Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo
tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Více aktualit

Stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn

číslo 4/2004

trh, obchod, podnikání

Stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn

Ing. Jiří Holoubek, Ing. Jaroslav Pawlas,
ELCOM, a. s.

Informace k článku, který bude uveden v příštím čísle ELEKTRO
Kompenzační zařízení pro hladiny vysokého napětí mění nejen svoje jmenovité kompenzační výkony, ale i způsoby připojování do elektrických sítí a principy regulace kompenzačního výkonu. Děje se tak vzhledem k rychlým technickým změnám v oblasti vývoje a výroby nejen jejich komponentů, ale též ke změnám a vývoji kompenzovaných spotřebičů.

Obr. 1

Stejně jako na hladinách nízkého napětí, stávají se stupňovitě spínaná kompenzační zařízení nejrozšířenějšími kompenzačními prostředky i pro napěťové hladiny 6 kV a 22 kV. V posledních dvou letech byla v naší republice realizována a uvedena do provozu celá řada těchto kompenzátorů, bohužel však ne vždy s efektem, který se od jejich nasazení očekával. Problémy s provozem těchto zařízení vznikají nejen na straně provozovatele (poruchovost, interference a rezonance uvnitř průmyslové sítě …atd.), ale i na straně dodavatele elektrické energie (nevyžádaná dodávka kapacitního výkonu, rušení užitečného signálu HDO … atd.).

Specifika stupňovitě spínaných kompenzačních zařízení vn spočívají zejména v nižší pořizovací ceně a nízkých provozních nákladech. Na druhé straně těchto nesporných výhod jsou však i nevýhody reprezentované pomalejší regulací kompenzačního výkonu, spínacími přepětími i omezenou filtrační schopností.

Jednou z možností podstatným způsobem vylepšit stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn je využití bezkontaktních spínačů vn, které umožňují jednak zrychlení regulace kompenzačního výkonu, jednak omezují přechodové děje při spínání. V neposlední řadě se podstatným způsobem zvyšuje životnost celého zařízení.

Při projektování a provozování kompenzačních zařízení vn je nutné si kromě striktního dodržování technických norem z oblasti elektrotechniky, i předpisů z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvědomit i podstatně širší souvislosti vyplývající ze změny impedanční charakteristiky sítě v místě připojení a spínacích, popřípadě i rezonančních dějů. Několik příkladů z minulé doby ukazuje diametrálně odlišný přístup různých firem k řešení této problematiky.

Časopis ELEKTRO přinese v rámci spolupráce s firmou ELCOM v příštím čísle článek dvou předních českých odborníků zabývajících se uvedenou problematikou.