Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vstup ČR a oblasti energetiky do EU

číslo 4/2002

Referáty

Vstup ČR a oblasti energetiky do EU

Elektrárenská společnost ČEZ přivítala předběžné uzavření kapitoly „Energetika“, ke kterému došlo v Bruselu v rámci vstupních rozhovorů mezi EU a Českou republikou. Společnost ČEZ, největší domácí výrobce elektrické energie, je na vstup do Evropské unie po všech stránkách připravena. Po technické, ekologické i organizační stránce ČEZ splňuje požadavky Evropské unie již několik let. Odvětví energetiky vstoupilo do Evropy již v roce 1996, kdy došlo k propojení české elektrizační soustavy se západoevropskou. ČEZ přitom investoval značné prostředky do elektráren a do jejich přizpůsobení evropským standardům

Značné investice si vyžádala také ochrana životního prostředí. Do náročného ekologického programu, který proběhl v letech 1992 – 1998, investoval ČEZ 45 miliard korun. Nejstarší uhelné elektrárny byly odstaveny, zbylé odsířeny. Díky tomu došlo ke snížení emisí oxidu siřičitého o více než 90 % a elektrárny ČEZ splňují již od roku 1999 přísné limity, které určuje legislativa Evropské unie. V rámci tohoto programu byly elektrárny vybaveny i moderními systémy řízení a provedena další opatření tak, že kvalita elektřiny, důležitá pro moderní technologie, v českých sítích je naprosto stejná jako kdekoliv v západní Evropě. V roce 2001 ČEZ zavedl ve všech elektrárnách klasické energetiky systém řízení ochrany životního prostředí podle mezinárodní normy ISO 14001.

Zařízení z oblasti jaderné energetiky ČR, která byla s uzavřením energetické kapitoly do jisté míry spojována, svými parametry překračují průměr zemí Evropské unie a podle některých ukazatelů se řadí mezi nejlepší na světě.

Evropská unie považuje za významnou prioritu liberalizaci trhu s elektřinou. Celý proces má být završen v roce 2006, kdy si budou moci vybrat svého dodavatele elektřiny jednotlivé domácnosti.

Proč „Duhová energie“

ČEZ vítá liberalizaci trhu s elektřinou v ČR a aktivně na ni reaguje nově uvedeným obchodním programem Duhová energie. Co „barva“, to jednotlivý produkt, tedy dodávka elektrické energie lišící se a charakterizovaná dodávkovým režimem, zdrojem (tedy částí produkce elektráren ČEZ), časovým rozmezím a hlavně cenou.

ČEZ jako první společnost již od září 2001 nabízí a prodává svou elektřinu formou veřejné nabídky nejen distributorům (těm předostně), ale i obchodníkům a konečným zákazníkům z řad velkých odběratelů, což je v ČR asi 60 společností.

Jako první produkt nabídl ČEZ na začátku září 2001 distribučním společnostem nejlevnější tzv. žlutou elektřinu. Jde o pásmovou dodávku elektřiny po celý příští rok (nepřetržitá dodávka stejného množství po 24 hod. denně, 365 dní v roce) za 73 hal./kWh, kterou budou realizovat nejlevnější zdroje ČEZ – jaderné elektrárny a pánevní uhelné elektrárny. Cena obdobné dodávky na trzích našich západních sousedů i v Polsku se pohybuje na úrovni 78 až 80 hal./kWh.

Všechny distribuční společnosti využily další nabídku „balíčkových“ produktů z nabídky duhové energie ČEZ pro rok 2002. Jednalo se o tzv. „oranžovou energii“ – denní konstantní dodávku od 8 do 20 hod. pro pracovní dny a tzv. „světlemodrou“ denní konstantní dodávku od 8 do 20 hod. pro pracovní dny v jednotlivých měsících.

Dále elektrárenská společnost ČEZ nabídla distribučním společnostem další tři nové produkty: tzv. zelená elektřina – celoroční pásmová pro pracovní dny za 88 hal./kWh, tzv. červená elektřina – měsíční pásmová dodávka v průměru za 82 hal./kWh a tzv. modrá elektřina – měsíční pásmová dodávka pro pracovní dny v průměru za necelých 90 hal./ Wh. Ceny všech těchto produktů jsou hluboko pod průměrnou cenou v letošním roce, kdy regulátorem byla stanovena průměrná cena na 97 hal./ kWh.

