Vyhledávání tras vedení a míst poruch v elektrických zařízeních

Vyhledávání tras vedení a míst poruch v elektrických zařízeních
Revize elektrických zařízení a dokumentace – předpisy a realita

Ing. Jiří Sajner, JHS ELEKTRO

Za své dlouholeté praxe revizního technika a následně pracovníka státního odborného dozoru jsem se velmi často setkával s dotazem, jak by se měl revizní technik, pracovník údržby, popř. projektant zachovat, když mu provozovatel elektrického zařízení nepředloží příslušnou dokumentaci.

Situace bývá často taková, že dokumentace elektrického zařízení není k dispozici vůbec, popř. nesouhlasí se skutečností. Problém se vyskytuje nejen u již dlouhodobě provozovaných elektrických zařízení, ale i u nově zřizovaných. Chybějící dokumentace nebo její nesouhlas se skutečným provedením zařízení většinou pramení z nedůslednosti budoucího provozovatele nebo dozoru investora při přejímání nového zařízení do provozu a následného průběžného nezaznamenávání změn v průběhu provozu elektrického zařízení. Zodpovědní provozovatelé elektrických zařízení úkol archivovat dokumentaci elektrických zařízení svěří zodpovědnému odborníkovi, který nekompromisně dbá na zaznamenávání všech vykonaných změn. V případě, že provozovatel elektrických zařízení je neudržuje podle skutečnosti, je revizní technik před zahájením revize postaven před rozhodnutí, jak postupovat, když dokumentace chybí zcela anebo není v souladu se skutečností.

přepínač měřicích režimů – otevřený obvod, uzavřený obvod, otočný regulátor citlivosti – spínač zap./vyp., regulace citlivosti – v krajní poloze nejvyšší citlivost, signálka LED připravenosti provozu – svítí při zapnutí přístroje, je-li baterie správně vložena a nabita, přepínač úrovně citlivosti příjmu – zesílení 1×, 10×, 100×, diodový řetězec – k zobrazení úrovně přijímaného signálu, detektory příjmu signálu, přihrádka pro baterii – baterie musí být vložena ve správné polaritě, jinak přihrádku nelze zavřít

Existují revizní technici, kteří tuto skutečnost v podstatě ignorují, revizi uskuteční a ve výčtu závad pouze uvedou, že nebyla předložena dokumentace, popř. že neodpovídá skutečnosti (s případným doporučením provozovateli, aby tuto dokumentaci nechal zhotovit).

Tito revizní technici nenaplnili jednu ze základních povinností při revizích elektrických zařízeních, kterou je ověření souhlasu dokumentace se skutečností. Zcela logicky tak nemohli bezezbytku posoudit stav zařízení ve všech potřebných detailech. Praxe potvrzuje, že právě takovýto přístup usvědčí revizního technika z nedostatečně vykonané revize. Následně může dojít k havárii zařízení nebo k úrazu, a proto se poté zcela samozřejmě podrobně prošetřují všechny okolnosti související s provozem elektrického zařízení. Revizní technici se tak vystavují výraznému riziku v případech, kdy příčinou události byla skutečnost související s neúplnou nebo chybějící dokumentací, popř. v této souvislosti neúplně provedenou revizí.

Druhá skupina revizních techniků revizi odmítne, přičemž sdělí, že zařízení zreviduje, až provozovatel dokumentaci předloží. Stává se však, že si provozovatel revizi zajistí u jiného revizního technika, kterému tato skutečnost nebude na „obtíž“. Nepřesvědčí-li revizní technik provozovatele před revizí o nutnosti zajistit dokumentaci v potřebném rozsahu, revizní technik obvykle přistoupí ke zdlouhavému a pracnému ověřování skutečného stavu elektrického zařízení a do revizní zprávy dodá „slovní“ popis stavu zařízení.

Revizní technik, který je vybaven potřebnou měřicí technikou pro jednoduché a rychlé vyhledání trasy vedení, příslušnosti obvodů k jisticím prvkům, popř. dohledání míst poruch, však může provozovateli elektrického zařízení nabídnout, že před vlastním provedením revize (nebo jako její součást) vyhotoví kompletní nebo zjednodušenou dokumentaci. Obvykle to představuje zakreslení všech vývodů do kopií stavebních výkresů, popř. do náčrtů půdorysů objektů. Může následovat i zakreslení tras jednotlivých vedení. V těchto případech se s výhodou osvědčuje spolupráce s projektantem. Zmíněné úkony si revizní technik zaúčtuje mimo částku za vlastní vykonání revize.

signálka LED – připravenost provozu (svítí, je-li vedení pod napětím), přepínač úrovně vysílaného signálu (dva stupně) – přepínač nahoře: vysoký výkon, přepínač dole: nízký výkon, držák pojistky – lze jej otevírat pouze v případě, kdy je vysílač odpojen od zdroje napětí, zdířky pro připojení měřeného vedení

Takovýto návrh a postup revizního technika by měl provozovatel uvítat a akceptovat, protože tím může předejít případným komplikacím nejen při provozu zařízení (např. při hledání závad při poruchách či přerušení provozu), ale i při prokazování příčin případných nehod či úrazů.

