Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Supravodivost (5)

číslo 4/2006

Supravodivost (5)

prof. Václav Černý

7. Supravodivé magnety

Supravodivé magnety pracují bez železných obvodů a umožňují tak získat několikrát větší hodnoty magnetické indukce v porovnání s tradičními systémy. Tyto magnety nacházejí uplatnění u laboratorních urychlovačů jaderných částic a u elektromagnetických měřicích systémů v medicíně.

Obr. 13. Blokové schéma zařízení pro NMR se supravodivým magnetem; 1 – volumové cívky, 2 – gradientové cívky, 3 – vyrovnávací cívky, 4 – hlavní supravodivé vinutí magnetu, 5 – stínění magnetu, 6 – skříň skeneru, 7 – vyšetřovací tunel, 8 – vysokofrekvenční stínění (Faradayova klec)
Obr. 14. Supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR

Obr. 1. Obr. 2.

Například u zobrazovacích systémů založených na NMR (Nuclear Magnetic Resonance, nukleární magnetická rezonance) lze se supravodivým magnetem v měřeném prostoru dosáhnout magnetické indukce přesahující hodnotu 1,5 T, a tím několikrát větší rozlišovací schopnosti v porovnání se systémy s permanentním nebo konvenčním elektromagnetem (obr. 13). Magnetická indukce ve vyšetřovacím prostoru je nastavitelná v rozmezí od 0,5 až 1,5 T. Na obr. 14 je supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR.

Obr. 15. Řez supravodivým dipólem urychlovače Tevatron; 1 – vertikální cívka, 2 – vakuový prostor, 3 – železné laminované jho, 4 – vnější cívka, 5 – kaptonová izolace, 6 – vnitřní cívka, 7 – dvoufázové helium, 8 – jednofázové helium, 9 – vertikální cívka, 10 – vakuová superizolace, 11 – objímka z korozivzdorné oceli, 12 – tekutý dusík, 13 – centrální trubice, 14 – vakuová superizolace, 15 – vakuový plášť
Obr. 16. Řez supravodivým kvadrupólem LEP firmy Alsthom; 1 – vakuové prostory, 2 – prostor s heliem 4,2 K, 3 – prostor s heliem 50 K, 4 – vyztužovací kvadranty z korozivzdorné oceli

Obr. 3. Obr. 4.

V laboratořích CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropská rada pro jaderný výzkum) byl podle úvodního projektu R. R. Wilsona z roku 1970 v podzemním tunelu o průměru 2 km vybudován supravodivý urychlovač jaderných částic Tevatron (obr. 15). Tento urychlovač má 774 supravodivých dipólů a 216 supravodivých kvadrupólů (čtyřpólů). V roce 1987 se v CERN začalo pracovat na urychlovači LEP (Large Electron-Positron collider, urychlovač elektronů a pozitronů se vstřícnými svazky), který je určen pro studium srážek elementárních částic. Celé zařízení je umístěno v podzemním kruhovém tunelu a jeho poloměr je 8,7 km a jeho obvod 27 km (obr. 16). Při teplotě 4,2 K a proudové hustotě 250 A·mm–2 je dosahováno magnetické indukce 6 T.

(pokračování)