

A proč se uvedená otázka nevyřešila evropskou normou? Ta by přeci měla pro celou Evropu předepsat jednotné provedení domovních vidlic a zásuvek. Jedním z důvodů, proč v této otázce nedošlo k dohodě, byly náklady na výměnu všech zásuvek v jednotlivých evropských zemích. Pro evropské superstáty to bylo drahé. A my, když nás do toho nikdo nenutí, bychom tuto výměnu měli uskutečnit? U nás to zřejmě bude zadarmo. A za nějaký rok, až se velmoci umoudří a na něčem, snad lepším, než co máme dnes, se dohodnou? (Vždyť našim dosti příbuzným systémům již táhne na osmdesátku.) To bychom pak měli celou výměnu provádět znovu?

Zvykli jsme si na to, že co praví EU, to je svaté. Měníme hranaté šipky na silnicích za zaoblené, nasazujeme vodovodní baterie s bezdotykovým spínáním, a teď snad budeme vyměňovat zásuvky jednoho stařičkého systému za zásuvky jiného systému, který (při zanedbání jeho nevýhod) není ani modernější, ani bezpečnější. Přitom nás do toho nikdo nenutí, EU to nikde nepředepisuje. A náš současný systém celoevropskému obchodu (jak ukazuje rozbor pracovníka obchodní inspekce) nijak nebrání.

Obr. 5

Posouzení TNK 22

TNK 22 jako součást českého normalizačního systému navazujícího na normalizační orgány Evropské unie (CEN a CENELEC) prioritně prosazuje jednotnou normalizační politiku jako nástroj pro odstraňování technických překážek evropského obchodu při současném zvyšování technických a bezpečnostních parametrů těchto výrobků.

Před jakýmikoliv úvahami o změně zásuvkového systému v ČR je třeba odpovědět na otázky odůvodňující takovou změnu na systém SCHUKO, tj. zda tímto důvodem je:

  • jednotné technické řešení pro celou Evropskou unii, na kterém se v rámci standardizace dohodly státy EU? – odpověď komise zní NE,

  • náhrada nevyhovujícího národního řešení z hlediska bezpečnosti? – odpověď komise zní NE,

  • zcela nové, velmi progresivní technické a ekonomické řešení, jehož zavedení by bylo vhodné i jako přechodné řešené (i za cenu milionových nákladů) do doby přípravy standardu EU? – odpověď komise zní NE.

Ani na jednu z těchto otázek, týkajících se důvodu tak závažné a nákladné změny, nemůže komise TNK 22 odpovědět kladně, neboť se nejedná o celoevropský systém, nejde o systém bezpečnější a ekonomicky výhodnější s kvalitativně vyššími parametry (např. v porovnání pevný kolík versus pérové kontakty spíše naopak), pro které by se vyplatilo investovat zbytečně ohromné finanční částky.

I kdyby se u nás podařilo z důvodů působení lobby prosadit požadavek na změnu národního zásuvkového systému na systém SCHUKO, nelze jej zavést bez vypracování a přijetí nové národní normy (ČSN). Jako členská země EU jsme povinni jakýkoliv požadavek na zpracování národní normy předložit ke schválení normalizačním orgánům Evropské unie s uvedením konkrétních důvodů. Jestliže návrh takové národní normy vede k možnosti evropského sjednocení (v tomto případě jde o jasný případ možného jednotného evropského systému), je navrhující země vyzvána, aby místo národní normy přímo zpracovala problematiku jako evropskou normu. V opačném případě je takový návrh kvalifikován jako vytváření nových technických překážek. Lze si jen těžko představit argumenty, jimiž by ČR přesvědčovala Francii a jiné státy, aby přešly na navrhovaný systém, a dokazovala, jaké nové a výrazně lepší technické a bezpečnostní prvky přináší. Kdyby skutečně šlo o tak progresivní systém, je zapotřebí, aby jej v evropské standardizaci neprosazovalo Česko, ale přímo Německo.

Závěr TNK 22

Dosavadní argumentace nevede komisi TNK 22 k oprávnění považovat z normalizačního hlediska SCHUKO za perspektivní celoevropský, ale ani za lokální či regionální systém, který by přinesl občanům a našemu národnímu hospodářství výrazné zlepšení parametrů, jež by vyvážilo nákladnou rekonstrukci milionů zásuvek. Pro zadání takové národní normalizační úlohy je třeba technické zdůvodnění a vyhodnocení ekonomické výhodnosti. Protože výsledkem normalizačního výstupu by nebyl jednotný evropský systém, ale pouhá výměna systémů přibližně stejné úrovně (popř. za ještě horší) v rámci malé země EU, mohlo by jít o postup na hranici trestné odpovědnosti za takové rozhodnutí.

Komise další podobné snahy o změnu zásuvkového systému opětovně odmítá, a to až do doby, než bude zpracována a přijata příslušná Směrnice EU a evropská norma.