Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo
tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Supravodivost (5)

číslo 4/2006

Supravodivost (5)

prof. Václav Černý

7. Supravodivé magnety

Supravodivé magnety pracují bez železných obvodů a umožňují tak získat několikrát větší hodnoty magnetické indukce v porovnání s tradičními systémy. Tyto magnety nacházejí uplatnění u laboratorních urychlovačů jaderných částic a u elektromagnetických měřicích systémů v medicíně.

Obr. 13. Blokové schéma zařízení pro NMR se supravodivým magnetem; 1 – volumové cívky, 2 – gradientové cívky, 3 – vyrovnávací cívky, 4 – hlavní supravodivé vinutí magnetu, 5 – stínění magnetu, 6 – skříň skeneru, 7 – vyšetřovací tunel, 8 – vysokofrekvenční stínění (Faradayova klec)
Obr. 14. Supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR

Obr. 1. Obr. 2.

Například u zobrazovacích systémů založených na NMR (Nuclear Magnetic Resonance, nukleární magnetická rezonance) lze se supravodivým magnetem v měřeném prostoru dosáhnout magnetické indukce přesahující hodnotu 1,5 T, a tím několikrát větší rozlišovací schopnosti v porovnání se systémy s permanentním nebo konvenčním elektromagnetem (obr. 13). Magnetická indukce ve vyšetřovacím prostoru je nastavitelná v rozmezí od 0,5 až 1,5 T. Na obr. 14 je supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR.

Obr. 15. Řez supravodivým dipólem urychlovače Tevatron; 1 – vertikální cívka, 2 – vakuový prostor, 3 – železné laminované jho, 4 – vnější cívka, 5 – kaptonová izolace, 6 – vnitřní cívka, 7 – dvoufázové helium, 8 – jednofázové helium, 9 – vertikální cívka, 10 – vakuová superizolace, 11 – objímka z korozivzdorné oceli, 12 – tekutý dusík, 13 – centrální trubice, 14 – vakuová superizolace, 15 – vakuový plášť
Obr. 16. Řez supravodivým kvadrupólem LEP firmy Alsthom; 1 – vakuové prostory, 2 – prostor s heliem 4,2 K, 3 – prostor s heliem 50 K, 4 – vyztužovací kvadranty z korozivzdorné oceli

Obr. 3. Obr. 4.

V laboratořích CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropská rada pro jaderný výzkum) byl podle úvodního projektu R. R. Wilsona z roku 1970 v podzemním tunelu o průměru 2 km vybudován supravodivý urychlovač jaderných částic Tevatron (obr. 15). Tento urychlovač má 774 supravodivých dipólů a 216 supravodivých kvadrupólů (čtyřpólů). V roce 1987 se v CERN začalo pracovat na urychlovači LEP (Large Electron-Positron collider, urychlovač elektronů a pozitronů se vstřícnými svazky), který je určen pro studium srážek elementárních částic. Celé zařízení je umístěno v podzemním kruhovém tunelu a jeho poloměr je 8,7 km a jeho obvod 27 km (obr. 16). Při teplotě 4,2 K a proudové hustotě 250 A·mm–2 je dosahováno magnetické indukce 6 T.

(pokračování)