Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů (1. část)

Ing. Karel Dvořáček, předseda TNK 22 a 76 a člen autorizační komise ČKAIT

 

 

Základním předpokladem správného návrhu či posouzení elektroinstalace je:

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy obsahuje základní požadavky na ná­vrh elektrického zařízení včetně vyhotovová­ní základních podkladů, jakým je v této nor­mě Protokol o určení vnějších vlivů.

 

V nové technické normalizační informaci (TNI) je řešena i problematika zapracování určených vnějších vlivů do výkresové doku­mentace pro elektrická zařízení. Dále je zde řešen vztah současných vnějších vlivů k dří­ve používaným „prostředím“, ať již jednodu­chým, či složitým, a doplněny jsou i vnější vlivy, jak jsou popsány v dalších dokumen­tech, např. pro energetiku v PNE 33 0000-2.

 

TNI 33 2000-5-51:2010 doplňuje nové informace pro projektanty, montážní firmy a revizní techniky elektroinstalací. Tato TNI je koncipována tak, aby ji bylo možné využívat s již zavedenými částmi a oddíly ČSN 33 2000.

 

Elektrický rozvod musí v souladu s § 34 vyhlášky 268/2009 Sb. podle druhu provozu splňovat požadavky na:

a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

b) provozní spolehlivost v daném prostře­dí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,

c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch,

d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při poža­dovaném přemísťování elektrických zaří­zení a strojů,

e) dodávky elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru,

f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronic­kých komunikací,

g) nutnost instalovat v elektrických rozvodech staveb vždy zařízení s takovou elektromag­netickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém pro­středí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.

 

Doplňující požadavky na elektrický roz­vod jsou obsaženy v ČSN 33 2130 ed. 2:2009. Jde o tyto požadavky:

a) hospodárnost rozvodu (v investičních i pro­vozních nákladech),

b) hospodárné použití typizovaných jednotek a celků (např. rozvodnic, rozváděčů, trans­formoven apod.),

c) vzhled.

 

V ČSN 33 2130 ed. 2:2009 jsou v základ­ních požadavcích na elektrické rozvody ob­saženy i požadavky uvedené v článku 2.1, které byly z této normy do vyhlášky přene­seny. Je zde však rozdíl mezi požadavkem v bodě a), kde vyhláška č. 268 požaduje zajištění bezpečnosti pro zvířata (obecně), a ČSN 33 2130 ed. 2:2009 zajištění bez­pečnosti pro chovaná zvířata. Toto je vždy nutné upřesnit pro konkrétní projekt (např. ochrana volně žijících ptáků – dravců před výbojem na sloupech vedení vn). Určené vnější vlivy jsou z hlediska návrhu, prove­dení revizí a používání elektrické instalace jedním z hlavních a rozhodujících kritérií. Protokol o určení vnějších vlivů je základní projektový dokument, zachycující navržené skutečnosti a zásadní technické požadavky na elektroinstalaci vyplývající z těchto vněj­ších vlivů. Tyto technické požadavky stano­vují kromě projektanta oboru elektro i spe­cialisté dalších oborů majících vliv na ná­vrh a provoz elektrického i dalšího zařízení navrhovaného objektu. Je nutné brát v úva­hu nejen změnu instalace, ale i změnu užívá­ní objektu. Rozhodnutí o určených vnějších vlivech a stanovených opatřeních pro návrh a provedení elektroinstalací stvrzují jednot­liví specialisté a předseda komise pro určení vnějších vlivů svým podpisem v protokolu o určení vnějších vlivů.

 

Projektové dokumentace pro ohlášení stavby (uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona 183/2006 Sb.), k žádosti o stavební povolení (podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) a k ozná-mení stavby ve zkráceném stavebním řízení (podle § 117 odst. 2) musí podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. (v části 1.4.1 předkládané dokumentace) obsahovat kromě jiného i po­ložku popis a zdůvodnění koncepce řešení. Tato položka může být řádně vypracována pouze na základě stanovení základních cha­rakteristik vyplývajících z řádně určených vnějších vlivů.

 

Projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovaná na základě územního roz­hodnutí (§ 92 odst. 1 stavebního zákona) nebo z iniciativy stavebníka a využívaná pro kont­rolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 staveb­ního zákona) musí v souladu s požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb. v části 3.7 Zaříze­ní silnoproudé elektrotechniky a bleskosvo­dy, kapitole 3.7.1 Technická zpráva obsaho­vat položku Určení vnějších vlivů.

 

Určené vnější vlivy musí být uvedeny jak v textové části projektu elektro (protokol o určení vnějších vlivů, odkazy na příslušné normy a konstatování, že ostatní vnější vlivy jsou normální), tak také ve výkresové doku­mentaci elektro.

 

U objektů, kde jsou pouze místnosti a pro­story s vnějšími vlivy „normálními“ a jedno­značně určenými elektrotechnickými ČSN, bez předpokladu vstupu dalších vlivů, je mož­né nahradit protokol o určení vnějších vlivů popisem vnějších vlivů v technické zprávě (dokumentaci).

 

Vnější vlivy svojí přítomností předurčuji jednotlivé prostory z hlediska nebezpečí úra­zu elektrickým proudem, elektrickým či elek­tromagnetickým polem. Z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem má vliv na stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem třídění vnějších vlivů.

Každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí:

První písmeno označuje všeobecnou ka­tegorii vnějšího vlivu:

A – vnější činitel prostředí (dále jen prostředí),

B – využití,

C – konstrukce budovy.

 

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 předepisuje zá­kladní podmínky pro výběr a stavbu elektric­kých zařízení. Hlavní význam této normy je v tabulce 51 A (obsahující ustanovení pro elektrická zařízení vycházející z dokumen­tu IEC a HD) a v doplňující tabulce 51 AN (vycházející z tuzemské praxe). Tabulka 51 A je navíc doplněna přímými odkazy na IEC 60721-3-3 (ČSN EN 60721-3-3) a IEC 60721-3-4 (ČSN EN 60721-3-4).

 

Další vnější vlivy kategorie prostředí, v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 neuvedené, ale velmi potřebné pro návrh elektrického zaří­zení do vnějšího prostředí s atmosférickými vlivy, jsou uvedeny v článcích sněhová po­krývka AT a námraza AU. Dále je nutné pro potřeby správného návrhu elektrického zaří­zení distribučních a přenosových soustav sta­novit (alespoň dočasně, do doby, než tak bude provedeno v HD 60364-5-51) vnější vliv od­por lidského těla BB.

 

Základní normy pro klasifikaci klima­tických podmínek jsou obsaženy v souboru ČSN EN 60721-X-X.

 

Z tohoto souboru jsou pro určení vnějších vlivů pro potřebu návrhu, provedení a revizí důležité dvě normy. Je to ČSN EN 60721-3-3:1997 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostře­dí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 3: Staci­onární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům a ČSN EN 60721-3-4:1997 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a je­jich stupňů přísnosti – Oddíl 4: Stacionární použití na místech nechráněných proti povětrnostním vlivům.

 

Vztah jednotlivých skupin tříd klimatic­kých podmínek podle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN 60721-3-4 k třídám vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 je uveden v tab. 1.

 

Třídy vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kapitoly 512.2 kategorie A (pro­středí), které nejsou pomocí klimatologic­kých norem určeny, nebo jen částečně, jsou uvedeny v tab. 2.

 

Vnější vlivy uváděné v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 kategorie B (využití) a C (konstrukce budovy) svojí povahou nespadají do oblas­ti, která je klimatologickými normami sou­boru ČSN EN 60721-X-X sledována. PNE 33 0000-2 ed. 4 řeší i tyto vlivy pro rozvod­ná zařízení distribuční a přenosové soustavy.

Řádné stanovení vnějších vlivů je základ­ním podkladem pro odpovídající návrh, zho­tovení a revizi elektroinstalace. Při výcho­zích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývajících z dokumentu o určení vněj­ších vlivů v době provedení této elektroinsta­lace. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vněj­ších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu ulože­na a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.

 

Pro zařízení distribuční a přenosové sou­stavy platí PNE 33 0000-2 ed. 4.

 

Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být znovu určeny alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých nastávají změ­ny. Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutné určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem. V protokolu o urče­ní vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný před­pis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zce­la nebo zčásti) stanoveny.

 

Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutné vypra­covávat protokol. Za jednoznačné vnější vli­vy působící na objekty lze považovat např. „vnější vlivy normální“ (v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které půso­bí na veškerá elektrická zařízení v bytě, kde je jediným místem hodným zvláštního zřete­le koupelna, pro kterou bude použit (pro běž­nou bytovou koupelnu) vyčerpávající elektro­technický předpis ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

 

Při vypracovávání protokolu o určení vněj­ších vlivů u složitějších staveb lze jednotlivé místnosti se stejnými vnějšími vlivy soustře­dit do jednoho popisu (popř. formuláře). Toto řešení se doporučuje pro místnosti (prostory) s vnějšími vlivy normálními, resp. s jednoznač­ným normativním určením. Pro elektrická za­řízení provedená podle předpisů a norem plat­ných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz, platí, že je lze posuzovat podle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300), a to až do doby rekonstrukce, změ­ny technologických postupů nebo zpracováva­ných hmot. V tomto případě je nutné dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1, a nikoliv vyšší.

V protokolu je možné volit ze dvou způ­sobů uvedení vnějších vlivů:

a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (do května 2011 ČSN 33 2000-3), včetně těch, které jsou v sou­ladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, a vnější vli­vy, které se v daném prostoru nevyskytují, uvést s příslušnou poznámkou (např. nevy­skytuje se) nebo

b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, a ostatní shrnout do konsta­tování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000--5-51 ed. 3 považovány za normální.“

Je-li to z jakéhokoliv důvodu vhodné, nebo i výhodné, je možné v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za před­pokladu, že existuje třída, která by vše svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsa­hem by znamenala větší požadavky na elek­trické zařízení.

Při sestavování protokolu je důležité si uvědomit, že veškerá elektrická zařízení urče­ná pro veřejnost musí být minimálně v prove­dení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.