Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

číslo 2/2003

Inovace, technologie, projekty

Vývojové směry v zabezpečovací technice železnic

Miloš Král, Železniční stavitelství Praha a. s.

Systém traťového rádiového spojení (TRS), který je v současné době budován a o kterém bylo psáno v ELEKTRO 1/2001, sloužící k zajištění bezpečné komunikace mezi oprávněnými účastníky ČD, zcela jistě splňuje požadavky provozovatele drah a jeho budování bude na vybraných tratích dále pokračovat.

Obr. 1.

Jedná se ale o analogový systém postrádající výhody digitální komunikace včetně přenosu dat, který není kompatibilní se současnými moderními aplikacemi.

Do budoucna se totiž předpokládá, že moderní inteligentní systémy budou vzájemně propojeny a budou využívat informace poskytované systémy založenými na principu satelitní navigace.

Současný vývoj v oblasti využití satelitní navigace již tak pokročil, že v blízké budoucnosti lze očekávat její úzké vazby na aplikace nových inteligentních systémů v železniční dopravě v praxi. Tyto systémy budou využívat informace o přesné poloze a rychlosti vlaků a budou kompatibilní s mnohými dalšími obdobnými aplikacemi. Kromě bezpečné komunikace s funkcemi známými ze systému TRS budou získané informace využívány i v oblasti železniční sdělovací a zabezpečovací techniky a v mnohých dalších oborech železniční dopravy. Myšlenku řízení dopravy na základě satelitního určení polohy a rychlosti vlaku podporují mnohé mezinárodní organizace.

Evropská komise (EC), Evropská kosmická agentura (ESA), Mezinárodní železniční unie (UIC) a další organizace mají zájem využít propracovaný systém satelitní navigace pro kritické aplikace z hlediska bezpečnosti, a to všeobecně v pozemní dopravě, včetně dopravy železniční. Evropský satelitní navigační systém GNSS-2 (Global Navigation Satellite System – Phase 2), nazývaný též Galileo, má být uveden do provozu v letech 2006 až 2008. Schéma řízení vlaku prostřednictvím satelitního navigačního systému je zřejmý z obr. 1.

Na Českých drahách se problematikou využití satelitní navigace pro lokalizaci vlaků zabývá od roku 1995 specializované pracoviště ČD DDC SŽT Laboratoř inteligentních systémů (LIS), se sídlem v Pardubicích. V rámci projektu Evropské komise s názvem APOLO (Advanced Position Locator) byla zkoumána oblast sledování polohy vlaků. Výstupem projektu byl vlakový lokátor na principu GNSS-1 (GPS+ESTB (EGNOS System Test Bed)), který byl nainstalován na dvou hnacích kolejových vozidlech ČD a úspěšně vyzkoušen na tratích v okolí Pardubic a Hradce Králové.

Tím ale výzkum zdaleka nekončí. Celosvětový trend v oblasti železničního vývoje a výzkumu je zaměřen na řešení neutěšeného stavu na regionálních tratích, kde je zabezpečovací technika zastaralá nebo zcela chybí. Snahou je vyloučit prvky a zařízení umístěná v kolejišti. Zájem ze strany provozovatelů drah na snížení počtu prvků a zařízení umístěných v kolejišti a podél trati dává prostor pro budování moderních zabezpečovacích a automatizačních systémů využívajících satelitní navigaci. Cílem uskutečňovaných kroků je snížení provozních nákladů a zvýšení bezpečnosti. Tento záměr je podporován i evropskými institucemi, které mají zájem využívat satelitní navigaci nejen na vedlejších tratích, ale i na koridorových a vysokorychlostních tratích v rámci systému ERTMS/ETCS (European Railway Traffic Management System/European Train Control System). V příštích letech je třeba vyřešit ještě mnoho technických problémů pro vyvinutí vysoce spolehlivého systému, jenž bude schopen bezpečně určit polohu vlaku s dostatečnou přesností a dalšími požadovanými parametry pro splnění náročných požadavků železniční zabezpečovací techniky. Je již zřejmé, že tohoto cíle lze dosáhnout.

[FILIP, A. a kol.: Využití satelitního navigačního systému Galileo na železnici. Automa, 2002, č. 10, s. 14–16.]