Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Všechny problémy nemusí řešit technické normy

číslo 5/2002

Výměna zkušeností

Všechny problémy nemusí řešit technické normy

Jan Lojkásek, Ing. Michal Kříž,
IN-EL, spol. s r. o.

Naše firma poskytuje informační servis prostřednictvím internetu (www.in-el.cz) již stovkám elektrotechniků. Naši zákazníci nejenže využívají rozsáhlý informační systém, ale mají možnost se na nás obrátit i s konkrétním technickým dotazem. Život elektrotechniků je velmi pestrý. Stejně různorodé jsou i dotazy, s nimiž se na nás obracejí. Před časem jsme např. obdrželi dotaz, mohou-li se na kabelové lávky mimo elektrické kabely ukládat i jiné rozvody, např. vodovodní potrubí.

Pro tuto problematiku naše technické normy stanoví pouze obecné zásady: např. ČSN 33 2000-1:1995 v čl. 132.11 říká, že elektrické rozvody musejí být provedeny tak, aby mezi elektrickými a neelektrickými instalacemi nedocházelo ke vzájemným škodlivým účinkům. ČSN 33 3210:1986 v čl. 5.12 stanoví, že prostory, které jsou vyhrazeny k umístění elektrických rozvodných zařízení, nemá procházet potrubí, které neslouží k provozu elektrického rozvodného zařízení. Jsou-li však ve společných prostorech s jinými zařízeními, musí být provedena opatření, která chrání rozvodné zařízení před nebezpečnými kapalinami nebo plyny, jež by mohly pronikat netěsnostmi z provozu ostatních zařízení.

Elektrotechnik, ať už projektant, montér nebo revizní technik, který má povědomí o podmínkách provozu elektrických zařízení a zkušenosti z praxe, bez toho, že by musel svůj názor opírat o ustanovení jakéhokoliv předpisu, intuitivně zváží, že není vhodné, aby potrubí s jakýmikoliv kapalinami bylo umístěno na společné konstrukci s elektrickými rozvody. Zvlášť v případě, kdy taková konstrukce byla původně určena jen pro elektrická zařízení.

Přesto však většinou musí hledat oporu pro svůj, byť logický názor v nějakém předpisu. Požaduje to totiž jeho nadřízený, zákazník – provozovatel elektrického zařízení nebo investor, protože řešení takového problému obvykle vyžaduje určité finanční náklady.

Nemusí se však vůbec jednat jen o zmíněný příklad. Obdobných problémů se totiž v praxi může vyskytnout celá řada. Jak je tedy řešit, jestliže vyčerpávající odpověď nelze najít v technických normách nebo v jiných normativních dokumentech?

Podle našeho názoru to není problém nikterak ojedinělý; navíc lze předpokládat, že podobné případy se v praxi budou vyskytovat stále častěji. A právě s nimi počítá i zákoník práce v platném znění, který v § 132a hovoří v souvislosti s bezpečností práce a s povinnostmi zaměstnavatelů o rizikách. (Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění...)

Pro zmíněný příklad (stejně tak jako v jiných případech) je tedy třeba se ptát:

a) Existuje riziko v případě, že na kabelové lávce budou mimo kabely umístěna i potrubí pro jiné účely?

b) V čem riziko spočívá a jak je velké?

Asi bude třeba pro konkrétní případ zvážit, k čemu slouží kabely na kabelové lávce, z jakého materiálu je zmíněné potrubí, k čemu je potrubí určeno (jaká látka je v něm), jaké škody mohou vzniknout při prasknutí potrubí, jak se budou vykonávat opravy, údržba, popř. výměny na jedné straně kabelů, na druhé straně potrubí, jak bude zajištěna bezpečnost pracovníků v okolí kabelové lávky atd. Činitelů, které mohou ovlivnit bezpečnost a provozuschopnost zařízení, je celá řada.

c) Jaké opatření bude zapotřebí učinit pro snížení nebo odstranění rizika?

A tady lze logickou úvahou dojít k řešení, jaké naznačují obecná ustanovení technických norem. Konkrétní opatření už je nasnadě a vyplyne z dané situace.

Využívání ustanovení nejen § 132a, ale i dalších, která jsou uvedena v hlavě páté zákoníku práce, vyžaduje mnohem více logické uvažování a systémový přístup k problematice bezpečnosti práce. Ne že by to bylo něco úplně nového, avšak nově a zcela konkrétně je nyní, tedy od 1. 1. 2001, uložena povinnost zaměstnavatelům rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.

Vědomi si důležitosti této problematiky, zařadili jsme do našeho letošního edičního plánu příručku, která se tímto tématem bude zabývat. Jedná se o příručku Analýza, hodnocení a prevence bezpečnostních rizik v elektrotechnice. Ta by měla projektantům, provozovatelům i revizním technikům elektrických zařízení poskytnout srozumitelný a názorný návod, jak postupovat při posuzování možných rizik v návaznosti na různé činnosti na elektrických zařízeních a v souvislosti s jejich provozem, s přihlédnutím jednak ke kvalifikaci pracovníků, jednak k působení vnějších činitelů ovlivňujících možnou míru těchto rizik.