Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Sporné názvy v elektrotechnice

Elektro 2/2001

Ing. Ivan K. Bošňák

Sporné názvy v elektrotechnice

V elektrotechnice je mnoho termínů (názvů), které jsou definovány a používány a nedělají problémy ani při tlumočení a překladech (např. vodič, stykač nebo žárovka).

Některé názvy ale nejsou jednoznačné – důvodů může být několik: není jasno v pojmech, které tyto názvy označují, např. „zaměnitelnost“ a „slučitelnost“, nejasná jsou homonyma (jmenovitý) nebo je pojmu přiřazen nový název („nulový“, nyní „střední“ vodič). V poslední době je přebíráno velké množství norem IEC a EN, které obsahují mnoho nových nebo jinak definovaných termínů, ale hlavně zahrnují termíny, jež naše normy ČSN z období RVHP (pro mladší čtenáře: platné v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci) neobsahovaly, kromě toho některé pojmy v „mezinárodní angličtině“ norem IEC a EN vzájemně neladí apod. Je zřejmé, že dokonalosti (ani) v jazyce nelze dosáhnout, ale mohli bychom se o ni alespoň pokusit...

1. Základní názvy
Jsme jednotní v pojmenování: zem, zemnicí, uzemňovací atd. Ale najde se norma (ČSN 33 0050-826, název 04-01), která uvádí 1. pád jednotného čísla (kdo, co): země. Pojem „zem“ je také příkladem nejednotnosti v angličtině: Američan řekne ground a Angličan rozumí earth.

Každý elektrikář si dá pozor, aby neřekl nulák, protože to je střední vodič, který má z „tajemných“ důvodů označení N a kterému se v okolních zemích říká neutral conductor, Neutralleiter, neutrálny vodič (uvedeno slovensky v nejnovějších normách). V normě EN 60050-195 z roku 1998 je kromě pojmů neutral point, neutral conductor definován také pojem mid point, mid conductor: „střední bod“, „střední vodič“ v souvislosti se symetrickými obvody, což je něco jiného, než je střídavá anebo trojfázová síť 50 Hz. Tato základní názvoslovná norma zatím není zpracována v ČSN. Vodiče označené značkami N a PE mají svůj název, ale chudák PEN je jen vodič PEN, a to i v jiných jazycích!

Zbývá ještě vodič, který je pod napětím (střídavým anebo stejnosměrným), je určen pro přenos energie a není to vodič N – norma EN 60050-195 má termín 02-08: line conductor, Aussenleiter, przevód liniovy.

Jaká je česká verze? V základních názvoslovných normách není definován (neexistuje ČSN 33 00050-195), vžitý je název krajní vodič. ČSN 33 0050-601 definuje jako phase, fáze nejen vodič, ale i cívku, svorku nebo jiný dílec, který je pod napětím... Phase conductor (fázový vodič) je ale v normě EN 60050-195 označen jako název nevhodný. Zůstává nám tudíž termín krajní vodič, který se již používá.

Názvy živá část a neživá část elektrického zařízení jsou používány správně. Pro dotyk těchto části (direct/indirect contact) zavedla norma ČSN 33 0050-826 dva termíny

  • dotyk živé části,
  • přímý dotyk;
obdobně:
  • dotyk neživých částí,
  • nepřímý dotyk.

Proč norma uvádí u tak jasného termínu „dotyk živé části“, „dotyk neživé části“ i alternativu přímý dotyk, nepřímý dotyk, není zcela jasné (kromě snahy o doslovný překlad); může být i zavádějící.

Elektrická instalace
Vycházíme-li ze slovesa instalovat, je instalace:

  • označení děje instalování;
  • označení výsledku práce instalatéra – zabudované předměty, dílce, materiál tvořící soustavu.

Tomu odpovídá i přídavné jméno elektroinstalační (materiál, trubky). Vlivem (nesprávných?) překladů dalšího významu (Installation z angličtiny, německy Anlagen) se začal používat termín instalace i pro zařízení, pro soubory zařízení a pro rozvody – a to i v normách ČSN. Co je a co není instalace, je v současné době nejasné. (V některém z příštích pokračování tohoto tématu se pokusíme vymezit pojmy a názvy od prvku přes přístroj, vedení, zařízení až po rozvodnu nebo elektrárnu.)

