Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Vybíráme z ohlasů čtenářů…

Na redakci Elektro se obrátil Ing. Petr Levák, zkušený elektrotechnik a pravidelný a pozorný čtenář časopisu Elektro. Již jednou se prezentoval v Elektru 8–9/2008, kde reagoval na článek o nestejných průřezech vodičů L a PEN.
 
Tentokrát ho inspiroval článek v Elektru 10/2010 Kompaktní zářivky aneb co o nich (ne) víme, ve kterém byly ve stručné formě porovnávány základní vlastnosti klasické žárovky a kompaktní zářivky a vysvětleny souvislosti týkající se nahrazování klasických žárovek kompaktními zářivkami. Tento článek se však nezabýval technicko-ekologickými problémy, se kterými jsou kompaktní zářivky někdy spojovány (výroba, velké množství součástek, balení, dovoz apod.), včetně některých jevů jako je ten, o kterém dále píše ve svém příspěvku Ing. Levák:
 
Vážená redakce!
V současné době se hodně mluví i píše o kompaktních zářivkách, např. v Elektro 10/2010 je pěkný článek. Náhodou (mimo své zaměstnání v distribuční společnosti E.ON) jsem narazil na zajímavý problém při náhradě žárovky kompaktní zářivkou. Mohlo by to zajímat více elektrikářů. Jde také o nové úskalí při návrhu elektrických instalací. Popis problému i jedno možné řešení jsou v přiloženém souboru „Svítí, i když nemá“… S pozdravem…“
 

Svítí, i když nemá

 
Nedávno mně telefonoval můj příbuzný, že doma vyměnil ve svítidle obyčejnou žárovku za úsporku (kompaktní zářivku), ale má problém: když svítidlo vypne, žárovka nezhasne, ale stále bliká.
 
Šel jsem se tedy na to podívat. Jde o svítidlo ovládané přepínači ze tří míst. Zjednodušené schéma je na obrázku. (Křížový přepínač*) jsem nezakreslil, poněvadž nemá vliv na popisovaný jev.) Vyšrouboval jsem kompaktní zářivku a nahradil jí obyčejnou žárovku v jiném svítidle ovládaném stejným způsobem. Jev se opět dostavil. Usoudil jsem, že záblesky vznikají v důsledku proudu procházejícího úsporkou a kapacitou mezi vodiči spojujícími přepínače. Zapojením různých kondenzátorů a několika kompaktních zářivek na stole jsem si ověřil, že je tomu skutečně tak.
 
Kompaktní zářivky nejsou stejně citlivé. Ty, které jsem měl k dispozici, začaly blikat, když byly připojeny na síťové napětí přes kondenzátor o kapacitě minimálně 1 až 5 nF. Při zvětšení kapacity se zvýšila frekvence záblesků.
 
U svítidla, kterým tento příběh začal, jsem záblesky odstranil zapojením kondenzátoru 25 nF (na obr. Cp) na svorky svítidla (je to odrušovací kondenzátor, který byl zrovna po ruce). Tím se vytvořil kapacitní dělič a napětí na zářivce se snížilo pod úroveň, při níž dochází k pokusům o zapálení.
 
Závěr je takový, že prostá náhrada obyčejné žárovky úsporkou nemusí vždy proběhnout bez komplikací, může se totiž projevit i vliv provedení instalace v budově. Podle mého názoru by se neměly navrhovat příliš dlouhé kabely nebo by se měl zvolit jiný způsob ovládání svítidel.
Ing. Petr Levák, Jihlava
 
Kompaktní zářivky se obvykle skládají z trubice plněné rtuťovými párami a elektronického předřadníku. Pro technologii zářivek je nutné používat předřadník s elektronikou z důvodu omezení proudu v zářivce a stabilizaci. Elektrický proud teče z předřadníku a prochází trubicí, která je naplněna rtuťovými parami a inertním plynem (argonem). Rtuťové páry průchodem proudu vyzařují ultrafialové záření, které excituje luminofor nanesený na vnitřní straně trubice. Luminofor potom vyzařuje viditelné světlo.
 
Příčinu záblesků, resp. blikání kompaktních zářivek při vypnutém vypínači lze spatřovat také např. v nabíjení vyhlazovacího kondenzátoru přes doutnavku vypínače, kterou může téci proud až 1 mA. Dosáhne-li napětí na tomto kondenzátoru spínací hodnoty, elektronické zařízení uvede do chodu měnič, který napájí svíticí trubici. Protože proud procházející doutnavkou je velmi malý, zapnutí se projeví jako pouhé problesknutí. Příčina je tedy zřejmě v kapacitě vyhlazovacího kondenzátoru. Novější zářivky mohou mít kondenzátory s menší kapacitou než ty starší, čímž může docházet k rychlejšímu nabíjení kondenzátoru na hodnotu, při které dochází k zapnutí elektroniky kompaktní zářivky. Jedním z dalších řešení (kromě umístění kondenzátoru s větší kapacitou na svorky svítidla) by mohlo být zapojení doutnavky (viz Elektro 3/2008) na samostatný nulový přívod.
 
Neměli by se však nad těmito zábleskovými jevy zamyslet také výrobci kompaktních zářivek, popř. vývojáři či výrobci vypínačů?
(redakce Elektro)
 
Obr. Zjednodušené schéma zapojení pro odstranění záblesků kompaktní zářivky
 

 

*) Zapojení a použití křížového vypínače k ovládání svítidla ze tří míst je podrobně popsáno v repetitoriu časopisu Elektro 4/2010 na straně 88 v seriálu Základní zapojení instalačních obvodů (26. část).