Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Za Ing. Janem Vrdlovcem

* 25. května 1919
† 29. května 2010
 
Krátce po svých 91. narozeninách zemřel dlouholetý člen redakční rady časopisu Elektro Ing. Jan Vrdlovec.
 
Pan Vrdlovec byl stálým spolupracovníkem redakce Elektro, člen jeho redakční rady a autor mnoha článků i technických informací. Jeho příspěvky redakce Elektro zpravidla uváděla pod šifrou „vc“.
 
Technickopublicistická činnost Ing. Jana Vrdlovce byla známa širokému okruhu čtenářů po několik desítek let. Svůj první článek uveřejnil v časopisu Elektrotechnik (ET) již v roce 1946 (Přístroje pro odstraňování izolace svodičů). Členem redakční rady ET byl od roku 1964.
 
Pracovním zaměřením byl pan Vrdlovec přes čtyřicet let spjat s podnikem ZPA Pragotron v Praze, který se specializoval na výrobu přístrojové elektrotechniky a jemné mechaniky. Pan Vrdlovec se zde, v dřívější firmě L. Heinz se stoletou tradicí, vypracoval od píky až na pozici hlavního inženýra.
 
Poté byl na čas „zapůjčen“ na funkci hlavního technologa resortu Ministerstva všeobecného strojírenství. V té době již aktivně spolupracoval s technology významných strojírenských podniků, v součinnosti s ČVUT i s technickým tiskem propagoval, a ze své pravomoci hlavního technologa prosazoval, uplatňování nových výrobních metod a technologií ve výrobě, zejména v oboru elektrotechniky.
 
J. Vrdlovec se narodil v Ružomberku, v rodině českých textiláků, kteří po 1. světové válce přišli na Slovensko pomoci rozvinout průmysl. V roce 1926 rodina přesídlila do města Frunze v tehdejší Kyrgyzské SSR, po třech letech do Ivanova u Moskvy.
 
J. Vrdlovec se již od mládí zajímal o elektrotechniku a radiotechniku. V roce 1935 získal odbornou kvalifikaci kinomechanika zvukotechnických zařízení. Po návratu do Československa v polovině třicátých let však úřady tuto kvalifikaci neuznaly. Proto se v roce 1938 vyučil elektro-radiomechanikem. V téže době již napsal své první články do časopisu Radioamatér.
 
V letech 1938 až 1942 absolvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze. Poté pracoval jako konstruktér ve firmě J. Volman v Čelákovicích, odkud později (1946) přešel k firmě L. Heinz (později Závody elektrické časoměrné techniky a jemné mechaniky, ZPA Pragotron). Již jako zaměstnanec ZPA Pragotronu absolvoval dálkové studium fakulty strojní ČVUT Praha a získal titul inženýra.
 
J. Vrdlovec vytvořil a podílel se na několika osvědčených konstrukcích – například známé píchací hodiny, mechanické soustruhy a brusky, frézovací přípravky atd. Vyústěním jeho profesní kariéry bylo deset let na pozici hlavního technologa Ministerstva všeobecného strojírenství ČR.
 
J. Vrdlovec byl vždy spjat s elektrotechnikou a s časopisem Elektrotechnik spolupracoval již od doby jeho založení v roce 1946. Je autorem několika odborných knih a mnoha odborných článků, zejména o nově připravovaných technologiích na výstavách a veletrzích.
 
Neúnavně a téměř do poslední chvíle se věnoval spolupráci s odbornými časopisy, v první řadě s ET, posléze s Elektrem.
 
Za významnou pomoc a poctivé celoživotní úsilí proto redakce Elektra děkuje.

Ing. Jiří Kohutka, šéfredaktor Elektro