Jaké problémy přináší neexistence dokumentace nebo to, že neodpovídá skutečnému stavu při údržbě a opravách elektrických zařízení, není třeba široce připomínat. Jestliže má provozovatel elektrického zařízení důsledně vedenu dokumentaci podle skutečnosti, je obvykle otázkou velmi krátké doby, než kvalifikovaný elektrotechnik závadu najde. Na základě zkušeností z mé dlouholeté provozní praxe mohu potvrdit, že v těchto případech provozovateli v podstatě nevznikají žádné ztráty vyplývající z přerušení provozu elektrických zařízení, popř. jsou minimalizovány. Záleží již jen na kvalifikovanosti pracovníků údržby a jejich vybavení potřebnými měřicími a zkušebními přístroji.

Možnosti a způsoby vyhledávání vedení a poruch

V praxi je možné se setkat s mnoha různě kvalitními hledači vedení a poruch. Většinou však pouze kvalitně vybavené měřicí vozy byly schopny zajistit rychlé vyhledání tras vedení či místa poruchy.

V tomto příspěvku představím novou generaci hledače vedení a poruch, který pracovníkům ve velké většině případů spolehlivě pomůže. Je to přístroj s typovým označení Cable Cop 300 firmy Gossen-Metrawatt GmbH (SRN).

Použití, funkční princip

Hledačem vedení Cable Cop 300, který pracuje s vyhledávacím kmitočtem 32 728 kHz, lze bezpečně vyhledávat vedení v obvodech s provozním napětím až 300 V, a to jak pod napětím, tak bez napětí, včetně velmi přesného určení místa poruch. Možnost použít hledač i v zařízeních, která jsou pod napětím, je výhodné, protože přerušení přívodního vedení nebo vypnutí přístrojů, které obsahují součásti s citlivou elektronikou, jsou velmi nežádoucí. Vlastnosti přístroje dovolují vyhledávat trasu vedení do vzdálenosti až 3 m (v ideálních podmínkách), v zemi spolehlivě do hloubky nejméně 1,5 m.

Použití vyhledávače Cable Cop 300 je výhodné především v těchto případech:

• vyhledávání
• příslušnosti jisticích prvků k obvodům a jednotlivým vývodům,
• vedení ve stropech, stěnách a podlahách,
• všech vedení v příslušné lokalitě (např. v domě),
• přerušených vedení, spínačů a pojistek,
• zkratů mezi fází a ochranným vodičem, popř. mezi vodiči vzájemně,
• zemních spojení v trojfázových sítích,
• neprůchodných míst v instalačních a ochranných trubkách,
• vedení v zemi, s následným určením místa poruchy,
• trubek vody, topení a ochranných trubek (i plastových),
• poruch prodlužovacích šňůr, pohyblivých přívodů a vodičů,
• koaxiálních kabelů,
• poruch v elektrickém podlahovém vytápění a dále třídění položených vedení podle druhů apod.

Hledač vedení Cable Cop 300 obsahuje dva vysílače a přijímač. Jeden z vysílačů je určen k použití v zařízeních, která jsou bez napětí, druhý vysílač přednostně pro použití v zařízeních, která jsou pod napětím. Příjem signálu zajišťuje vysoce selektivní přijímač.

spínač vyp./zap., signálka LED – připravenost provozu (svítí při zapnutí přístroje, je-li baterie správně vložena a nabita), přepínač úrovně vysílaného signálu – tři stupně, držák pojistky – lze jej otevírat pouze v případě, když je vysílač odpojen od zdroje napětí, zdířky pro připojení měřeného vedení, přihrádka pro baterii – baterie musí být vložena ve správné polaritě, jinak přihrádku nelze zavřít, zdířka pro připojení externího zdroje napětí

Vysílačem, který je připojen na hledané nebo kontrolované vedení, je do tohoto vedení přiváděn vysokofrekvenční elektromagnetický signál, který přijímač zachycuje a akusticky a opticky signalizuje. Úroveň přijímaného signálu je měřítkem při posuzování trasy vedení nebo místa poruchy.

