Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Větrná farma na otevřeném moři v Ni¬zozemsku

Již od června 2008 je v provo­zu větrná farma Princess Amalia (Princezna Amalia), kterou vlastní energetické společ­nosti Econcern a Eneco. Původní označení projektu bylo Q7, a při oficiálním uvedení do provozu byl přejmenován na počest pětileté vnučky královny Beatrix. Tento větrný park se nachází 23 km od pevniny v hloubce 19 až 24 m. V současné době je to jediná větrná far­ma na světě, která se nachází tak daleko od pobřeží a v takové hloubce. Farma obsahu­je 60 větrných turbín Vestas V-80 o jednotko­vém výkonu 2 MW a zaujímá plochu 14 km2. Za rok vyrobí 435 GW·h a zredukuje emise o 225 000 tun CO2. Výstavba byla zahájena v říjnu 2006 a poslední turbína byla instalo­vána v dubnu 2008, tj. asi po osmnácti měsí­cích. Financování tohoto projektu je výjimečné v tom směru, že na něj renomované financující banky specializované na velké infrastrukturní projekty (Dexia, Rabobank a BNP Paribas) po­skytly tzv. půjčku bez postihu, tj. půjčku zajiš­těnou pouze hodnotou majetku a nevyžadující žádné další záruky. Tento typ půjček se využí­vá v komerční sféře, u ekologických projektů je však, s ohledem na jejich převážně neko­merční charakter, velmi neobvyklý a svědčí o velké důvěře bank tomuto projektu.

[Modern Power Systems, 2008, č. 9, s. 43–46.]