Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo
tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Více aktualit

Větrná farma na otevřeném moři v Ni¬zozemsku

Již od června 2008 je v provo­zu větrná farma Princess Amalia (Princezna Amalia), kterou vlastní energetické společ­nosti Econcern a Eneco. Původní označení projektu bylo Q7, a při oficiálním uvedení do provozu byl přejmenován na počest pětileté vnučky královny Beatrix. Tento větrný park se nachází 23 km od pevniny v hloubce 19 až 24 m. V současné době je to jediná větrná far­ma na světě, která se nachází tak daleko od pobřeží a v takové hloubce. Farma obsahu­je 60 větrných turbín Vestas V-80 o jednotko­vém výkonu 2 MW a zaujímá plochu 14 km2. Za rok vyrobí 435 GW·h a zredukuje emise o 225 000 tun CO2. Výstavba byla zahájena v říjnu 2006 a poslední turbína byla instalo­vána v dubnu 2008, tj. asi po osmnácti měsí­cích. Financování tohoto projektu je výjimečné v tom směru, že na něj renomované financující banky specializované na velké infrastrukturní projekty (Dexia, Rabobank a BNP Paribas) po­skytly tzv. půjčku bez postihu, tj. půjčku zajiš­těnou pouze hodnotou majetku a nevyžadující žádné další záruky. Tento typ půjček se využí­vá v komerční sféře, u ekologických projektů je však, s ohledem na jejich převážně neko­merční charakter, velmi neobvyklý a svědčí o velké důvěře bank tomuto projektu.

[Modern Power Systems, 2008, č. 9, s. 43–46.]