Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Sto let mladoboleslavské akumulátorky

číslo 10/2003

Elektrochemické zdroje napětí, UPS

Sto let mladoboleslavské akumulátorky

Ing. Vladimír Hostonský, AKUMA a. s.

Tradice mladoboleslavské firmy AKUMA začíná rokem 1903, kdy zde nově založená Společnost pro všeobecnou výrobu akumulátorů, a. s., rekonstruovala tzv. starou sladovnu, aby v ní o rok později zahájila výrobu olověných akumulátorů. Z nich poté její montéři sestavovali staniční baterie pro elektrárny továren, veřejných budov či velkých statků.

Obr. 1.

Továrna akkumulátorů TUDOR, s. r. o.

O pět roků později se do Mladé Boleslavi upřela i pozornost německé akumulátorky AFA. Ta zrušila svoje pražské zastupitelství a místo něj ustavila firmu Továrna akkumulátorů TUDOR, s. r. o. (Accumulatoren Fabrik Tudor, GmbH, obr. 1) a v Mladé Boleslavi zakoupila nevyužívanou mydlárnu. Přestavěla ji na akumulátorku a pokračovala ve výrobě staničních baterií. Nedostatek olova v průběhu 1. světové války však výrobu staničních baterií zastavil a musely se vyrábět akumulátory pro frontové polní telefony.

Pražská akumulátorka, a. s.

Po vzniku samostatné Československé republiky byly zakládány české podniky, které dostávaly v zadávání zakázek přednost před německými či rakouskými firmami. Vznikaly i nové akumulátorky. V roce 1919 hned čtyři: ASTA v Radotíně, v Praze firma Bratři Svobodové a firma Lorenc a Sabath, ve Slaném Továrna na elektrické baterie a články PALABA.

Obr. 2. Obr. 3. Obr. 5.

Firma AFA na tuto skutečnost reagovala snahou svoji firmu počeštit, a vyvolala proto jednání, na jehož konci byla ke dni 1. 1. 1922 založena akciová společnost Pražská akumulátorka (dále jen PA). Firemní tabulka stejného názvu byla připevněna i na vrátnici mladoboleslavské Tudorky, kterou PA od firmy AFA koupila.

Předsedou správní rady byl zvolen (a potom opakovaně každý rok) zakladatel české elektrotechniky dr. František Křižík (1847– 1941, obr. 2) a jedním z členů správní rady byl i další význačný český elektrotechnik prof. Ing. Vladimír List (1877–1971, obr. 3). I jejich jména přispěla k tomu, že třetinová účast firmy AFA nebyla na první pohled zřejmá a že PA o zakázky neměla nouzi. Aby mohla všechny uspokojit, musela PA investovat do výstavby i do strojního zařízení. Postupně se zvyšoval počet zaměstnanců (obr. 4), obrat i zisk.

Obr. 4.

V roce 1925 byla zahájena výroba startovacích baterií, pokračovala výroba staničních baterií, vyráběly se akumulátory pro radiopřijímače, pro železniční vozy, v roce 1927 započala výroba motocyklových baterií a čistotě ovzduší na Wilsonově nádraží pomáhaly první akumulátorové posunovací lokomotivy s bateriemi vyrobené v PA.

Úspěšný rozmach podniku zarazila až hospodářská krize v třicátých letech. Ubývalo státních, později i ostatních zakázek. Důsledkům krize se podnik snažil čelit zaváděním nových výrobků: od roku 1931 výrobou suchých článků PERTRIX a v roce 1934 zavedením výroby alkalických akumulátorů FERAK. Podařilo se tak udržet na slušné úrovni zaměstnanost.

Přišly však doby daleko horší než krize. Vyostřená politická situace, mobilizace, mnichovská dohoda a 15. březen 1939. Okupaci nesl těžce zejména dr. Křižík. Přestal docházet na schůze správní rady a v roce 1940 jej ve funkci předsedy správní rady vystřídal dr. Günther Quandt, vlastník většiny akcií AFA, která se stala jediným akcionářem PA. Za 2. světové války sloužila továrna potřebám německé branné moci, která požadovala hlavně letecké baterie. Nikdy jich však požadovaný počet nebyl vyroben.

Obr. 6.

