Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Vesmír navštívilo více než pět set lidí

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) uskutečnila 29. srpna 2009 rutinní logistickou misi raketoplánu Discovery STS-128 (viz obr.) na mezinárodní kosmickou stanici. Tato expedice trvala do 12. září 2009, tj. třináct dnů, dvacet hodin a padesát čtyři minut. Astronaut Kevin Ford, pilot tohoto raketoplánu, byl jubilejním pětistým člověkem, který překročil práh atmosféry a mohl hledět na Zemi z hlubin kosmického prostoru.
 
V den startu raketoplánu STS-128 uplynulo celkem 48 let, 4 měsíce a 17 dnů od letu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina – vůbec prvního člověka na světě, který se v kosmické lodi odpoutal od Země, pronikl do vesmírného prostoru a podíval se na naší modrou planetu shora. Tento odvážný a průkopnický čin, dokladující velikost lidského ducha, se navždy zapsal do historie lidstva. Gagarin odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok-1 z kosmodromu Bajkonur a po jednom obletu planety Země se po sto osmi minutách bezpečně vrátil zpět na pevnou zem.
 
O rok později 20. února 1962 se podíval do vesmíru první americký astronaut John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7, který obletěl Zemi třikrát.
 
Další prvenství ve vesmírných závodech mezi USA a bývalým SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) získali Sověti, když 16. června 1963 vypustili kosmickou loď Vostok -6 s první kosmonautkou na palubě. Touto ženou byla Valentina Těreškovová, která neměla dlouhých dvacet let žádnou následovnici. Až v roce 1982 se do kosmu podívala sovětská kosmonautka Světlana Savická a v roce 1983 americká astronautka Sally Rideová. Do současné doby bylo v kosmu celkem padesát dva žen ze sedmi států světa. Zatím poslední astronautkou byla Nicole Marie Stottová (USA) na raketoplánu Discovery STS-128.
 
18. března 1965 opustil poprvé v historii kosmických letů kabinu lodi Voschod-2 ve skafandru Sovět Alexej Leonov, a vydal se tak na první vesmírnou procházku. V červnu téhož roku provedl první americký výstup z lodi astronaut Edward White, člen posádky Gemini-4. Do současných dnů bylo uskutečněno celkem 632 kosmických vycházek trvajících v součtu více než 143 dnů – ta nejdelší trvala osm hodin a padesát šest minut a uskutečnili ji na mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001 američtí astronauti James Voss a Susan Helmsová.
 
Americký program pilotovaných letů na Měsíc, vyhlášený prezidentem J. F. Kennedym v květnu roku 1961, se po počáteční tragické nehodě Apolla-1 rozběhl na plné obrátky a na vánoce 1968 obletěla kosmická loď Apollo-8 s tříčlennou posádkou desetkrát Měsíc. Program Apollo vyvrcholil 20. července 1969, kdy se Neil Armstrong jako první člověk dotknul povrchu Měsíce. Celkem se po něm prošlo v letech 1969 až 1972 dvanáct amerických astronautů a dvanáct dalších se dostalo aspoň na jeho oběžnou dráhu. Jako dodnes poslední se po měsíčním povrchu procházel v prosinci 1972 velitel expedice Apollo-17 astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. Do současné doby se do vesmíru podívalo celkem 507 lidí, z toho 326 z USA (43 žen a 278 mužů), 104 z Ruska nebo bývalého SSSR (101 mužů a pouhé 3 ženy) a zbývajících 77 (71 mužů a 6 žen) bylo z dalších 34 zemí všech kontinentů.
 
Kosmický program i přes všechny katastrofy, nehody i nezdary pokračuje dál a do kosmu se chystají další odvážní muži a ženy.
[Tiskové materiály AV ČR.]