Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Více aktualit

Větrná farma na otevřeném moři v Ni¬zozemsku

Již od června 2008 je v provo­zu větrná farma Princess Amalia (Princezna Amalia), kterou vlastní energetické společ­nosti Econcern a Eneco. Původní označení projektu bylo Q7, a při oficiálním uvedení do provozu byl přejmenován na počest pětileté vnučky královny Beatrix. Tento větrný park se nachází 23 km od pevniny v hloubce 19 až 24 m. V současné době je to jediná větrná far­ma na světě, která se nachází tak daleko od pobřeží a v takové hloubce. Farma obsahu­je 60 větrných turbín Vestas V-80 o jednotko­vém výkonu 2 MW a zaujímá plochu 14 km2. Za rok vyrobí 435 GW·h a zredukuje emise o 225 000 tun CO2. Výstavba byla zahájena v říjnu 2006 a poslední turbína byla instalo­vána v dubnu 2008, tj. asi po osmnácti měsí­cích. Financování tohoto projektu je výjimečné v tom směru, že na něj renomované financující banky specializované na velké infrastrukturní projekty (Dexia, Rabobank a BNP Paribas) po­skytly tzv. půjčku bez postihu, tj. půjčku zajiš­těnou pouze hodnotou majetku a nevyžadující žádné další záruky. Tento typ půjček se využí­vá v komerční sféře, u ekologických projektů je však, s ohledem na jejich převážně neko­merční charakter, velmi neobvyklý a svědčí o velké důvěře bank tomuto projektu.

[Modern Power Systems, 2008, č. 9, s. 43–46.]