Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Umísťování svítidel třídy I a II

číslo 3/2003

elektrotechnická praxe

Umísťování svítidel třídy I a II

Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce

Velmi často se při revizní činnosti setkáváme s dotazem o vhodnosti umísťování svítidel třídy I a II do umývacího prostoru (kdy zřizovatelé či projektanti navrhují instalovat sem svítidla s vnějším kovovým krytem). Takové provedení je však v rozporu s ČSN 33 2000-7-701, čl. 701.55 N1 odst. b).
Jelikož neznáme skutečný důvod, proč vnější části svítidla musí být z trvanlivého izolantu, nevíme, zda je možné pro ochranu neživých částí použít proudový chránič s reziduálním proudem do 30 mA, popř. svítidlo třídy II s vnější kovovou částí při zachování minimální výšky 2,5m nad podlahou.

Je známo, že o umývacím prostoru nelze hovořit výlučně jako o prostoru v koupelně, neboť bývá umístěn např. i ve školních třídách apod. Bylo by proto nepraktické zařazovat požadavky na umývací prostor mezi zřizovací normy obsahující požadavky týkající se různých prostorových situací elektrického zařízení. Uvedené požadavky sice jsou shodné ve smyslu přítomnosti umývacího prostoru, ale konkrétními provozními podmínkami mohou být odlišné.

Byla proto zvolena varianta „univerzálních„ požadavků a jejich zařazení do již zmíněné normy. To byl podle mého názoru důvod, proč byly požadavky na provedení svítidla a jeho umístění (světelný zdroj s ochranným sklem, při jeho umístění ve výšce od podlahy menší než 2,5 m, se všemi částmi z trvanlivého izolantu, je-li umístěno níž než 1,8 m, ale výš než 0,4 m nad horním okrajem umyvadla nebo dřezu – tedy s chráněním proti mechanickému poškození, s krytím minimálně IPX1) formulovány tak, jak jsou.

Důvodem pro to, aby vnější části svítidel byly z trvanlivého izolantu, je, že všechna elektrická zařízení v koupelně, stejně tak jako v umývacím prostoru, musí být vybrána a instalována v souladu s požadavky tabulky 51A, tj. s ohledem na vnější vlivy uplatňující se v daném prostoru – viz čl. 512.2.1 ČSN 22 2000-5-51.

Mám na mysli zejména atmosférické podmínky v okolí, tedy vnější činitel prostředí B. Na tomto místě je třeba říci, že požadavek na to, aby vnější části svítidel byly z trvanlivého izolantu, je cenou za onu zmíněnou „univerzálnost„ – je rozdíl mezi podmínkami, kterým je vystaveno svítidlo umývacího prostoru ve školní třídě, a těmi, které panují např. ve veřejné kuchyni či v naší koupelně.

Konkrétně v koupelně je třeba počítat s vnějším vlivem AB5, a především s širokým rozsahem hodnot relativní vlhkosti, a proto s tím, že výrobek (tedy i ono svítidlo) může být (na rozdíl od umývacího prostoru ve školní třídě) vystaven působení kondenzované vody. Voda z přítomné vlhkosti ve vzduchu se sráží rychleji na tělese s dobrou tepelnou vodivostí než na tělese z izolantu. Přívlastek „trvanlivý„ snad není zapotřebí odůvodňovat.

Pozor – v koupelně nejde jen o kondenzaci vody z přirozené vlhkosti tam přítomného vzduchu, kterou lze odvodit ze vzájemných závislostí teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu (viz grafy pro jednotlivé třídy AB1 až AB8 v příloze B normy ČSN 33 2000-3). Pro třídy AB je to rozsah relativní vlhkosti 5 až 85%, který odpovídá pásmu teplot od +5 do +40 °C. V koupelně je vlhkost vzduchu ovlivňována provozem vany a hlavně sprchy a větší přítomnost vlhkosti, větší něž by odpovídala teplotě vzduchu, se proto projeví kondenzací par na „chladných„ předmětech (vzpomeňte na fyziku a rosný bod).

Co se týče charakteristik požadovaných pro výběr a instalaci zařízení, uvádí ČSN 33 2000-5-51 pro AB5, že se musí navrhnout zvláštní opatření. Za taková opatření je třeba v popisovaném případě pokládat koupelnu i příslušná ustanovení ČSN 33 2000-7-701, mj. i již zmiňovaný čl. 701.55 N1 odst. b).

Nahlédnutím do ČSN EN 60721-3-3 lze zjistit, že uzavřeným místům s regulovanou teplotou (koupelnu je možné za takové místo považovat – kdo by se v ní chtěl koupat, když by tam neměl požadovanou teplotu) a širokým rozsahem relativní vlhkosti (ta není regulována – průvětrník do šachty v bytovém jádru regulaci nenahradí) nejlépe odpovídají klimatické podmínky reprezentované třídou 3K4.

Nenechte se zmást ČSN 33 2000-3, která pro AB5 ohledně teplotního rozsahu uvádí třídu 3K3. Zjistíte sice, že má i stejný rozsah relativní vlhkosti, avšak kód vnějšího vlivu AB5 sám o sobě nezohledňuje působení kondenzace vlhkosti, a proto by měly výrobky do koupelen (tedy i svítidlo situovaného do umývacího prostoru) vyhovovat klimatickým podmínkám třídy 3K4 (ta má horní hranici relativní vlhkosti 95 %) v ČSN EN 60721-3-3.

Jiná situace bude u svítidla umístěného v umývacím prostoru ve školní třídě: zde by pro svítidlo postačovala výrobková třída 3K3, uvedená v ČSN 33 2000-3.

Proudový chránič o velikosti proudu In 30 mA se musí v koupelně použít:

1. K ochraně pevně připojených zařízení, jsou-li:

  • v zóně 1 a jedná-li se o jiné zařízení než ohřívače vody a sprchová čerpadla,
  • v zóně 2, např. svítidla1), ventilátory, vířivé vany apod.

2. Pro elektrické zásuvky v zóně 3 a mimo zónu 3 (jsou-li zásuvky uvnitř koupelny2)). Pro ochranu elektrického zařízení mimo proudový chránič s In 30 mA lze zvolit i:

  • obvod SELV nebo
  • oddělovací transformátor.

To ale neznamená, že je vyloučeno po­užít jej i v jiných případech, tedy např. i pro již zmíněné svítidlo v umývacím prostoru s minimální výškou 2,5 m od podlahy.

Co se týče výšky 2,5 m, připomínám, že umývací prostor je ohraničen:

  • svislou plochou (svislými plochami) procházející obrysy umyvadla či umývacího dřezu a zahrnuje prostor pod umyvadlem nebo umývacím dřezem i nad ním,
  • podlahou a stropem nebo do výšky 3 m, je-li vzdálenost od podlahy do stropu větší.


Pozn.:
1) Připomínám svítidla jako součásti koupelnových sestav, např. SAVENA (Keramia, a. s.) se zabudovaným umyvadlem, nebo koupelnových skříněk, kdy se tyto sice posuzují (prokazování shody podle zákona č. 22/1997 Sb. a příslušného nařízení vlády) jako elektrické zařízení určené pro umývací prostor, ale v okamžiku, kdy je umístíte do zóny 2, je musíte připojit na obvod vybavený zmíněným proudovým chráničem.
2) Pozor při propojení prostoru koupelny s dalším prostorem bez oddělení dveřmi a na to, že za dveře nelze považovat např. různé závěsy.