Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů (1. část)

Ing. Karel Dvořáček, předseda TNK 22 a 76 a člen autorizační komise ČKAIT
 

Všeobecně

 
Základním předpokladem správného návrhu či posouzení elektroinstalace je:
  • definování vlivu okolí na ni působícího,
  • možné ovlivnění tohoto okolí elektrickým zařízením této elektroinstalace.
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy obsahuje základní požadavky na ná­vrh elektrického zařízení včetně vyhotovová­ní základních podkladů, jakým je v této nor­mě Protokol o určení vnějších vlivů.
 
V nové technické normalizační informaci (TNI) je řešena i problematika zapracování určených vnějších vlivů do výkresové doku­mentace pro elektrická zařízení. Dále je zde řešen vztah současných vnějších vlivů k dří­ve používaným „prostředím“, ať již jednodu­chým, či složitým, a doplněny jsou i vnější vlivy, jak jsou popsány v dalších dokumen­tech, např. pro energetiku v PNE 33 0000-2.
 
TNI 33 2000-5-51:2010 doplňuje nové informace pro projektanty, montážní firmy a revizní techniky elektroinstalací. Tato TNI je koncipována tak, aby ji bylo možné využívat s již zavedenými částmi a oddíly ČSN 33 2000.
 

Základní legislativní požadavky na elektroinstalaci

 
Elektrický rozvod musí v souladu s § 34 vyhlášky 268/2009 Sb. podle druhu provozu splňovat požadavky na:
a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,
b) provozní spolehlivost v daném prostře­dí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,
c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch,
d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při poža­dovaném přemísťování elektrických zaří­zení a strojů,
e) dodávky elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru,
f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronic­kých komunikací,
g) nutnost instalovat v elektrických rozvodech staveb vždy zařízení s takovou elektromag­netickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém pro­středí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.
 
Doplňující požadavky na elektrický roz­vod jsou obsaženy v ČSN 33 2130 ed. 2:2009. Jde o tyto požadavky:
a) hospodárnost rozvodu (v investičních i pro­vozních nákladech),
b) hospodárné použití typizovaných jednotek a celků (např. rozvodnic, rozváděčů, trans­formoven apod.),
c) vzhled.
 

Další normativní požadavky na elektroinstalaci

 
V ČSN 33 2130 ed. 2:2009 jsou v základ­ních požadavcích na elektrické rozvody ob­saženy i požadavky uvedené v článku 2.1, které byly z této normy do vyhlášky přene­seny. Je zde však rozdíl mezi požadavkem v bodě a), kde vyhláška č. 268 požaduje zajištění bezpečnosti pro zvířata (obecně), a ČSN 33 2130 ed. 2:2009 zajištění bez­pečnosti pro chovaná zvířata. Toto je vždy nutné upřesnit pro konkrétní projekt (např. ochrana volně žijících ptáků – dravců před výbojem na sloupech vedení vn). Určené vnější vlivy jsou z hlediska návrhu, prove­dení revizí a používání elektrické instalace jedním z hlavních a rozhodujících kritérií. Protokol o určení vnějších vlivů je základní projektový dokument, zachycující navržené skutečnosti a zásadní technické požadavky na elektroinstalaci vyplývající z těchto vněj­ších vlivů. Tyto technické požadavky stano­vují kromě projektanta oboru elektro i spe­cialisté dalších oborů majících vliv na ná­vrh a provoz elektrického i dalšího zařízení navrhovaného objektu. Je nutné brát v úva­hu nejen změnu instalace, ale i změnu užívá­ní objektu. Rozhodnutí o určených vnějších vlivech a stanovených opatřeních pro návrh a provedení elektroinstalací stvrzují jednot­liví specialisté a předseda komise pro určení vnějších vlivů svým podpisem v protokolu o určení vnějších vlivů.
 
Projektové dokumentace pro ohlášení stavby (uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona 183/2006 Sb.), k žádosti o stavební povolení (podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) a k ozná-mení stavby ve zkráceném stavebním řízení (podle § 117 odst. 2) musí podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. (v části 1.4.1 předkládané dokumentace) obsahovat kromě jiného i po­ložku popis a zdůvodnění koncepce řešení. Tato položka může být řádně vypracována pouze na základě stanovení základních cha­rakteristik vyplývajících z řádně určených vnějších vlivů.
 
Projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovaná na základě územního roz­hodnutí (§ 92 odst. 1 stavebního zákona) nebo z iniciativy stavebníka a využívaná pro kont­rolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 staveb­ního zákona) musí v souladu s požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb. v části 3.7 Zaříze­ní silnoproudé elektrotechniky a bleskosvo­dy, kapitole 3.7.1 Technická zpráva obsaho­vat položku Určení vnějších vlivů.
 
Určené vnější vlivy musí být uvedeny jak v textové části projektu elektro (protokol o určení vnějších vlivů, odkazy na příslušné normy a konstatování, že ostatní vnější vlivy jsou normální), tak také ve výkresové doku­mentaci elektro.
 
U objektů, kde jsou pouze místnosti a pro­story s vnějšími vlivy „normálními“ a jedno­značně určenými elektrotechnickými ČSN, bez předpokladu vstupu dalších vlivů, je mož­né nahradit protokol o určení vnějších vlivů popisem vnějších vlivů v technické zprávě (dokumentaci).
 

Vnější vlivy

 
Vnější vlivy svojí přítomností předurčuji jednotlivé prostory z hlediska nebezpečí úra­zu elektrickým proudem, elektrickým či elek­tromagnetickým polem. Z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem má vliv na stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem třídění vnějších vlivů.
 

