Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2018 vyšlo
tiskem 16. 5. 2018. V elektronické verzi na webu od 6. 6. 2018. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím;EPS, EZS; ELO SYS 2018

Hlavní článek
Energy router a jeho úloha v inteligentní síti
Smart Cities (2. část – 1. díl)

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Větrná farma na otevřeném moři v Ni¬zozemsku

Již od června 2008 je v provo­zu větrná farma Princess Amalia (Princezna Amalia), kterou vlastní energetické společ­nosti Econcern a Eneco. Původní označení projektu bylo Q7, a při oficiálním uvedení do provozu byl přejmenován na počest pětileté vnučky královny Beatrix. Tento větrný park se nachází 23 km od pevniny v hloubce 19 až 24 m. V současné době je to jediná větrná far­ma na světě, která se nachází tak daleko od pobřeží a v takové hloubce. Farma obsahu­je 60 větrných turbín Vestas V-80 o jednotko­vém výkonu 2 MW a zaujímá plochu 14 km2. Za rok vyrobí 435 GW·h a zredukuje emise o 225 000 tun CO2. Výstavba byla zahájena v říjnu 2006 a poslední turbína byla instalo­vána v dubnu 2008, tj. asi po osmnácti měsí­cích. Financování tohoto projektu je výjimečné v tom směru, že na něj renomované financující banky specializované na velké infrastrukturní projekty (Dexia, Rabobank a BNP Paribas) po­skytly tzv. půjčku bez postihu, tj. půjčku zajiš­těnou pouze hodnotou majetku a nevyžadující žádné další záruky. Tento typ půjček se využí­vá v komerční sféře, u ekologických projektů je však, s ohledem na jejich převážně neko­merční charakter, velmi neobvyklý a svědčí o velké důvěře bank tomuto projektu.

[Modern Power Systems, 2008, č. 9, s. 43–46.]