Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Více než patnáct let od privatizace EJF

Před více než patnácti lety, v roce 1993, vznikla privatizací podniku EJF Brno divize společnosti ABB – Výrobky pro automatiza­ci, výrobní jednotka – Přístroje a rozváděče nízkého napětí.
 
V Brně působí dvě výrobní jednotky ABB. Jejich výrobky slouží převážně pro výrobu a distribuci elektrické energie. Jedna z nich – původní EJF, je orientována na zařízení vn (nad 1 000 V) a druhá na zařízení nn (do 1 000 V). Obě společnosti mají charakter FF (Feeder Factory), což znamená, že zásobují z brněnských továren rozsáhlé obchodní ob­lasti ABB (jak evropské, tak světové) elek­trickými rozváděči i přístroji.
 
Rozváděče dodává ABB nejen tuzemským zákazníkům, ale i zákazníkům na Slovensku, v Maďarsku, Bělorusku, Rusku, Chorvat­sku, Bulharsku a Rumunsku. V rámci inter­ní spolupráce dodává ABB hotové rozváděče do Švýcarska, Německa, Holandska, Anglie a Švédska. Závod ABB v Brně je orientován na výrobu všech komponentů pro nový typ rozváděčů MNS iS a je výlučným dodavate­lem rozváděčů nn pro ostatních 28 výrobních závodů ABB po celém světě.
 
Značná výrobní produkce modulů vyža­dovala zásadní změnu výrobní technologie, racionalizaci, automatizaci dílčích operací a hlavně produktivní montážní linku s mo­derním řízením. V současné době jde o nej­modernější výrobu v rámci jednotky rozvá­děče nn.
 
Jakýkoliv další vývoj v tomto oboru je ur­čován aplikacemi tzv. vnitřní inteligence do výrobků. Proto společnost ABB uvedla na trh novou generaci rozváděčů nn typu MNS iS. Mnoho funkcí, které byly dříve zajišťovány hardwarově, tj. skladbou vhodných přístro­jů a jejich pevným propojením, je nyní za­jišťováno programově při použití čtyř druhů standardních, hromadně vyráběných kom­ponent. Vestavěná inteligence v rozváděči MNS iS umožní přesně vyhodnotit anomální jevy v technologii, resp. ve vestavěných elek­trických pohonech, a umí optimálně vyřešit problém. Je to funkce tzv. chránění. Kvalitní chránění je předpokladem spolehlivosti celé technologie.
 
Aplikací digitálních technologií v roz­váděčích se zjednodušuje jejich zapojení do řídicích systémů. Datové linky, metalické či optické, propojující rozváděče s proces­ním řízením, jsou zásadně méně nákladné a spolehlivější než klasické galvanické pro­pojení.
 
Zcela novou kvalitou při použití rozvádě­čů MNS iS je tzv. asset management. Je to doslova management majetku (peněz) zákaz­níka v podobě nainstalované výrobní tech­nologie. Digitalizace systémů v rozváděči umožňuje sběr veškerých parametrů v rozvá­děči, jejich archivaci a analýzy. Analýzy a je­jich výsledky dávají uživateli trvale informa­ci, v jakém technickém stavu se zařízení na­chází, adresně označují komponenty systému vykazující anomálie a doporučují, co je tře­ba udělat pro nápravu. Je to metoda přecho­du od reaktivní údržby (po poruše) k údržbě proaktivní (během celé životnosti technolo­gie). Proaktivní údržba je podstatně levněj­ší než reaktivní a nepřináší ztráty z výpad­ku technologie.

[Tiskové materiály ABB.]