Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo
tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn

číslo 4/2004

trh, obchod, podnikání

Stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn

Ing. Jiří Holoubek, Ing. Jaroslav Pawlas,
ELCOM, a. s.

Informace k článku, který bude uveden v příštím čísle ELEKTRO
Kompenzační zařízení pro hladiny vysokého napětí mění nejen svoje jmenovité kompenzační výkony, ale i způsoby připojování do elektrických sítí a principy regulace kompenzačního výkonu. Děje se tak vzhledem k rychlým technickým změnám v oblasti vývoje a výroby nejen jejich komponentů, ale též ke změnám a vývoji kompenzovaných spotřebičů.

Obr. 1

Stejně jako na hladinách nízkého napětí, stávají se stupňovitě spínaná kompenzační zařízení nejrozšířenějšími kompenzačními prostředky i pro napěťové hladiny 6 kV a 22 kV. V posledních dvou letech byla v naší republice realizována a uvedena do provozu celá řada těchto kompenzátorů, bohužel však ne vždy s efektem, který se od jejich nasazení očekával. Problémy s provozem těchto zařízení vznikají nejen na straně provozovatele (poruchovost, interference a rezonance uvnitř průmyslové sítě …atd.), ale i na straně dodavatele elektrické energie (nevyžádaná dodávka kapacitního výkonu, rušení užitečného signálu HDO … atd.).

Specifika stupňovitě spínaných kompenzačních zařízení vn spočívají zejména v nižší pořizovací ceně a nízkých provozních nákladech. Na druhé straně těchto nesporných výhod jsou však i nevýhody reprezentované pomalejší regulací kompenzačního výkonu, spínacími přepětími i omezenou filtrační schopností.

Jednou z možností podstatným způsobem vylepšit stupňovitě spínaná kompenzační zařízení vn je využití bezkontaktních spínačů vn, které umožňují jednak zrychlení regulace kompenzačního výkonu, jednak omezují přechodové děje při spínání. V neposlední řadě se podstatným způsobem zvyšuje životnost celého zařízení.

Při projektování a provozování kompenzačních zařízení vn je nutné si kromě striktního dodržování technických norem z oblasti elektrotechniky, i předpisů z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvědomit i podstatně širší souvislosti vyplývající ze změny impedanční charakteristiky sítě v místě připojení a spínacích, popřípadě i rezonančních dějů. Několik příkladů z minulé doby ukazuje diametrálně odlišný přístup různých firem k řešení této problematiky.

Časopis ELEKTRO přinese v rámci spolupráce s firmou ELCOM v příštím čísle článek dvou předních českých odborníků zabývajících se uvedenou problematikou.