K tomu, aby bylo možné zvolit vhodný režim vyhledávání, je potřebné znát aktuální stav vedení, zejména zda je, či není vedení pod napětím, popř. jaká je hodnota napětí v běžném provozu či v poruchovém stavu. Je-li vedení v pořádku, lze podle provozní situace volit vyhledávání pod napětím nebo bez napětí.

Půjde-li o vyhledávání poruchy, vždy je nezbytné před vyhledáváním bezpečně ověřit, že je vedení bez napětí.

Rovněž je potřebné podrobně analyzovat charakter poruchy měřením, tj. zjistit, který vodič je např. přerušen, které vodiče jsou spojeny mezi sebou nebo se zemí, hodnoty izolačního odporu či přechodového odporu mezi všemi vodiči vzájemně, počet vodičů vedení a délku vedení.

Dále je nutné zajistit přístupnost obou konců vedení, ověřit, zda je připojen nebo odpojen (vypnut) spotřebič atd. K tomuto rozboru je potřebné použít kvalitní a dostatečně přesné měřicí přístroje, které při zjišťovaní např. izolačního odporu mají pracovní měřicí pásmo i v rozsahu mezi 0 až 100 kW a při měření přechodového odporu používají měřicí proud nejméně 200 mA.

Na základě těchto zjištění a informací se zvolí vhodný typ vysílače a další postup.

Vlastnosti a funkce jednotlivých přístrojů hledače

Přijímač R300
Přijímač má zabudovány dva detektory, které přijímají rozdílné signály od vysílačů S330 (v obvodech, které jsou pod napětím) a T320 (v obvodech, které jsou bez napětí).

Jak již bylo uvedeno, jsou tyto signály vyhodnocovány akustickým a optickým signálem:

• opticky – diodovým řetězcem, na kterém se podle úrovně signálu rozsvítí odpovídající počet signálních diod (celkově až deset). Diody jsou kryty červeným antireflexním filtrem, který umožňuje zobrazení hodnot a jejich čtení i při dopadu přímých slunečních paprsků;

• akusticky – tónovým generátorem.

Na přijímači lze nastavit tři stupně příjmové citlivosti (zesílení přijímaného signálu) a v každém z těchto stupňů příjmové citlivosti ještě další nastavení citlivosti regulovat otočným potenciometrem. Tím se při vyhledávání dosáhne upřesnění trasy hledaného vedení nebo místa poruchy.

Vysílač S330 – obvody pod napětím
Tento vysílač vysílá vysokofrekvenční elektromagnetické signály, které přijímač R300 zachycuje podél ověřovaného vedení. Vysílač se připojuje k tomuto vedení, včetně zpětného vedení, prostřednictvím připojovacích zdířek. Lze jej použít pro vedení se střídavým nebo stejnosměrným napětím od 9 do 300 V.

Úroveň vysílaného signálu je možné volit ve dvou úrovních výkonu, takže lze připojit i obvody s proudovými chrániči.

Vysílač T320 – obvody bez napětí
Vysílač T320 vysílá vysokofrekvenční elektromagnetické signály, jejichž elektrická nebo magnetická složka může být zachycena přijímačem R300 podél ověřovaného vedení. K ověřovanému vedení se připojuje pomocí připojovacích zdířek. Napájení je zajišťováno vnitřní baterií 9 V (popř. akumulátorem Ni-MH). Vysílač T320 je možné napájet i externím nezávislým zdrojem s napětím (akumulátorem) 12 nebo 24 V, čímž se zajistí zvýšení výkonu vysílače, např. v případech, kdy je vyhledávána delší trasa vedení. V praxi bylo potvrzeno použití do délky vedení asi 2 až 3 km. Při použití 9V akumulátoru uvnitř vysílače se tento akumulátor musí nabíjet mimo vysílač. Úroveň vysílaného signálu je možné volit ve třech úrovních výkonu. Pozor! Vysílač T320 lze připojovat jen k vedením, která jsou bez proudu a napětí.

Základní alternativy vyhledávání

Rozlišují se dva základní režimy, a to v tzv. uzavřených nebo tzv. otevřených obvodech.

Přijímač musí být v režimu uzavřeného obvodu přikládán k ověřovanému vedení svisle, protože v tomto režimu je snímána magnetická složka signálu.

Přijímač musí být v režimu otevřeného obvodu přikládán k ověřovanému vedení vodorovně, protože v tomto režimu je snímána elektrická složka signálu.

