Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Uzemňování a zemniče v elektrotechnické praxi

Uzemňování a zemniče v elektrotechnické praxi
v souvislosti s novými pravidly pro hromosvody (ČSN EN 62305)

Ing. Miloslav Valena, soudní znalec v oboru elektrotechnika,
Elektro služby Kladno, Unie elektrotechniků České republiky

Uzemnění a pospojování provází elektrotechniku skoro tak dlouho, jako jsou známy účinky elektrického proudu na lidský organismus. Že uzemnění „sběrače blesků“ může zabránit smrti člověka, se přesvědčili již badatelé ve starém Rusku při pokusech s předchůdci hromosvodu. Dne 26. července 1753 (6. srpna podle dnešního kalendáře) byl fyzik Richman, Lomonosův přítel, zabit v tehdejším Petrohradě elektrickým výbojem blesku, když se snažil nabít leydenskou láhev bleskem. A tady náš Prokop Diviš již zdůraznil, že byla chyba, že hromosvod nebyl uzemněn. Jen pro zajímavost, dokonce vznikly i teorie, na základě záznamů této tragedie, že byl vlastně zabit kulovým bleskem. I Benjamin Franklin, americký státník a přírodovědec, měl neobyčejné štěstí, že nebyl zabit výbojem blesku, když se svým synem v roce 1752 dokazoval pomocí papírového draka vypuštěného do bouřkového mraku, že blesk je pouhá elektrická jiskra. Dokázal tak, že bouřkové mraky mají elektrický náboj a blesk je elektrický výboj mezi mraky a zemí. V podstatě lze říci, že první uzemněný hromosvod byl Franklinův; jeho tyčový zemnič se v podstatě používá dodnes. Od roku 1754 se jeho použití začalo rozšiřovat i v Evropě. U nás je za zakladatele uzemněných hromosvodů považován Václav Prokop Diviš, jehož „meteorologický stroj“ se sice nedochoval v originále, ale mnoho nákresů z té doby umožnilo tento „odsavač blesků“ rekonstruovat. Určitým Divišovým omylem však bylo, že svůj „stroj“ považoval za zařízení na pěkné počasí vyvolané odsáváním blesků z bouřkového mraku. Dokonce byla vyslovena myšlenka, že jeho „meteorologický stroj“ nebyl zasažen bleskem.

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde