Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Vesmír navštívilo více než pět set lidí

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) uskutečnila 29. srpna 2009 rutinní logistickou misi raketoplánu Discovery STS-128 (viz obr.) na mezinárodní kosmickou stanici. Tato expedice trvala do 12. září 2009, tj. třináct dnů, dvacet hodin a padesát čtyři minut. Astronaut Kevin Ford, pilot tohoto raketoplánu, byl jubilejním pětistým člověkem, který překročil práh atmosféry a mohl hledět na Zemi z hlubin kosmického prostoru.
 
V den startu raketoplánu STS-128 uplynulo celkem 48 let, 4 měsíce a 17 dnů od letu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina – vůbec prvního člověka na světě, který se v kosmické lodi odpoutal od Země, pronikl do vesmírného prostoru a podíval se na naší modrou planetu shora. Tento odvážný a průkopnický čin, dokladující velikost lidského ducha, se navždy zapsal do historie lidstva. Gagarin odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok-1 z kosmodromu Bajkonur a po jednom obletu planety Země se po sto osmi minutách bezpečně vrátil zpět na pevnou zem.
 
O rok později 20. února 1962 se podíval do vesmíru první americký astronaut John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7, který obletěl Zemi třikrát.
 
Další prvenství ve vesmírných závodech mezi USA a bývalým SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) získali Sověti, když 16. června 1963 vypustili kosmickou loď Vostok -6 s první kosmonautkou na palubě. Touto ženou byla Valentina Těreškovová, která neměla dlouhých dvacet let žádnou následovnici. Až v roce 1982 se do kosmu podívala sovětská kosmonautka Světlana Savická a v roce 1983 americká astronautka Sally Rideová. Do současné doby bylo v kosmu celkem padesát dva žen ze sedmi států světa. Zatím poslední astronautkou byla Nicole Marie Stottová (USA) na raketoplánu Discovery STS-128.
 
18. března 1965 opustil poprvé v historii kosmických letů kabinu lodi Voschod-2 ve skafandru Sovět Alexej Leonov, a vydal se tak na první vesmírnou procházku. V červnu téhož roku provedl první americký výstup z lodi astronaut Edward White, člen posádky Gemini-4. Do současných dnů bylo uskutečněno celkem 632 kosmických vycházek trvajících v součtu více než 143 dnů – ta nejdelší trvala osm hodin a padesát šest minut a uskutečnili ji na mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001 američtí astronauti James Voss a Susan Helmsová.
 
Americký program pilotovaných letů na Měsíc, vyhlášený prezidentem J. F. Kennedym v květnu roku 1961, se po počáteční tragické nehodě Apolla-1 rozběhl na plné obrátky a na vánoce 1968 obletěla kosmická loď Apollo-8 s tříčlennou posádkou desetkrát Měsíc. Program Apollo vyvrcholil 20. července 1969, kdy se Neil Armstrong jako první člověk dotknul povrchu Měsíce. Celkem se po něm prošlo v letech 1969 až 1972 dvanáct amerických astronautů a dvanáct dalších se dostalo aspoň na jeho oběžnou dráhu. Jako dodnes poslední se po měsíčním povrchu procházel v prosinci 1972 velitel expedice Apollo-17 astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. Do současné doby se do vesmíru podívalo celkem 507 lidí, z toho 326 z USA (43 žen a 278 mužů), 104 z Ruska nebo bývalého SSSR (101 mužů a pouhé 3 ženy) a zbývajících 77 (71 mužů a 6 žen) bylo z dalších 34 zemí všech kontinentů.
 
Kosmický program i přes všechny katastrofy, nehody i nezdary pokračuje dál a do kosmu se chystají další odvážní muži a ženy.
[Tiskové materiály AV ČR.]