Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

Základní pojmy a veličiny (10. část)

výkon – zn. P. Výkon je určitá práce vykonaná za určitý čas (P = A/t). Výkon je tím větší, čím větší je vykonaná práce a čím kratší je čas. Výkon může být mechanický (při mechanické práci) nebo elektrický (při elektrické práci). Je-li práce ve sledovaném ději odváděna, jde o výkon, je-li přiváděna, jde o příkon. Jednotkou výkonu je watt (1 W). Zařízení má mechanický výkon jeden watt, je-li vykonána práce jeden joule za jednu sekundu (1 W = 1 J·s–1 = N·m·s–1). Elektrický výkon je obecně dán součinem napětí a proudu (P = UI). Elektrický výkon na činném odporu lze vypočítat ze součinu odporu a kvadrátu proudu (P = R I2).
 
zákon (přírodní, technický) – slovní nebo matematické vyjádření určité pravidelnosti přírodních nebo technických jevů.
 
zákon Coulombův – zákon elektrostatiky Coulomb experimentálně zjistil v roce 1785. Podle tohoto zákona je elektrostatická síla Fe, kterou na sebe vzájemně působí ve vakuu nebo v homogenním izotropním neomezeném dielektriku dva bodové elektrické náboje Q1 a Q2 ve vzájemné vzdálenosti r12, je přímo úměrná velikosti těchto nábojů a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti:
 
Fe = k (Q1Q2/r122)     (N; C, n)
kde
Fe je elektrostatická síla, k konstanta
 
k = 1/(4πε0) = 8,99·109     (V·m·A–1·s–1)
Q1, Q2 bodové náboje, r vzdálenost bodových nábojů.
 
Mají-li bodové náboje nesouhlasná znaménka (Q1 Q2 < 0), přitahují se, mají-li souhlasná znaménka (Q1 Q2 > 0), odpuzují se.
 
zákon indukční Faradayův – britský fyzika chemik, profesor na Royal Institution. Michael Faraday objevil elektromagnetickou indukci, samoindukci, diamagnetismus, zkapalnil plyn, izoloval benzen. Zabýval se elektrochemií (Faradayovy elektrolytické zákony). Zavedl pojmy elektrické pole, magnetické pole a siločáry. Faradayův indukční zákon udává velikost elektrického napětí, které vznikne ve vodičích elektromagnetickou indukcí, jsou-li vodiče v časově proměnném magnetickém poli nebo pohybují-li se příčně k magnetickým indukčním čarám. Napětí indukované v cívce je tím větší, čím větší je počet závitů cívky, čím větší je změna magnetického toku a čím kratší je doba trvání této změny:
 
ui = –NΦt)     (V; –, Wb, s)
kde
ui je indukované napětí, N počet závitů, ΔΦ změna magnetického toku, Δt trvání změny magnetického toku.
 
zákon Hookeův – pro tah a tlak je vyjádřen vztahem: ε = σ/E, kde ε je poměrné prodloužení, σ normálové napětí a E konstanta materiálu (modul pružnosti v tahu nebo v tlaku). Hookeův zákon ve smyku je vyjádřen vztahem: γ = τ /G, kde γ je poměrné posunutí (zkos), τ tečné napětí a G konstanta materiálu (modul pružnosti ve smyku).
 
zákony Kirchhoffovy pro stacionární elektrické obvody
I. Kirchhoffův zákon (zákon uzlu): ΣI = 0     (A)
 
Součet proudů vstupujících do uzlu se rovná součtu proudů z uzlu vystupujících (obr. 1). Proudy, které do uzlu vstupují, mají kladné znaménko, proudy, které z uzlu vystupují, mají záporné znaménko. Pro obr. 1 tedy platí: I – I1 I2 In = 0
 
II. Kirchhoffův zákon (zákon smyčky): ΣU = 0     (V)
 
Součet všech elektromotorických napětí zdrojů v libovolně orientované smyčce elektrického obvodu je roven součtu úbytků napětí ve všech větvích této smyčky (obr. 2). Při přiřazování kladných a záporných znamének se bere v úvahu směr orientačních šipek (obvykle zdroje mají kladná znaménka a úbytky napětí záporná). Pro obr. 2 tedy platí: UU1U2Un = 0
 
zákon Ohmův – v diferenciálním tvaru: Proudová hustota J v určitém místě vodiče je rovna podílu intenzity elektrického pole E v tomto místě a rezistivity ρ tohoto vodiče: J = E/ρ     (A·m–2; V·m–1, Ω·m)
 
zákon Ohmův – v integrálním tvaru: Elektrický proud I je přímo úměrný napětí U a nepřímo úměrný odporu R (obr. 3): I = U/R (A; V, Ω)
 
Tento tvar Ohmova zákona platí pro ustálený stejnosměrný proud v kovech a elektrolytech (obdobně ho lze použít také pro veličiny střídavého proudu v obvodech s čistě odporovými zátěžemi).
 
(pokračování)
Obr. 1. Grafické znázornění I. KZ
Obr. 2. Grafické znázornění II. KZ
Obr. 3. Grafické vyjádření lineární závislosti proudu na napětí při neměnném odporu