Režim vyhledávání v „uzavřených obvodech“
V tomto případě je signál ve vedení šířen po dvou vodičích (princip viz dále). Volba typu vysílače je podmíněna skutečností, zda je, nebo není vedení pod napětím.

Je-li vedení pod napětím (max. 300 V proti zemi), použije se pro takové zapojení vysílač S330. Připojí se v konkrétním místě vedení (obvodu, nejlépe na jeho zpřístupněném konci) jedním pólem na střední nebo ochranný vodič a druhým pólem na fázový vodič.

Monitorovací signál v tomto případě prochází fázovým vodičem směrem přes zdroj (transformátor) a zpět v protisměru středním vodičem (viz zapojení podle pozice A na obr. 6). Tím magnetická pole vyvolaná vysílačem působí proti sobě a zeslabují se, což snižuje úroveň signálu v přijímači. Stejné pravidlo platí pro případ podle pozice B, kdy je proud veden v obvodu nazpět přes ochranný vodič. Toto „dvoupólové“ zapojení odpovídá uzavřenému proudovému obvodu, přičemž napájení vysílače je zajištěno přímo ze sítě.

Jestliže je vedení bez napětí (např. při zkratu ve vedení), použije se vysílač T320. Pro tuto alternativu uzavřeného obvodu je nutné dodržet příslušnou koncepci, tj. je třeba si představit, jak v hledaném vedení monitorovací signál vysílaný vysílačem T320 bude procházet.

I v tomto případě, kdy je vedení bez napětí, je možné použít vysílač S330, přičemž napájení vysílače v měřeném obvodu bude zajištěno např. baterií 9 V, popř. i vyšším napětím (230 V) z jiného obvodu připojeným sériově s vysílačem v obvodu. Vždy když se při aplikaci vysílače S330 použije jako externí napájení napětí sítě, je nutné mít zcela bezpečně prověřen celý obvod, do kterého je vysílač zapojen. Mohl by případně nastat přenos nebezpečně vysokého napětí na místa mimo kontrolovaný obvod a v důsledku toho by mohly být ohroženy osoby nebo majetek. Proto je v těchto případech nutné věnovat vyhledávání a způsobu zapojení zvýšenou pozornost!

Přijímačem je akusticky a opticky vyhodnocována magnetická složka vysílaného signálu.

Režim vyhledávání v „otevřených obvodech“
Při tomto režimu je monitorovací signál vysílače šířen pouze po jednom vodiči ověřovaného vedení. Toto „jednopólové“ zapojení odpovídá principu rádiového vysílače. Připojené vedení se stává anténou vysílače, zem slouží jako referenční potenciál. Monitorovací signál není v tomto případě ovlivňován (zeslabován) průchodem signálu zpětným vodičem téhož vedení, a tak je signál snáze zachytitelný na větší vzdálenost (až 3 m).

Vysílač typu T320 je napájen z 9V vnitřní baterie, popř. z externího akumulátoru 12 nebo 24 V, kterým se zvýší energie signálu u delších vedení.

Pro vysílač S330 je nutné zajistit napájení sériovým zdrojem o napětí 9 až 300 V. Funkce vysílače je v tomto případě podmíněna tím, že obvod je umělým spojením vodičů nebo místem poruchy uzavřen. Opět ovšem pozor na to, aby se obvod zpětného vedení (trasy) uzavíral mimo vedení, kterým je veden monitorovací signál.

Je-li vedení pod napětím, lze použít vysílač S330. Proud prochází fázovým vodičem směrem ke zdroji (transformátoru). Spojení s uzemněným uzlem transformátoru je třeba upravit tak, aby zpětné vedení neleželo na ověřovaném vedení nebo nevedlo ve stejné trase, např. ve stejném kabelovém kanálu. Tuto situaci lze řešit tak, že se druhý přívod k vysílači spojí např. s rozvodem ústředního topení, vody nebo se zemí (viz pozice A na obr. 7) nebo se spojí prodlužovacím vedením se středním nebo ochranným vodičem jinou trasou vedeného vedení (viz pozice B na obr. 7).

Je-li vedení bez napětí, přednostně se používá vysílač T320. Protože tento vysílač má interní zdroj energie, lze jej připojit podle potřeby či situace na začátku nebo na konci vedení. V tomto režimu je přijímačem zachycována elektrická složka signálu.

V obou případech se v zásadě postupuje tak, že při ověřování stavu vedení (zařízení) se nejdříve zjistí, zda toto vedení nemá napětí proti zemi vyšší než 300 V.

