Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Staré ekologické zátěže

Starými ekologickými zátěžemi (SEZ) jsou myšleny ekologické škody vzniklé na území České republiky v období let 1938 až 1989. Jde tedy o nechtěné dědictví z dob převážně nedemokratických, kdy problematika týkající se ochrany životního prostředí nebyla na programu dne buď vůbec, nebo jen velmi sporadicky. Nyní je u nás evidováno na 7 000 SEZ (resp. kontaminovaných míst). Jen po bývalé Sovětské armádě (SA) zde zůstalo na 73 míst s ekologickou zátěží, z nichž 60 má významný rozsah škod. Tato problematika se začala pozvolna systematicky řešit až někdy od roku 1990. Přestože se otázka sanace SEZ již téměř dvacet let diskutuje na nejvyšší úrovni (i když s proměnlivou intenzitou podle momentální politické vůle) a bylo na ní za tuto dobu vynaloženo v ČR více než 31 mld. Kč, neexistuje dosud koordinovaný přístup na národní úrovni, který by zajistil opravdu akční realizaci sanace SEZ. Kompetence pro řešení této problematiky jsou nesystémově rozmělněny mezi jednotlivé resorty – např. odstraňování ekologických škod způsobených činností české armády patří pod Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), dohled nad odstraňováním SEZ v oblastech postižených hornickou činností a nad brownfields (pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo nejsou využívané) má MPO, zcela nezávisle probíhá odstraňování SEZ soukromými subjekty.
 
Je také s podivem, že nebyl dosud v ČR schválen žádný zákon, který by komplexním způsobem řešil odstraňování SEZ. K této problematice vydává MŽP pouze příručky s pokyny. V současné době MŽP usiluje o to, aby převzalo roli odborného garanta odstraňování všech SEZ, které jsou nyní v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci.
 
Zadávání veřejných zakázek na sanaci SEZ spadá do pravomoci MF, které v současné době eviduje asi 200 ekologických smluv s nabyvateli, což představuje celkovou garanční částku ca 160 mld. Kč (do roku 1999 se stanovovala hodnota garanční částky podle obchodního jmění plus navýšení na základě analýzy rizik, od roku 2000 se stanovuje podle skutečných nákladů). Ten, kdo bude chtít získat tuto komplexní (tzv. super) zakázku, bude však muset projít neuvěřitelně zdlouhavým prověřovacím a schvalovacím procesem. Vítěze tohoto procesu na udělení super zakázky ještě nakonec musí schválit vláda. Super zakázka není financována ze státního rozpočtu (dobrá zpráva pro daňové poplatníky), ale především z příjmů z privatizace (přispěvatelem je také např. ČEZ).
 
Tato zatím očividně zdlouhavě a neefektivně řešená situace v oblasti sanace SEZ však představuje vážné zdravotní riziko pro obyvatelstvo ČR, a to buď přímé pro ty, kteří žijí v bezprostřední blízkosti kontaminovaného místa, nebo nepřímé kontaminací podzemní vody, kterou nelze pak používat jako pitnou, jakož i přítomností škodlivých látek, jako jsou např. pesticidy, PCB, těžké kovy, chlorované uhlovodíky, ropné látky aj.
 
Velké zkušenosti v tomto směru mají např. naši severní sousedé, kteří v rámci sjednocení Německa také zdědili SEZ, jež se nacházely na území bývalé NDR. Příkladem úspěšného politicky-technického řešení sanace SEZ a následného využití rekultivované plochy může být např. Schwarze Pumpe – dřívější plynárenský kombinát a tehdy největší úpravna hnědého uhlí ve východním Německu. Tato sanace o celkové ploše 670,8 ha byla zaměřená na další využití a uvolnění stavební plochy pro následné investice. Řešily se mj. demolice tří elektráren, tří briketáren, jedné tlakové plynárny a jedné koksovny a dalších průmyslových zařízení, včetně sanace dvou dehtových skládek.
 
Přemístěno zde bylo 1 230 000 m3 hmoty, demontováno, resp. sešrotováno bylo 260 000 t, demolice stavebních zařízení obnášela 950 000 m3, odstraněno, resp. recyklováno bylo 595 000 t odpadů a celkový finanční náklad činil 331 mil. eur.

(Kl)