Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Ultrazvukové čidlo v prostředí s nebezpečím výbuchu

číslo 8-9/2003

Mezinárodní strojírenský veletrh

Ultrazvukové čidlo v prostředí s nebezpečím výbuchu

Ultrazvuková čidla jsou často používána v aplikacích pro měření hladin. Typickým příkladem je měření v čističkách odpadních vod, kde je jimi možné měřit výšku hladiny.

Obr. 1.

Ultrazvukové čidlo má v těchto aplikacích mnoho výhod. Jde o bezdotykové měření, kdy čidlo není citlivé na znečištění hladiny a plovoucí předměty, které často blokují mechanismy plovákových měřidel. Protože měřicí sonda čidla nepřichází do styku s měřenou kapalinou, nevzniká nebezpečí usazování nečistot, které často způsobuje falešné údaje poskytované ponornými kapacitními čidly.

Moderní ultrazvuková čidla jsou již všechna teplotně kompenzována vestavěným teploměrem, a nejsou tedy citlivá na změny teploty okolního prostředí. Jediným vážným nebezpečím pro přesnost údaje ultrazvukového čidla jsou prudké teplotní gradienty, které mohou vznikat nad hladinou horkých tekutin a deformovat akustické pole.

Nebezpečí výbuchu

Problém však nastává, je-li nutné měřit v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tato situace se poměrně často objevuje při měření v jímkách. Ve vodě znečištěné organickými látkami se obvykle vytváří výbušné plyny, které se shromažďují nad hladinou, a vzniká tak nutnost klasifikovat toto prostředí jako prostředí s nebezpečím výbuchu.

Jiným příkladem je měření hladiny hořlavých kapalin, jež vytvářejí výbušné páry odpovídající zóně 1, kam patří většina maziv a některá paliva nebo čistidla.

Obr. 2.

Výbušné prostředí bylo donedávna překážkou pro měření ultrazvukovými čidly, neboť energie, která je nutná k vytvoření dostatečně výkonného ultrazvukového impulsu, je poměrně velká, a jestliže je třeba ji dodat jiskrově bezpečným zdrojem napětí, mohou se objevit různé technické potíže. Proto se v minulosti dodávala ultrazvuková čidla pro měření v prostředí s nebezpečím výbuchu pouze v provedení s pevným závěrem.

Současná nabídka

Nyní je na trhu ultrazvukové čidlo, které je schopno instalace a měření v prostředí s nebezpečím výbuchu. Dodává je společnost Pepperl+Fuchs Mannheim v typové řadě LUC-T10. Například čidlo LUC-T10-G6C-I2B-EX (obr. 1) má certifikát ATEX pro montáž do prostředí EEx ia IIC T6, zóna 1. Nominální měřicí vzdálenost tohoto čidla je 7m, čidlo má analogový proudový výstup 4 až 20 mA, který lze přizpůsobit rozsahu měřených vzdáleností. Pracuje při teplotách v rozsahu od –20 do +60 °C. Lze je také objednat v modifikaci s nastavením pomocí protokolu HART nebo s vestavěným displejem LCD, který může ukazovat přímo výšku hladiny. Uvedené čidlo je vhodné pro individuální připojení k menším řídicím systémům vybaveným analogovými vstupy, k nimž je lze připojit přes standardní jiskrově bezpečnou bariéru, např. KFD2-STC4-Ex1, rovněž z nabídky Pepperl+Fuchs. Tato bariéra umožňuje i přenos protokolu HART.

Pro připojení do rozsáhlých distribuovaných řídicích systémů je určeno čidlo typu LUC-T10-G6M-PAB-EX se stejným měřicím rozsahem, ale s komunikací po sběrnici Profibus PA. Využívá veškerý komfort, který sběrnice Profibus poskytuje, včetně dálkového nastavení a identifikace poruchy. K oddělení jiskrově bezpečné části sběrnice a zároveň ke konverzi Profibusu PA na Profibus DP lze využít segment vazebního členu, tzv. coupleru SK-1 nebo SK-2 (obr. 2).

Jakékoliv další informace o ultrazvukových čidlech si vyžádejte v kterékoliv kanceláři společnosti FCC Průmyslové systémy s. r. o.

FCC Průmyslové systémy s. r. o.
info@fccps.cz
www.fccps.cz

400 11 Ústí nad Labem, SNP 8, tel.: 472 774 173, fax: 472 772 115
603 00 Brno, Vinařská 1a, tel.: 543 215 654, fax: 543 215 655
182 00 Praha 8, U Slovanky 3, tel.: 266 052 098, fax: 286 890 252