Označování vnějších vlivů

Každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí:
První písmeno označuje všeobecnou ka­tegorii vnějšího vlivu:
A – vnější činitel prostředí (dále jen prostředí),
B – využití,
C – konstrukce budovy.
 
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 předepisuje zá­kladní podmínky pro výběr a stavbu elektric­kých zařízení. Hlavní význam této normy je v tabulce 51 A (obsahující ustanovení pro elektrická zařízení vycházející z dokumen­tu IEC a HD) a v doplňující tabulce 51 AN (vycházející z tuzemské praxe). Tabulka 51 A je navíc doplněna přímými odkazy na IEC 60721-3-3 (ČSN EN 60721-3-3) a IEC 60721-3-4 (ČSN EN 60721-3-4).
 
Další vnější vlivy kategorie prostředí, v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 neuvedené, ale velmi potřebné pro návrh elektrického zaří­zení do vnějšího prostředí s atmosférickými vlivy, jsou uvedeny v článcích sněhová po­krývka AT námraza AU. Dále je nutné pro potřeby správného návrhu elektrického zaří­zení distribučních a přenosových soustav sta­novit (alespoň dočasně, do doby, než tak bude provedeno v HD 60364-5-51) vnější vliv od­por lidského těla BB.
 

Návaznost klasifikačních tříd klimatických podmínek podle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 na třídy vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

 
Základní normy pro klasifikaci klima­tických podmínek jsou obsaženy v souboru ČSN EN 60721-X-X.
 
Z tohoto souboru jsou pro určení vnějších vlivů pro potřebu návrhu, provedení a revizí důležité dvě normy. Je to ČSN EN 60721-3-3:1997 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostře­dí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 3: Staci­onární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům a ČSN EN 60721-3-4:1997 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a je­jich stupňů přísnosti – Oddíl 4: Stacionární použití na místech nechráněných proti povětrnostním vlivům.
 
Vztah jednotlivých skupin tříd klimatic­kých podmínek podle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN 60721-3-4 k třídám vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 je uveden v tab. 1.
 
Třídy vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kapitoly 512.2 kategorie A (pro­středí), které nejsou pomocí klimatologic­kých norem určeny, nebo jen částečně, jsou uvedeny v tab. 2.
 
Vnější vlivy uváděné v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 kategorie B (využití) a C (konstrukce budovy) svojí povahou nespadají do oblas­ti, která je klimatologickými normami sou­boru ČSN EN 60721-X-X sledována. PNE 33 0000-2 ed. 4 řeší i tyto vlivy pro rozvod­ná zařízení distribuční a přenosové soustavy.
 

Dokumentace o určení vnějších vlivů

Řádné stanovení vnějších vlivů je základ­ním podkladem pro odpovídající návrh, zho­tovení a revizi elektroinstalace. Při výcho­zích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývajících z dokumentu o určení vněj­ších vlivů v době provedení této elektroinsta­lace. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vněj­ších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu ulože­na a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.
 
Pro zařízení distribuční a přenosové sou­stavy platí PNE 33 0000-2 ed. 4.
 
Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být znovu určeny alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých nastávají změ­ny. Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutné určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem. V protokolu o urče­ní vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný před­pis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zce­la nebo zčásti) stanoveny.
 
Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutné vypra­covávat protokol. Za jednoznačné vnější vli­vy působící na objekty lze považovat např. „vnější vlivy normální“ (v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které půso­bí na veškerá elektrická zařízení v bytě, kde je jediným místem hodným zvláštního zřete­le koupelna, pro kterou bude použit (pro běž­nou bytovou koupelnu) vyčerpávající elektro­technický předpis ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.
 
Při vypracovávání protokolu o určení vněj­ších vlivů u složitějších staveb lze jednotlivé místnosti se stejnými vnějšími vlivy soustře­dit do jednoho popisu (popř. formuláře). Toto řešení se doporučuje pro místnosti (prostory) s vnějšími vlivy normálními, resp. s jednoznač­ným normativním určením. Pro elektrická za­řízení provedená podle předpisů a norem plat­ných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz, platí, že je lze posuzovat podle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300), a to až do doby rekonstrukce, změ­ny technologických postupů nebo zpracováva­ných hmot. V tomto případě je nutné dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1, a nikoliv vyšší.
 

Způsob uvádění vnějších vlivů v protokolu

V protokolu je možné volit ze dvou způ­sobů uvedení vnějších vlivů:
a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (do května 2011 ČSN 33 2000-3), včetně těch, které jsou v sou­ladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, a vnější vli­vy, které se v daném prostoru nevyskytují, uvést s příslušnou poznámkou (např. nevy­skytuje se) nebo
b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, a ostatní shrnout do konsta­tování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA 4 ČSN 33 2000--5-51 ed. 3 považovány za normální.“
 

Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu

Je-li to z jakéhokoliv důvodu vhodné, nebo i výhodné, je možné v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za před­pokladu, že existuje třída, která by vše svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsa­hem by znamenala větší požadavky na elek­trické zařízení.
 

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

Při sestavování protokolu je důležité si uvědomit, že veškerá elektrická zařízení urče­ná pro veřejnost musí být minimálně v prove­dení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.
(pokračování)
 
Tab. 1. Vztah skupin tříd klimatických podmínek dle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN 60721-3-4 k třídám vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
Tab. 2. Třídy vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kategorie A (prostředí), které nejsou pomocí klimatologických norem určeny, nebo jen částečně