Jestliže je vedení pod napětím, vždy se připojuje k vysílači nejdříve ten vodič, který má spojení se zemí nebo se s ní spojuje. Vždy je nutné dbát na dodržování bezpečnostních předpisů pro práce na zařízení pod napětím. S přihlédnutím k charakteru prací při vyhledávání je nezbytné těmito činnostmi pověřovat pouze osoby s odpovídající kvalifikací a znalostmi.

V praxi se při jednotlivých aplikacích postupuje tak, že se na vysílači zvolí nejvyšší úroveň vysílaného signálu (nejvyšší výkon) s přihlédnutím k tomu, zda v obvodu není zapojen proudový chránič. Úroveň signálu se volí tak, aby při měření nevybavil proudový chránič.

Po připojení ověřovaného vedení a uvedení vysílače do provozu začne dioda vysílače blikat v rytmu vysílaného signálu. Citlivost přijímače se nastaví nejdříve na nejvyšší příjmovou citlivost a po zachycení signálu se zvolí tak, aby příjem signálu byl zobrazován pokud možno ve střední části diodového řetězce (svítí diody 4 až 6). Tím je umožněno optimální sledování kolísání přijímaného signálu a je tak možné usuzovat na změnu trasy vedení nebo na místo poruchy. Při volbě nejvyšší citlivosti, zobrazované diodou 10 (maximální signál), již nelze jednoznačně posoudit kolísání signálu.

Jak bylo popsáno, je při vyhledávání vedení rozhodující poloha přijímače při jeho přiložení s přihlédnutím k tomu, zda jde o otevřený obvod (vodorovná poloha), nebo uzavřený obvod (svislá poloha).

Vysílač S330 má dva stupně úrovně vysílané energie signálu, vysílač T320 má stupně tři. Přijímač R300 má tři stupně příjmové citlivosti a jemnou plynulou regulaci ovládacím kolečkem, s vypínačem funkce.

Alternativní volbou úrovně vysílaného signálu, nastavováním příjmové citlivosti, polohováním (nakláněním) přijímače ve dvou osách a volbou režimu uzavřeného nebo otevřeného obvodu se získá velký počet alternativ při vyhledávání, které jsou funkční téměř ve všech případech aplikací. V závislosti na situaci v hledaném vedení záleží již jen na vhodném postupu.

Podle zvoleného režimu se nesmí zapomenout nastavit přijímač do správné polohy příjmu signálu otevřeného nebo uzavřeného obvodu! Jak již bylo uvedeno, při snímání se rozlišuje elektrická nebo magnetická složka signálu.

Příklady nejčastějších aplikací
Aby bylo možné vynikající vlastnosti hledače vedení Cable Cop 300 podrobněji představit, jsou v dalších odstavcích uvedeny nejčastější příklady, které je možné s použitím vysílačů S330 a T320 řešit, s přihlédnutím ke konkrétní situaci v hledaném vedení nebo obvodu. Podle okolností je možné ve všech zmíněných příkladech použít další varianty řešení. V praxi se následně ověří, která zapojení uživatele nejrychleji a nejpřesněji dovedou k cíli. Sami jistě najdou další možné varianty.

Ve všech popsaných případech použití vysílače S330 v obvodech bez napětí lze obdobným způsobem využít i vysílač T320.

Vyhledávání příslušnosti jisticích prvků k obvodům, např. v domovních rozvodech
Jedna zdířka vysílače S330 se připojí na fázový vodič a druhá na střední vodič zásuvky. Alternativně lze druhý vodič připojit na ochranný vodič. Detektor přijímače R300 se postupně přikládá k jednotlivým jisticím prvkům (jističům, pojistkám apod.). Příslušný jisticí prvek se vyhledá tak, že je při přiblížení přijímače k němu vyhodnocen nejsilnější signál.

Příjmová citlivost se ovlivňuje (mění) stupňovitým nastavováním úrovně vysílané energie na vysílači, stupňovitým nastavováním citlivosti na přijímači a dále plynulým regulováním otočným potenciometrem přijímače. Dosáhne se tak optimalizace vyhledání.

Vyhledávání vedení a jeho přerušení ve stropech, stěnách a podlahách
Jedna zdířka vysílače T320 se spojí se zemí, druhá se připojí na ověřované vedení. Po uvedení vysílače do chodu se přijímačem sleduje trasa signálu až k místu, kde je signál utlumen nebo zcela zanikne. Tam je místo poruchy.

Přitom je třeba dbát na to, aby při vyhledávání místa přerušení vedení ve vícežilových vedeních byly všechny ostatní žíly uzemněny. Tím se snižují kapacitní vazby do ostatních vedení. K přesnému vyhledání místa přerušení musí být přechodový odpor místa přerušení větší než 100 kW.

