Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo
tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Více aktualit

Všechny problémy nemusí řešit technické normy

číslo 5/2002

Výměna zkušeností

Všechny problémy nemusí řešit technické normy

Jan Lojkásek, Ing. Michal Kříž,
IN-EL, spol. s r. o.

Naše firma poskytuje informační servis prostřednictvím internetu (www.in-el.cz) již stovkám elektrotechniků. Naši zákazníci nejenže využívají rozsáhlý informační systém, ale mají možnost se na nás obrátit i s konkrétním technickým dotazem. Život elektrotechniků je velmi pestrý. Stejně různorodé jsou i dotazy, s nimiž se na nás obracejí. Před časem jsme např. obdrželi dotaz, mohou-li se na kabelové lávky mimo elektrické kabely ukládat i jiné rozvody, např. vodovodní potrubí.

Pro tuto problematiku naše technické normy stanoví pouze obecné zásady: např. ČSN 33 2000-1:1995 v čl. 132.11 říká, že elektrické rozvody musejí být provedeny tak, aby mezi elektrickými a neelektrickými instalacemi nedocházelo ke vzájemným škodlivým účinkům. ČSN 33 3210:1986 v čl. 5.12 stanoví, že prostory, které jsou vyhrazeny k umístění elektrických rozvodných zařízení, nemá procházet potrubí, které neslouží k provozu elektrického rozvodného zařízení. Jsou-li však ve společných prostorech s jinými zařízeními, musí být provedena opatření, která chrání rozvodné zařízení před nebezpečnými kapalinami nebo plyny, jež by mohly pronikat netěsnostmi z provozu ostatních zařízení.

Elektrotechnik, ať už projektant, montér nebo revizní technik, který má povědomí o podmínkách provozu elektrických zařízení a zkušenosti z praxe, bez toho, že by musel svůj názor opírat o ustanovení jakéhokoliv předpisu, intuitivně zváží, že není vhodné, aby potrubí s jakýmikoliv kapalinami bylo umístěno na společné konstrukci s elektrickými rozvody. Zvlášť v případě, kdy taková konstrukce byla původně určena jen pro elektrická zařízení.

Přesto však většinou musí hledat oporu pro svůj, byť logický názor v nějakém předpisu. Požaduje to totiž jeho nadřízený, zákazník – provozovatel elektrického zařízení nebo investor, protože řešení takového problému obvykle vyžaduje určité finanční náklady.

Nemusí se však vůbec jednat jen o zmíněný příklad. Obdobných problémů se totiž v praxi může vyskytnout celá řada. Jak je tedy řešit, jestliže vyčerpávající odpověď nelze najít v technických normách nebo v jiných normativních dokumentech?

Podle našeho názoru to není problém nikterak ojedinělý; navíc lze předpokládat, že podobné případy se v praxi budou vyskytovat stále častěji. A právě s nimi počítá i zákoník práce v platném znění, který v § 132a hovoří v souvislosti s bezpečností práce a s povinnostmi zaměstnavatelů o rizikách. (Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění...)

Pro zmíněný příklad (stejně tak jako v jiných případech) je tedy třeba se ptát:

a) Existuje riziko v případě, že na kabelové lávce budou mimo kabely umístěna i potrubí pro jiné účely?

b) V čem riziko spočívá a jak je velké?

Asi bude třeba pro konkrétní případ zvážit, k čemu slouží kabely na kabelové lávce, z jakého materiálu je zmíněné potrubí, k čemu je potrubí určeno (jaká látka je v něm), jaké škody mohou vzniknout při prasknutí potrubí, jak se budou vykonávat opravy, údržba, popř. výměny na jedné straně kabelů, na druhé straně potrubí, jak bude zajištěna bezpečnost pracovníků v okolí kabelové lávky atd. Činitelů, které mohou ovlivnit bezpečnost a provozuschopnost zařízení, je celá řada.

c) Jaké opatření bude zapotřebí učinit pro snížení nebo odstranění rizika?

A tady lze logickou úvahou dojít k řešení, jaké naznačují obecná ustanovení technických norem. Konkrétní opatření už je nasnadě a vyplyne z dané situace.

Využívání ustanovení nejen § 132a, ale i dalších, která jsou uvedena v hlavě páté zákoníku práce, vyžaduje mnohem více logické uvažování a systémový přístup k problematice bezpečnosti práce. Ne že by to bylo něco úplně nového, avšak nově a zcela konkrétně je nyní, tedy od 1. 1. 2001, uložena povinnost zaměstnavatelům rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.

Vědomi si důležitosti této problematiky, zařadili jsme do našeho letošního edičního plánu příručku, která se tímto tématem bude zabývat. Jedná se o příručku Analýza, hodnocení a prevence bezpečnostních rizik v elektrotechnice. Ta by měla projektantům, provozovatelům i revizním technikům elektrických zařízení poskytnout srozumitelný a názorný návod, jak postupovat při posuzování možných rizik v návaznosti na různé činnosti na elektrických zařízeních a v souvislosti s jejich provozem, s přihlédnutím jednak ke kvalifikaci pracovníků, jednak k působení vnějších činitelů ovlivňujících možnou míru těchto rizik.