Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (64 – ukončení)

číslo 8/2006

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (64 – ukončení)

Ing. Josef Heřman, CSc.

Nové pojetí vyvolávalo názorové střety. Došlo k nim i mezi Weberem a Hermanem von Helmholtzem (1821–1894). První střet nastal po uveřejnění Helmholtzova memoáru Über die Erhaltung der Kraft (1847 – O zachování síly). Závěry z memoáru použil Helmholtz k tvrzení, že Weberův silový zákon porušuje princip zachování síly. Povšiml si toho, že záporné znaménko u druhého členu ve Weberově rovnici může obecně vést v uzavřeném systému k neomezenému růstu kinetické energie částic, což je fyzikálně nemožné. Weber však prokázal, že kritika byla bezdůvodná.

Weber rozšířil Amperovu teorii molekulárního magnetismu (viz Elektro 2/2004) i zahrnutím jevu diamagnetismu. Weber předpokládal, že v okolo magnetických atomů cirkulují v rozdílných, neprotínajících se drahách dva druhy fluida (okolo negativních nábojů obíhají v Keplerových spirálách pozitivní).

Pro Weberův silový zákon bylo velmi důležité experimentální určení velikosti Weberova čísla. Weberem vyvinutý tangentový galvanometr experimentálně určoval velikost elektromagnetické hodnoty vybíjecího proudu z elektrostatickým nábojem nabité leydenské lahve. Poměr obou naměřených hodnot – elektrostatické a elektromagnetické – je roven 3,107 × 1010 cm·s–1, tedy rychlosti světla.

Na Amperově obkevu účinku jednoho proudovodiče na druhý založil roku 1843 Weber svůj elektrodynamometr - otočná cívka přístroje má v důsledku elektrodynamického působení tendenci se natočit se svými závity rovnoběžně se závity sériově zapojené pevné cívky. Natočení je úměrné velikosti procházejícího proudu.

Soustava jednotek

Z hlediska vlivu na vývoj vědy byl trvalým přínosem pro její rozvoj Weberův podíl na vytvoření soustavy jednotek pro elektřinu, který vyšel z Gaussova systému CGS pro mechanické veličiny. Absolutní soustava CGS byla Gaussem a Weberem navržena roku 1836. Gaussova a Weberova soustava CGS se dále rozlišila podle toho, zda vyšla z Coulombova zákona silového působení elektrických nábojů, či silového působení magnetických pólů. Vznikla tak soustava elektrostatická CGSE a soustava elektromagnetická CGSM.

Člověk a vědec

Wilhelm Weber byl přátelský, velmi skromný člověk ryzího charakteru. Nikdy se neoženil a jeho domácnost mu vedla sestra, v pozdějších letech neteř. Zemřel pokojně v 86 letech na své zahradě.

Jako vědec byl ve svém způsobu myšlení neoblomný, poctivý a občas své myšlenky veřejně důrazně uplatňoval. Svým zákonem silového působení se stal proslulým a navzdory jeho vytlačení Maxwellovou teorií pole patřil Weber v průběhu svého života k nejvyšším autoritám v oblasti teorie elektřiny a magnetismu. Trvalejší vliv na fyzikální teorii zanechal svými myšlenkami o atomistické koncepci elektrického náboje a svou vizí působení těchto nábojů na elektrické, magnetické a tepelné vlastnosti hmoty. V budoucnosti byl oceněn i jeho velký přínos při formulaci absolutní soustavy fyzikálních jednotek, což lze označit i za jeho hlavní dílo trvalé hodnoty. Jeho jméno bylo zvěčněno použitím pro označení jednotky magnetického toku v soustavě SI – weber (Wb).

... nedokončeno


Vážení čtenáři,

v tomto čísle Elektro a tímto dílem končí seriál pana Ing. Josefa Heřmana, CSc. „Vývoj názorů na podstatu elektřiny„ uváděný v 64 pokračováních více než pět let. První díl byl uveden v Elektro č. 2 v roce 2000 a myslím, že zásluhou pana Heřmana to byla velmi pěkná procházka.

Na první záznamy o elektrizujících jevech ze starověku jsme navázali novověkem, který díky období renesance znamenal první snahy o skutečně vědecký rozvoj názorů na přírodní jevy.

Že v tomto čísle Elektro uvedený badatel Wilhelm E. Weber (1804 až 1891) je posledním článkem poutavého historického řetězce je výsledkem zejména té skutečnosti, že naše vydavatelství připravuje pod názvem „Od jantaru k tranzistoru – Elektřina a magnetismus v běhu století“ k vydání ucelenou knižní podobu „Vývoje názorů“. Dokončený rukopis „Jantaru„ nedlouho před svým úmrtím předal pan Heřman našemu vydavatelství a termín jeho vydání je podzim tohoto roku.

A co naleznete v dalších pokračováních rubriky Archiv?
S ohledem na pestrost, ale také na vyváženost tématiky této rubriky se od příštího čísla budeme věnovat pohledu na vývoj exaktních věd v českých zemích.

Redakce

Obr. 1.

Ing. Josef Heřman, CSc.
* 29. dubna 1934 Hradové Střimelice
† 15. prosince 2005 Praha

Josef Heřman, dlouholetý člen redakční rady a redakce časopisu Elektro, se vedle svého zaměstnání věnoval odborné publicistice, spolupráci na encyklopediích a redakční práci. Systematicky se déle než třicet let zabýval historií fyziky a techniky – zejména elektrotechniky. Byl spoluzakladatelem a prvním šéfredaktorem časopisu Elektro. Autorsky naplňoval rubriku Archiv a pro vydavatelství FCC Public redigoval oblíbenou Ročenku Elektro.