Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo
tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Aktuality

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Plovoucí jaderná elektrárna dodala první elektřinu do sítě 19. prosince 2019 začala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dodávat do sítě…

Otevření rychlodobíjecí stanice elektromobilů E.ON v Berouně V Berouně je otevřena nová rychlodobíjecí stanice pro elektromobility společnosti E.ON. 

Více aktualit

Za Josefem Heřmanem

číslo 1/2006

Za Josefem Heřmanem

Několik dní před právě uplynulými Vánocemi jsme s velkým zármutkem museli přijmout skutečnost, že po krátké nemoci zemřel ve věku 71 let blízký spolupracovník naší redakce pan Ing. Josef Heřman, CSc.

Josef Heřman se narodil 29. dubna 1934 v posázavských Hradových Střimelicích. V roce 1949 nastoupil do učení se elektrikářskému řemeslu v Kolbence ČKD v pražských Vysočanech. Po jednoroční učební praxi byl závodem vyslán studovat na Vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Praze Na Příkopě. Maturoval zde v roce 1954 a tentýž rok zahájil studium na Elektrotechnické fakultě ČVUT, obor teorie a stavba elektrických strojů. Vysokou školu úspěšně zakončil roku 1959 státní závěrečnou zkouškou.

V letech 1960 až 1962 pracoval jako projektant elektroenergetických zařízení v SÚ Chemoprojekt Praha. V rámci konkursního řízení přešel koncem roku 1962 do tehdejšího Státního výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky (VÚSE) v Běchovicích. Od samého počátku se zde zabýval aplikacemi polovodičové techniky, zejména výkonovým bezkontaktním spínáním a statickými měniči pro regulované elektrické pohony. Z této oblasti vypracoval kandidátskou disertační práci, kterou roku 1974 v ČSAV i úspěšně obhájil.

Obr. 1.

V roce 1975, v rámci společného projektu výzkumu indukčního motoru s masivním rotorem absolvoval pracovní pobyt na univerzitě v Manchesteru (VB, UMIST).

V letech 1976 až 1987 byl vedoucím úseku vědy a techniky VÚSE. V roce 1988 byl zaměstnanci zvolen ředitelem ústavu a tuto funkci vykonával až do konce roku 1990. V roce 1991 nastoupil do EI AV ČR. Po dvou letech přešel do ČKD Praha Holding, a. s., kde jako odborný pracovník působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1997. V letech 1990 až 1994 postupně vykonával funkci předsedy představenstva a později člena dozorčí rady v ČKD Elektrotechnika.

Ing. Josef Heřman je autorem a spoluautorem několika desítek původních odborných článků v našem i zahraničním odborném tisku. Výsledky svých výzkumných prací uložil do monografií Bezkontaktní spínání (3. vydání v SNTL, v zahraničí překlady do polštiny, angličtiny a čínštiny) a Fázově a cyklově řízené spínače (SNTL – vedoucí autor). Jako vedoucí autor a autor dvou kapitol spolupracoval na Příručce silnoproudé elektrotechniky (SNTL – 2. vydání, cena ČLF). Spoluautorsky se rovněž podílel na zpracování vybraných hesel v Technickém naučném slovníku (SNTL), Československém biografickém slovníku (Academia) a Českém biografickém slovníku XX. století (Paseka), autorsky i redakčně zpracoval několik oborů pro Čtyřsvazkovou encyklopedii (Diderot).

Vedle svého zaměstnání se Ing. J. Heřman vždy věnoval vlastní odborné publicistice, vedení autorských kolektivů elektrotechnických příruček, spolupráci na encyklopediích a také redakční práci: od roku 1962 po téměř třicet let spolupracoval jako externí redaktor knižní literatury s elektrotechnickou redakcí SNTL Praha. Od roku 1985 externě vykonával i funkci šéfredaktora vědeckotechnického časopisu Elektrotechnický obzor. Po jeho pozastavení v roce 1991 byl spoluzakladatelem časopisu ELEKTRO, kde krátce byl i jeho prvním šéfredaktorem.

Systematicky se déle než 30 let zabýval historií fyziky a techniky, zejména elektrotechniky. Také proto se čtenáři v ELEKTRO setkávají s jeho autorským seriálem Vývoj názorů na podstatu elektřiny. Ve vydavatelství FCC PUBLIC samostatně redigoval tradiční a oblíbenou Ročenku ELEKTRO.

Ing. Josef Heřman, ačkoliv již plně nezažil Masarykovu Československou republiku, přece byl od mládí vychován rodinou, školou a společenskou kulturou v ideálech humanity, vzdělanosti, lidské solidarity, vlastenectví, slušnosti, skromnosti a pracovitosti. Tedy ve ctnostech, které jsou dnes často terčem výsměchu lidí tzv. postmoderního myšlení a chování. Nikdy se neuchýlil k používání „ostrých loktů“ a k nepoctivému jednání v soutěži o pozice a uznání. Nikdy nás a v ničem nezarmoutil, vždy nám byl spolehlivým a věrným přítelem a všem spolupracovníkům a spoluobčanům poctivým a vstřícným partnerem. Nebyl také nikdy škarohlídem a uměl sebe i ostatní potěšit a pobavit kulturními, sportovními i profesními zážitky. V kroužku kamarádů si rád zahrál i partičku mariáše.

V poslední době měl rád zejména turistiku doma i v zahraničí. V soukromém životě velmi lpěl na své rodině a zvláště miloval své vnoučky, kterým rád dělal hlídacího dědečka.

Proto nás obzvlášť bolestně zasáhla nečekaná zpráva o jeho onemocnění. Osud rozhodl, že nás všechny tento milý, hodný, vzdělaný a ušlechtilý člověk natrvalo opustil. Nám nezbývá, než se tomuto rozhodnutí podřídit a dát našemu drahému příteli a kolegovi poslední sbohem. Nikdy však nepominou vzpomínky na léta našeho přátelství a spolupráce a na vše dobré a krásné, co pro nás a s námi na tomto světě vykonal.

Ing. Zdeněk Trinkewitz,
Ing. Jiří Kohutka, redakce ELEKTRO