Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vizualizační a monitorizační nástroje v sítích EIB

číslo 4/2003

inovace, technologie, projekty

Vizualizační a monitorizační nástroje v sítích EIB

Ing. Karel Toman

Rozhraní člověk-systém je velmi důležitý a mnohdy rozhodující faktor pro výběr určitého produktu. Systém Evropské instalační sběrnice (EIB) má v tomto směru opravdu co nabídnout. Desítky výrobců dodávají na trh stovky ovládacích a informačních prvků, tlačítky nejrůznějšího designu a materiálového provedení počínaje, přes různé aktivní zobrazovací jednotky a náročnými dotykovými panely konče.

Obr. 1.

Produkty s vlastním hardwarem

Pro jednoduché každodenní lokální ovládání používá systém EIB tlačítka velmi podobná klasickým, s možností optické signalizace pomocí diod LED. Za monitorovací prostředky v pravém slova smyslu lze ovšem považovat až složitější zařízení typu LCD, popř. displejů LED.

Běžným řadám domovních spínačů a zásuvek jsou přizpůsobeny víceřádkové informační displeje (obr. 1). Většinou jsou vyrobeny na bázi tekutých krystalů (LCD), přičemž jejich funkce jsou doplněny možností akustického doprovodu (pípání) výstražných hlášení. Novější typy jsou podsvíceny a umožňují i aktivní zadávání povelů do systému prostřednictvím tzv. rolovacího menu.

Větší řádková informační tabla (obr. 2) dokážou zpracovat až několik stovek komunikačních objektů; jsou samozřejmě podsvícena, jejich ovládání je intuitivní pomocí rolovacího menu, obsahují historickou databanku událostí, podporují vysílání povelů v reálném čase a nabízejí funkci světelných scén. Větší grafické dotykové panely v monochromatickém či barevném provedení dovolují tvorbu vlastních grafických schémat provozních souborů. Vyrábějí se s úhlopříčkou o rozměru od 5 do 14". Zařízení vyžadují kromě sběrnicového připojení i napájení 230 V/50 Hz. Jsou určena k montáži pod omítku a obvykle se instalují do míst, z nichž je požadován centrální dohled nad jednotlivými provozními soubory budovy (přístupová hala, pracovna apod.).

Obr. 2.

Jiným typem zařízení jsou synoptická tabla, která obsahují křížový rastr, jenž se překryje výkresem budovy či technologie a do jednotlivých uzlových bodů se umístí ovládací tlačítka nebo signalizační diody LED. Starším řešením jsou i jednotky podobné zvonkovým tablům s popiskem funkce signalizací diodou LED a s tlačítkem.

Poměrně odlišným řešením, určeným především pro bytové aplikace, je zobrazení informací o objektu na televizní obrazovce. Toto umožňují speciální zařízení, která modulují upravená data ze systému EIB ve formě řádkových hlášení do televizního obrazu. Možné je i zpětné ovládání instalace pomocí infračerveného dálkového přenosu.

Za určitou formu vzdálené kontroly lze považovat i získávání dat a zadávání povelů prostřednictvím klasického či mobilního telefonu.

Softwarové aplikace

Další řadou produktů jsou softwarové aplikace, většinou realizované v operačním systému Windows. Tato řešení jsou vhodná především pro operátorská pracoviště. Jednotlivým prvkům obrazu, tzv. obrazovým proměnným, jsou přiřazeny funkční adresy systému EIB. Tímto způsobem lze postihnout dvoustavovou změnu stejně dobře jako interpretovat spojitou veličinu. Většina pokročilejších produktů obsahuje knihovnu obrazových proměnných, z nichž lze na daném pozadí složit vlastní obraz. K dispozici bývají sloupcové nebo čárové grafy, symbolické obrazové proměnné, alfanumerické informační bloky, zadávací pole v podobě časového rozvrhu apod. Rozhodující pro zavedení daného typu často bývá způsob komunikace se systémem EIB.

Obr. 3.

Nejjednodušším řešením připojení uživatelského počítače k systému je využití sériového rozhraní RS-232. To se používá u méně náročných aplikací bez velkých nároků na zamezení případné ztráty dat. Pokročilejším produktem je komunikace přes speciální moduly zabezpečující větší rychlost a spolehlivost přenosu informace. Častým řešením je použití tzv. serveru EIB. Dispečer pak ke komunikaci se systémem EIB využívá běžnou počítačovou síť – většinou v protokolu TCP/IP. Tím je dosaženo velké variability operátorského pracoviště s vysokou rychlostí aktualizace dat, neboť server EIB většinou plní i vyrovnávací funkci. Prostřednictvím takovýchto modulů lze s výhodou provozovat správu a servis objektů na dálku (obr. 3).

Náročnější programové aplikace obsahují rozšiřovací moduly pro vývoj programů událostí, časových posloupností dějů, pro tvorbu historických grafů, výstupy do tabulek v excelu atd.

Závěr

Soustředění souhrnného přehledu a možnosti ovládání do jednoho či více centralizovaných pracovišť má největší význam u rozlehlých objektů s náročnější technologií. Jednodušší řešení se však často uplatňují i v bytových objektech, kde je požadován vyšší komfort obsluhy. Významným faktorem je i variabilita získaná možností volného přemísťování operátorského pracoviště v rámci přímého připojení na sběrnici EIB či zprostředkovaného přístupu přes datovou síť v protokolu TCP//IP (popř. UDP/IP).


Evropská instalační sběrnice EIB

Jak dokazují četné realizované i připravované projekty, význam Evropské instalační sběrnice (EIB) i v České republice utěšeně roste. Přesvědčují o tom i četné dotazy a velký zájem o školení a semináře. V několika volně navazujících článcích si ukážeme racionální užití systémů EIB pro ovládání osvětlení, zastiňování, vytápění, chlazení, sběr dat a dalších informací v budovách. Ukážeme si možnosti napojení instalace EIB na moderní informační sítě, problematiku řešení složitějších úloh pomocí programovatelných modulů a nasazení jednotlivých vizualizačních prostředků pro centralizovaný dohled.

Seriál článků na téma využití systému Evropské instalační sběrnice má tyto části:
Možnosti ovládání žaluzií pomocí systému EIB (ELEKTRO 10/02)
Možnosti ovládání umělého osvětlení pomocí systému EIB (ELEKTRO 11/02)
Možnosti regulace vytápění a chlazení pomocí systému EIB (ELEKTRO 12/02)
Možnosti sběru fyzikálních veličin, další služby sdílené po EIB (ELEKTRO 3/03)
Vizualizační a monitorizační nástroje v sítích EIB