Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Více než patnáct let od privatizace EJF

Před více než patnácti lety, v roce 1993, vznikla privatizací podniku EJF Brno divize společnosti ABB – Výrobky pro automatiza­ci, výrobní jednotka – Přístroje a rozváděče nízkého napětí.
 
V Brně působí dvě výrobní jednotky ABB. Jejich výrobky slouží převážně pro výrobu a distribuci elektrické energie. Jedna z nich – původní EJF, je orientována na zařízení vn (nad 1 000 V) a druhá na zařízení nn (do 1 000 V). Obě společnosti mají charakter FF (Feeder Factory), což znamená, že zásobují z brněnských továren rozsáhlé obchodní ob­lasti ABB (jak evropské, tak světové) elek­trickými rozváděči i přístroji.
 
Rozváděče dodává ABB nejen tuzemským zákazníkům, ale i zákazníkům na Slovensku, v Maďarsku, Bělorusku, Rusku, Chorvat­sku, Bulharsku a Rumunsku. V rámci inter­ní spolupráce dodává ABB hotové rozváděče do Švýcarska, Německa, Holandska, Anglie a Švédska. Závod ABB v Brně je orientován na výrobu všech komponentů pro nový typ rozváděčů MNS iS a je výlučným dodavate­lem rozváděčů nn pro ostatních 28 výrobních závodů ABB po celém světě.
 
Značná výrobní produkce modulů vyža­dovala zásadní změnu výrobní technologie, racionalizaci, automatizaci dílčích operací a hlavně produktivní montážní linku s mo­derním řízením. V současné době jde o nej­modernější výrobu v rámci jednotky rozvá­děče nn.
 
Jakýkoliv další vývoj v tomto oboru je ur­čován aplikacemi tzv. vnitřní inteligence do výrobků. Proto společnost ABB uvedla na trh novou generaci rozváděčů nn typu MNS iS. Mnoho funkcí, které byly dříve zajišťovány hardwarově, tj. skladbou vhodných přístro­jů a jejich pevným propojením, je nyní za­jišťováno programově při použití čtyř druhů standardních, hromadně vyráběných kom­ponent. Vestavěná inteligence v rozváděči MNS iS umožní přesně vyhodnotit anomální jevy v technologii, resp. ve vestavěných elek­trických pohonech, a umí optimálně vyřešit problém. Je to funkce tzv. chránění. Kvalitní chránění je předpokladem spolehlivosti celé technologie.
 
Aplikací digitálních technologií v roz­váděčích se zjednodušuje jejich zapojení do řídicích systémů. Datové linky, metalické či optické, propojující rozváděče s proces­ním řízením, jsou zásadně méně nákladné a spolehlivější než klasické galvanické pro­pojení.
 
Zcela novou kvalitou při použití rozvádě­čů MNS iS je tzv. asset management. Je to doslova management majetku (peněz) zákaz­níka v podobě nainstalované výrobní tech­nologie. Digitalizace systémů v rozváděči umožňuje sběr veškerých parametrů v rozvá­děči, jejich archivaci a analýzy. Analýzy a je­jich výsledky dávají uživateli trvale informa­ci, v jakém technickém stavu se zařízení na­chází, adresně označují komponenty systému vykazující anomálie a doporučují, co je tře­ba udělat pro nápravu. Je to metoda přecho­du od reaktivní údržby (po poruše) k údržbě proaktivní (během celé životnosti technolo­gie). Proaktivní údržba je podstatně levněj­ší než reaktivní a nepřináší ztráty z výpad­ku technologie.

[Tiskové materiály ABB.]