Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Za Josefem Heřmanem

číslo 1/2006

Za Josefem Heřmanem

Několik dní před právě uplynulými Vánocemi jsme s velkým zármutkem museli přijmout skutečnost, že po krátké nemoci zemřel ve věku 71 let blízký spolupracovník naší redakce pan Ing. Josef Heřman, CSc.

Josef Heřman se narodil 29. dubna 1934 v posázavských Hradových Střimelicích. V roce 1949 nastoupil do učení se elektrikářskému řemeslu v Kolbence ČKD v pražských Vysočanech. Po jednoroční učební praxi byl závodem vyslán studovat na Vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Praze Na Příkopě. Maturoval zde v roce 1954 a tentýž rok zahájil studium na Elektrotechnické fakultě ČVUT, obor teorie a stavba elektrických strojů. Vysokou školu úspěšně zakončil roku 1959 státní závěrečnou zkouškou.

V letech 1960 až 1962 pracoval jako projektant elektroenergetických zařízení v SÚ Chemoprojekt Praha. V rámci konkursního řízení přešel koncem roku 1962 do tehdejšího Státního výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky (VÚSE) v Běchovicích. Od samého počátku se zde zabýval aplikacemi polovodičové techniky, zejména výkonovým bezkontaktním spínáním a statickými měniči pro regulované elektrické pohony. Z této oblasti vypracoval kandidátskou disertační práci, kterou roku 1974 v ČSAV i úspěšně obhájil.

Obr. 1.

V roce 1975, v rámci společného projektu výzkumu indukčního motoru s masivním rotorem absolvoval pracovní pobyt na univerzitě v Manchesteru (VB, UMIST).

V letech 1976 až 1987 byl vedoucím úseku vědy a techniky VÚSE. V roce 1988 byl zaměstnanci zvolen ředitelem ústavu a tuto funkci vykonával až do konce roku 1990. V roce 1991 nastoupil do EI AV ČR. Po dvou letech přešel do ČKD Praha Holding, a. s., kde jako odborný pracovník působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1997. V letech 1990 až 1994 postupně vykonával funkci předsedy představenstva a později člena dozorčí rady v ČKD Elektrotechnika.

Ing. Josef Heřman je autorem a spoluautorem několika desítek původních odborných článků v našem i zahraničním odborném tisku. Výsledky svých výzkumných prací uložil do monografií Bezkontaktní spínání (3. vydání v SNTL, v zahraničí překlady do polštiny, angličtiny a čínštiny) a Fázově a cyklově řízené spínače (SNTL – vedoucí autor). Jako vedoucí autor a autor dvou kapitol spolupracoval na Příručce silnoproudé elektrotechniky (SNTL – 2. vydání, cena ČLF). Spoluautorsky se rovněž podílel na zpracování vybraných hesel v Technickém naučném slovníku (SNTL), Československém biografickém slovníku (Academia) a Českém biografickém slovníku XX. století (Paseka), autorsky i redakčně zpracoval několik oborů pro Čtyřsvazkovou encyklopedii (Diderot).

Vedle svého zaměstnání se Ing. J. Heřman vždy věnoval vlastní odborné publicistice, vedení autorských kolektivů elektrotechnických příruček, spolupráci na encyklopediích a také redakční práci: od roku 1962 po téměř třicet let spolupracoval jako externí redaktor knižní literatury s elektrotechnickou redakcí SNTL Praha. Od roku 1985 externě vykonával i funkci šéfredaktora vědeckotechnického časopisu Elektrotechnický obzor. Po jeho pozastavení v roce 1991 byl spoluzakladatelem časopisu ELEKTRO, kde krátce byl i jeho prvním šéfredaktorem.

Systematicky se déle než 30 let zabýval historií fyziky a techniky, zejména elektrotechniky. Také proto se čtenáři v ELEKTRO setkávají s jeho autorským seriálem Vývoj názorů na podstatu elektřiny. Ve vydavatelství FCC PUBLIC samostatně redigoval tradiční a oblíbenou Ročenku ELEKTRO.

Ing. Josef Heřman, ačkoliv již plně nezažil Masarykovu Československou republiku, přece byl od mládí vychován rodinou, školou a společenskou kulturou v ideálech humanity, vzdělanosti, lidské solidarity, vlastenectví, slušnosti, skromnosti a pracovitosti. Tedy ve ctnostech, které jsou dnes často terčem výsměchu lidí tzv. postmoderního myšlení a chování. Nikdy se neuchýlil k používání „ostrých loktů“ a k nepoctivému jednání v soutěži o pozice a uznání. Nikdy nás a v ničem nezarmoutil, vždy nám byl spolehlivým a věrným přítelem a všem spolupracovníkům a spoluobčanům poctivým a vstřícným partnerem. Nebyl také nikdy škarohlídem a uměl sebe i ostatní potěšit a pobavit kulturními, sportovními i profesními zážitky. V kroužku kamarádů si rád zahrál i partičku mariáše.

V poslední době měl rád zejména turistiku doma i v zahraničí. V soukromém životě velmi lpěl na své rodině a zvláště miloval své vnoučky, kterým rád dělal hlídacího dědečka.

Proto nás obzvlášť bolestně zasáhla nečekaná zpráva o jeho onemocnění. Osud rozhodl, že nás všechny tento milý, hodný, vzdělaný a ušlechtilý člověk natrvalo opustil. Nám nezbývá, než se tomuto rozhodnutí podřídit a dát našemu drahému příteli a kolegovi poslední sbohem. Nikdy však nepominou vzpomínky na léta našeho přátelství a spolupráce a na vše dobré a krásné, co pro nás a s námi na tomto světě vykonal.

Ing. Zdeněk Trinkewitz,
Ing. Jiří Kohutka, redakce ELEKTRO