Příklady z oblasti normalizace:

  • ČSN 34 5141: Názvosloví pro elektrické rozvody v budovách,
  • ČSN 33 0050-826: Elektrická zařízení a instalace v budovách,
  • ČSN 33 0050-826, termín 01-01: Elektrická instalace v budovách,
  • ČSN IEC 92-303: Elektrická instalace na lodích: Část 303: Zařízení – Transformátory pro silové a světelné rozvody,
  • ČSN EN 60898: Jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací,
ale:
  • ČSN EN 50098-1: Kabelové rozvody pro informační techniku v budovách uživatelů...

Základní pojem v elektrotechnice je také frekvence nebo kmitočet. V základní normě ČSN ISO 31-5 jsou oba termíny rovnocenné (i když ČSN ISO 31-0 z roku 1994 uvádí v tabulce 2 jen kmitočet). Frekvence tudíž není pojem nevhodný! Podle definic v různých normách je zřejmé, že kmitočet sítě (ne frekvence sítě) je 50 Hz. Vyšší frekvence se ale střídá s vyšším kmitočtem: vysokofrekvenční ohřev, kmitočtové, ale i frekvenční pásmo. Kmitočet používá více „stará škola“, ale frekvencí přibývá.

Ožehavé téma: jmenovitá hodnota ve smyslu nominální (nominal value) a jmenovitá hodnota ve smyslu stanovená, dimenzační (rated value). Němcům harmonizace těchto dvou termínů, lépe řečeno rozlišení pojmů „Nennwert“ a „Bemessungswert“, v souvislosti se zaváděním norem IEC 947 trvaly velmi dlouho. Před lety měla pojistková vložka Nennstrom, jmenovitý proud, v současné době již většina výrobců uvádí Bemessungsstrom, dimenzační nebo stanovený proud, podle ČSN jmenovitý proud. Rozlišení těchto dvou pojmů (nominal value, rated value) je důležité z hlediska bezpečnostního i obchodněprávního. Použití homonyma jmenovitý pro oba tyto pojmy (jak je definují ČSN) nepovažuji za vhodné. Nominal value je vhodná, přibližná hodnota veličiny pro označení přístroje, zařízení atd. (např. jmenovité napětí sítě). Rated value je hodnota konstruktérem, výrobcem vypočtená, vyměřená, zkouškami ověřená a přiřazená výrobku (stanovena) pro označení jeho schopnosti. Výrobek je na tuto hodnotu dimenzován (rated, bemessen). Slovo dimenzační vytváří vztah mezi konstruktérem výrobku a projektantem, který daný výrobek navrhuje pro nějaké zařízení. Všimněme si, že většina jmenovitých hodnot výrobku slouží pro dimenzování zařízení nebo strojů za daných provozních podmínek. Je-li výrobek nabízen zákazníkovi mluvícímu anglicky nebo německy, má rated, Bemessungs hodnoty, jsou-li to hodnoty dimenzační.

ČSN IEC 50 (421) Mezinárodní elektrotechnický slovník Kapitola 421: Výkonové transformátory a tlumivky uvádí termín: stanovené pro anglický ekvivalent rated.

Slovo rating má (kromě významů: výkonnost, poměr, rozsah) význam dimenzačních údajů, základních technických údajů. Výkonnostní štítek je rating plate, ale rating plate může mít i stroj nebo zařízení, které vůbec není výkonové (ve smyslu práce za jednotku času). Samotný výkonnostní štítek obsahuje většinou údaje spíše dimenzační, stanovené, vymezující provozní podmínky, a výkon je jen jedním z uváděných údajů. Vhodný by byl termín typový štítek.

Derating je česky redukční, snížení, snižovací ve smyslu snížení dimenzačních, podle ČSN jmenovitých hodnot z důvodu např. ztížených provozních podmínek.