Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Supravodivost (6)

číslo 5/2006

Supravodivost (6)

Na obr. 17 je řez terénem na úpatí pohoří Jura, kde se nachází tunel pro urychlovač LEP.

Obr. 17.

Obr. 17. Řez terénem na úpatí pohoří Jura

Urychlovač LEP je rozdělen do osmi obloukových sektorů (obr. 18), z nichž každý obsahuje třicet jedna standardních buněk. Tyto buňky jsou vybaveny magnetickým systémem, jenž se skládá z dipólu, kvadrupólu, horizontálních a vertikálních korekčních dipólů, rotujícího kvadrupólu a elektrostatického dipólového deflektoru (vychylovače).

Hlavní parametry kvadrupólu LEP-Alsthom jsou:

  • jmenovitý proud 1 625 A,
  • délka magnetu 2 000 mm,
  • nahromaděná energie 310 kJ,
  • jmenovitý gradient 36 T·m–1,
  • kryogenní ztráty 13 W při 4,2 K.

Obr. 18. Obr. 20.

Obr. 18. Jednotlivé sektory urychlovače LEP
Obr. 19. Elektromagnetická levitace; a – nestabilní, b – stabilizovaná zpětnovazebním regulátorem budicího proudu
Obr. 20. Elektromagnetická levitace se stabilizací polohy obvodem RLC

8. Dopravní systémy

Elektromagnetická a elektrodynamická levitace
EMS (Electromagnetic Suspension, elektromagnetická levitace) je založena na přitahování feromagnetického tělesa elektromagnetem. Tažná síla elektromagnetu je obecně dána vztahem:

F = (B2S)/(2µ0µr)     (N; T, M3, H·m–1)

kde F je síla, B magnetická indukce, S plocha tělesa, µ0 permeabilita vakua, µr relativní permeabilita.

Magnetická indukce B je přímo úměrná proudu I procházejícímu cívkou. Na obr. 19 je stejnosměrný elektromagnet, který přitahuje volně uložené feromagnetické těleso silou F. Tato levitace je nestabilní pro F < hmotnost tělesa (obr. 19 a) a stabilní pro F > hmotnost tělesa (obr. 19 b).

Obr. 19.

Stabilita elektromagnetické levitace je podmíněna zpětnovazební regulací proudu Ib elektromagnetu. Poloha tělesa je podle obr. 19b snímána optickým snímačem polohy s fotočlánkem. Stabilizaci polohy u elektromagnetické levitace lze řešit i samočinnou regulací budicího proudu Ib obvodem RLC, pracujícím v oblasti rezonance (obr. 20). Člen RL je zde tvořen cívkou elektromagnetu. Při oddálení tělesa od elektromagnetu klesne indukčnost L a při přiblížení tělesa indukčnost L naopak vzroste. Proud I, a tedy i magnetická indukce B a tažná síla F se v závislosti na vzdálenosti tělesa d mění a pracovní bod se pohybuje v okolí rezonance. Nevýhodou je, že časová konstanta obvodu RLC je poměrně velká a snadno mohou vzniknout i nežádoucí oscilace. Elektromagnetický systém levitace se používá u rychlovlaků bez supravodivých systémů.

(pokračování)