Rovněž je zapotřebí postarat se o to, aby vysokofrekvenční signál vysílače při vyhledávání vedení nebyl při nepříznivých okolnostech odstíněn, např. kovovými fóliemi nebo ochrannou trubkou.

Vyhledávání vedení ve stropech, stěnách a podlahách
Jedna zdířka vysílače S330 se připojí na fázový vodič hledaného vedení (např. v zásuvce), druhá se připojí na vzdálenější zem nebo místo spojené se zemí, aby byla zajištěna bezchybná funkce přístroje.

Přijímačem R300 lze trasu vedení sledovat již od místa připojení vysílače k obvodu, kdy se jím pohybuje podél předpokládané trasy tak, až je zachycen signál. Poté se přijímačem pohybuje v prostoru, kde se signál projevuje nejsilněji. Zde je možné předpokládat uložení vedení. Příjem signálu se projeví optickou a akustickou signalizací. Příslušným nastavováním úrovně vysílané energie vysílače a nastavováním citlivosti přijímače lze trasu velmi přesně stanovit.

Stejně tak lze při vyhledávání použít vysílač T300, který se např. v rozváděči připojí za vypnuté jištění na obvod, který je třeba vyhledat. Trasu vedení lze opět sledovat průběžně od místa připojení vysílače k obvodu až k jednotlivým vývodům. Tím se ověří, co všecho a kde je na obvod připojeno. Stejným způsobem se na vysílači nastavuje úroveň vysílaného signálu a na přijímači jeho příjmová citlivost.

Vyhledává-li se přítomnost a umístění vedení, na které je vysílač připojen v prostoru, např. v místnosti, kde není přesně známo místo vstupu vedení do tohoto prostoru, postupuje se tak, že se uživatel s přijímačem R300 postaví doprostřed místnosti a pohybuje s ním nejdříve různými směry v daném prostoru tak, až zachytí signál. Poté nasměruje přijímač do prostoru, kde se signál projevuje nejsilněji. Zde lze předpokládat místo uložení vedení. Dále se postupuje obvyklým způsobem.

Vyhledávání zkratů mezi fází a ochranným vodičem vycházejících z rozváděče
Jedna zdířka vysílače S330 se spojí se zemí a druhá zdířka přes sériově zapojený zdroj pomocného proudu, např. baterii o napětí nejméně 9 V, s fázovým vodičem, u kterého je předpokládán zkrat, na ochranný vodič. Je nutné, aby ochranný vodič v dané instalaci byl rovněž spojen se zemí. Alternativně může být zdířka vysílače S330 spojena místo se zemí přímo s ochranným vodičem rozvodu. Nenastane-li při vyhledávání v místě poruchy útlum signálu, je zapotřebí na konci vedení rozpojit spojení ochranného vodiče se zemí. Je tomu tak proto, aby se signál po vedení nešířil dále po ochranném vodiči. Kdyby se ochranný vodič na konci vedení neodpojil, nebylo by ve všech případech možné přesně zjistit místo poruchy.

Přijímačem R300 se pohybuje ve svislé poloze podél místa, kde lze předpokládat trasu vedení. Po zachycení signálu přijímačem R300 se sleduje vedení směrem od místa připojení vysílače S330 až k místu zkratu. Za místem zkratu již není signál zachycen, protože obvod vysílače S330 se místem zkratu uzavírá zpět.

Vyhledávání zemních spojení v trojfázových sítích
Před připojením vysílače S330 k ověřovanému vedení je nezbytné v místě připojení nejdříve ověřit hodnotu napětí jednotlivých fází proti zemi. Je pravděpodobné, že zemní spojení má fáze s nejnižším napětím. Následně je nutné zajistit beznapěťový stav, tedy vypnutí vedení.

Na jednu zdířku vysílače S330 se připojí zdroj stejnosměrného nebo střídavého napětí provozovaného v uzemněném režimu (soustavě) a druhá zdířka se spojí se závadnou fází vedení.

Přijímačem R300 se pohybuje ve svislé poloze podél místa, kde lze předpokládat trasu vedení. Po zachycení signálu přijímačem R300 je již možné sledovat vedení směrem od místa připojení vysílače S330 až k místu zemního spojení. Za místem zemního spojení je již signál utlumen, popř. zachycen v podstatně slabší úrovni, protože obvod vysílače S330 se místem zemního spojení uzavírá zpět.

