Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Větrné elektrárny zvýšily objem výroby

Ve větrných elektrárnách (VtE) v České republice bylo za prvních šest měsíců roku 2009 vyrobeno celkem 142,8 GW·h elektrické energie. Vyplývá to ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst 22,5 %. Při stejném objemu výroby i ve druhém pololetí tohoto roku by takováto produkce zároveň představovala pokrytí roční spotřeby 220 000 domácností. To by pro představu znamenalo pokrytí dodávky elektřiny pro všechny obyvatele Plzně a Karlových Varů dohromady. Podle statistik ERÚ vyrobily české větrné elektrárny v loňském roce 244,7 GW·h elektrické energie, což pokrylo potřebu pro více než 172 000 domácností. V současné době je ve větrných elektrárnách na území České republiky instalován výkon o hodnotě přibližně 150 MW (viz tabulka). Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) předpokládá, že do čtyř let vzroste instalovaný výkon větrných elektráren na 1 000 MW, což umožní výrobu přibližně 2,5 TW·h elektrické energie (to je zhruba ekvivalent současné výroby ve vodních elektrárnách představující zároveň plné krytí spotřeby Jihomoravského kraje a Vysočiny).
 
Největší instalovaná kapacita VtE na území ČR je v Ústeckém kraji (82,8 MW instalovaného výkonu), následují kraje Olomoucký (19,2 MW), Vysočina (7,7 MW) a Jihomoravský (6,3 MW). Meziročně vzrostla instalovaná kapacita o téměř dvanáct procent. Úměrně k instalované kapacitě VtE se také v prvním pololetí roku 2009 vyvíjela výroba elektrické energie v jednotlivých krajích. Nejvíce vyrobily větrné elektrárny v Ústeckém kraji (93,1 GW·h), dále s odstupem následovaly kraje Olomoucký (16,9 GW·h), Vysočina (9,1 GW·h) a Jihomoravský (5,7 GW·h).
 
V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, je třeba průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie blížil k pětiprocentní hranici.
[Tiskové materiály ČSVE.]
 
Obr. Vývoj výroby elektrické energie z větru za 1. pololetí 2005 až 2009 (zdroj: ERÚ)
 
Tabulka vývoje instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách (zdroj: ERÚ)