Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Vesmír navštívilo více než pět set lidí

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) uskutečnila 29. srpna 2009 rutinní logistickou misi raketoplánu Discovery STS-128 (viz obr.) na mezinárodní kosmickou stanici. Tato expedice trvala do 12. září 2009, tj. třináct dnů, dvacet hodin a padesát čtyři minut. Astronaut Kevin Ford, pilot tohoto raketoplánu, byl jubilejním pětistým člověkem, který překročil práh atmosféry a mohl hledět na Zemi z hlubin kosmického prostoru.
 
V den startu raketoplánu STS-128 uplynulo celkem 48 let, 4 měsíce a 17 dnů od letu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina – vůbec prvního člověka na světě, který se v kosmické lodi odpoutal od Země, pronikl do vesmírného prostoru a podíval se na naší modrou planetu shora. Tento odvážný a průkopnický čin, dokladující velikost lidského ducha, se navždy zapsal do historie lidstva. Gagarin odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok-1 z kosmodromu Bajkonur a po jednom obletu planety Země se po sto osmi minutách bezpečně vrátil zpět na pevnou zem.
 
O rok později 20. února 1962 se podíval do vesmíru první americký astronaut John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7, který obletěl Zemi třikrát.
 
Další prvenství ve vesmírných závodech mezi USA a bývalým SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) získali Sověti, když 16. června 1963 vypustili kosmickou loď Vostok -6 s první kosmonautkou na palubě. Touto ženou byla Valentina Těreškovová, která neměla dlouhých dvacet let žádnou následovnici. Až v roce 1982 se do kosmu podívala sovětská kosmonautka Světlana Savická a v roce 1983 americká astronautka Sally Rideová. Do současné doby bylo v kosmu celkem padesát dva žen ze sedmi států světa. Zatím poslední astronautkou byla Nicole Marie Stottová (USA) na raketoplánu Discovery STS-128.
 
18. března 1965 opustil poprvé v historii kosmických letů kabinu lodi Voschod-2 ve skafandru Sovět Alexej Leonov, a vydal se tak na první vesmírnou procházku. V červnu téhož roku provedl první americký výstup z lodi astronaut Edward White, člen posádky Gemini-4. Do současných dnů bylo uskutečněno celkem 632 kosmických vycházek trvajících v součtu více než 143 dnů – ta nejdelší trvala osm hodin a padesát šest minut a uskutečnili ji na mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001 američtí astronauti James Voss a Susan Helmsová.
 
Americký program pilotovaných letů na Měsíc, vyhlášený prezidentem J. F. Kennedym v květnu roku 1961, se po počáteční tragické nehodě Apolla-1 rozběhl na plné obrátky a na vánoce 1968 obletěla kosmická loď Apollo-8 s tříčlennou posádkou desetkrát Měsíc. Program Apollo vyvrcholil 20. července 1969, kdy se Neil Armstrong jako první člověk dotknul povrchu Měsíce. Celkem se po něm prošlo v letech 1969 až 1972 dvanáct amerických astronautů a dvanáct dalších se dostalo aspoň na jeho oběžnou dráhu. Jako dodnes poslední se po měsíčním povrchu procházel v prosinci 1972 velitel expedice Apollo-17 astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. Do současné doby se do vesmíru podívalo celkem 507 lidí, z toho 326 z USA (43 žen a 278 mužů), 104 z Ruska nebo bývalého SSSR (101 mužů a pouhé 3 ženy) a zbývajících 77 (71 mužů a 6 žen) bylo z dalších 34 zemí všech kontinentů.
 
Kosmický program i přes všechny katastrofy, nehody i nezdary pokračuje dál a do kosmu se chystají další odvážní muži a ženy.
[Tiskové materiály AV ČR.]