Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo
tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě;
Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Aktuality

SENO spol. s r. o. – 25 let s Vámi Když jsme s pány Josefem Steineggerem a Jirkou Novotným zakládali v roce 1993 firmu, byli…

15. Zákaznický den ZAT byl opět rekordní Koncem ledna proběhl už tradiční Zákaznický den společnosti ZAT, největší české firmy s…

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Základní pojmy a veličiny (10. část)

výkon – zn. P. Výkon je určitá práce vykonaná za určitý čas (P = A/t). Výkon je tím větší, čím větší je vykonaná práce a čím kratší je čas. Výkon může být mechanický (při mechanické práci) nebo elektrický (při elektrické práci). Je-li práce ve sledovaném ději odváděna, jde o výkon, je-li přiváděna, jde o příkon. Jednotkou výkonu je watt (1 W). Zařízení má mechanický výkon jeden watt, je-li vykonána práce jeden joule za jednu sekundu (1 W = 1 J·s–1 = N·m·s–1). Elektrický výkon je obecně dán součinem napětí a proudu (P = UI). Elektrický výkon na činném odporu lze vypočítat ze součinu odporu a kvadrátu proudu (P = R I2).
 
zákon (přírodní, technický) – slovní nebo matematické vyjádření určité pravidelnosti přírodních nebo technických jevů.
 
zákon Coulombův – zákon elektrostatiky Coulomb experimentálně zjistil v roce 1785. Podle tohoto zákona je elektrostatická síla Fe, kterou na sebe vzájemně působí ve vakuu nebo v homogenním izotropním neomezeném dielektriku dva bodové elektrické náboje Q1 a Q2 ve vzájemné vzdálenosti r12, je přímo úměrná velikosti těchto nábojů a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti:
 
Fe = k (Q1Q2/r122)     (N; C, n)
kde
Fe je elektrostatická síla, k konstanta
 
k = 1/(4πε0) = 8,99·109     (V·m·A–1·s–1)
Q1, Q2 bodové náboje, r vzdálenost bodových nábojů.
 
Mají-li bodové náboje nesouhlasná znaménka (Q1 Q2 < 0), přitahují se, mají-li souhlasná znaménka (Q1 Q2 > 0), odpuzují se.
 
zákon indukční Faradayův – britský fyzika chemik, profesor na Royal Institution. Michael Faraday objevil elektromagnetickou indukci, samoindukci, diamagnetismus, zkapalnil plyn, izoloval benzen. Zabýval se elektrochemií (Faradayovy elektrolytické zákony). Zavedl pojmy elektrické pole, magnetické pole a siločáry. Faradayův indukční zákon udává velikost elektrického napětí, které vznikne ve vodičích elektromagnetickou indukcí, jsou-li vodiče v časově proměnném magnetickém poli nebo pohybují-li se příčně k magnetickým indukčním čarám. Napětí indukované v cívce je tím větší, čím větší je počet závitů cívky, čím větší je změna magnetického toku a čím kratší je doba trvání této změny:
 
ui = –NΦt)     (V; –, Wb, s)
kde
ui je indukované napětí, N počet závitů, ΔΦ změna magnetického toku, Δt trvání změny magnetického toku.
 
zákon Hookeův – pro tah a tlak je vyjádřen vztahem: ε = σ/E, kde ε je poměrné prodloužení, σ normálové napětí a E konstanta materiálu (modul pružnosti v tahu nebo v tlaku). Hookeův zákon ve smyku je vyjádřen vztahem: γ = τ /G, kde γ je poměrné posunutí (zkos), τ tečné napětí a G konstanta materiálu (modul pružnosti ve smyku).
 
zákony Kirchhoffovy pro stacionární elektrické obvody
I. Kirchhoffův zákon (zákon uzlu): ΣI = 0     (A)
 
Součet proudů vstupujících do uzlu se rovná součtu proudů z uzlu vystupujících (obr. 1). Proudy, které do uzlu vstupují, mají kladné znaménko, proudy, které z uzlu vystupují, mají záporné znaménko. Pro obr. 1 tedy platí: I – I1 I2 In = 0
 
II. Kirchhoffův zákon (zákon smyčky): ΣU = 0     (V)
 
Součet všech elektromotorických napětí zdrojů v libovolně orientované smyčce elektrického obvodu je roven součtu úbytků napětí ve všech větvích této smyčky (obr. 2). Při přiřazování kladných a záporných znamének se bere v úvahu směr orientačních šipek (obvykle zdroje mají kladná znaménka a úbytky napětí záporná). Pro obr. 2 tedy platí: UU1U2Un = 0
 
zákon Ohmův – v diferenciálním tvaru: Proudová hustota J v určitém místě vodiče je rovna podílu intenzity elektrického pole E v tomto místě a rezistivity ρ tohoto vodiče: J = E/ρ     (A·m–2; V·m–1, Ω·m)
 
zákon Ohmův – v integrálním tvaru: Elektrický proud I je přímo úměrný napětí U a nepřímo úměrný odporu R (obr. 3): I = U/R (A; V, Ω)
 
Tento tvar Ohmova zákona platí pro ustálený stejnosměrný proud v kovech a elektrolytech (obdobně ho lze použít také pro veličiny střídavého proudu v obvodech s čistě odporovými zátěžemi).
 
(pokračování)
Obr. 1. Grafické znázornění I. KZ
Obr. 2. Grafické znázornění II. KZ
Obr. 3. Grafické vyjádření lineární závislosti proudu na napětí při neměnném odporu