Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo
tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Více aktualit

Staré ekologické zátěže

Starými ekologickými zátěžemi (SEZ) jsou myšleny ekologické škody vzniklé na území České republiky v období let 1938 až 1989. Jde tedy o nechtěné dědictví z dob převážně nedemokratických, kdy problematika týkající se ochrany životního prostředí nebyla na programu dne buď vůbec, nebo jen velmi sporadicky. Nyní je u nás evidováno na 7 000 SEZ (resp. kontaminovaných míst). Jen po bývalé Sovětské armádě (SA) zde zůstalo na 73 míst s ekologickou zátěží, z nichž 60 má významný rozsah škod. Tato problematika se začala pozvolna systematicky řešit až někdy od roku 1990. Přestože se otázka sanace SEZ již téměř dvacet let diskutuje na nejvyšší úrovni (i když s proměnlivou intenzitou podle momentální politické vůle) a bylo na ní za tuto dobu vynaloženo v ČR více než 31 mld. Kč, neexistuje dosud koordinovaný přístup na národní úrovni, který by zajistil opravdu akční realizaci sanace SEZ. Kompetence pro řešení této problematiky jsou nesystémově rozmělněny mezi jednotlivé resorty – např. odstraňování ekologických škod způsobených činností české armády patří pod Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), dohled nad odstraňováním SEZ v oblastech postižených hornickou činností a nad brownfields (pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo nejsou využívané) má MPO, zcela nezávisle probíhá odstraňování SEZ soukromými subjekty.
 
Je také s podivem, že nebyl dosud v ČR schválen žádný zákon, který by komplexním způsobem řešil odstraňování SEZ. K této problematice vydává MŽP pouze příručky s pokyny. V současné době MŽP usiluje o to, aby převzalo roli odborného garanta odstraňování všech SEZ, které jsou nyní v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci.
 
Zadávání veřejných zakázek na sanaci SEZ spadá do pravomoci MF, které v současné době eviduje asi 200 ekologických smluv s nabyvateli, což představuje celkovou garanční částku ca 160 mld. Kč (do roku 1999 se stanovovala hodnota garanční částky podle obchodního jmění plus navýšení na základě analýzy rizik, od roku 2000 se stanovuje podle skutečných nákladů). Ten, kdo bude chtít získat tuto komplexní (tzv. super) zakázku, bude však muset projít neuvěřitelně zdlouhavým prověřovacím a schvalovacím procesem. Vítěze tohoto procesu na udělení super zakázky ještě nakonec musí schválit vláda. Super zakázka není financována ze státního rozpočtu (dobrá zpráva pro daňové poplatníky), ale především z příjmů z privatizace (přispěvatelem je také např. ČEZ).
 
Tato zatím očividně zdlouhavě a neefektivně řešená situace v oblasti sanace SEZ však představuje vážné zdravotní riziko pro obyvatelstvo ČR, a to buď přímé pro ty, kteří žijí v bezprostřední blízkosti kontaminovaného místa, nebo nepřímé kontaminací podzemní vody, kterou nelze pak používat jako pitnou, jakož i přítomností škodlivých látek, jako jsou např. pesticidy, PCB, těžké kovy, chlorované uhlovodíky, ropné látky aj.
 
Velké zkušenosti v tomto směru mají např. naši severní sousedé, kteří v rámci sjednocení Německa také zdědili SEZ, jež se nacházely na území bývalé NDR. Příkladem úspěšného politicky-technického řešení sanace SEZ a následného využití rekultivované plochy může být např. Schwarze Pumpe – dřívější plynárenský kombinát a tehdy největší úpravna hnědého uhlí ve východním Německu. Tato sanace o celkové ploše 670,8 ha byla zaměřená na další využití a uvolnění stavební plochy pro následné investice. Řešily se mj. demolice tří elektráren, tří briketáren, jedné tlakové plynárny a jedné koksovny a dalších průmyslových zařízení, včetně sanace dvou dehtových skládek.
 
Přemístěno zde bylo 1 230 000 m3 hmoty, demontováno, resp. sešrotováno bylo 260 000 t, demolice stavebních zařízení obnášela 950 000 m3, odstraněno, resp. recyklováno bylo 595 000 t odpadů a celkový finanční náklad činil 331 mil. eur.

(Kl)