Pražská akumulátorka, národní podnik (PANP)

Po skončení války byly veškeré kontakty s firmou AFA přerušeny a PANP se dostala do problémů s technickou dokumentací, kterou Němci drželi důsledně ve svých rukou. S platností od října 1945 byla PA znárodněna (obr. 5). Přetrvávaly válečné potíže s nedostatkem materiálu, problémy byly s formami na lití olověných dílů a s přípravky. Bylo potřeba vybavit zkušebnu a laboratoř. To postupně zajistil RNDr. Jiří Malík, který nastoupil do závodu v roce 1948. Jeho zásluhou se podnik postupně oprošťoval od dovozů některých materiálů a získával vlastní licence. Např. na výrobu aktivních hmot pro alkalické baterie, v roce 1959 na výrobu stříbrozinkových akumulátorů ELAK.

PANP měla pobočné závody v České Lípě, v Raškovicích u Frýdku-Místku, v Radotíně, ve Strašnicích a přechodně i v Ústí nad Labem, v Březnici a v Šuranech na Slovensku. V letech 1969 až 1972 byla zavedena výroba baterií nabitých zasucha. Potřeba akumulátorů se neustále zvyšovala, ale na výstavbu, která by tuto potřebu uspokojila, nebyl dostatek investičních prostředků. Opatřit akumulátor bylo někdy velkým problémem.

AKUMA, státní podnik

Dnem 1. července 1988 byl zrušen název Pražská akumulátorka, n. p., a založena firma AKUMA, státní podnik. Po listopadu 1989 projevovaly o Akumu zájem přední akumulátorky z celého světa. Přednost dostal dr. Milan Sládek, majitel švýcarské firmy Caminor Holding. Nejprve byla společně založena akciová společnost AKUPLAST a zahájena výstavba haly na výrobou plastových nádob a vík na autobaterie.

Obr. 8.

Dnem 1. září 1991 byla Akuma, s. p., rozdělena na tři samostatné státní podniky: AKUMA, s. p. Mladá Boleslav, se závodem Strašnice, AKUCEL, s. p. Česká Lípa, a FERAK, s. p. Raškovice. Tím skončila spolupráce v rámci dřívějšího podniku a firmy si začaly navzájem konkurovat. Každý z nově vzniklých státních podniků byl následně privatizován podle vlastního privatizačního projektu.

AKUMA, a. s. – Caminor Holding

Dnem 1. dubna 1992 koupil dr. Sládek celou Akumu, s. p., a vznikla společnost AKUMA, a. s. Hned v prvním roce investoval nový majitel do výstavby a nákupu nových strojů 100 milionů korun a stejně intenzivně pokračoval i v dalších letech. Starší stroje byly nahrazovány novými, vyrostla nová montážní hala, byla zavedena kontejnerová formace, k nepoznání se zmodernizovala zkušebna. Modernizace umožnila snížit počet zaměstnanců, objem výroby se naopak zvýšil.

Obr. 7. Obr. 9.

AKUMA, a. s. – FIAMM S.p.A.

Dnem 24. června 1998 se AKUMA spojila s italskou nadnárodní korporací FIAMM S.p.A., v jejímž ročním obratu dominují 41ční produkce Akumy přesáhla 1 milion autobaterií, z větší části pro export. Pokračuje výstavba a modernizace, startovací akumulátory značky AKUMA jsou vyráběny v souladu s novým systémem evropské kodifikace ETN (evropské typové číslo).

K sortimentu patří stoprocentně bezúdržbové baterie AKUMA exclusive (obr. 7) a baterie AKUMA comfort v bezúdržbovém provedení se sníženou údržbou podle normy DIN, ale nechybějí ani baterie pro běžný provoz (obr. 8). Za kvalitu autobaterií získala Akuma od Škoda Auto, a. s., ocenění Zlatý formel.

V roce 2000 se výrobní sortiment Akumy rozšířil o výrobu automobilových koaxiálních kabelů a kabelových svazků (obr. 9) a v loňském roce byla zahájena výroba autoantén. Již od počátku 90. let minulého století zajišťuje AKUMA, a. s., recyklaci použitých olověných akumulátorů a každý rok z nich zpracovává stovky tun olova. Zákon, který recyklování baterií výrobcům přímo nařizuje, tak Akuma předstihla o více než deset let.