Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 23. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

Více aktualit

Supravodivost (5)

číslo 4/2006

Supravodivost (5)

prof. Václav Černý

7. Supravodivé magnety

Supravodivé magnety pracují bez železných obvodů a umožňují tak získat několikrát větší hodnoty magnetické indukce v porovnání s tradičními systémy. Tyto magnety nacházejí uplatnění u laboratorních urychlovačů jaderných částic a u elektromagnetických měřicích systémů v medicíně.

Obr. 13. Blokové schéma zařízení pro NMR se supravodivým magnetem; 1 – volumové cívky, 2 – gradientové cívky, 3 – vyrovnávací cívky, 4 – hlavní supravodivé vinutí magnetu, 5 – stínění magnetu, 6 – skříň skeneru, 7 – vyšetřovací tunel, 8 – vysokofrekvenční stínění (Faradayova klec)
Obr. 14. Supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR

Obr. 1. Obr. 2.

Například u zobrazovacích systémů založených na NMR (Nuclear Magnetic Resonance, nukleární magnetická rezonance) lze se supravodivým magnetem v měřeném prostoru dosáhnout magnetické indukce přesahující hodnotu 1,5 T, a tím několikrát větší rozlišovací schopnosti v porovnání se systémy s permanentním nebo konvenčním elektromagnetem (obr. 13). Magnetická indukce ve vyšetřovacím prostoru je nastavitelná v rozmezí od 0,5 až 1,5 T. Na obr. 14 je supravodivý magnet firmy Alsthom pro NMR.

Obr. 15. Řez supravodivým dipólem urychlovače Tevatron; 1 – vertikální cívka, 2 – vakuový prostor, 3 – železné laminované jho, 4 – vnější cívka, 5 – kaptonová izolace, 6 – vnitřní cívka, 7 – dvoufázové helium, 8 – jednofázové helium, 9 – vertikální cívka, 10 – vakuová superizolace, 11 – objímka z korozivzdorné oceli, 12 – tekutý dusík, 13 – centrální trubice, 14 – vakuová superizolace, 15 – vakuový plášť
Obr. 16. Řez supravodivým kvadrupólem LEP firmy Alsthom; 1 – vakuové prostory, 2 – prostor s heliem 4,2 K, 3 – prostor s heliem 50 K, 4 – vyztužovací kvadranty z korozivzdorné oceli

Obr. 3. Obr. 4.

V laboratořích CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropská rada pro jaderný výzkum) byl podle úvodního projektu R. R. Wilsona z roku 1970 v podzemním tunelu o průměru 2 km vybudován supravodivý urychlovač jaderných částic Tevatron (obr. 15). Tento urychlovač má 774 supravodivých dipólů a 216 supravodivých kvadrupólů (čtyřpólů). V roce 1987 se v CERN začalo pracovat na urychlovači LEP (Large Electron-Positron collider, urychlovač elektronů a pozitronů se vstřícnými svazky), který je určen pro studium srážek elementárních částic. Celé zařízení je umístěno v podzemním kruhovém tunelu a jeho poloměr je 8,7 km a jeho obvod 27 km (obr. 16). Při teplotě 4,2 K a proudové hustotě 250 A·mm–2 je dosahováno magnetické indukce 6 T.

(pokračování)