Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Supravodivost (6)

číslo 5/2006

Supravodivost (6)

Na obr. 17 je řez terénem na úpatí pohoří Jura, kde se nachází tunel pro urychlovač LEP.

Obr. 17.

Obr. 17. Řez terénem na úpatí pohoří Jura

Urychlovač LEP je rozdělen do osmi obloukových sektorů (obr. 18), z nichž každý obsahuje třicet jedna standardních buněk. Tyto buňky jsou vybaveny magnetickým systémem, jenž se skládá z dipólu, kvadrupólu, horizontálních a vertikálních korekčních dipólů, rotujícího kvadrupólu a elektrostatického dipólového deflektoru (vychylovače).

Hlavní parametry kvadrupólu LEP-Alsthom jsou:

  • jmenovitý proud 1 625 A,
  • délka magnetu 2 000 mm,
  • nahromaděná energie 310 kJ,
  • jmenovitý gradient 36 T·m–1,
  • kryogenní ztráty 13 W při 4,2 K.

Obr. 18. Obr. 20.

Obr. 18. Jednotlivé sektory urychlovače LEP
Obr. 19. Elektromagnetická levitace; a – nestabilní, b – stabilizovaná zpětnovazebním regulátorem budicího proudu
Obr. 20. Elektromagnetická levitace se stabilizací polohy obvodem RLC

8. Dopravní systémy

Elektromagnetická a elektrodynamická levitace
EMS (Electromagnetic Suspension, elektromagnetická levitace) je založena na přitahování feromagnetického tělesa elektromagnetem. Tažná síla elektromagnetu je obecně dána vztahem:

F = (B2S)/(2µ0µr)     (N; T, M3, H·m–1)

kde F je síla, B magnetická indukce, S plocha tělesa, µ0 permeabilita vakua, µr relativní permeabilita.

Magnetická indukce B je přímo úměrná proudu I procházejícímu cívkou. Na obr. 19 je stejnosměrný elektromagnet, který přitahuje volně uložené feromagnetické těleso silou F. Tato levitace je nestabilní pro F < hmotnost tělesa (obr. 19 a) a stabilní pro F > hmotnost tělesa (obr. 19 b).

Obr. 19.

Stabilita elektromagnetické levitace je podmíněna zpětnovazební regulací proudu Ib elektromagnetu. Poloha tělesa je podle obr. 19b snímána optickým snímačem polohy s fotočlánkem. Stabilizaci polohy u elektromagnetické levitace lze řešit i samočinnou regulací budicího proudu Ib obvodem RLC, pracujícím v oblasti rezonance (obr. 20). Člen RL je zde tvořen cívkou elektromagnetu. Při oddálení tělesa od elektromagnetu klesne indukčnost L a při přiblížení tělesa indukčnost L naopak vzroste. Proud I, a tedy i magnetická indukce B a tažná síla F se v závislosti na vzdálenosti tělesa d mění a pracovní bod se pohybuje v okolí rezonance. Nevýhodou je, že časová konstanta obvodu RLC je poměrně velká a snadno mohou vzniknout i nežádoucí oscilace. Elektromagnetický systém levitace se používá u rychlovlaků bez supravodivých systémů.

(pokračování)