Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Supravodivost (6)

číslo 5/2006

Supravodivost (6)

Na obr. 17 je řez terénem na úpatí pohoří Jura, kde se nachází tunel pro urychlovač LEP.

Obr. 17.

Obr. 17. Řez terénem na úpatí pohoří Jura

Urychlovač LEP je rozdělen do osmi obloukových sektorů (obr. 18), z nichž každý obsahuje třicet jedna standardních buněk. Tyto buňky jsou vybaveny magnetickým systémem, jenž se skládá z dipólu, kvadrupólu, horizontálních a vertikálních korekčních dipólů, rotujícího kvadrupólu a elektrostatického dipólového deflektoru (vychylovače).

Hlavní parametry kvadrupólu LEP-Alsthom jsou:

  • jmenovitý proud 1 625 A,
  • délka magnetu 2 000 mm,
  • nahromaděná energie 310 kJ,
  • jmenovitý gradient 36 T·m–1,
  • kryogenní ztráty 13 W při 4,2 K.

Obr. 18. Obr. 20.

Obr. 18. Jednotlivé sektory urychlovače LEP
Obr. 19. Elektromagnetická levitace; a – nestabilní, b – stabilizovaná zpětnovazebním regulátorem budicího proudu
Obr. 20. Elektromagnetická levitace se stabilizací polohy obvodem RLC

8. Dopravní systémy

Elektromagnetická a elektrodynamická levitace
EMS (Electromagnetic Suspension, elektromagnetická levitace) je založena na přitahování feromagnetického tělesa elektromagnetem. Tažná síla elektromagnetu je obecně dána vztahem:

F = (B2S)/(2µ0µr)     (N; T, M3, H·m–1)

kde F je síla, B magnetická indukce, S plocha tělesa, µ0 permeabilita vakua, µr relativní permeabilita.

Magnetická indukce B je přímo úměrná proudu I procházejícímu cívkou. Na obr. 19 je stejnosměrný elektromagnet, který přitahuje volně uložené feromagnetické těleso silou F. Tato levitace je nestabilní pro F < hmotnost tělesa (obr. 19 a) a stabilní pro F > hmotnost tělesa (obr. 19 b).

Obr. 19.

Stabilita elektromagnetické levitace je podmíněna zpětnovazební regulací proudu Ib elektromagnetu. Poloha tělesa je podle obr. 19b snímána optickým snímačem polohy s fotočlánkem. Stabilizaci polohy u elektromagnetické levitace lze řešit i samočinnou regulací budicího proudu Ib obvodem RLC, pracujícím v oblasti rezonance (obr. 20). Člen RL je zde tvořen cívkou elektromagnetu. Při oddálení tělesa od elektromagnetu klesne indukčnost L a při přiblížení tělesa indukčnost L naopak vzroste. Proud I, a tedy i magnetická indukce B a tažná síla F se v závislosti na vzdálenosti tělesa d mění a pracovní bod se pohybuje v okolí rezonance. Nevýhodou je, že časová konstanta obvodu RLC je poměrně velká a snadno mohou vzniknout i nežádoucí oscilace. Elektromagnetický systém levitace se používá u rychlovlaků bez supravodivých systémů.

(pokračování)