Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (64 – ukončení)

číslo 8/2006

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (64 – ukončení)

Ing. Josef Heřman, CSc.

Nové pojetí vyvolávalo názorové střety. Došlo k nim i mezi Weberem a Hermanem von Helmholtzem (1821–1894). První střet nastal po uveřejnění Helmholtzova memoáru Über die Erhaltung der Kraft (1847 – O zachování síly). Závěry z memoáru použil Helmholtz k tvrzení, že Weberův silový zákon porušuje princip zachování síly. Povšiml si toho, že záporné znaménko u druhého členu ve Weberově rovnici může obecně vést v uzavřeném systému k neomezenému růstu kinetické energie částic, což je fyzikálně nemožné. Weber však prokázal, že kritika byla bezdůvodná.

Weber rozšířil Amperovu teorii molekulárního magnetismu (viz Elektro 2/2004) i zahrnutím jevu diamagnetismu. Weber předpokládal, že v okolo magnetických atomů cirkulují v rozdílných, neprotínajících se drahách dva druhy fluida (okolo negativních nábojů obíhají v Keplerových spirálách pozitivní).

Pro Weberův silový zákon bylo velmi důležité experimentální určení velikosti Weberova čísla. Weberem vyvinutý tangentový galvanometr experimentálně určoval velikost elektromagnetické hodnoty vybíjecího proudu z elektrostatickým nábojem nabité leydenské lahve. Poměr obou naměřených hodnot – elektrostatické a elektromagnetické – je roven 3,107 × 1010 cm·s–1, tedy rychlosti světla.

Na Amperově obkevu účinku jednoho proudovodiče na druhý založil roku 1843 Weber svůj elektrodynamometr - otočná cívka přístroje má v důsledku elektrodynamického působení tendenci se natočit se svými závity rovnoběžně se závity sériově zapojené pevné cívky. Natočení je úměrné velikosti procházejícího proudu.

Soustava jednotek

Z hlediska vlivu na vývoj vědy byl trvalým přínosem pro její rozvoj Weberův podíl na vytvoření soustavy jednotek pro elektřinu, který vyšel z Gaussova systému CGS pro mechanické veličiny. Absolutní soustava CGS byla Gaussem a Weberem navržena roku 1836. Gaussova a Weberova soustava CGS se dále rozlišila podle toho, zda vyšla z Coulombova zákona silového působení elektrických nábojů, či silového působení magnetických pólů. Vznikla tak soustava elektrostatická CGSE a soustava elektromagnetická CGSM.

Člověk a vědec

Wilhelm Weber byl přátelský, velmi skromný člověk ryzího charakteru. Nikdy se neoženil a jeho domácnost mu vedla sestra, v pozdějších letech neteř. Zemřel pokojně v 86 letech na své zahradě.

Jako vědec byl ve svém způsobu myšlení neoblomný, poctivý a občas své myšlenky veřejně důrazně uplatňoval. Svým zákonem silového působení se stal proslulým a navzdory jeho vytlačení Maxwellovou teorií pole patřil Weber v průběhu svého života k nejvyšším autoritám v oblasti teorie elektřiny a magnetismu. Trvalejší vliv na fyzikální teorii zanechal svými myšlenkami o atomistické koncepci elektrického náboje a svou vizí působení těchto nábojů na elektrické, magnetické a tepelné vlastnosti hmoty. V budoucnosti byl oceněn i jeho velký přínos při formulaci absolutní soustavy fyzikálních jednotek, což lze označit i za jeho hlavní dílo trvalé hodnoty. Jeho jméno bylo zvěčněno použitím pro označení jednotky magnetického toku v soustavě SI – weber (Wb).

... nedokončeno


Vážení čtenáři,

v tomto čísle Elektro a tímto dílem končí seriál pana Ing. Josefa Heřmana, CSc. „Vývoj názorů na podstatu elektřiny„ uváděný v 64 pokračováních více než pět let. První díl byl uveden v Elektro č. 2 v roce 2000 a myslím, že zásluhou pana Heřmana to byla velmi pěkná procházka.

Na první záznamy o elektrizujících jevech ze starověku jsme navázali novověkem, který díky období renesance znamenal první snahy o skutečně vědecký rozvoj názorů na přírodní jevy.

Že v tomto čísle Elektro uvedený badatel Wilhelm E. Weber (1804 až 1891) je posledním článkem poutavého historického řetězce je výsledkem zejména té skutečnosti, že naše vydavatelství připravuje pod názvem „Od jantaru k tranzistoru – Elektřina a magnetismus v běhu století“ k vydání ucelenou knižní podobu „Vývoje názorů“. Dokončený rukopis „Jantaru„ nedlouho před svým úmrtím předal pan Heřman našemu vydavatelství a termín jeho vydání je podzim tohoto roku.

A co naleznete v dalších pokračováních rubriky Archiv?
S ohledem na pestrost, ale také na vyváženost tématiky této rubriky se od příštího čísla budeme věnovat pohledu na vývoj exaktních věd v českých zemích.

Redakce

Obr. 1.

Ing. Josef Heřman, CSc.
* 29. dubna 1934 Hradové Střimelice
† 15. prosince 2005 Praha

Josef Heřman, dlouholetý člen redakční rady a redakce časopisu Elektro, se vedle svého zaměstnání věnoval odborné publicistice, spolupráci na encyklopediích a redakční práci. Systematicky se déle než třicet let zabýval historií fyziky a techniky – zejména elektrotechniky. Byl spoluzakladatelem a prvním šéfredaktorem časopisu Elektro. Autorsky naplňoval rubriku Archiv a pro vydavatelství FCC Public redigoval oblíbenou Ročenku Elektro.