Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

číslo 2/2003

Inovace, technologie, projekty

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

Miloš Král, Železniční stavitelství Praha a. s.

Systém traťového rádiového spojení (TRS), který je v současné době budován a o kterém bylo psáno v ELEKTRO 1/2001, sloužící k zajištění bezpečné komunikace mezi oprávněnými účastníky ČD, zcela jistě splňuje požadavky provozovatele drah a jeho budování bude na vybraných tratích dále pokračovat.

Obr. 1.

Jedná se ale o analogový systém postrádající výhody digitální komunikace včetně přenosu dat, který není kompatibilní se současnými moderními aplikacemi.

Do budoucna se totiž předpokládá, že moderní inteligentní systémy budou vzájemně propojeny a budou využívat informace poskytované systémy založenými na principu satelitní navigace.

Současný vývoj v oblasti využití satelitní navigace již tak pokročil, že v blízké budoucnosti lze očekávat její úzké vazby na aplikace nových inteligentních systémů v železniční dopravě v praxi. Tyto systémy budou využívat informace o přesné poloze a rychlosti vlaků a budou kompatibilní s mnohými dalšími obdobnými aplikacemi. Kromě bezpečné komunikace s funkcemi známými ze systému TRS budou získané informace využívány i v oblasti železniční sdělovací a zabezpečovací techniky a v mnohých dalších oborech železniční dopravy. Myšlenku řízení dopravy na základě satelitního určení polohy a rychlosti vlaku podporují mnohé mezinárodní organizace.

Evropská komise (EC), Evropská kosmická agentura (ESA), Mezinárodní železniční unie (UIC) a další organizace mají zájem využít propracovaný systém satelitní navigace pro kritické aplikace z hlediska bezpečnosti, a to všeobecně v pozemní dopravě, včetně dopravy železniční. Evropský satelitní navigační systém GNSS-2 (Global Navigation Satellite System – Phase 2), nazývaný též Galileo, má být uveden do provozu v letech 2006 až 2008. Schéma řízení vlaku prostřednictvím satelitního navigačního systému je zřejmý z obr. 1.

Na Českých drahách se problematikou využití satelitní navigace pro lokalizaci vlaků zabývá od roku 1995 specializované pracoviště ČD DDC SŽT Laboratoř inteligentních systémů (LIS), se sídlem v Pardubicích. V rámci projektu Evropské komise s názvem APOLO (Advanced Position Locator) byla zkoumána oblast sledování polohy vlaků. Výstupem projektu byl vlakový lokátor na principu GNSS-1 (GPS+ESTB (EGNOS System Test Bed)), který byl nainstalován na dvou hnacích kolejových vozidlech ČD a úspěšně vyzkoušen na tratích v okolí Pardubic a Hradce Králové.

Tím ale výzkum zdaleka nekončí. Celosvětový trend v oblasti železničního vývoje a výzkumu je zaměřen na řešení neutěšeného stavu na regionálních tratích, kde je zabezpečovací technika zastaralá nebo zcela chybí. Snahou je vyloučit prvky a zařízení umístěná v kolejišti. Zájem ze strany provozovatelů drah na snížení počtu prvků a zařízení umístěných v kolejišti a podél trati dává prostor pro budování moderních zabezpečovacích a automatizačních systémů využívajících satelitní navigaci. Cílem uskutečňovaných kroků je snížení provozních nákladů a zvýšení bezpečnosti. Tento záměr je podporován i evropskými institucemi, které mají zájem využívat satelitní navigaci nejen na vedlejších tratích, ale i na koridorových a vysokorychlostních tratích v rámci systému ERTMS/ETCS (European Railway Traffic Management System/European Train Control System). V příštích letech je třeba vyřešit ještě mnoho technických problémů pro vyvinutí vysoce spolehlivého systému, jenž bude schopen bezpečně určit polohu vlaku s dostatečnou přesností a dalšími požadovanými parametry pro splnění náročných požadavků železniční zabezpečovací techniky. Je již zřejmé, že tohoto cíle lze dosáhnout.

[FILIP, A. a kol.: Využití satelitního navigačního systému Galileo na železnici. Automa, 2002, č. 10, s. 14–16.]