Vyhledávání vedení v zemi do hloubky přibližně 1,5 m
Je-li vedení pod napětím, připojí se na jeho konci jedna zdířka vysílače S330 např. na pomocný zemnič, druhá na fázový vodič vedení uloženého v zemi. V těchto případech jde o otevřený obvod.

Vysílač S330 je možné připojit přímo i mezi fázový a střední vodič nebo mezi fázový a ochranný vodič. Je-li vedení bez napětí, může být připojen zdroj stejnosměrného nebo střídavého napětí mezi zdířku vysílače a pomocný zemnič (viz obr. 11). Druhá zdířka se připojí na fázový vodič. Na opačném konci vedení je ovšem nutné zajistit odpojení vedení a propojení fázového vodiče na ochranný vodič, aby se obvod s monitorovacím signálem mohl uzavírat (uzavřený obvod). Přepínač úrovně vysílaného signálu vysílače S330 je v tomto případě třeba nastavit na nejvyšší výkon vysílaného signálu.

Při hledání vedení se postupuje obvyklým způsobem. Zem, ve které je vedení uloženo, má jen nepatrný vliv na vytváření magnetického pole. Složka signálu, která se zemí vrací zpět, určitým způsobem ovlivňuje úroveň vysílaného signálu. Obecně závisí úroveň signálu na horizontálním uložení vedení, na hloubce uložení, na vodivosti zemní hmoty, která vedení obklopuje, jakož i na druhu zemniče.

Místo země jako zpětného vedení lze použít samostatné vedení nad zemí, např. kabelový buben. Úroveň signálu se tak může zvýšit o polovinu.

Při použití samostatného nadzemního vedení jako zpětného vodiče je třeba dbát na to, aby bylo toto vedení vzdáleno od hledaného vedení dále, než jaká je hloubka uložení vedení, nejméně však 2 m.

Vyhledávání vedení v trubkách
Zde je potřebné vzít v úvahu, že magnetické pole vytvářené vysílači je ovlivněno ochrannou trubkou. S přijímačem R300 se proto dodržuje odstup nejméně 2 m od nejbližšího rozváděče (rozvodné skříně). Silnostěnné ochranné trubky z ocele tlumí vysílaný signál, zatímco trubky z plastu nebo hliníku signál netlumí.

Jedna zdířka vysílače S330 se připojí na samostatnou zem, druhá na vodič vedení, který je pod napětím. Opět se při hledání vedení postupuje obvyklým způsobem.

Vyhledávání koaxiálních vedení (otevřený obvod – bez napětí)
Jedna zdířka vysílače S330 se připojí na stínění koaxiálního vedení a druhá ke zdroji stejnosměrného nebo střídavého napětí uzemněné soustavy. Je třeba spolehlivě prověřit, zda je stínění koaxiálního vedení na konci spojeno s potenciálem země.

Vyhledávání všech vedení v domě
Před zahájením této činnosti se nejdříve musí bezpečně odpojit elektrické zařízení od zdroje napětí. V hlavním rozvodu se po dobu ověřování přeruší spojení mezi vodiči PE a N a zařízení se odpojí od přívodního vedení.

Jedna zdířka vysílače T320 se připojí na vodič PE přívodního vedení, druhá zdířka na vodič N hlavního rozvodu. Nyní lze v celém rozvodu v domě sledovat střední vodič.

Po skončeném měření musí být spojení mezi vodiči PE a N bezpodmínečně znovu obnoveno!!

Vyhledávání trubek vody, topení a ochranných trubek
Před zahájením této práce se nejdříve musí bezpečně odpojit elektrické zařízení od zdroje napětí. Následně se oddělí trubka od spojení se zemí.

Jedna zdířka vysílače T320 se spojí se zemí, např. se základovým zemničem nebo ochranným kontaktem zásuvky, druhá zdířka s určenou trubkou. Jsou-li oba konce trubky přístupné a umožňuje-li to vzdálenost, připojí se zdířky vysílače na oba konce trubky. Je ovšem třeba zajistit, aby přípojné vedení k vysílači neleželo ve stejné trase jako trubka a bylo od trasy v souběhu vzdáleno nejméně 2 m. Při hledání se postupuje obvyklým způsobem.

Po skončeném měření musí být spojení mezi vodiči PE a N bezpodmínečně znovu obnoveno (jestliže bylo pro měření odpojeno)!!

Vyhledávání zásuvek a vypínačů v rozvodu
Příslušný proudový obvod se spolehlivě odpojí v rozváděči, aby byl zajištěn stav bez napětí. Střední a ochranný vodič musejí být v tomto případě zapojeny. Jedna zdířka vysílače T320 se připojí na ochranný vodič a druhá na fázi. Při hledání se opět postupuje obvyklým způsobem.

