Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Více aktualit

Větrná farma na otevřeném moři v Ni¬zozemsku

Již od června 2008 je v provo­zu větrná farma Princess Amalia (Princezna Amalia), kterou vlastní energetické společ­nosti Econcern a Eneco. Původní označení projektu bylo Q7, a při oficiálním uvedení do provozu byl přejmenován na počest pětileté vnučky královny Beatrix. Tento větrný park se nachází 23 km od pevniny v hloubce 19 až 24 m. V současné době je to jediná větrná far­ma na světě, která se nachází tak daleko od pobřeží a v takové hloubce. Farma obsahu­je 60 větrných turbín Vestas V-80 o jednotko­vém výkonu 2 MW a zaujímá plochu 14 km2. Za rok vyrobí 435 GW·h a zredukuje emise o 225 000 tun CO2. Výstavba byla zahájena v říjnu 2006 a poslední turbína byla instalo­vána v dubnu 2008, tj. asi po osmnácti měsí­cích. Financování tohoto projektu je výjimečné v tom směru, že na něj renomované financující banky specializované na velké infrastrukturní projekty (Dexia, Rabobank a BNP Paribas) po­skytly tzv. půjčku bez postihu, tj. půjčku zajiš­těnou pouze hodnotou majetku a nevyžadující žádné další záruky. Tento typ půjček se využí­vá v komerční sféře, u ekologických projektů je však, s ohledem na jejich převážně neko­merční charakter, velmi neobvyklý a svědčí o velké důvěře bank tomuto projektu.

[Modern Power Systems, 2008, č. 9, s. 43–46.]