Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Za obnovitelnými zdroji do Horního Rakouska

V rámci projektu Challenge Europe na ochranu klimatu, který byl vyhlášen organizací British Council, se konala ve dnech 21. až 23. 11. 2008 exkurze do Horního Rakouska. Exkurze byla určena mladým lidem se zájmem o ekologii, tzv. advokátům klimatu, ze šesti evropských zemí, a to z České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska a Ukrajiny, kteří ve skupinách pracují na projektech s cílem snížit produkci emisí CO2. Tomuto cíli byla přizpůsobena i místa prohlídek v rámci třídenní exkurze. Jedním z partnerů projektu v ČR bylo také středisko Energy Centre České Budějovice (http://www.eccb.cz), které pro účastníky exkurze zajistilo prohlídky jednotlivých míst a poskytlo energetického poradce, který byl po dobu exkurze advokátům klimatu k dispozici pro zodpovídání jejich dotazů a poskytl jim odborný výklad k jednotlivým tématům exkurze.
 
První zastávkou v pátek 21. 11. 2008 bylo poradenské středisko O. Ö. Energiesparverband (Hornorakouský svaz pro úspory energií) v Linci, kde se hovořilo o energetické situaci v Horním Rakousku a byl představen energetický akční plán Horního Rakouska, který si např. klade za cíl zdvojnásobení podílu biomasy a solární energie nebo uspoření ročně 1 % spotřeby energie v Horním Rakousku do roku 2010. Dalším závazkem do roku 2030 je např. vyrobení až 100 % elektřiny a tepla na vytápění z ekologické energie.
 
Odpoledne následovala prohlídka výtopny na biomasu v Kremsmünsteru, která byla uvedena do provozu v listopadu 2005. Výtopna se nachází na pozemku kláštera Kremsmünster, který zároveň zajišťuje dodávku paliva, v tomto případě štěpky. Klášter disponuje 5 500 ha lesa, přičemž roční spotřeba štěpky je 4 700 prostorových metrů. Výtopna o jmenovitém výkonu 1 MW a o produkci 3 GW·h tepla ročně je zapuštěna v zemi, což umožňuje snadný násyp štěpky a je to i šetrné k rázu krajiny.
 
V obci Windhaag se účastníkům exkurze věnoval bývalý starosta pan Alfred Klepatsch, který je provedl výstavou nazvanou Naše cesta k Pozítří k nezávislosti na energii. Ta ve velmi názorné formě přibližuje návštěvníkům energetickou otázku v obecné rovině a také přímo v obci Windhaag (téměř 1 700 obyvatel). Výstava prezentovala, jak je možné představit si 1 kW·h (asi jako 0,25 kg suchého dřeva, 1 až 2 km jízdy autem, autobaterii nebo 100W žárovku svítící 10 h). Další využívání potenciálu energetických zdrojů Windhaagu (především dřeva, větrné energie, bioplynu) by mohlo v budoucnu pokrýt potřebu energie 32,79 GW·h, což znamená, že v budoucnu by mohla být obec Windhaag zcela energeticky soběstačná. Doba realizace příslušných opatření závisí především na ceně energie (čím vyšší bude, tím bude doba realizace opatření kratší) a na angažovanosti občanů. Ve Windhaagu byly také navštíveny dvě větrné elektrárny, které vyprodukují za rok 1,5 GW·h elektrické energie.
 
Další zastávkou byla bioplynová stanice ve Freistadtu o výkonu 250 kW, kterou provozují Gerald Ziegler a Herbert Köppl. Bioplynová stanice (BPS) byla uvedena do provozu v roce 2006 a investiční náklady činily 1,1 milionu eur. Na výrobu bioplynu se používají např. kukuřice, tráva, zbytky z obilí nebo kravská mrva, jejichž směs je pak rozkládána působením bakterií, kvasinek a hub za nepřítomnosti kyslíku na bioplyn. Spalováním bioplynu vzniká elektřina a teplo. Vedlejším produktem je kvalitní hnojivo. Každý den je na výrobu bioplynu spotřebováno 20 m3 siláže, což znamená, že roční spotřeba siláže je 6 000 až 7 000 m3. Zhruba polovinu pokryjí provozovatelé z vlastních zdrojů, druhou polovinu zajistí jiní zemědělci. V BPS se vyrobí 6 MW·h elektřiny za den. Ta je vykupována Rakouskou energetickou sítí (APG), přičemž výkupní cena je garantována na 13 let. Vyrobené teplo se spotřebovává na vytápění přilehlého statku a zbytkové teplo se používá na vysoušení dřeva.
 
Poslední zastávkou byl rozestavěný pasivní bytový dům ve Freistadtu (lokalita Wohnpark in der Au). Stavba byla započata v roce 2007, obytný dům by měl být hotový na jaře 2009 a v plánu je výstavba dalších domů tohoto typu. Účastníkům byly objasněny jednotlivé stavební detaily typické pro pasivní dům, jako např. tepelná izolace, rekuperace, systém rozvodu tepla, solární panely, trojskla u oken aj. Průměrný energetický ukazatel tohoto konkrétního domu je 10 kW·h·m–2·rok–1, přičemž potřeba energie na vytápění na 1 m2 a rok je 11 kW·h a energetický ukazatel na ostatní spotřebu energie (osvětlení, větrání, rekuperace…) na 1 m2 a rok je vypočten na 9 kW·h.
[Tiskové materiály ECČB.]