Následně ČEZ nabídl distribučním společnostem i svůj sedmý a poslední „balíčkový“ produkt, kterým je tzv. „duhová elektřina“ (reziduální diagram). Duhový proto, že tento produkt již není v bloku, jako jednotlivé „jednobarevné balíčky“ – denní konstantní dodávky v daném časovém úseku dne, ale produkt již reaguje na měnící se spotřebu elektrické energie v čase.

Protože poslední produkt již nebyl nabízen jako blok, ale nabídka obsahovala více cen, nelze v tuto chvíli prezentovat průběžnou celoroční průměrnou cenu. Cena produktů postupně rostla od 73 hal./kWh za žlutou celoroční pásmovou nabídku až po necelých 1,3 Kč/kWh za dodávku elektřiny v zimních špičkách. ČEZ pro rok 2002 zlevnily a garantují, že průměrná cena nabízené elektřiny zahrnující všechny produkty pro tuzemský trh, bude v roce 2002 nižší než loni, kdy byla na úrovni 95 hal./kWh, i pod cenou stanovenou Energetickým regulačním úřadem pro rok 2002, která činí 97 hal./kWh.

Prodejem nevyužité množství elektřiny, zhruba 2,6 TWh, bylo následně nabídnuto v probíhající veřejné soutěži všem zájemcům – opětně distribučním společnostem, oprávněným zákazníkům, licencovaným obchodníkům.

ČEZ přednostně oslovuje distribuční společnosti, protože zastupují své chráněné zákazníky, kteří si ještě nemohou volně vybrat svého dodavatele. Jde o 70 % trhu, pro který mají distributoři povinnost zabezpečit nejlevnější dodávky elektřiny. ČEZ má připraveno u každého produktu menší rezervní množství elektřiny, aby veřejná soutěž mohla proběhnout i v tom případě, že všichni přednostní distributoři nabídku využijí. Pro ČEZ je prioritou, aby všichni potencionální zákazníci si mohli vybrat.

Zkušenosti z prodeje

Do výběrového řízení na první produkt ČEZ, tzv. „žlutou elektřinu“, se přihlásilo 16 firem a jejich poptávka převýšila nabízený objem třikrát. Vyvolávací cena byla stanovena na 73,4 hal./kWh a byla stejná jako předešlá přednostní nabídka pro distribuční společnosti. Uspokojena byla poptávka 5 firem, přičemž minimální cena uspokojené poptávky byla 75 hal./kWh. Průměrná dosažená cena činila 76,1 hal./kWh a vzrostla oproti vyvolávací ceně o 3,7 %. Do prvního výběrového řízení bylo nabídnuto nevyužité množství elektřiny, které v první fázi, kdy byly přednostně osloveni distribuční společnosti, odmítla, jako jediný distributor, Severomoravská energetika, protože její dozorčí rada kontrakt neschválila.

ČEZ vidí v otevření trhu příležitost jak zhodnotit, ve srovnání s konkurencí, levnou výrobu elektřiny ve svých elektrárnách. To však bude plně možné jen v tom případě, pokud čeští výrobci budou mít stejné podmínky na českém a zahraničních trzích jako cizí výrobci.

Snahou ČEZ bude, aby se trh co nejdříve otevřel pro všechny zákazníky, včetně domácností. Dalším cílem je přispět k vytvoření dlouhodobě konkurenceschopné energetiky v ČR a dosáhnout jejího efektivního fungování pro tuzemské zákazníky.

ČEZ se chce v tržním prostředí odlišit od konkurence ve čtyřech oblastech: především konkurenceschopnou cenou, spolehlivostí (v tuto chvíli to mnohým přijde samozřejmé, ale to se změní s prvním krachem obchodníka tak, jako tomu bylo např. u bank, cestovních kanceláří nebo kampeliček), ekologickou výrobou (všechny elektrárny ČEZ splňují obdobné ekologické limity jako západní konkurence) a výrobou pouze na českém území s využitím českých dodavatelů (dodavatelé uhlí, inženýrské firmy, atd.).