Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Více aktualit

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

číslo 2/2003

Inovace, technologie, projekty

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

Miloš Král, Železniční stavitelství Praha a. s.

Systém traťového rádiového spojení (TRS), který je v současné době budován a o kterém bylo psáno v ELEKTRO 1/2001, sloužící k zajištění bezpečné komunikace mezi oprávněnými účastníky ČD, zcela jistě splňuje požadavky provozovatele drah a jeho budování bude na vybraných tratích dále pokračovat.

Obr. 1.

Jedná se ale o analogový systém postrádající výhody digitální komunikace včetně přenosu dat, který není kompatibilní se současnými moderními aplikacemi.

Do budoucna se totiž předpokládá, že moderní inteligentní systémy budou vzájemně propojeny a budou využívat informace poskytované systémy založenými na principu satelitní navigace.

Současný vývoj v oblasti využití satelitní navigace již tak pokročil, že v blízké budoucnosti lze očekávat její úzké vazby na aplikace nových inteligentních systémů v železniční dopravě v praxi. Tyto systémy budou využívat informace o přesné poloze a rychlosti vlaků a budou kompatibilní s mnohými dalšími obdobnými aplikacemi. Kromě bezpečné komunikace s funkcemi známými ze systému TRS budou získané informace využívány i v oblasti železniční sdělovací a zabezpečovací techniky a v mnohých dalších oborech železniční dopravy. Myšlenku řízení dopravy na základě satelitního určení polohy a rychlosti vlaku podporují mnohé mezinárodní organizace.

Evropská komise (EC), Evropská kosmická agentura (ESA), Mezinárodní železniční unie (UIC) a další organizace mají zájem využít propracovaný systém satelitní navigace pro kritické aplikace z hlediska bezpečnosti, a to všeobecně v pozemní dopravě, včetně dopravy železniční. Evropský satelitní navigační systém GNSS-2 (Global Navigation Satellite System – Phase 2), nazývaný též Galileo, má být uveden do provozu v letech 2006 až 2008. Schéma řízení vlaku prostřednictvím satelitního navigačního systému je zřejmý z obr. 1.

Na Českých drahách se problematikou využití satelitní navigace pro lokalizaci vlaků zabývá od roku 1995 specializované pracoviště ČD DDC SŽT Laboratoř inteligentních systémů (LIS), se sídlem v Pardubicích. V rámci projektu Evropské komise s názvem APOLO (Advanced Position Locator) byla zkoumána oblast sledování polohy vlaků. Výstupem projektu byl vlakový lokátor na principu GNSS-1 (GPS+ESTB (EGNOS System Test Bed)), který byl nainstalován na dvou hnacích kolejových vozidlech ČD a úspěšně vyzkoušen na tratích v okolí Pardubic a Hradce Králové.

Tím ale výzkum zdaleka nekončí. Celosvětový trend v oblasti železničního vývoje a výzkumu je zaměřen na řešení neutěšeného stavu na regionálních tratích, kde je zabezpečovací technika zastaralá nebo zcela chybí. Snahou je vyloučit prvky a zařízení umístěná v kolejišti. Zájem ze strany provozovatelů drah na snížení počtu prvků a zařízení umístěných v kolejišti a podél trati dává prostor pro budování moderních zabezpečovacích a automatizačních systémů využívajících satelitní navigaci. Cílem uskutečňovaných kroků je snížení provozních nákladů a zvýšení bezpečnosti. Tento záměr je podporován i evropskými institucemi, které mají zájem využívat satelitní navigaci nejen na vedlejších tratích, ale i na koridorových a vysokorychlostních tratích v rámci systému ERTMS/ETCS (European Railway Traffic Management System/European Train Control System). V příštích letech je třeba vyřešit ještě mnoho technických problémů pro vyvinutí vysoce spolehlivého systému, jenž bude schopen bezpečně určit polohu vlaku s dostatečnou přesností a dalšími požadovanými parametry pro splnění náročných požadavků železniční zabezpečovací techniky. Je již zřejmé, že tohoto cíle lze dosáhnout.

[FILIP, A. a kol.: Využití satelitního navigačního systému Galileo na železnici. Automa, 2002, č. 10, s. 14–16.]