Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo
tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Více aktualit

Za Ing. Janem Vrdlovcem

* 25. května 1919
† 29. května 2010
 
Krátce po svých 91. narozeninách zemřel dlouholetý člen redakční rady časopisu Elektro Ing. Jan Vrdlovec.
 
Pan Vrdlovec byl stálým spolupracovníkem redakce Elektro, člen jeho redakční rady a autor mnoha článků i technických informací. Jeho příspěvky redakce Elektro zpravidla uváděla pod šifrou „vc“.
 
Technickopublicistická činnost Ing. Jana Vrdlovce byla známa širokému okruhu čtenářů po několik desítek let. Svůj první článek uveřejnil v časopisu Elektrotechnik (ET) již v roce 1946 (Přístroje pro odstraňování izolace svodičů). Členem redakční rady ET byl od roku 1964.
 
Pracovním zaměřením byl pan Vrdlovec přes čtyřicet let spjat s podnikem ZPA Pragotron v Praze, který se specializoval na výrobu přístrojové elektrotechniky a jemné mechaniky. Pan Vrdlovec se zde, v dřívější firmě L. Heinz se stoletou tradicí, vypracoval od píky až na pozici hlavního inženýra.
 
Poté byl na čas „zapůjčen“ na funkci hlavního technologa resortu Ministerstva všeobecného strojírenství. V té době již aktivně spolupracoval s technology významných strojírenských podniků, v součinnosti s ČVUT i s technickým tiskem propagoval, a ze své pravomoci hlavního technologa prosazoval, uplatňování nových výrobních metod a technologií ve výrobě, zejména v oboru elektrotechniky.
 
J. Vrdlovec se narodil v Ružomberku, v rodině českých textiláků, kteří po 1. světové válce přišli na Slovensko pomoci rozvinout průmysl. V roce 1926 rodina přesídlila do města Frunze v tehdejší Kyrgyzské SSR, po třech letech do Ivanova u Moskvy.
 
J. Vrdlovec se již od mládí zajímal o elektrotechniku a radiotechniku. V roce 1935 získal odbornou kvalifikaci kinomechanika zvukotechnických zařízení. Po návratu do Československa v polovině třicátých let však úřady tuto kvalifikaci neuznaly. Proto se v roce 1938 vyučil elektro-radiomechanikem. V téže době již napsal své první články do časopisu Radioamatér.
 
V letech 1938 až 1942 absolvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze. Poté pracoval jako konstruktér ve firmě J. Volman v Čelákovicích, odkud později (1946) přešel k firmě L. Heinz (později Závody elektrické časoměrné techniky a jemné mechaniky, ZPA Pragotron). Již jako zaměstnanec ZPA Pragotronu absolvoval dálkové studium fakulty strojní ČVUT Praha a získal titul inženýra.
 
J. Vrdlovec vytvořil a podílel se na několika osvědčených konstrukcích – například známé píchací hodiny, mechanické soustruhy a brusky, frézovací přípravky atd. Vyústěním jeho profesní kariéry bylo deset let na pozici hlavního technologa Ministerstva všeobecného strojírenství ČR.
 
J. Vrdlovec byl vždy spjat s elektrotechnikou a s časopisem Elektrotechnik spolupracoval již od doby jeho založení v roce 1946. Je autorem několika odborných knih a mnoha odborných článků, zejména o nově připravovaných technologiích na výstavách a veletrzích.
 
Neúnavně a téměř do poslední chvíle se věnoval spolupráci s odbornými časopisy, v první řadě s ET, posléze s Elektrem.
 
Za významnou pomoc a poctivé celoživotní úsilí proto redakce Elektra děkuje.

Ing. Jiří Kohutka, šéfredaktor Elektro