Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Z ohlasů čtenářů…

Vážená redakce časopisu Elektro.
Ve 3. čísle časopisu Elektro 2011 byla otiš­těna 1. část příspěvku JUDr. Zbyňka Urbana Úloha dokumentace v elektrotechnice. Ne­mám v úmyslu ke zvolenému tématu cokoliv doplňovat, neboť by to bylo nošením dří­ví do lesa.
 
V každém případě bych ale rád čtenáře upozornil na jednu podstatnou věc, které se autor nechtěně dotkl. Mám na mysli to, co píše v závěru této 1. části svého příspěvku, v posledním odstavci pravého sloupce.
 
Konkrétně v první větě píše, že:
„…vyhláška č. 268/2009 Sb., o technic­kých požadavcích na stavby, byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve zně­ní směrnice 98/48/ES.“ – dále jen Směrnice.
 
To nejsou autorova slova, ale převzaté zně­ní § 1 odst. 2 této vyhlášky. Předem říkám, že netvrdím, že to, co je napsáno, je chyba JUDr. Urbana, kterého si jinak osobně vážím. Primárně je to chyba vydavatele zmíněné vy­hlášky – Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Stejné chyby se dopustilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), když v § 1 písm. c) vyhl. o vyhrazených elektrických tech­nických zařízeních č. 73/2010 Sb., tvrdí, že:
 
„…vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postu­pu při poskytování informací v oblasti no­rem a technických předpisů, ve znění směr­nice 98/48/ES.
 
Prosím, nechť si čtenář všimne, že MPSV ani neopsalo plné znění citované Směrnice 98/34/ES.
 
Čtenář si jistě položí otázku, v čem je ta chyba?
 
Jde totiž o to, že takováto sdělení se stala zaklínacími formulemi, které mají v čtenáři, na příkladu obou zmíněných právních před­pisů, vzbudit dojem, že to, co jejich tvůrci vymysleli a naši legislativci a v některých případech i poslanci schválili, je „posvě­ceno“ v Bruselu a cokoliv k tomu dodávat je, když už ne projevem euroskepticismu, tak marné.
 
Zmíněný závěrečný odstavec končí po­slední autorovou větou: „Není tedy v rozpo­ru s evropskými předpisy.“
 
K tomu je třeba připomenout, že evrop­skými předpisy jsou nařízení, směrnice rozhodnutí. Proto, aby něco – v daném případě vyhláška č. 268/2009 Sb., bylo v roz­poru s něčím – s nějakým nařízením, směr­nicí a/nebo rozhodnutím, muselo by takové nařízení, směrnice a/nebo rozhodnutí, kte­ré by upravovalo to, co upravuje vyhláška č. 268/2009 Sb., existovat. Přesně bych měl napsat: To, co hodlá upravovat, neboť návr­hy technického předpisu se ponejprve překlá­dají Evropské komisi.
 
Technickým předpisem se ve smyslu Směrnice rozumí:
 
Technické specifikace a jiné požadavky, včetně příslušných správních předpisů, je­jichž dodržování je při uvedení na trh nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, ja­kož i právní a správní předpisy členských stá­tů zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo pou­žívání určitého výrobku s výjimkou předpisů uvedených v článku 10.
 
Návrhem technického předpisu se ve smyslu Směrnice rozumí:
 
Znění technické specifikace nebo jiného požadavku nebo předpisu pro služby, včetně správních předpisů, které je vypracováno se záměrem vydat tuto specifikaci nebo ji v ko­nečném stadiu vydat jako technický předpis, které je ve stadiu přípravy, kdy ještě mohou být provedeny zásadní změny.
 
Technickou specifikací se ve smyslu Směrnice rozumí:
 
Specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastnos­tí, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadav­ků na výrobek, jako jsou obchodní název, ter­minologie, symboly, zkoušení a zkušební me­tody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a po­stupy posuzování shody.
 
Aby byla v členských státech EU zajiště­na shoda technických předpisů (mj. v zájmu volného pohybu výrobků) existuje informační povinnost členských států směrem k Evrop­ské komisi (ta představuje strážkyni nejen smluv, ale také i legislativních kroků členských států).
 
Informační povinnost je v tomto směru upravena v ČR v zákonuč.22/1997 Sb., kte­rý v § 7 odstavci 4 písm. c), říká, že:
 
Úřad*) jako informační místo zabezpečuje informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů, pokud pře­jímají směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství.
 
Žádná směrnice ES, která by upravovala technické požadavky na stavby (navíc stavba není stejně tak jako elektrické instalace, vý­robkem!), alespoň podle mých znalostí, neexistuje. A i kdyby existovala, tak by muselo na ní být ve vyhlášce poukázáno.
 
Jako příklad, kdy tak muselo být a bylo to dodrženo, uvádím na nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pro­středí s nebezpečím výbuchu – viz jeho § 1 a odst. 1, který zde cituji jen s jedním – prv­ním odkazem pod čarou:
 
Toto nařízení stanoví, v souladu s prá­vem Evropských společenství1, způsob orga­nizace práce a pracovních a technologických postupů a bližší požadavky na bezpečný pro­voz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí (dále jen zařízení) na pracovištích v prostře­dí s nebezpečím výbuchu; tím nejsou dotče­na ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují požadavky na práci s rizi­kem výbuchu.
 
V prvním odkazu je uvedena Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1991, o minimálních po­žadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu (patnáctá dílčí směr­nice ve smyslu čl. 16 odst. l směrnice Rady 89/391/EHS). Je zde proto jasně patrná ná­vaznost mezi Směrnicí a nařízením vlády.
 
Nakonec snad otázku: Není v situacích, kdy takové návaznosti neexistují, někdo „papežtější než papež“ anebo tím něco nezakrývá?
V Trutnově 22. 3. 2011
Ing. Jaroslav Melen
 

*) Úřadem je myšlen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.