Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Za Ing. Janem Vrdlovcem

* 25. května 1919
† 29. května 2010
 
Krátce po svých 91. narozeninách zemřel dlouholetý člen redakční rady časopisu Elektro Ing. Jan Vrdlovec.
 
Pan Vrdlovec byl stálým spolupracovníkem redakce Elektro, člen jeho redakční rady a autor mnoha článků i technických informací. Jeho příspěvky redakce Elektro zpravidla uváděla pod šifrou „vc“.
 
Technickopublicistická činnost Ing. Jana Vrdlovce byla známa širokému okruhu čtenářů po několik desítek let. Svůj první článek uveřejnil v časopisu Elektrotechnik (ET) již v roce 1946 (Přístroje pro odstraňování izolace svodičů). Členem redakční rady ET byl od roku 1964.
 
Pracovním zaměřením byl pan Vrdlovec přes čtyřicet let spjat s podnikem ZPA Pragotron v Praze, který se specializoval na výrobu přístrojové elektrotechniky a jemné mechaniky. Pan Vrdlovec se zde, v dřívější firmě L. Heinz se stoletou tradicí, vypracoval od píky až na pozici hlavního inženýra.
 
Poté byl na čas „zapůjčen“ na funkci hlavního technologa resortu Ministerstva všeobecného strojírenství. V té době již aktivně spolupracoval s technology významných strojírenských podniků, v součinnosti s ČVUT i s technickým tiskem propagoval, a ze své pravomoci hlavního technologa prosazoval, uplatňování nových výrobních metod a technologií ve výrobě, zejména v oboru elektrotechniky.
 
J. Vrdlovec se narodil v Ružomberku, v rodině českých textiláků, kteří po 1. světové válce přišli na Slovensko pomoci rozvinout průmysl. V roce 1926 rodina přesídlila do města Frunze v tehdejší Kyrgyzské SSR, po třech letech do Ivanova u Moskvy.
 
J. Vrdlovec se již od mládí zajímal o elektrotechniku a radiotechniku. V roce 1935 získal odbornou kvalifikaci kinomechanika zvukotechnických zařízení. Po návratu do Československa v polovině třicátých let však úřady tuto kvalifikaci neuznaly. Proto se v roce 1938 vyučil elektro-radiomechanikem. V téže době již napsal své první články do časopisu Radioamatér.
 
V letech 1938 až 1942 absolvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze. Poté pracoval jako konstruktér ve firmě J. Volman v Čelákovicích, odkud později (1946) přešel k firmě L. Heinz (později Závody elektrické časoměrné techniky a jemné mechaniky, ZPA Pragotron). Již jako zaměstnanec ZPA Pragotronu absolvoval dálkové studium fakulty strojní ČVUT Praha a získal titul inženýra.
 
J. Vrdlovec vytvořil a podílel se na několika osvědčených konstrukcích – například známé píchací hodiny, mechanické soustruhy a brusky, frézovací přípravky atd. Vyústěním jeho profesní kariéry bylo deset let na pozici hlavního technologa Ministerstva všeobecného strojírenství ČR.
 
J. Vrdlovec byl vždy spjat s elektrotechnikou a s časopisem Elektrotechnik spolupracoval již od doby jeho založení v roce 1946. Je autorem několika odborných knih a mnoha odborných článků, zejména o nově připravovaných technologiích na výstavách a veletrzích.
 
Neúnavně a téměř do poslední chvíle se věnoval spolupráci s odbornými časopisy, v první řadě s ET, posléze s Elektrem.
 
Za významnou pomoc a poctivé celoživotní úsilí proto redakce Elektra děkuje.

Ing. Jiří Kohutka, šéfredaktor Elektro