Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Uzemňování a zemniče v elektrotechnické praxi

Uzemňování a zemniče v elektrotechnické praxi
v souvislosti s novými pravidly pro hromosvody (ČSN EN 62305)

Ing. Miloslav Valena, soudní znalec v oboru elektrotechnika,
Elektro služby Kladno, Unie elektrotechniků České republiky

Uzemnění a pospojování provází elektrotechniku skoro tak dlouho, jako jsou známy účinky elektrického proudu na lidský organismus. Že uzemnění „sběrače blesků“ může zabránit smrti člověka, se přesvědčili již badatelé ve starém Rusku při pokusech s předchůdci hromosvodu. Dne 26. července 1753 (6. srpna podle dnešního kalendáře) byl fyzik Richman, Lomonosův přítel, zabit v tehdejším Petrohradě elektrickým výbojem blesku, když se snažil nabít leydenskou láhev bleskem. A tady náš Prokop Diviš již zdůraznil, že byla chyba, že hromosvod nebyl uzemněn. Jen pro zajímavost, dokonce vznikly i teorie, na základě záznamů této tragedie, že byl vlastně zabit kulovým bleskem. I Benjamin Franklin, americký státník a přírodovědec, měl neobyčejné štěstí, že nebyl zabit výbojem blesku, když se svým synem v roce 1752 dokazoval pomocí papírového draka vypuštěného do bouřkového mraku, že blesk je pouhá elektrická jiskra. Dokázal tak, že bouřkové mraky mají elektrický náboj a blesk je elektrický výboj mezi mraky a zemí. V podstatě lze říci, že první uzemněný hromosvod byl Franklinův; jeho tyčový zemnič se v podstatě používá dodnes. Od roku 1754 se jeho použití začalo rozšiřovat i v Evropě. U nás je za zakladatele uzemněných hromosvodů považován Václav Prokop Diviš, jehož „meteorologický stroj“ se sice nedochoval v originále, ale mnoho nákresů z té doby umožnilo tento „odsavač blesků“ rekonstruovat. Určitým Divišovým omylem však bylo, že svůj „stroj“ považoval za zařízení na pěkné počasí vyvolané odsáváním blesků z bouřkového mraku. Dokonce byla vyslovena myšlenka, že jeho „meteorologický stroj“ nebyl zasažen bleskem.

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde