Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (29)

číslo 2/2003

Archiv

Vývoj názorů na podstatu elektřiny (29)

Ing. Josef Heřman, CSc.

Pocty

Když při jedné z peripetií moci nad tímto územím jej opět ovládli Francouzi, okamžitě znovu otevřeli univerzitu v Pavii, kterou před třiceti měsíci Rakušané zavřeli. Volta tak znovu nabyl své profesorské místo. Poté navrhl, aby společně s profesorem chemie Luigi Brugnatellim (1761–1818) jeli do Paříže za univerzitu osobně vyjádřit vděčnost přímo prvnímu konzulovi Napoleonu Bonapartovi (obr. 1).

Obr. 1.

Cesta plánovaná na září 1800 byla kvůli válečným událostem odložena o rok. Víceméně politická mise se stala triumfální misí vědeckou. Volta cestou předvedl svůj objev v Ženevě a několikrát v různých laboratořích v Paříži. Důležitá byla zejména demonstrace objevu v laboratoři fyzika Jacquese Charlese (1746–1823), kam přišla objev čtyřikrát posoudit zvláštní komise Akademie věd, a jedné z demonstrací se zúčastnil i sám Napoleon Bonaparte.

Poté, co Volta před Napoleonem skončil svůj výklad a předvedení objevu (obr. 2), Napoleon ho okamžitě navrhl na udělení zlaté medaile, což bylo i nezastřeným pokynem komisi, aby bez výhrad schválila Voltovy závěry o galvanické elektřině a osvědčila různá uspořádání článku. Na Voltovu počest nechal razit pamětní minci s jeho portrétem.

Volta se i nadále hřál na výsluní přízně mocného ochránce. Napoleon mu udělil doživotní penzi ve výši 4 000 lir ročně, povznesl ho do šlechtického stavu a prosadil za senátora italského království. Prozíravý a velkorysý Napoleon, který v galvanickém člán­ku viděl počátek nové éry ve vědě, dále pověřil Akademii věd, aby udělovala medaili „za nejlepší experiment v každém roce týkající se galvanického proudu„ a cenu ve výši 60 000 franků „komukoliv, kdo svými experimenty a objevy, které budou srovnatelné s objevy Franklina a Volty, přispěje vědě o elektřině a galvanismu„. Tedy vědní politika přesahující rámec své doby.

Kromě ocenění od Napoleona se Voltovi dostalo uznání od významných učených společností. V roce 1786 se stal korespondentem berlínské Akademie věd. Členem londýnské Royal Society byl zvolen v roce 1791 a o tři roky později mu bylo uděleno její nejvyšší vyznamenání – Copley Medal. Zahraničním členem pařížské Akademie věd se stal v roce 1803.

Obr. 2.

Osobnost

Jako vědec byl Volta konzervativní, vždy ostražitý k novotám. Byl zručným, pečlivým a trpělivým experimentátorem, s pozoruhodnou představivostí pro návrh účinné instrumentace, provázenou snahou o trvalé zlepšování svých přístrojů. Byl dobrým teoretikem se „schopností vytváření rigorózních teorií“, ale nebyl matematik. Ve svých přednáškách matematické partie fyziky obvykle přeskakoval, což mu způsobovalo i nemalé problémy s jeho kolegy. Volta vždy šel svou vlastní cestou a kromě své počáteční vědecké činnosti se nechával jen málo ovlivňovat názory a vědeckou činností jiných.

Dva vědci – dva podivuhodné osudy

Galvani a Volta byli vrstevníci, krajané, univerzitní profesoři, spojoval je i zájem o jeden vědní obor – elektřinu. A přesto se jejich vědecké názory i životní osudy diametrálně lišily. Galvaniho teorii animální elektřiny Volta úspěšně vyvrátil svou teorií kontaktní elektřiny. Osud Galvanimu příliš přívětivou tvář neukázal a jeho poslední léta byla provázena nemalými životními ranami, zklamáním, depresemi a nouzí. Volta byl v podstatě po celý život na výsluní vědeckých úspěchů, všeobecného uznání, nemalých poct a hmotného bohatství. K jeho cti ale budiž připsáno, že to byl on, kdo navrhl pojmenovat tyto nové elektrické jevy po svém vědeckém odpůrci jako jevy či proudy galvanické a zvěčnit tak Galvaniho přínos.

Galvani ukázal cestu, Volta otevřel novou epochu vědy.

(pokračování)