Vyhledávání neprůchodných míst v instalačních a ochranných trubkách
Pokud jsou v trubce proudové obvody, je nutné je uvést do beznapěťového stavu. Nelze-li místo poruchy nalézt běžným postupem, vyhledávání se opakuje, přičemž se proudové obvody uzemní. Po dobu měření se oddělí trubka od spojení se zemí.

Jedna zdířka vysílače T320 se spojí se zemí, např. základovým zemničem nebo ochranným kontaktem rozváděče, druhá zdířka s protahovacím perem. Jestliže je protahovací pero z nekovového materiálu, je potřebné k jeho konci připojit např. měděný vodič, který se takto protáhne až k poškozenému místu, které lze tímto způsobem zjistit i s protahovacím perem.

Při hledání se postupuje obvyklým způsobem. Síla signálu v místě poškození (zúžení) poklesne.

Vyhledávání poruch v elektrickém podlahovém vytápění
Nejprve se bezpečně ověří, že vodič např. podlahového vytápění je bez proudu a napětí. U zastiňující rohože nad topným vodičem (vedením) se odpojí její spojení se zemí, popř. se odpojí stínicí opletení topného vodiče.

Jedna zdířka vysílače T320 se spojí se zemí, např. s ochranným kontaktem zásuvky, druhá s topným vodičem (vedením). Zapne se vysílač a zvolí se požadovaný výkon. Přitom je třeba brát v úvahu, že stínění způsobuje útlum signálu.

Při hledání se postupuje obvyklým způsobem. Síla signálu v místě poškození (zlomení) poklesne.

Po skončeném měření musí být rozpojená místa stínicích rohoží nebo stínění vodičů opět bezpodmínečně obnovena.

Vyhledávání vedení v zemi a jejich poruch
Opět je nutné bezpečně zajistit, aby ověřované vedení nebo proudový obvod byly bez proudu a napětí. Jedna zdířka vysílače T320 se připojí na fázový vodič vedení uloženého v zemi, druhá zdířka k uzemnění ověřovaného vedení. Střední a ochranný vodič ve vedení musejí být také uzemněny, aby se vyloučila kapacitní vazba vysílaného signálu.

Podle polohy (hloubky) uložení vedení v zemi může být potřebného zvýšení vysílacího výkonu dosaženo použitím externího zdroje 24 V, který lze připojit do zdířky na boku vysílače.

Předvolí se provozní režim uzavřeného obvodu, a to nezávisle na tom, zda má vedení poruchu či nikoliv. Při hledání se postupuje obvyklým způsobem. I když je kabel přerušen, prochází vedením dostačený signál na to, aby bylo možné vedení vyhledat. Nelze-li průběh vedení takto zjistit, použije se režim měření v otevřených obvodech.

Spolehlivost funkce při vyhledávání poruchy je v jednotlivých případech závislá na hodnotě přechodového odporu v místě poruchy. Jestliže je hodnota odporu větší než 0 W a menší než 100 kW, nastává taková situace, že se v místě poruchy signál neutlumí úplně, ale je utlumován postupně. Tehdy se obvykle postupuje tak, že si se označí místo, kde začíná útlum signálu, a dále pak místo, kde je signál již utlumen. Následně se připojí vysílač na druhý, opačný konec vedení; poté se postupuje stejně jako obvykle. Místo poruchy se nachází přibližně uprostřed vyznačených míst, kdy se signál začal snižovat.

Tento jev je vyvolán mimo jiné kapacitou přechodového místa.

Vysílaný signál má frekvenci 32 768 kHz. V podobných případech je možné alternativně vyzkoušet hledač vedení Cable Cop 100, který pracuje na frekvenci 3 500 Hz. Tento signál se přes kapacitu místa poruchy obvykle již nepřenese na delší vzdálenost. Je třeba tuto verzi v praxi vyzkouše

Další informace k této problematice, popř. potřebné technické údaje přístroje Cable Cop a dalších přístrojů lze získat u firmy:

JHS ELEKTRO
Ing. Jiří Sajner
Kopeckého 18
169 00 Praha 6
tel./fax: 02/33 35 34 84 (od 22. 9. 2002 - 233 35 34 84)
e-mail: jsajner@yahoo.com

V předchozím článku byly uvedeny chybné popisy u obr. 12 a následujících. Protože obrázky přímo souvisejí s textem v příslušných odstavcích, uvádíme závěrečnou část článku ve správné podobě znovu v následujícím čísle. Autorovi i čtenářům se omlouváme.